Vyhlášení republiky
O třetí hodině ranní volá doktor Rašín Josefu Scheinerovi
Rašín: „Právě mi oznamuje Tusar z Vídně, že to tam zítra praskne, že se všechno zřítí, císař přijme podmínky příměří. Připravte se tedy pro všechny případy. Jakmile dojde zítra potvrzení této zprávy, prohlásí Národní výbor svobodnou Republiku československou a všechno sokolstvo musí vyrukovat, děj se co děj. Teď je řada na vás. Tož na shledanou v republice.“
Scheiner: „Rozumím dobře, hned to zařídím.“
Ve svých vzpomínkách pak Rašín uvádí: „Telefonoval jsem ženě, pak Švehlovi do Obilního ústavu. Scheiner hlásí, že stráže sokolské jsou rozestavěny, vojáci, policie zpraveni. Když jsme projížděli Václavským náměstím, byla už celá Praha vzhůru, všude vlály prapory. Vojáci si strhávali odznaky z čepic a ozdobovali je barvami českými a slovanskými. O půl dvanácté se sešel v Obecním domě Národní výbor a vyhlásil československý stát. Z Obecního domu jsme také telefonovali na radnici, aby byly zaopatřeny kapely.
Večer se konala plenární schůze Národního výboru, na které byl přijat první zákon československého státu, který jsem v noci napsal. Všechny zákony platí. Moc přejímá Národní výbor a našim zástupcům za hranicemi se ponechává úplná volnost co do formy vládní v budoucnosti.“
Tomáš Garrigue Masaryk v dopise vládě vzpomíná: „Vzpomínám, jak sám Rašín líčíval provedení převratu dne 28. října, jak rychle rozšířil Andrássyho kapitulaci před Wilsonem a jak z ní vyvodil možnost a nutnost převratu. Byla to dovedná syntéza naší revoluce zahraniční a domácí. Velký čin státnické prozíravosti.“
Z pořadu Století českých atentátů (2009)