Za Werichem na Kampu
Film Olivera Maliny Morgensterna představuje jednotlivé zahrady, zákoutí, domy, mlýny a osobnosti Kampy, Karlův most trochu jinak a postavy z historie i současnosti. Jindřich Horel tak vypráví o vodníkovi Kabourkovi, o svém slavném mlýnském kole a názorně ukazuje způsob, jakým Kabourek získává své duše. Představují se například i mlýn Huť či Zlomkovský mlýn. Díky vyprávění místních mohou diváci nahlédnout do historie dávné i novější, do zákoutí známých i běžně očím skrytých. Roman Kotrč, nejznámější výtvarník z Karlova mostu, vzpomíná, jak jako malý kluk kreslil a pak za pětikorunu prodával obrázky psů, ale připomíná i dobu, kdy Kampa sice byla nevzhlednější a neudržovaná, ale pospolitá a všude otevřená. Dokument také například upozorňuje na zajímavou skutečnost, že ke sjednocení do té doby pozemkově rozdělené Kampy pomohli za války paradoxně nacisti, kteří měli na Kampě v Lichtenštejnském paláci krajskou centrálu NSDAP. Dochází i na řadu krásných a zajímavých příběhů a opominuta samozřejmě nemůže být Werichova vila, která byla už od dob Nosticů kulturním centrem a za dob Josefa Dobrovského, který v domě ve vlastnictví Nosticů žil v letech 1798 až 1803, navíc obrozeneckým. Kampu prostě měla a má ráda řada lidí, a není divu. A je jedno, jestli to byli a jsou místní či přespolní, lidé od kumštu či třeba řemeslníci. Kampa dokáže přitáhnout a potěšit každého.