Stárnoucí muž hledá jiný život a potká mladou ženu (1991). Hrají: S. Zindulka, E. Hradilová, M. Maláčová, M. Černoušek a další. Scénář J. Trefulka. Kamera V. Myslivec. Režie M. Růžička
00:01:56 Pan Vrbka už to má za sebou, pane Duša.
00:02:01 To jste rád, že jdete domů ...
00:02:39 Pane Duša ...
00:02:43 Vám nějak otrnulo!
00:02:46 Já nevím, že odsud všichni tak pospícháte.
00:02:49 Já, kdybych mohla ... lehla bych si tady na tu postel
00:02:54 a spala bych aspoň 2 dny.
00:02:57 Ale to by někdo musel být s váma.
00:03:00 Že byste si mě vzala k sobě?
00:03:02 Teda, dědo ... ... vy si nějak troufáte.
00:03:05 Abyste nevyvalovala oči.
00:03:07 Aby se vám nezatočila hlava.
00:03:10 Nám tady totiž každou chvíli někdo omdlí ... ze samé radosti.
00:03:15 Tak tuhle obálku odevzdáte na středisku ...
00:03:18 ... tady máte recept ...
00:03:19 ... budete chodit na injekce, jste nějaký bledý, dědo.
00:03:23 Tak se mějte pěkně.
00:03:24 Můžu kouřit?
00:03:25 Když vám to udělá dobře, tak si zakuřte,
00:03:27 i popít si můžete.
00:03:29 I milovat, ale všecko s mírou, dědo.
00:03:32 Samozřejmě, nějaký čas byste měl držet dietu
00:03:34 jako před operací, ale zase ... potřebujete zesílit.
00:03:40 Šebek ...
00:03:41 Haló ... ano ... za chvíli ...
00:03:48 Chcete ještě něco?
00:03:49 Jo.
00:03:50 Chtěl bych vědět ... kdy umřu.
00:03:54 Co vás to napadá, pane Duša ...
00:03:57 Jestli za měsíc nebo za rok.
00:03:59 A co vás to napadá ...
00:04:01 Nejsem žádná baba.
00:04:04 Chci se podle toho zařídit.
00:04:06 Vy se ještě mockrát napijete burčáku.
00:04:08 Takoví neřádi, vínem impregnovaní, vydrží dlouho.
00:04:11 Nedělejte si ze mě prču, pane doktore.
00:04:13 Já chci úředně vědět, kdy mě položí na prkno.
00:04:17 Ale, pane Duša ...
00:04:19 Takové věci má člověk právo vědět.
00:04:22 Nejsem žádný prorok ...
00:05:08 Cyrile ... tak už jsi zdravý?
00:05:12 Pustili mě.
00:05:14 Pustili ... tak to je dobré ...
00:05:16 Mají málo místa ...
00:05:28 Stav se večer ...
00:06:12 Bojare, co je? Co se děje?
00:06:31 Bojare, ty mrcho stará ... vopelichaná ... potvoro bezzubá.
00:06:38 No, Bojárku ...
00:06:41 Vitaj ...
00:06:43 A ty už zase báňaš ... Máš to zakázané.
00:06:46 Nic nemám ...
00:06:48 Nic nemám zakázané, nic!
00:06:51 Ty jsi pil ...
00:06:52 Doktor říkal, že můžu všecko.
00:06:55 A ... jak to tak? To není možné!
00:06:57 Říkal, že můžu jíst, kouřit, pít.
00:07:02 Dokonce dělat i to, co ty už léta nemůžeš ...
00:07:05 ... se svým srdcem.
00:07:31 DUŠOVÁ ZADRŽUJE SLZY
00:07:48 Co pořád bečíš?
00:07:55 Musím to furt poslouchat?
00:07:58 To nestačí, že musí člověk pojít?
00:08:21 Cyrilku ... ... ale co ti řekli?
00:08:28 Že jsi zdravý?
00:08:31 Já jsem se neptal.
00:08:37 A ty se taky nemáš co ptát.
00:08:39 No ... kdo tě zachránil, když dolezls celý zkrvavělý?!
00:08:44 Kdo tě léčil?
00:08:47 Však to nebylo lehké, žiť s takovým bláznem.
00:08:51 Ale já jsem při tobě věrně stála! To nemůžeš říct ani popel.
00:08:57 Popel ...
00:09:02 Ani vody jsi včelám nedala.
00:09:04 Však jsem jim dávala.
00:09:06 Dávala, dávala ... ... že mohly všecky umřít!
00:09:11 No víš, že se jich bojím.
00:10:43 DUŠOVY MYŠLENKY
00:10:45 Pravda se nesmí říct nikomu.
00:10:47 Kdo lže, je dobrý člověk.
00:10:50 A kdo chce mluvit pravdu, na kříž s ním,
00:10:53 se starým bláznem!
00:10:54 ZAKLEPÁNÍ
00:10:57 Cyrile ... slyšíš mě?
00:11:01 Co bych neslyšel?
00:11:03 Tak ... pojď dojest.
00:11:06 Snědl jsi jenom polévku.
00:11:08 Nemám hladu.
00:11:09 Tak pojď dolů. Přece tady nemůžeš bývat.
00:11:12 Ostanu tady. Napořád.
00:11:16 Já ti říkám ... pojď dolů! Co tomu řeknou lidi?
00:11:21 Že tě tady nechávám jako prašivýho psa?!
00:11:25 Pojď dolů ... jsi ještě nemocný. Prosím tě!
00:11:31 No ... tak ty chceš, aby se o tom povídalo!
00:12:15 Ale vždyť on takový nebýval.
00:12:19 Vždyť jsme spolu krásně žili ... ... jako dva holoubci.
00:12:24 Vždyť víš, Pavle, že jsme se nikdá nehádali.
00:12:26 Tata se nikdy nehádal.
00:12:29 Byl klidný, rozvážný ...
00:12:32 Občas se napil, ale vždycky jenom v tichosti.
00:12:35 Když přišel pozdě domů, lehl si v kuchyni ...
00:12:37 ... ráno byl jako čiperka.
00:12:40 V té nemocnici jako kdyby ho vyměnili.
00:12:46 HLAS DUŠI
00:12:47 Sám jsem se vyměnil.
00:12:50 Kašpara už nikomu dělat nebudu.
00:12:53 Tak jdi ... promluv si s ním.
00:12:56 Poslechni maminku!
00:13:05 Tato, otevřte ...
00:13:09 ... to su já.
00:13:11 A ti dva draci.
00:13:15 Však my si otevřeme!
00:13:24 Uhni!
00:13:31 Vyraz dveře! Jak asi?
00:13:33 Tak rozbij okno!
00:13:35 Mlč! Jakýpak mlč?!
00:13:37 Vždyť je to blázen! Maminka to taky říká.
00:13:43 Tato ...
00:13:47 Musíme na něj střechou.
00:13:49 Sundám pár tašek a jsme na půdě hned.
00:13:53 Ale pokrývače si pak budete shánět sami.
00:13:58 To je ostuda ...
00:14:07 Cyrile ...
00:14:12 ... prosím tě ...!
00:14:18 Jen pros.
00:14:20 Celý život jsem musel prosit já tebe.
00:14:24 A ty jako bys mě neslyšela.
00:14:27 Teď neslyším já ...
00:14:30 ... protože už nejsem ten starý trouba.
00:14:34 Jsem náhodný pocestný ...
00:14:37 a jednoho dne prostě odtáhnu dál.
00:14:41 A nikomu se nebudu zpovídat ... ... kam.
00:15:03 Co s ním?
00:15:10 Jéé ...
00:15:17 Tato, slyšíte mě? Už tady nésó, su tady sám.
00:15:26 Tato, dajó vás do blázinca.
00:15:35 To že by udělaly? Znáte mamu ...
00:15:40 Tak počkej ...
00:15:55 Dáme si ... Tato, zítra du na ranní.
00:15:59 Včil pudeš se mnó ...
00:16:13 Tož to bys mě urazil ...
00:16:31 Tys býval hodný chlapec, Pavlíku.
00:16:37 Ty víš, jak to bylo.
00:16:40 Celý život jsem dělal všecko, co ona si přála.
00:16:44 Celý život.
00:16:47 Udělej tohle ...
00:16:49 ... tohle se sluší udělat, co by řekli lidi ...
00:16:53 Ale když už to nešlo jinak, tak začala bečet a vyčítat.
00:17:00 Člověk uhýbá ... a pak se jí zase nelíbí to uhýbání ...
00:17:05 Ale to už je ta naše povaha.
00:17:07 Radší ustoupíme, než bysme se hádali.
00:17:10 Radši 3x ze sebe udělám vola, než bych ublížil jinému.
00:17:15 Tato, však víte, že nesnesu.
00:17:17 Ta tvoje ... nesnese.
00:17:19 Pořád se mi zdá na konci trochu hořké.
00:17:22 Není nic protivnějšího,
00:17:24 než když zůstane po víně v hubě sladko.
00:17:40 Láska!
00:17:43 Vrátíš se z vojny ... a ještě se ke všemu musíš oženit.
00:17:48 V celém širém okolí je 5 nebo 6 ženských,
00:17:51 na které můžeš pomyslet.
00:17:53 Já to vím, ony to vědí.
00:17:55 Jedna z nich to musí být.
00:17:57 Tak jakápak láska!
00:18:01 Proč já jsem se vlastně narodil?
00:18:11 Dáme si špeku.
00:18:16 Ale já nemožu, musíš donést ty.
00:18:23 Jedenkrát si řekneš - dost!
00:18:25 Já vykročil svó vlastní cestó. Jenomže ... kudy?
00:18:32 Jako na smilování čekáš na nějaké znamení,
00:18:37 ale marně ...
00:18:39 Vítr nezazpívá ... ... ani kamen ... nezazpívá.
00:18:48 Je to jenom na tobě.
00:18:56 ZPĚV
00:19:07 Chlapi ... chlapi ... hulákáte tady jako na lesy ...
00:19:12 Tady ... pan doktor přišel ke mně na skleničku a povídá :
00:19:16 "Škoda, že tady není s náma pan Duša.
00:19:19 Jakpak mu asi je?"
00:19:21 A já na to :
00:19:22 "Cyril umírá ... a přitom je ho slyšet až sem."
00:19:27 Dopíjíme Müllerku, pojďte mi pomoct, chlapi.
00:19:30 Dobrý večer.
00:19:32 Pane Duša, já oslavuju. Oslavuju 20 let!
00:19:35 Děkuju ...
00:19:36 20 let ... tady!
00:19:39 A já jsem si myslel, že tady v týhle díře
00:19:42 budu nanejvýš půl roku.
00:19:43 No a je vám s náma špatně? Tak to ne!
00:19:47 ZPĚV
00:21:28 Ano ...
00:21:39 Vítejte ... Dobrý den.
00:21:41 Co vy tady?
00:21:42 Tak ... zbytek toho včerejšího. To bylo ...!
00:21:51 Posaďte se.
00:21:55 Potřebujete něco?
00:21:57 Sedněte ...
00:22:02 Já jsem se chtěl zeptat už včera večer,
00:22:05 ale ... nějak na to nebyl čas nebo co ...
00:22:10 Pane doktore, myslíte si, že já bych se mohl ...
00:22:14 ... nechat rozvést?
00:22:16 Vy?
00:22:19 Pane Duša, v tom je nějaká mladice, že?
00:22:23 Rozum do hrsti ...
00:22:25 Co s ní budete dělat?
00:22:27 A kdybych se chtěl dát rozvést jenom tak?
00:22:32 No ... tak to vám upřímně řeknu.
00:22:35 Oderou vás, ožebračí, znemožní.
00:22:39 Polovina majetku připadne vaší ženě ...
00:22:42 a víte, že si vezme tu lepší, protože ...
00:22:45 ... ženská nikdy neví, co je to slušnost.
00:22:48 A vinici taky?
00:22:51 I sklep?
00:22:54 Vždyť na tom nikdy ani nemákla!
00:22:57 Pane Duša, všecko. Věřte zkušenýmu.
00:23:00 Chlap ve vašem věku, když se dneska rozvede ...
00:23:03 ... je absolutně v hajzlu.
00:23:15 Čtyři na mě!
00:23:18 Dej si bacha!
00:23:20 Slyšel jsi už zpívat kamení?
00:23:22 Já ti říkám, dej si bacha. Jsou na tebe domluvení.
00:23:24 Čtyři na mě!
00:23:31 Á, pan Duša.
00:23:33 Tak co, pane Duša, co vy to vlastně jste?
00:23:36 Jste ajznboňák nebo jste truhlář?
00:23:40 Vinař ... ... to bude vinař!
00:23:42 Tenkrát si člověk nemohl dovolit jedno zaměstnání.
00:23:45 Musel umět od všeho něco.
00:23:47 Ne 8 hodin ... a padla.
00:23:50 To jsou teda dobrý fóry.
00:23:52 Pane vrchní, to se nedá poslouchat nasucho.
00:23:57 Tak ... opatrně, pěkně nadvakrát ...
00:23:59 Kde už svět mohl bejt, kdyby se mladí
00:24:03 nechali poučit od starejch.
00:24:07 No, my se, otče, necháme poučit. Poučte nás.
00:24:10 Jak to tenkrát s těma děvkama chodilo?
00:24:18 My jsme se tenkrát strašně báli.
00:24:23 A dnes už se nebojíte?
00:24:28 Už mně uši nerudnou.
00:24:31 Pozor, pálí ...
00:24:33 Ať pálí ... to se uhasí.
00:24:38 To byste musel mít pořádnou hadici, fotr.
00:24:42 A ne takovej vyschlej minimax.
00:24:46 Ať s tím mlátíš, jak s tím mlátíš,
00:24:49 nic nestříká. Ježíšmarjá, Dolfo ...
00:24:53 Vsadím se s váma, že kdyby se mnou slečna 1x šla,
00:24:57 tak by se po vás už ani neohlídla.
00:24:58 O vaši penzi, strýcu ...
00:25:00 Tak mu dej, no ...
00:25:03 No běž ... a buď pánovi po vůli.
00:25:06 Ale kluci, vyserte se na mě a vypadněte!
00:25:08 To neřeš, vole ...
00:25:11 A ty buď hodňoučká ... Zmiz!
00:25:23 Co se na mě tak koukáte?
00:25:31 Vás jsem tady ještě nikdy neviděl.
00:25:34 Jsem z Prahy ...
00:25:36 A co tady?
00:25:37 Člověk nemůže být pořád na jednom místě ...
00:25:42 Jak se jmenujete?
00:25:43 Eva ...
00:25:46 A kde býváte?
00:25:48 Kde se dá.
00:25:50 Teď zrovna v tý chajdě ... ... u vody.
00:25:53 A ti dva ... s vámi?
00:25:56 Vy jste zvědavej ...
00:25:59 S těma bych teda do party nešel.
00:26:02 Ti by okradli vlastního tátu.
00:26:04 Jestli ho neokradli, tak to určitě udělají.
00:26:07 Jen co jim dojdou prachy.
00:26:10 Radši tady zůstaňte.
00:26:14 Přece vás nenechám samotnou.
00:26:17 Uvidím vás ještě někdy?
00:26:18 Dobrý večer ...
00:26:20 Dobrej večír, strejdo ...
00:26:22 Kluci, nechte toho, zase v tom budu lítat já.
00:26:24 Drž hubu!
00:26:26 Hajzlové!
00:26:34 On má půl sta ... Do prdele!
00:26:40 Mně jenom pořád neleze do hlavy, jak se vám to mohlo stát.
00:26:45 Na schodech ze zahrady.
00:26:47 Pamatuješ si ...
00:26:49 jak starý Kulíšek padal z půdy hlavou dolů ...
00:26:51 A nakonec si natrhl jen kůži na zadku,
00:26:53 protože v letu zachytil o skobu ze stěny
00:26:55 a ta ho otočila.
00:26:58 Když vy máte tvrdou hlavu.
00:27:01 Pořád vám říkám, prodejte to tady ...
00:27:04 Přestěhujte se k nám.
00:27:07 U nás se budete mít jako v bavlnce.
00:27:09 Pokoj vám připravíme ...
00:27:11 Copak by to vydržel bez tých svých kamarádů?
00:27:14 Prosím tě, Pavle, řekni těm babám,
00:27:16 ať mi konečně dají pokoj.
00:27:18 Až umřu, tak si dělejte, co chcete.
00:27:20 Ale do smrti si vystačím sám.
00:27:22 Pojď. On se mnou nemluví.
00:27:25 Ale jednou toho budete litovat!
00:27:26 Jednou možná, ale kdybych se přestěhoval,
00:27:28 tak bych toho litoval hned.
00:27:31 Vy snad nemáte kousek zdravýho rozumu!
00:27:33 Zato ty máš rozumu, že se mi z toho dělá nanic.
00:27:36 A vypadněte, ať se můžu uzdravit!
00:27:38 A už za mnou nikdy nechoďte!
00:27:39 Tak Věro!
00:27:50 Tys tomu dal ...
00:27:59 Jen jdi.
00:28:01 Trochu si to u ní vyžehli, aby se ta kráva neurazila.
00:28:23 Cyrile ... ... nepůjdeš na mšu?
00:29:11 Otevřete! Policie.
00:29:16 Otevřete!
00:29:18 Mravnostní policie.
00:29:23 Co chcete?
00:29:26 Zdrhli ...
00:29:31 ... a vás nevzali s sebou.
00:29:34 Ani bych s nima nešla.
00:29:36 Ále.
00:29:37 Vždyť jste si tak dobře rozuměli.
00:29:39 Na jedno mrknutí okem.
00:29:45 A co ta padesátka?
00:29:49 Vzali si ji na vlak.
00:29:52 Mysleli dopředu.
00:29:58 Ne jako vy ...
00:30:06 Já bych ráda myslela dopředu.
00:30:09 Jenomže čím víc se o to snažím, tím je to horší.
00:30:15 Nejdřív jsem držela kolena pěkně u sebe ...
00:30:19 ... pak jsem se právě kvůli tomu nevdala.
00:30:22 Našel si nějakou, co to nebrala tak přísně.
00:30:27 Byla to moje kamarádka.
00:30:33 Pak jsem to dělala naopak ...
00:30:36 ... a zas mi řekl, že jsem štětka.
00:30:40 Chlap má vždycky fóra.
00:30:43 A ... na staršího pána jste nepomyslela?
00:30:50 Na takového starého, zachovalého ...
00:30:53 ... co má odrostlého syna a babu, které by se rád zbavil ...
00:30:59 ... protože by si poprvé v životě chtěl užít.
00:31:06 To jako máte být vy ... ... ten starej ...
00:31:12 ... zachovalej?
00:31:18 Horší už to být nemůže.
00:31:23 Jenomže vy to přece nemyslíte vážně.
00:31:26 Až moc.
00:31:30 Proto jsem přišel za váma až sem.
00:31:34 Kvůli mně?
00:31:38 Co já vlastně jsem?
00:31:41 Žiju z chlapů ...
00:31:43 Já jsem se vás neprosil, abyste mi to povídala.
00:31:46 Taky nevím, proč to říkám právě vám.
00:32:02 Kdybyste byl tak ... o 10 ... ... o 20 let mladší ...
00:32:10 ... to neznám slitování.
00:32:12 Jen mě nelitujte, já se i tak sám dost lituju.
00:32:16 Celý život z práce do práce a radosti žádné.
00:32:20 Leda trochu toho božího chlastu.
00:32:28 To jsem ještě neslyšela ...
00:32:34 Zrovna takovou jako jste vy, jsem jednou chtěl v životě potkat.
00:32:41 A teď byste si chtěl ... tak něco užít, co?
00:32:46 Na užívání ... ... na to já jsem jako dělaná.
00:32:53 Líbíte se mi.
00:32:56 Moc.
00:33:00 Jste jako jablůňka v opuštěným sadě.
00:33:03 Tráva až po pás a kopřivy vysoký jak žito.
00:33:09 A uprostřed ... ... zdivočelý strom.
00:33:15 Na podzim ovoce opadá a shnije ... ... ale na jaře ...
00:33:22 ... je zase stejně krásná.
00:33:25 Já už mám jaro za sebou. To mi neříkejte.
00:33:28 Jaro je taky pro každýho jinak a jindy.
00:33:31 Pro děti v březnu, pro starého chlapa v červnu.
00:33:37 A vy ... vy jste tak ... konec dubna.
00:33:52 Tak já jsem pro vás apríl ...
00:35:46 Co hledáš?!
00:35:51 Nic.
00:35:53 Myslela jsem, že něco hledáš.
00:35:54 Holení.
00:35:58 Proč vstals? Byls na umřití.
00:36:00 Z vás jsem byl na umřití.
00:36:02 Ale ty vaše řeči mě uzdravily. Dej mi klíč odshora.
00:36:05 Nedám ... ... dokaď nepřijdeš k rozumu.
00:36:08 Snáď bys mohla říct o rozum.
00:36:10 Tak o ten připravíš ty mě.
00:36:11 Teď na stáří,
00:36:12 když jsme mohli žít v klidu a pokoji.
00:36:14 Vždyť bysme ještě kus práce zastali,
00:36:16 aj trochu peněz nashromáždili, aby sa Pavel měl lepší než my.
00:36:20 Pavel by se měl lepší aj bez našich peněz,
00:36:22 jenom kdyby nebylo tej sůvy. A ty ji podporuješ.
00:36:25 Prosím tě ...
00:36:26 ... chlap je pro vás jenom hadr na vyždímání.
00:36:28 Žaludek sa mi z toho obrací. Ne, nemožu s vama byť.
00:36:45 Vrátil jste se?
00:36:49 Slíbil jsem to.
00:36:51 Chlapi mi už toho slibovali ...
00:36:54 Jsem starý a hloupý.
00:36:56 Mohl bych ti slíbit lásku až do konce života,
00:36:59 ale nechci ti slibovat nic, co bych ...
00:37:00 Nemluv ...
00:37:02 Když budeš se mnou, budeš dlouho žít.
00:37:07 Opravdu by sis to přála?
00:37:09 Pane Duša, jestli mi nevěříte,
00:37:12 tak se vraťte k mamince!
00:38:54 Dušičko ...
00:39:03 ... dušičko moje!
00:39:52 Vyber si kolik potřebuješ.
00:39:56 Nic nepotřebuju.
00:39:58 Kašlu na tvoje peníze.
00:40:06 Odpusť mi, nemyslel jsem to tak.
00:40:10 Já jenom, že budem potřebovat taky něco jíst.
00:40:14 Od tebe se živit nenechám.
00:40:18 Najdu si nějakej flek.
00:40:20 A pak mi to vrátíš.
00:40:40 To stačí.
00:40:42 Ty prachy si vyber sám.
00:40:51 Ať jsem jednou blbá!
00:40:55 Vždycky, když jsem chtěla být chytrá,
00:40:57 tak to dopadlo nanic.
00:41:01 Tak jsem vykročil podle sebe. Je to dobré nebo zlé?
00:41:07 Celý život jsem v jednom kuse rozmýšlel.
00:41:11 A pošlo z toho jenom neštěstí.
00:41:14 Dostal jsem se tam, kde jsem dnes,
00:41:17 že jsem teprve na sklonku života poznal,
00:41:20 co je to opravdová ženská,
00:41:22 která v té chvíli nepočítá a nemyslí na slépky ...
00:41:27 ... a že není podlaha umytá.
00:41:30 A jestli je toto zlo ...
00:41:33 ... tak lituju, že jsem byl v životě dobrý.
00:41:46 Dušičko ... řekni mi ...
00:41:55 ... jak je to možný,
00:41:57 že jsem za celý svůj život nepotkala nikoho,
00:42:00 jako jsi ty ...
00:42:24 Cyrile ...
00:42:32 Ty blázne starý, ty kanče prochlastaný,
00:42:38 ty bejku ...
00:42:40 Ty ses teda ukázal v pravým světle.
00:42:43 No co? Dobrý?
00:42:51 Dobrý den.
00:42:54 Dobrý den.
00:42:59 Mám tady ještě nějaké věci.
00:43:01 Tam to máš.
00:43:11 Vinici si obdělám. Není třeba.
00:43:14 Co není třeba? Stačíme si sami.
00:43:17 Kdo?
00:43:18 My.
00:43:20 Vy tomu tak rozumíte.
00:43:22 Dům si nechte, ale vinice je moje.
00:43:25 Na té jsem si vždycky dělal sám.
00:43:27 Aj sám sis vypil.
00:43:32 Však oni nás rozsoudí.
00:43:37 Kdo?
00:43:40 Uvidíš.
00:43:43 Tak vy jste si vzali advokáta?!
00:43:46 Dobře, že to vím.
00:43:49 Ale vinice je moje, aj sklep.
00:43:51 Na to nemáte právo!
00:45:30 Jenom toho prvního jsem měla šíleně ráda.
00:45:33 Jako každá ženská.
00:45:38 Jenomže on žil s nějakou starou bábou.
00:45:42 Ona ho živila ...
00:45:44 a občas ho posílala za mladejma holkama,
00:45:47 aby se trošku osvěžil.
00:45:50 Tenkrát mě to strašně urazilo.
00:45:54 Teprve později jsem zjistila,
00:45:56 že to vlastně nebyl tak špatnej chlap.
00:45:59 Byl ke mně docela něžnej.
00:46:03 Jako já ...
00:46:08 Tady není žádný srovnání.
00:46:12 S tebou mi to připadá ...
00:46:15 ... že už spolu žijem spoustu let.
00:46:20 Představ si, kdybysme se potkali tenkrát ...
00:46:26 Ty bys byl mladší ...
00:46:30 Třeba bysme spolu ještě měli děti.
00:46:33 Teda, ne že bych měla děti nějak moc ráda,
00:46:35 to teda zas nemám ...
00:46:38 Ono taky nebylo s kým je mít.
00:46:44 Hele ... tohle jsem ještě žádnýmu nevyprávěla ...
00:46:52 On se taky nenašel nikdo, kdo by to chtěl poslouchat.
00:47:51 Čau ...
00:47:53 Zítra už mi nechoď naproti!
00:47:55 Copak? Stydíš se za mě?
00:47:58 Buďto čekej u sektárni, nebo zůstaň doma!
00:48:01 A ty si vážně přeješ, aby mě viděly ženské,
00:48:05 co s tebou dělají ... ... a chlapi, co mě znají?
00:48:09 Jenomže ty se právě toho nikdy neodvážíš.
00:48:13 Nerej do mě, prosím tě.
00:48:15 Vždyť ty seš můj jenom v posteli.
00:48:17 A sotva z ní vylezeš, myslíš na všechno možný,
00:48:19 jenom ne na mě.
00:48:20 Jednou mě stejně prodáš za kus vinice nebo za slepice.
00:48:25 Kdy a za co prodáš ty mě?
00:48:32 Nemá to cenu.
00:48:34 Nemá.
00:48:43 Jestli chceš dojít domů, tak toho nech.
00:48:50 Blázne ...
00:48:52 Pane Duša ... pane Duša ... Už vás od včerejška vyhlížím.
00:48:56 Kdepak bych se já vyštrachala do lesíčka ...
00:48:59 to bych musela bejt o 20 kg lehčí.
00:49:01 Máte tady obsílku ... ... od soudu ...
00:49:07 Prý se budete rozvádět?
00:49:09 A jak s důchodem?
00:49:11 Budu si chodit na poštu.
00:49:13 A postačí těch pár korun takový mladici?
00:49:17 O to se nestarejte!
00:49:20 Stejně si z vás dělá prču.
00:49:34 Co se stalo?
00:49:36 Nic.
00:49:38 Přeřadili mě ... ... na horší práci.
00:49:43 K vymejvání lahví.
00:49:46 Prej je nás tam moc, a já že jsem nejmladší.
00:49:49 Jenomže jsem se dověděla, že vzali holku ze školy ...
00:49:52 a budou ji zapracovávat.
00:49:54 Kdo tě přeřadil?
00:49:56 Mistr Lejsek.
00:49:58 Lejsek?
00:50:00 Toho já dobře znám. Můžu s ním promluvit.
00:50:03 Nenamáhej se ... Dušinko ...
00:50:08 Tam je to všechno jasný!
00:50:11 Ony mi to dámy taky daly pěkně vyžrat.
00:50:14 Jak si to prej představuju, odvádět starý ženský chlapa,
00:50:16 kterej je stejně nad hrobem.
00:50:18 U soudu že se ukáže, jestli si to nerozmyslíš.
00:50:22 Že bych udělala nejlíp, kdybych si sbalila pingl ...
00:50:25 a odešla, odkud jsem přišla.
00:50:28 Snad ses s nima nehádala? Ne ... vůbec ne ...
00:50:31 Jenom jsem jim řekla, aby se staraly o ty svý impotenty
00:50:34 a nestrkaly nos do věcí, do kterejch jim nic není.
00:50:38 Tos teda nemusela! Přikrčit se, že jo?
00:50:41 Jenomže na to já nejsem.
00:50:42 Ty jo, ty na to máš nadání.
00:50:46 U soudu se taky přikrčíš a poklušeš za maminkou ...
00:50:49 ... jako všichni ostatní.
00:50:52 Ještě jsem neviděla chlapa, na kterýho by bylo spolehnutí.
00:50:56 Nevím, proč zrovna ty bys měl být jinej.
00:51:02 Snáď bys tak nemusela mluvit.
00:51:05 Já jsem to tak nemyslela.
00:51:10 Můžeš si dělat, co chceš.
00:51:13 Měli bysme jít někam, kde nás lidi neznají.
00:51:16 Počkáme, jak dopadne soud.
00:51:18 Na co chceš čekat?
00:51:21 Co bude s vinicí a se sklepem.
00:51:24 S sebou si je stejně nevezmeš.
00:51:27 Můžeme je pak prodat.
00:51:30 Ale ty je neprodáš.
00:51:32 Když budeš chtít ... prodám.
00:51:36 Já nechci nic.
00:51:39 Chci být s tebou.
00:51:41 Nevěříš mi.
00:51:45 Ale věřím ...
00:51:59 Á, to jsi ty.
00:52:01 Však jsem se divil, že tě ještě neposlaly.
00:52:04 Nikdo mě neposlal.
00:52:06 Tak povídej, spěchám.
00:52:08 Jestli na mě nemáte čas, tak zase půjdu.
00:52:11 Jak myslíš, já poslouchám ...
00:52:14 Tato, míval jsem vás za pánaboha,
00:52:18 aj třeba takového ušlápnutého.
00:52:20 Vždycky jste byl u mě na prvém místě.
00:52:23 Měl jsem vás radši než maminku.
00:52:25 Aj teď vás mám radši a cítím s vámi,
00:52:28 ale vy necítíte se mnou.
00:52:30 Copak byste dělal takové skopičiny?
00:52:33 Vždyť ty ženské jsou na koni.
00:52:35 Ona říká ... ať se sem nastěhuje s tou kurvou a zlodějkou ...
00:52:39 ... však já mám kam jít ...
00:52:41 Ona se nastěhuje k nám!
00:52:44 To přece nejde. Co kdybyste byl nemocný?
00:52:47 To by pak dostala ta druhá, co na tom nikdy ruku nepřiložila.
00:52:51 Jaká by to byla spravedlnost?!
00:52:54 Však to jsou moje peníze a moje práce.
00:52:56 Ale co potom?
00:52:58 Až umřu, připadne všecko tobě. Jiných dětí mít nebudu.
00:53:03 Jestli to uděláte, jestli ji tam přivedete,
00:53:07 tak se k vám neznám.
00:53:10 Snad ani ... ... na funus vám nepudu.
00:53:14 Však jsem to tak nemyslel.
00:53:17 Já bych teho nebyl schopný.
00:53:19 Ale je vám teho zapotřebí?
00:53:22 Vždyť vy tady děláte kuchařku ...
00:53:25 Nikdy jsem se tak dobře nenajedl.
00:53:31 A co děláš doma ty?
00:53:35 Tuším, že se máš výborně ...
00:53:39 Tož co?
00:53:42 Tož, vyslechl jsem tě.
00:53:43 Mívejte se tady dobře.
00:54:08 Co chtěl?
00:54:10 Přišel mi říct, že ona nechce ani dům, ani vinici.
00:54:17 To bysme měli kde bydlet.
00:54:20 Ale zároveň mi řekl, že jestli to přijmu,
00:54:24 tak se ke mně nebude znát.
00:54:34 A co teda uděláš?
00:54:38 Nevím.
00:54:44 Nevíš ...
00:54:52 Ten tvůj kluk ti vůbec není podobnej.
00:54:56 Vsadila bych se, že je to pěknej škrob.
00:54:59 Kdyby se mi dostal do ruky, oškubala bych ho bez milosti.
00:55:04 Co tě to napadlo?
00:55:07 Díval se na mě jako na kurvu.
00:55:09 Přitom počítal, co by ho to stálo.
00:55:13 Třásl se strachy ...
00:55:14 že by to na něm mohla jeho žena poznat.
00:55:17 Býval jsem taky takový.
00:55:19 Nelži.
00:55:22 Nebýval.
00:55:25 Ty by ses nikdy takhle na ženskou nepodíval.
00:55:29 Jak to můžeš vědět?
00:55:32 Vím to.
00:55:39 Proto jsem s tebou zůstala.
00:56:01 Příteli, proč jste mě neposlechl?
00:56:06 Vy jste si nevzal advokáta?
00:56:09 Však nic nechci vysoudit.
00:56:11 Ale ... nechci nic vysoudit ...
00:56:15 Dneska se vám to říká ... ... sedněte ...
00:56:19 ... ale za půl roku, až ta mladice zvedne kotvy,
00:56:23 co potom?
00:56:26 Snáď mi na tom ani nezáleží, co potom.
00:56:30 Nebe, peklo, to jsou jediná místa,
00:56:33 kam má starý člověk blíž než mladý.
00:56:43 Dobrý den, pane doktore. Dobrý den.
00:56:59 Opravdu chcete opustit ženu?
00:57:02 S ní jste vlastně prožil celý život ...
00:57:07 A co vaše svědomí?
00:57:21 Paní Dušová, berte to rozumně.
00:57:24 Je to jediný prohřešek vašeho manžela
00:57:26 za celá ta dlouhá léta.
00:57:29 To víte, každý chlap se jednou poblázní.
00:57:33 Jsou to nebezpečná léta, 40, 50 ... 60.
00:57:40 A vy jste přece zkušená žena,
00:57:42 vy víte, jak to v životě chodí.
00:57:45 A kdo umí odpustit ... ... ten nakonec vždycky vyhrává.
00:57:54 Však on sa nechce vrátit.
00:57:58 A já nevím, jestli bych s ním ještě mohla žít.
00:58:08 Tady před panem doktorem ti pravím,
00:58:10 že po tobě nic nechcu.
00:58:12 Abyste mi nemohli nic vyčítat.
00:58:13 Tvého nic nechcu.
00:58:15 Tak prodejte.
00:58:17 Peníze bude mít Pavel jako nalezené.
00:58:20 To si vyřiď s ním.
00:58:22 Já?
00:58:23 Pavel nic nechce!
00:58:25 Nech přijde za mnou.
00:58:26 Nepřijde.
00:58:28 Ale přijde.
00:58:30 Pan Duša, paní Dušová, k jednání, prosím ...
00:58:34 Pojďte, maminko.
00:58:43 Pane Duša ... jste blázen, jste starej blázen.
00:58:48 A skončíte v domově důchodců.
00:58:50 Nebudete mít ani na štamprdli, to mi věřte.
01:00:24 Dýchejte ... ... zhluboka ...
01:00:31 No ... kdybych vás neznal, pane Duša,
01:00:36 tak bych řekl, že jste nemocný.
01:00:39 Ukažte ... ... no, ta popelavá barva ...
01:00:43 ... ty oči ...
01:00:45 To bude asi z chlastu, dědo, musíte se šetřit.
01:00:49 Pane doktore ... slíbil jste mi, že brzo umřu.
01:00:54 Co ...
01:00:56 Snáď bych už mohl vědět, kdy to bude.
01:01:00 Teď by se mi to možná nějak ... ... i hodilo.
01:01:04 Jo ták ...
01:01:06 Tak vy jste taky takový pacient, který si domýšlí.
01:01:09 Ty já strašně miluju, víte?
01:01:11 Takový pacient, když mu řeknu, že má rýmu,
01:01:14 hned si myslí, že mu zatajuju nádor na mozku.
01:01:17 Když mu doporučím, aby pár kilo zhubnul,
01:01:20 hned do týdne v tom vidí infarkt.
01:01:22 A když má jít na operaci žlučníku, tak v tom vidí
01:01:25 poslední stádium rakoviny.
01:01:28 Tak vy umřete!
01:01:30 No ... ... na to se podíváme!
01:01:35 Tak ležet, nehýbat se a nemluvit, ano?
01:01:48 Nadechnout se a nedýchat ...
01:01:55 Dýchejte si ...
01:02:01 Budeme si vás tady muset nechat, pane Duša.
01:02:04 To srdíčko se mi nějak nelíbí.
01:02:07 Vy jste se nám pěkně zhuntoval.
01:02:09 Však jsem o vás slyšel samé pěkné věci!
01:02:13 Vy si už zase ze mě děláte prču, pane doktore.
01:02:16 Odteďka vám nevěřím, ani kdybych měl smrt na jazyku.
01:02:20 Tak mi sem, sakra, nelezte, jste zdravý jako řípa!
01:02:23 Vždyť i ty zuby máte jak hřebec v nejlepším věku!
01:02:25 Vy zkrátka nevíte roupama co dělat.
01:02:28 Sestři ...
01:02:30 ... prosím vás, na chvilku.
01:02:37 Posaďte se ještě ...
01:02:41 Četl jste Dona Quichota?
01:02:44 Před chvilkou tady byl starosta s náběhem na infarkt,
01:02:47 že nemůže sehnat pořádnýho, důvěryhodnýho a chytrýho chlapa.
01:02:53 Vy výřečnost máte, když jste dokázal sbalit mladici.
01:02:56 Fantazii taky, ne?
01:02:58 Ne, se mnou si už žádný plány nedělejte ...
01:03:01 Naučíte se pár vět nazpaměť, ty vám dají v muzeu ...
01:03:05 k tomu si něco přibásníte, že se dva měli rádi ...
01:03:07 ... to vám půjde taky, ne?
01:03:08 Je tam pár schodů, ty vyběhnete ...
01:03:11 ... po tom vašem "tréninku" to bude hračka.
01:03:14 Ale jinak se šetřte!
01:03:17 Sakra, dědo ...
01:03:19 ... na obci řeknete, že vás posílá doktor Šebek,
01:03:21 že vám to předepsal jako medicínu.
01:03:25 A ženský nechte plavat!
01:03:27 DĚTSKÝ ZPĚV
01:03:40 Dobrý den. Dobrý den.
01:03:42 Vítám vás. Tak kolik vás je?
01:03:44 20 se mnou, pane Duša.
01:03:45 20 s váma ... ... tak bez lístků a za 40.
01:03:48 No dobře ...
01:03:49 Tady je 60 ... a můžeme začít. Děkuji.
01:03:53 Jsme všichni?
01:03:55 Tak, děti, tohle, co vidíte,
01:03:58 to je 1 z nejkrásnějších větrných mlýnů ...
01:04:01 jakým se málokde ve světě mohou pochlubit.
01:04:05 Tak se jdem na to podívat ...
01:04:10 Rychle, rychle ... ale opatrně!
01:04:13 A na nic nesahat, ničeho se nedotýkat!
01:04:17 Pane Duša, do schodů chodí přece 1.pán.
01:04:20 Ale ne do takových.
01:04:21 Musím vám dávat záchranu.
01:04:23 Já ručím za vaši bezpečnost.
01:04:26 Pane Duša, děti ...
01:04:31 Když se mlýn natočí proti větru a vítr zaduje do lopatek,
01:04:35 tak to začne skřípat, sténat, vrzat.
01:04:39 Zkrátka spustí to takový pekelný kravál ...
01:04:44 ... takový rachot, že to vypadá,
01:04:46 jakoby se všichni čerti ženili.
01:04:48 A právě proto se po celém kraji říká,
01:04:51 že tady odjakživa co?
01:04:53 Straší ... Strašilo.
01:04:54 A teď se půjdeme podívat do mlýnice,
01:04:56 abychom viděli ...
01:04:57 v čem je vlastně ten mlýn tak užitečný.
01:05:00 Tak pojďte, pojďte ...
01:05:02 Opatrně, děti, po schodech opatrně!
01:05:04 Pane Duša, vy to umíte tak krásně podat.
01:05:06 Však jsem se to taky dlouho učil.
01:05:08 Já vás musím někdy pozvat do našeho vlastivědného kroužku.
01:05:12 A to já rád přijmu, takové pozvání,
01:05:14 protože já jsem člověk velmi nevzdělaný.
01:05:16 A když zjistím, že se od vás hodně přiučím,
01:05:18 tak budu chodit pravidelně.
01:05:20 Pane Duša ...
01:06:17 Tato ... neblbnite a vraťte se.
01:06:21 Vždyť vás tady jednou najdou studeného.
01:06:24 Tak pojď dovnitř, ať to nevyfouká všecko teplo.
01:06:39 Žijete tady jak jezevec.
01:06:42 Však jezevec to má docela dobré.
01:06:45 Jenom když mu jezevčata nelezou do pelechu.
01:06:47 Tato ... vždyť je to blbosť. Nikdy to nemyslela vážně.
01:06:53 Vždyť se se mnou chtěla dát rozvést.
01:06:55 Chtěla vás jenom postrašit.
01:06:58 Teď je nemocná. Pořád u ní musí někdo být.
01:07:02 Někdy ani sklenici mléka neuzvedne.
01:07:05 Jo ták!
01:07:06 A tvojí ženě už to leze krkem.
01:07:09 Tato ... nebuďte tvrdohlavý. Nikdo vám nic nebude vyčítat.
01:07:15 Ani tvoje žena? Ne.
01:07:18 Ani ona? Ne.
01:07:21 Tak to ji málo znáš.
01:07:23 Nebude. Nikdy teď o tom nemluví.
01:07:28 Ale poslala tě.
01:07:29 Ne ... ... ale potřebuje vás.
01:07:41 Ty mě potřebuješ.
01:09:04 Jen lež.
01:09:06 Obstarám všechno sám.
01:09:09 Však nejsem tak nemožná.
01:09:13 Co ti navykládal?
01:09:15 Že se snad sama nemůžeš ani vody napit.
01:09:19 Podle nich ...
01:09:24 Pomáhat jim nemůžu ...
01:09:27 ... ale obstarám se sama.
01:09:29 Nevstávej. Hospodařit budu já.
01:09:33 Ale co by ...
01:10:36 No, tak co?
01:10:39 Buchty už ti nejedou?
01:10:46 ZPĚV
01:10:55 Pane Duša, gratuluju! Vítězství rozumu se nám blíží.
01:11:00 Anebo už snad zvítězil definitivně?
01:11:02 Vítězství rozumu, pane doktore, stojí většinou za hovno.
01:11:05 Co to povídáte, pane Duša?
01:11:07 Rozum, to je světlo v lidských dějinách.
01:11:11 Leckterý tupec pobere tolik rozumu,
01:11:14 že to může dotáhnout i na ministra.
01:11:16 Ale moudrost a charakter dává pánbůh jenom bláznům.
01:11:24 To by člověk nevěřil, co všechno může,
01:11:25 tedy, kromě tripla ...
01:11:28 ... pochytit starej chlap od takový mladice.
01:11:45 SMUTEČNÍ HUDBA
01:15:29 Skryté titulky : K. Marečková
01:15:31 .
Příběh stárnoucího muže, který uteče – tak říkajíc – hrobníkovi z lopaty. Tento konkrétní dotyk smrti vede nejen k rekapitulaci dosavadního života, ale i k touze ještě něco v životě dohnat. A tak Cyril Duša udělá bláznivé rozhodnutí – kategoricky svůj život změní. Odejde z domu a najde si novou ženu – aby posléze nazřel marnost podobných husarských kousků. I když autor a snad i jeho hrdina v hloubi duše tajně doufají, že marné není nic, co vychází z nejupřímnějších hlubin a touhy lidského nitra. Scénář podle vlastního románu napsal jeden z našich nejvýznamnějších žijících autorů Jan Trefulka.
