O životě a díle spisovatele humoristických knížek, autora scénářů, próz a dalších textů (1997). Na svého přítele vzpomínají V. Fux, V. Hofmannová, V. Zábranský a další. Připravili M. Uhlířová a E. Sokolovský ml.
00:00:33 My Češi se rádi chlubíme svým vyvinutým smyslem pro humor.
00:00:39 Podíváme-li se na naše literární luhy posledních desetiletí,
00:00:43 zjistíme, že mnoho humoristů a satiriků se na nich neurodilo.
00:00:48 Výjimku představuje dílo Miroslava Skály.
00:00:53 Ač původem z Kyjova, zůstal věrný Brnu
00:00:59 a výrazně se zapsal do jeho kulturního života.
00:01:06 M.Skála začal uměleckou dráhu v Kyjově, kde strávil mládí.
00:01:14 Jeho otec působil v Kyjově jako ředitel měšťanské školy.
00:01:19 Zde také M.Skála vystudoval reálné gymnázium.
00:01:23 Těsně před maturitou, v roce 1943, byla celá třída ze školy odvolána.
00:01:28 V rámci totálního nasazení museli studenti pracovat v uhelném dole.
00:01:36 Pracovní zatížení však nezabránilo prvním uměleckým pokusům studentů.
00:01:43 Vzniklé seskupení mladých lidí si začalo říkat Kyjovská avantgarda.
00:01:50 Na Miroslava Skálu vzpomínám velice ráda.
00:01:53 Vyrůstali jsme spolu od dětství.
00:01:57 S mým bratrem Tomem Pantůčkem a s Jiřím Skaličkou byli denně spolu.
00:02:08 Ti tři, Peťura, Tom a Jura, spolu studovali na gymnáziu.
00:02:18 Tam založili gymnaziální Měsíčník.
00:02:24 Psali do něj většinou humorné věci, všelijaké scénky.
00:02:31 Byli to všichni tři ohromní kluci s ohromným smyslem pro humor,
00:02:39 který chtěli rozdávat i druhým.
00:02:42 Pak přišel Protektorát a mládež neměla žádnou zábavu,
00:02:51 ani jsme nemohli nic veřejně podnikat.
00:02:57 Můj bratr s dalšími studenty psali různé hry a scénky.
00:03:06 Ty jsme potom provozovali v kuchyni naší stařenky v Kyjově.
00:03:13 Peťura hrál výborně šprtouna Krhounka ve hře
00:03:23 Škola základ života od Žáka.
00:03:36 Také hrál v Měsíci nad řekou od Šrámka,
00:03:42 potom to byly některé scény z Voskovce a Wericha.
00:03:50 Psali také svoje vlastní scénky.
00:04:03 Náš kamarád Dalibor Brázda založil studentský jazzový orchestr.
00:04:07 Byli velice úspěšní. Měli i dvě zpěvačky.
00:04:23 Vystoupení orchestru uváděli Peťura s mým bratrem Tomem.
00:04:42 Na filozofické fakultě v Brně se pak k praktické legraci přidal i
00:04:46 hlubší zájem o humor.
00:04:49 M.Skála končil studia češtiny, ruštiny a divadelní vědy
00:04:53 diplomovou prací u profesora Franka Wolmana.
00:04:57 Jmenovala se Funkce komična v obrozenecké komediografii.
00:05:03 Prostředí filozofické fakulty a tehdejší učitelé později vešli
00:05:09 do knížky Moji dvojníci, vydané až po autorově smrti.
00:05:22 Jedním z prvních působišť M.Skály se stalo brněnské studio
00:05:26 tehdejšího Československého rozhlasu.
00:05:30 Skála stál u zrodu literárního pořadu Rozhlasový měsíčník.
00:05:36 Ten se později změnil v oblíbený týdeník Nashledanou v sobotu.
00:05:44 Pořad se vysílal nepřetržitě více než 10 let.
00:05:59 I když jsme spolu sloužili na Vojenské akademii,
00:06:04 nikdy jsme se tam nepotkali.
00:06:07 Peťura tam působil na katedře jazyků.
00:06:10 Já jsem byl mladším učitelem výbušnin a munice.
00:06:14 Nikdy jsme se nepotkali, až potom v rozhlase.
00:06:18 Rozhlas byl první místo, kde Peťura uplatnil svou genialitu.
00:06:22 Tam jsme si oťukali svůj styl a své způsoby myšlení i psaní.
00:06:33 Jeden z báječných rozhlasových pořadů byl Nashledanou v sobotu.
00:06:41 Původně to byl měsíčník a pro velký zájem jsme ho předělali na týdeník.
00:06:51 Měsíčník trval hodinu, týdeník potom půl hodiny.
00:07:00 Hoši si vždy zadali nějaké téma. To dělal Tom Pantůček s Peťurou.
00:07:06 K nim se přidali další. Mezi jinými Antonín Přidal,
00:07:13 který se staral o tu část pořadu, kde vystupoval pan Hlava.
00:07:24 To byla postava brněnského muže z lidu,
00:07:29 který si vždy všechny situace vykládal po svém.
00:07:38 Výborně ho dělal Milan Zezula, dnes už zemřelý malíř.
00:07:45 S ním Přidal vedl onu debatu.
00:07:53 S panem Hlavou byla v rozhlase velká legrace.
00:07:57 Myslím, že to bylo jedno z prvních Z očí do očí,
00:08:02 které Antonín Přidal dělal.
00:08:05 Tehdy nastávalo určité odlehčení v jinak dost spoutaných poměrech.
00:08:14 Zdálo se, že to povoluje a k něčemu to povede.
00:08:18 Nakonec to vedlo k roku 1968.
00:08:26 V.Fux je poslední žijící autor ze slavné trojice Pantůček-Fux-Skála,
00:08:33 která stála u kolébky divadla Večerní Brno.
00:08:38 V době tvůrčího vrcholu divadla vytvářela jeho základní repertoár.
00:08:43 Kabaretní pásma Anděl na střeše a Charleston v 6 hodin ráno, komedie
00:08:49 Pozor hodný pes a Drak je drak
- to byly na počátku 60.let pojmy.
00:08:59 Je to poněkud zvláštní prostor, ale kdysi tu opravdu bylo Večerní Brno.
00:09:05 Tady je sál, kde seděli diváci.
00:09:09 To, na co se díváte teď, je tělocvična Městské policie Brno.
00:09:16 Tam bývalo jeviště. To byla prkna znamenající svět a nejen pro nás.
00:09:29 Teď je to přizpůsobeno tomu účelu, aby se nic podobného neopakovalo.
00:09:39 Dostali jsme se sem od své 3. premiéry.
00:09:46 To byla hra Pozor hodný pes. Psali jsme ji s Peťurou s tím záměrem,
00:09:56 že by měla mít širší tvar, než měly dosavadní skládané kabarety.
00:10:05 Přitom ale neměla opustit živnou půdu kabaretního herectví.
00:10:12 Oba dva jsme měli s divadlem malé zkušenosti.
00:10:17 Peťura na tom byl lépe, protože v Kyjově divadlo hrával.
00:10:27 Já jsem měl k divadlu jenom velmi uctivý a velmi kladný poměr.
00:10:42 Peťura byl pro mě více než partner. On byl učitel.
00:10:50 Měl v této oblasti už cosi za sebou.
00:11:01 Co se týká psaní samotného, už tehdy nezapřel, že je spisovatel.
00:11:08 Já jsem naopak musel zapřít, že nejsem, a že jsem jenom technik.
00:11:15 Tehdy byl čerstvým šéfem Evžen Sokolovský.
00:11:22 Podařilo se mu naší hrou vzbudit zájem diváků, kteří začínali tušit,
00:11:36 že Večerní Brno by mohlo být něčím jiným než kabaretem.
00:11:43 Potom mi zadali úpravu Burianova Hamleta III.
00:11:53 Hra měla premiéru tady v roce 1962.
00:12:00 Byl to počátek řady více či méně politických satir.
00:12:05 Po Hamletu IV. přišla tehdy nejhranější hra Drak je drak.
00:12:13 Měla premiéru v roce 1963 a hrála se ještě v roce 1964.
00:12:20 Hrála se v Čechách i na Slovensku tak často,
00:12:26 že byla uvedena dokonce vícekrát než Shakespeare.
00:12:31 Bylo to proto, že se humorným způsobem dotkla politických otázek.
00:12:40 Milan Uhde se ale stále vyjadřoval kriticky.
00:12:45 Proto nám Sokolovský řekl, ať napíšeme něco dalšího.
00:12:50 Milan Uhde nelenil a napsal.
00:12:53 Jak se podařilo Krále Vávru prosadit, to vědí jen bozi divadla.
00:13:01 Stal se ale nejlepší a nejsilnější satirou tohoto divadla.
00:13:08 Pro Milana Uhdeho ale hra znamenala začátek velikých nesnází.
00:13:16 Poštval na sebe všechno, co mělo máslo na hlavě, a toho nebylo málo.
00:13:24 Své zlaté časy zažilo Večerní Brno po přestěhování do této budovy,
00:13:31 ve které dnes sídlí Divadlo Bolka Polívky.
00:13:41 V roce 1963 Miroslav Skála nervově onemocněl.
00:13:46 Pobyl 2 roky v nemocnicích a jeho spolupráce s divadlem tím skončila.
00:13:52 Od roku 1970 pracoval jako literární lektor a
00:13:56 občas jako loutkoherec v brněnském loutkovém divadle Radost.
00:14:01 To už byl několik let v invalidním důchodu.
00:14:05 Zanedlouho nechal zaměstnání zcela a začal se věnovat jen literatuře.
00:14:16 Skálova rozhlasová a divadelní tvorba sehrála hlavní roli
00:14:22 v době svého vzniku a žije víceméně už jen ve vzpomínkách pamětníků.
00:14:31 Jeho knížky mají lepší osudy.
00:14:36 Miroslav Skála začal s prózou pozdě.
00:14:39 Napsal knížky spíše humorné než satirické.
00:14:43 Dospěl k poznání, že humor očišťuje od hněvů a smutků.
00:14:48 Oproti satiře má výhodu: umožňuje být nad věcí.
00:14:54 Říkal: "Humor je nejlepším projímadlem na zácpu myšlenek
00:14:59 a nadýmání frázemi."
00:15:03 Skálovy půvabné knížky na pultech knihkupectví nikdy neležely dlouho.
00:15:10 Jeho první knížkou byla v roce 1972 Svatební cesta do Jiljí.
00:15:15 Ukázala, že tento typ literatury u nás čtenáři postrádají.
00:15:23 Za 2 roky vychází 2.vydání, následují překlady do estonštiny,
00:15:27 polštiny, němčiny a také televizní film, který natočil Hynek Bočan.
00:15:48 VNITŘNÍ HLAS MUŽE: Přiblížila se zkušební hranice
00:15:51 naší cesty, hranice 1000 metrů nad mořem.
00:15:54 Tato hranice je zkušebním kamenem charakteru.
00:15:56 Jsem zvědav, co tato hranice udělá s ní.
00:16:04 Troufal by sis ho vynést až na vrchol Portyše?
00:16:13 No tak, kdyby to bylo nevyhnutelné...
00:16:17 Je to nevyhnutelné!
00:16:21 VNITŘNÍ HLAS MUŽE: Působení hranice charakteru.
00:16:24 Jinak si to nedovedu vysvětlit!
00:16:26 - A proč?
- Uvidíš!
00:16:30 VNITŘNÍ HLAS MUŽE: Nebo to má být zkouška?
00:16:33 Kdo koho tady vlastně zkouší?
00:16:35 Zřejmě nejen já, ale i ona na této cestě zkoumá mou osobnost.
00:16:40 Proč ten typický žensky romantický nápad
00:16:43 - čtvrtmetrákový trám až na vrchol?
00:16:46 No budiž, chce celého muže, má ho mít.
00:16:52 M.Skála rád vytrhával své hrdiny ze všední každodennosti.
00:16:58 Umístil je třeba do psychiatrické léčebny či do polorozpadlé chalupy
00:17:04 daleko od civilizace.
00:17:07 Vytvořil jim podmínky, kdy se musejí potýkat s těžkostmi,
00:17:12 ale mají také hodně času, aby se zabývali sami sebou a
00:17:17 spolu s autorem zkoumali vlastní nitro.
00:17:27 Nezrychlujte!
00:17:36 Už vás mám!
00:17:38 Kyliáne, víte jaký je rozdíl mezi přenosem a láskou?
00:17:41 Jaký?
00:17:44 Člověk plný lásky daruje, obětuje se, přeje.
00:17:47 Člověk trpící přenosem žádá, vyžaduje.
00:17:51 Vynucuje si pozornost všemi prostředky.
00:17:54 Co myslíte, že děláte vy?
00:17:57 Obětuju se!
00:17:58 Vynucujete si pozornost všemi prostředky!
00:18:01 Proč pořád zrychlujete?
00:18:04 Protože se mi to líbí!
00:18:06 Mně ne!!
00:18:09 Humor pana Skály je hlavně pravdivý.
00:18:19 Je postavený na základě hořkých lidských zkušeností.
00:18:22 Proto je to opravdu humor.
00:18:26 Když by si někdo dělal legraci z depresivního neurastenika,
00:18:32 aniž by sám někdy poznal pozadí této nemoci,
00:18:37 tak to není smích, ale výsměch. To ale není hledisko pana Skály.
00:18:47 - Ale stejně to zde bylo pěkné...
- Cože???
00:18:50 Že to zde bylo pěkné!!!
00:18:52 Třeba se zase zhroutíte a zase se do našeho kolektivu vrátíte!
00:18:57 Já už se nezhroutím. Mým problémem byla nerozhodnost.
00:19:04 Díky paní doktorce v sobě cítím takovou rozhodnost jako nikdy!
00:19:11 Zdá se mi až neuvěřitelné, jak na mě režisér Papoušek přišel.
00:19:26 Hledal člověka, který už typem není vyloženě výbojný, žádný ranař.
00:19:32 Potřeboval jemnějšího člověka nejen vzhledem ale i povahou.
00:19:38 Zkusil to se mnou, ale ani on asi netušil, že se trefil dokonale.
00:19:45 Potíže, které má Kylián, mám i já.
00:19:53 On je tak nerozhodný, že se z toho začíná rozvíjet neurastenie.
00:20:08 Já na tom snad nejsem tak špatně, ale tou nerozhodností trpím taky.
00:20:16 I když se Skálův humor v posledních knížkách přiostřil,
00:20:20 zůstává blízký humoru anglo-saskému.
00:20:23 Je to humor chytrý, jemný a laskavý, plný hravosti a fantazie.
00:20:28 Skála byl navíc velmi dobrý psycholog.
00:20:31 Dobře znal tůně, mělčiny a zákruty lidské duše, hlavně duše ženské.
00:20:38 Ve Svatební cestě do Jiljí jedna Skálova postava uvažuje:
00:20:43 "Marně jsem si lámal hlavu,
00:20:46 čím tento velice průměrný člověk na ženy tak působí.
00:20:49 Jednou jsem se ho na to ptal. Zadíval se oknem ven, zamyslel se,
00:20:53 a pak řekl s hlubokým povzdechem: Já jim, kamaráde, rozumím.
00:20:59 Každá žena je v podstatě zklamaná a je třeba ji vyslechnout.
00:21:04 A tak kdykoliv jsem ho viděl ve společnosti nějaké ženy,
00:21:07 většinou mlčel. Naslouchal trpělivě jejím steskům,
00:21:12 vyptával se na podrobnosti, občas usykl nevolí nad jednáním mužů,
00:21:17 které v minulosti potkala."
00:21:25 M.Skála měl řadu kamarádů mezi malíři.
00:21:29 Nejednu brněnskou výstavu také zahajoval.
00:21:33 Častým hostem býval v ateliéru Vlastimila Zábranského.
00:21:42 Peťura měl vzácný dar vcítění se.
00:21:53 Dovedl poslouchat, zvlášť rád naslouchal ženám.
00:21:58 Nebyl ani tak dobyvatelem dámských srdcí, ale jejich obyvatelem.
00:22:08 Peťuru jsem měl rád, protože jsem věděl, že mohu říkat cokoliv,
00:22:18 a že mi nemůže špatně rozumět.
00:22:22 To se stává párkrát za život, jestli vůbec.
00:22:34 Humoristé, kteří umějí rozdávat nejvíc radosti a veselí,
00:22:40 bývají často lidé smutní, křehcí a plaší.
00:22:46 M.Skála není pochován v Brně, kde prožil většinu života,
00:22:51 a k jehož kultuře tak vydatně přispěl.
00:22:55 Místo posledního odpočinku našel na Vysočině,
00:22:59 v místě, kde býval šťasten.
00:23:03 Pobyty na kunštátské chalupě a houbařské toulání v lesích
00:23:09 mu byly v posledních letech útočištěm v jeho depresích.
00:23:14 Miroslav Skála odešel dobrovolnou smrtí v únoru 1989.
00:23:23 Bylo to nedlouho před jeho 65. narozeninami.
00:23:28 Básník Jan Skácel se s ním rozloučil smutnými verši:
00:23:35 Nechme ho spát a nerušme ho. A postavme mu z ticha ploty.
00:23:42 Ať spí tak navždy jako kámen. A ať se vyspí do němoty.
00:23:49 Chce spát a spát jak stromy v zimě. A nést tu bílou tíhu ticha.
00:23:56 Tak nevýslovně z nepaměti jak někdo, kdo se neudýchá.
00:24:13 Na kunštátský hřbitov se milovníci poezie chodí poklonit
00:24:17 památce Františka Halase.
00:24:23 V blízkosti básníkova hrobu nás zaujme neobvyklý skleněný pomník,
00:24:28 jedinečné dílo výtvarníka Valéra Kováče.
00:24:33 Vzdal jím poslední poctu svému příteli, humoristovi a
00:24:37 skvělému člověku Miroslavu Skálovi.
00:24:48 .
Život Miroslava Skály byl bohatý, pracoval jako horník, obkladač, hrál na džeztrubku, byl středoškolským profesorem, knihovníkem, redaktorem Čs. rozhlasu Brno, lektorem i loutkohercem brněnského divadla Radost, ale hlavně byl spisovatelem – kabaretů, her, scénářů, próz a dalších textů. Výrazněji na sebe upozornil jako kmenový autor satirického divadla Večerní Brno, zejména pak hrou Drak je drak, kterou napsal v roce 1963 spolu s V. Fuxem a V. Pantůčkem. Jeho humoristické knížky byly nejen přeloženy do mnoha jazyků, ale navíc některé z nich i velmi úspěšně zfilmovány – např. Svatební cesta do Jiljí, Cesta kolem mé hlavy, Útěk ze seriálu.
V ČT Brno byla realizována půvabná inscenace Chirurgie, jejíž scénář napsal M. Skála dle povídky V. Vančury. Peťura, jak říkali M. Skálovi nejbližší přátelé, byl mimořádná, bohatá a laskavě lidská osobnost. Většinu života prožil v Brně, v němž také odešel ze života. V letošním roce si připomínáme dvacáté výročí od jeho dobrovolného odchodu z tohoto světa.
