Jive
Jive vás nenechá ani vydechnout, natož nadechnout. Vznikl ze všech živých tanců, jako je swing, charleston, Lindahop či Boogie Woogie. Je svižný a hraje se ve 4/4 taktu.
Rychlý, svižný, temperamentní – tím vším by se dal jive charakterizovat.
Počátky tohoto tance jsou spjaty s černými otroky na jihu USA.
Zpočátku byl jive (spolu se svými předchůdci a příbuznými tanci) spojován především s mladými lidmi, pro něž byl jedním z projevů revolty. Starší se jej snažili vykázat z tanečního parketu, zčásti však z racionálních důvodů, neboť jive není tanec postupový, a tak zatímco ostatní postupovali kolem tanečního parketu, páry stojící na místě jim bránily pohybu.
Dnešní jive má za základní krok takzvanou jivovou přeměnu zakončenou vratnou kolébkou. Přestože se může zdát, že po tak dlouhé době je tanec již ustálen, není tomu tak. Jive se stále vyvíjí. Špičkové páry do něj postupně přidávají nové prvky – většinou z příbuzných tanců, a tak se stává repertoár pohybů a variací stále rozmanitější. V jivu tam můžeme nalézt prvky původem nejen ze swingu, rock nad rollu, boogie-woogie, ale také i z diska.
Čím je jive stylově pestřejší, tím je pro oko diváka líbivější.
A nezapomínejte, že jive se dá tančit v každém věku.
Autor: Zdeněk Chlopčík