Havel

Režisér Slávek Horák se po svém veleúspěšném debutu Domácí péče (2015) tak trochu nečekaně pustil do životopisného dramatu o posledním československém a prvním českém prezidentovi Václavu Havlovi (1936-2011). Soustředil se přitom na období mezi lety 1968 až 1989, kdy se z předního dramatika stal nejdříve disident a nakonec politicky aktivní člověk, který se rozhodne ucházet o nejvyšší ústavní post v zemi. Tvůrci se snaží zachytit jeho rozporuplnou osobnost i jeho snahu žít v pravdě a v souladu se svým svědomím, což jsou hodnoty, které ho nejednou staví do velmi složitých životních situací. Ačkoliv film není věrnou rekonstrukcí všech tehdejších událostí a řada jmen ve filmu vůbec nezazní, jejich vizuální i faktografická podobnost s jejich předobrazy je zjevná. Ve filmu se objevují i ukázky z některých Havlových her, které byly inspirovány právě jeho osobními životními zkušenostmi. Snímek byl nominován na čtrnáct Českých lvů, nakonec si odnesl jednu sošku za nejlepší masky.