Trať mezi Brnem a Českou Třebovou patří k našim nejvytíženějším. Málokdo však tuší, kolik zajímavostí a krásy se skrývá coby kamenem dohodil od železničního náspu. Režie P. Lokaj

Jak souvisí železnice, zákony a vzestup textilního průmyslu v 19. století? Co se stane, když Polák vezme Poláška do bažin? A která světice je patronkou železničářů?


S Hrbáčem

K severu míří z Brna souprava tažená úctyhodným, přes sto let starým strojem. Své pojmenování Hrboun, Hrbatá nebo Hrbáč si parní lokomotiva vysloužila podle tvaru kotle, který má kónický tvar a vytváří dojem hrbu. Hrbáč vynikal výkonem i spolehlivostí, na druhou stranu byl poměrně náročný na údržbu. Z českých tratí se tato lokomotiva přestěhovala do muzea v 50. letech.


Až do České Třebové

Při projektování dráhy, která dnes nese číslo 002, byly zvažovány 2 varianty – buď přes Boskovickou brázdu, nebo údolím Svitavy – realizována byla nakonec ta druhá. Konstrukčně nejsložitější část ležela hned za Obřany (dnes okrajová čtvrť Brna), kde bylo nutné vybudovat řetěz tunelů. Projekt započal v roce 1843 – tehdy na našem území nebyl ještě ani jeden hotový tunel. Nicméně prvenství si tunely mezi Brnem a Blanskem nakonec nenesou: první tuzemské tunely byly zprovozněny už v roce 1845, kdežto údolím Svitavy začaly jezdit vlaky až o 3 roky později! Snad každý, kdo pravidelně cestuje vlakem z Brna do Prahy, mnohokrát vyhlížel z okna vlaku, aniž by tušil, kolik pozoruhodných technických staveb, prastarých kostelů, či romantických přírodních rezervací se ukrývá v nejbližší blízkosti dráhy.


Navštívíme tato místa


Fotografie z natáčení tohoto dílu


Stopáž26 minut
Rok výroby 2018
 P ST HD
ŽánrDokument