Výsledky 1. světové války

Na bojištích 1. světové války, probíhající od roku 1914 do roku 1918, bojovalo přes 60 milionů vojáků. Celkově zahynulo deset milionů lidí a došlo k obrovským materiálním škodám, přičemž nejvíce poničena byla oblast severní a severozápadní Francie, kde byla postižena především města Ypres, Albert, Verdun a Bapaume. První světová válka zasáhla Evropu, Afriku a Asii a probíhala i na světových oceánech. Formální příčinou války byl úspěšný atentát na arcivévodu a následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu. Za začátek 1. světové války je považován 28. červenec 1914, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku jako odvetu za uvedený atentát. Za konec 1. světové války se pokládá 11. listopad 1918, kdy od 11 hodin zavládlo na všech frontách příměří, podepsané téhož dne v 5.05 hodin ráno německou generalitou ve štábním vagóně vrchního velitele dohodových vojsk, francouzského maršála Ferdinanda Foche v Compiégne. Formálním zakončením války byla pařížská mírová konference v roce 1919.

Poválečné ticho bylo strašné

Poválečné ticho bylo strašné

Z pořadu Horizont ČT24

Ještě během 1. světové války zaniklo carské Rusko a na jeho území vznikla v lednu 1918 Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFDSR), na jejímž základě (po násilném připojení Ukrajiny, Zakavkazska a Běloruska) vznikl Svaz sovětských socialistických republik (SSSR). Některé části bývalého ruského impéria (Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko) však za občanské války získaly a udržely svou nezávislost.

Po prohrané válce (důležitá ovšem byla i 14ti bodová deklarace amerického prezidenta Woodrowa Wilsona, jejíž 5. bod nekompromisně požadoval právo na sebeurčení národů, čímž výrazně přispěl k rozpadu monarchie) se rozpadlo Rakousko-Uhersko a na jeho bývalém území mohly vzniknout státy založené na národnostním principu a fungující jako republiky (Československo, Rakousko). Dalšími novými státy na mapě Evropy se staly Maďarská republika rad (roku 1920 bylo vyhlášeno Maďarské království) a Království Srbů Chorvatů a Slovinců (roku 1929 přejmenováno na Jugoslávii).

Největší ztráty v důsledku 1. světové války utrpělo Německo. Versailleská mírová smlouva podepsaná 28. června 1919 nařizovala Německu:

Téměř úplné odzbrojení (Německo nesmělo vlastnit: žádné moderní válečné lodě, žádné ponorky, žádná válečná letadla, žádné tanky, žádné těžké dělostřelectvo, jeho armáda byla redukována na sto tisíc mužů a muselo zrušit Německý generální štáb).

Odevzdat části svého území vítězné Francii (Alssasko-Lotrinsko), opět vzniknuvšímu Polsku (necelé Západní Prusko a Poznaňsko, východní část Horního Slezska), dále předat oblast Severního Šlesvicka Dánsku. Německo tímto mírem přišlo také o všechny kolonie v Africe a Oceánii a kromě toho muselo odevzdat některá další menší území a města Československu, obnovené Belgii a pod správu Společnosti národů.

Platit válečné reparace mělo Německo především Francii (Rusko a Německo si reparace vzájemně odpustily), jejichž výše byla v lednu 1921 vyčíslena na 269 miliard marek a později snížena na 139 miliard marek.