Hudební kritik s nezaměnitelným hlasem byl součástí českého nejen hudebního, ale i společenského života.
Režie a scénář: Zdeněk Gawlik.
Když se řekne Jiří Černý

Jiří Černý (*25. 2. 1936 – †17. 8. 2023) byl hudební legendou v opravdovém slova smyslu. Na našem hudebním poli bychom nenašli většího znalce hudby – od opery, přes pop, folk, rock – jeho znalosti a zkušenosti byly obrovské. Černého články v tehdy populárním týdeníku Mladý svět nebo Melodie byly dychtivě očekávány. Jistým způsobem formoval i hudební vkus posluchačů a čtenářů. První československá rozhlasová hitparáda Dvanáct na houpačce byla nesmírně populární. Po ukončení Houpačky z politických důvodů pořádal Jiří Černý v mnoha městech republiky pravidelně své Antidiskotéky, kde pouštěl i zakázané autory žijící v zahraničí.

Tento výjimečný člověk nezůstal pouze u hudby. Jako bývalý sportovec rozuměl mnoha sportům a dovedl o nich zasvěceně vyprávět. A další, velmi výrazná vlastnost Jiřího Černého – značně se angažoval v politice. V listopadu 1989 se účastnil zakládání Občanského fóra a v prosinci 2011 v Lucerně uváděl koncert Pocta Václavu Havlovi.

Ve filmu se ohlížel za svým profesním i soukromým životem, vysvětloval hodnotící kritéria v posuzování a prosazování hudby. K jeho osobnosti se vyjadřují celoživotní přátelé i kolegové. Jiří Černý se za šedesát let aktivní činnosti stal neodmyslitelnou součástí českého hudebního i společenského života a i ve vysokém věku oslovoval řadu generací zájemců o orientaci v hudební kultuře.

Napište nám