Stárnoucí muž hledá jiný život a potká mladou ženu (1991). Hrají: S. Zindulka, E. Hradilová, M. Maláčová, M. Černoušek a další. Scénář J. Trefulka. Kamera V. Myslivec. Režie M. Růžička
00:01:56Pan Vrbka už to má za sebou, pane Duša.
00:02:01To jste rád, že jdete domů ...
00:02:39Pane Duša ...
00:02:43Vám nějak otrnulo!
00:02:46Já nevím, že odsud všichni tak pospícháte.
00:02:49Já, kdybych mohla ... lehla bych si tady na tu postel
00:02:54a spala bych aspoň 2 dny.
00:02:57Ale to by někdo musel být s váma.
00:03:00Že byste si mě vzala k sobě?
00:03:02Teda, dědo ... ... vy si nějak troufáte.
00:03:05Abyste nevyvalovala oči.
00:03:07Aby se vám nezatočila hlava.
00:03:10Nám tady totiž každou chvíli někdo omdlí ... ze samé radosti.
00:03:15Tak tuhle obálku odevzdáte na středisku ...
00:03:18... tady máte recept ...
00:03:19... budete chodit na injekce, jste nějaký bledý, dědo.
00:03:23Tak se mějte pěkně.
00:03:24Můžu kouřit?
00:03:25Když vám to udělá dobře, tak si zakuřte,
00:03:27i popít si můžete.
00:03:29I milovat, ale všecko s mírou, dědo.
00:03:32Samozřejmě, nějaký čas byste měl držet dietu
00:03:34jako před operací, ale zase ... potřebujete zesílit.
00:03:40Šebek ...
00:03:41Haló ... ano ... za chvíli ...
00:03:48Chcete ještě něco?
00:03:49Jo.
00:03:50Chtěl bych vědět ... kdy umřu.
00:03:54Co vás to napadá, pane Duša ...
00:03:57Jestli za měsíc nebo za rok.
00:03:59A co vás to napadá ...
00:04:01Nejsem žádná baba.
00:04:04Chci se podle toho zařídit.
00:04:06Vy se ještě mockrát napijete burčáku.
00:04:08Takoví neřádi, vínem impregnovaní, vydrží dlouho.
00:04:11Nedělejte si ze mě prču, pane doktore.
00:04:13Já chci úředně vědět, kdy mě položí na prkno.
00:04:17Ale, pane Duša ...
00:04:19Takové věci má člověk právo vědět.
00:04:22Nejsem žádný prorok ...
00:05:08Cyrile ... tak už jsi zdravý?
00:05:12Pustili mě.
00:05:14Pustili ... tak to je dobré ...
00:05:16Mají málo místa ...
00:05:28Stav se večer ...
00:06:12Bojare, co je? Co se děje?
00:06:31Bojare, ty mrcho stará ... vopelichaná ... potvoro bezzubá.
00:06:38No, Bojárku ...
00:06:41Vitaj ...
00:06:43A ty už zase báňaš ... Máš to zakázané.
00:06:46Nic nemám ...
00:06:48Nic nemám zakázané, nic!
00:06:51Ty jsi pil ...
00:06:52Doktor říkal, že můžu všecko.
00:06:55A ... jak to tak? To není možné!
00:06:57Říkal, že můžu jíst, kouřit, pít.
00:07:02Dokonce dělat i to, co ty už léta nemůžeš ...
00:07:05... se svým srdcem.
00:07:31DUŠOVÁ ZADRŽUJE SLZY
00:07:48Co pořád bečíš?
00:07:55Musím to furt poslouchat?
00:07:58To nestačí, že musí člověk pojít?
00:08:21Cyrilku ... ... ale co ti řekli?
00:08:28Že jsi zdravý?
00:08:31Já jsem se neptal.
00:08:37A ty se taky nemáš co ptát.
00:08:39No ... kdo tě zachránil, když dolezls celý zkrvavělý?!
00:08:44Kdo tě léčil?
00:08:47Však to nebylo lehké, žiť s takovým bláznem.
00:08:51Ale já jsem při tobě věrně stála! To nemůžeš říct ani popel.
00:08:57Popel ...
00:09:02Ani vody jsi včelám nedala.
00:09:04Však jsem jim dávala.
00:09:06Dávala, dávala ... ... že mohly všecky umřít!
00:09:11No víš, že se jich bojím.
00:10:43DUŠOVY MYŠLENKY
00:10:45Pravda se nesmí říct nikomu.
00:10:47Kdo lže, je dobrý člověk.
00:10:50A kdo chce mluvit pravdu, na kříž s ním,
00:10:53se starým bláznem!
00:10:54ZAKLEPÁNÍ
00:10:57Cyrile ... slyšíš mě?
00:11:01Co bych neslyšel?
00:11:03Tak ... pojď dojest.
00:11:06Snědl jsi jenom polévku.
00:11:08Nemám hladu.
00:11:09Tak pojď dolů. Přece tady nemůžeš bývat.
00:11:12Ostanu tady. Napořád.
00:11:16Já ti říkám ... pojď dolů! Co tomu řeknou lidi?
00:11:21Že tě tady nechávám jako prašivýho psa?!
00:11:25Pojď dolů ... jsi ještě nemocný. Prosím tě!
00:11:31No ... tak ty chceš, aby se o tom povídalo!
00:12:15Ale vždyť on takový nebýval.
00:12:19Vždyť jsme spolu krásně žili ... ... jako dva holoubci.
00:12:24Vždyť víš, Pavle, že jsme se nikdá nehádali.
00:12:26Tata se nikdy nehádal.
00:12:29Byl klidný, rozvážný ...
00:12:32Občas se napil, ale vždycky jenom v tichosti.
00:12:35Když přišel pozdě domů, lehl si v kuchyni ...
00:12:37... ráno byl jako čiperka.
00:12:40V té nemocnici jako kdyby ho vyměnili.
00:12:46HLAS DUŠI
00:12:47Sám jsem se vyměnil.
00:12:50Kašpara už nikomu dělat nebudu.
00:12:53Tak jdi ... promluv si s ním.
00:12:56Poslechni maminku!
00:13:05Tato, otevřte ...
00:13:09... to su já.
00:13:11A ti dva draci.
00:13:15Však my si otevřeme!
00:13:24Uhni!
00:13:31Vyraz dveře! Jak asi?
00:13:33Tak rozbij okno!
00:13:35Mlč! Jakýpak mlč?!
00:13:37Vždyť je to blázen! Maminka to taky říká.
00:13:43Tato ...
00:13:47Musíme na něj střechou.
00:13:49Sundám pár tašek a jsme na půdě hned.
00:13:53Ale pokrývače si pak budete shánět sami.
00:13:58To je ostuda ...
00:14:07Cyrile ...
00:14:12... prosím tě ...!
00:14:18Jen pros.
00:14:20Celý život jsem musel prosit já tebe.
00:14:24A ty jako bys mě neslyšela.
00:14:27Teď neslyším já ...
00:14:30... protože už nejsem ten starý trouba.
00:14:34Jsem náhodný pocestný ...
00:14:37a jednoho dne prostě odtáhnu dál.
00:14:41A nikomu se nebudu zpovídat ... ... kam.
00:15:03Co s ním?
00:15:10Jéé ...
00:15:17Tato, slyšíte mě? Už tady nésó, su tady sám.
00:15:26Tato, dajó vás do blázinca.
00:15:35To že by udělaly? Znáte mamu ...
00:15:40Tak počkej ...
00:15:55Dáme si ... Tato, zítra du na ranní.
00:15:59Včil pudeš se mnó ...
00:16:13Tož to bys mě urazil ...
00:16:31Tys býval hodný chlapec, Pavlíku.
00:16:37Ty víš, jak to bylo.
00:16:40Celý život jsem dělal všecko, co ona si přála.
00:16:44Celý život.
00:16:47Udělej tohle ...
00:16:49... tohle se sluší udělat, co by řekli lidi ...
00:16:53Ale když už to nešlo jinak, tak začala bečet a vyčítat.
00:17:00Člověk uhýbá ... a pak se jí zase nelíbí to uhýbání ...
00:17:05Ale to už je ta naše povaha.
00:17:07Radší ustoupíme, než bysme se hádali.
00:17:10Radši 3x ze sebe udělám vola, než bych ublížil jinému.
00:17:15Tato, však víte, že nesnesu.
00:17:17Ta tvoje ... nesnese.
00:17:19Pořád se mi zdá na konci trochu hořké.
00:17:22Není nic protivnějšího,
00:17:24než když zůstane po víně v hubě sladko.
00:17:40Láska!
00:17:43Vrátíš se z vojny ... a ještě se ke všemu musíš oženit.
00:17:48V celém širém okolí je 5 nebo 6 ženských,
00:17:51na které můžeš pomyslet.
00:17:53Já to vím, ony to vědí.
00:17:55Jedna z nich to musí být.
00:17:57Tak jakápak láska!
00:18:01Proč já jsem se vlastně narodil?
00:18:11Dáme si špeku.
00:18:16Ale já nemožu, musíš donést ty.
00:18:23Jedenkrát si řekneš - dost!
00:18:25Já vykročil svó vlastní cestó. Jenomže ... kudy?
00:18:32Jako na smilování čekáš na nějaké znamení,
00:18:37ale marně ...
00:18:39Vítr nezazpívá ... ... ani kamen ... nezazpívá.
00:18:48Je to jenom na tobě.
00:18:56ZPĚV
00:19:07Chlapi ... chlapi ... hulákáte tady jako na lesy ...
00:19:12Tady ... pan doktor přišel ke mně na skleničku a povídá :
00:19:16"Škoda, že tady není s náma pan Duša.
00:19:19Jakpak mu asi je?"
00:19:21A já na to :
00:19:22"Cyril umírá ... a přitom je ho slyšet až sem."
00:19:27Dopíjíme Müllerku, pojďte mi pomoct, chlapi.
00:19:30Dobrý večer.
00:19:32Pane Duša, já oslavuju. Oslavuju 20 let!
00:19:35Děkuju ...
00:19:3620 let ... tady!
00:19:39A já jsem si myslel, že tady v týhle díře
00:19:42budu nanejvýš půl roku.
00:19:43No a je vám s náma špatně? Tak to ne!
00:19:47ZPĚV
00:21:28Ano ...
00:21:39Vítejte ... Dobrý den.
00:21:41Co vy tady?
00:21:42Tak ... zbytek toho včerejšího. To bylo ...!
00:21:51Posaďte se.
00:21:55Potřebujete něco?
00:21:57Sedněte ...
00:22:02Já jsem se chtěl zeptat už včera večer,
00:22:05ale ... nějak na to nebyl čas nebo co ...
00:22:10Pane doktore, myslíte si, že já bych se mohl ...
00:22:14... nechat rozvést?
00:22:16Vy?
00:22:19Pane Duša, v tom je nějaká mladice, že?
00:22:23Rozum do hrsti ...
00:22:25Co s ní budete dělat?
00:22:27A kdybych se chtěl dát rozvést jenom tak?
00:22:32No ... tak to vám upřímně řeknu.
00:22:35Oderou vás, ožebračí, znemožní.
00:22:39Polovina majetku připadne vaší ženě ...
00:22:42a víte, že si vezme tu lepší, protože ...
00:22:45... ženská nikdy neví, co je to slušnost.
00:22:48A vinici taky?
00:22:51I sklep?
00:22:54Vždyť na tom nikdy ani nemákla!
00:22:57Pane Duša, všecko. Věřte zkušenýmu.
00:23:00Chlap ve vašem věku, když se dneska rozvede ...
00:23:03... je absolutně v hajzlu.
00:23:15Čtyři na mě!
00:23:18Dej si bacha!
00:23:20Slyšel jsi už zpívat kamení?
00:23:22Já ti říkám, dej si bacha. Jsou na tebe domluvení.
00:23:24Čtyři na mě!
00:23:31Á, pan Duša.
00:23:33Tak co, pane Duša, co vy to vlastně jste?
00:23:36Jste ajznboňák nebo jste truhlář?
00:23:40Vinař ... ... to bude vinař!
00:23:42Tenkrát si člověk nemohl dovolit jedno zaměstnání.
00:23:45Musel umět od všeho něco.
00:23:47Ne 8 hodin ... a padla.
00:23:50To jsou teda dobrý fóry.
00:23:52Pane vrchní, to se nedá poslouchat nasucho.
00:23:57Tak ... opatrně, pěkně nadvakrát ...
00:23:59Kde už svět mohl bejt, kdyby se mladí
00:24:03nechali poučit od starejch.
00:24:07No, my se, otče, necháme poučit. Poučte nás.
00:24:10Jak to tenkrát s těma děvkama chodilo?
00:24:18My jsme se tenkrát strašně báli.
00:24:23A dnes už se nebojíte?
00:24:28Už mně uši nerudnou.
00:24:31Pozor, pálí ...
00:24:33Ať pálí ... to se uhasí.
00:24:38To byste musel mít pořádnou hadici, fotr.
00:24:42A ne takovej vyschlej minimax.
00:24:46Ať s tím mlátíš, jak s tím mlátíš,
00:24:49nic nestříká. Ježíšmarjá, Dolfo ...
00:24:53Vsadím se s váma, že kdyby se mnou slečna 1x šla,
00:24:57tak by se po vás už ani neohlídla.
00:24:58O vaši penzi, strýcu ...
00:25:00Tak mu dej, no ...
00:25:03No běž ... a buď pánovi po vůli.
00:25:06Ale kluci, vyserte se na mě a vypadněte!
00:25:08To neřeš, vole ...
00:25:11A ty buď hodňoučká ... Zmiz!
00:25:23Co se na mě tak koukáte?
00:25:31Vás jsem tady ještě nikdy neviděl.
00:25:34Jsem z Prahy ...
00:25:36A co tady?
00:25:37Člověk nemůže být pořád na jednom místě ...
00:25:42Jak se jmenujete?
00:25:43Eva ...
00:25:46A kde býváte?
00:25:48Kde se dá.
00:25:50Teď zrovna v tý chajdě ... ... u vody.
00:25:53A ti dva ... s vámi?
00:25:56Vy jste zvědavej ...
00:25:59S těma bych teda do party nešel.
00:26:02Ti by okradli vlastního tátu.
00:26:04Jestli ho neokradli, tak to určitě udělají.
00:26:07Jen co jim dojdou prachy.
00:26:10Radši tady zůstaňte.
00:26:14Přece vás nenechám samotnou.
00:26:17Uvidím vás ještě někdy?
00:26:18Dobrý večer ...
00:26:20Dobrej večír, strejdo ...
00:26:22Kluci, nechte toho, zase v tom budu lítat já.
00:26:24Drž hubu!
00:26:26Hajzlové!
00:26:34On má půl sta ... Do prdele!
00:26:40Mně jenom pořád neleze do hlavy, jak se vám to mohlo stát.
00:26:45Na schodech ze zahrady.
00:26:47Pamatuješ si ...
00:26:49jak starý Kulíšek padal z půdy hlavou dolů ...
00:26:51A nakonec si natrhl jen kůži na zadku,
00:26:53protože v letu zachytil o skobu ze stěny
00:26:55a ta ho otočila.
00:26:58Když vy máte tvrdou hlavu.
00:27:01Pořád vám říkám, prodejte to tady ...
00:27:04Přestěhujte se k nám.
00:27:07U nás se budete mít jako v bavlnce.
00:27:09Pokoj vám připravíme ...
00:27:11Copak by to vydržel bez tých svých kamarádů?
00:27:14Prosím tě, Pavle, řekni těm babám,
00:27:16ať mi konečně dají pokoj.
00:27:18Až umřu, tak si dělejte, co chcete.
00:27:20Ale do smrti si vystačím sám.
00:27:22Pojď. On se mnou nemluví.
00:27:25Ale jednou toho budete litovat!
00:27:26Jednou možná, ale kdybych se přestěhoval,
00:27:28tak bych toho litoval hned.
00:27:31Vy snad nemáte kousek zdravýho rozumu!
00:27:33Zato ty máš rozumu, že se mi z toho dělá nanic.
00:27:36A vypadněte, ať se můžu uzdravit!
00:27:38A už za mnou nikdy nechoďte!
00:27:39Tak Věro!
00:27:50Tys tomu dal ...
00:27:59Jen jdi.
00:28:01Trochu si to u ní vyžehli, aby se ta kráva neurazila.
00:28:23Cyrile ... ... nepůjdeš na mšu?
00:29:11Otevřete! Policie.
00:29:16Otevřete!
00:29:18Mravnostní policie.
00:29:23Co chcete?
00:29:26Zdrhli ...
00:29:31... a vás nevzali s sebou.
00:29:34Ani bych s nima nešla.
00:29:36Ále.
00:29:37Vždyť jste si tak dobře rozuměli.
00:29:39Na jedno mrknutí okem.
00:29:45A co ta padesátka?
00:29:49Vzali si ji na vlak.
00:29:52Mysleli dopředu.
00:29:58Ne jako vy ...
00:30:06Já bych ráda myslela dopředu.
00:30:09Jenomže čím víc se o to snažím, tím je to horší.
00:30:15Nejdřív jsem držela kolena pěkně u sebe ...
00:30:19... pak jsem se právě kvůli tomu nevdala.
00:30:22Našel si nějakou, co to nebrala tak přísně.
00:30:27Byla to moje kamarádka.
00:30:33Pak jsem to dělala naopak ...
00:30:36... a zas mi řekl, že jsem štětka.
00:30:40Chlap má vždycky fóra.
00:30:43A ... na staršího pána jste nepomyslela?
00:30:50Na takového starého, zachovalého ...
00:30:53... co má odrostlého syna a babu, které by se rád zbavil ...
00:30:59... protože by si poprvé v životě chtěl užít.
00:31:06To jako máte být vy ... ... ten starej ...
00:31:12... zachovalej?
00:31:18Horší už to být nemůže.
00:31:23Jenomže vy to přece nemyslíte vážně.
00:31:26Až moc.
00:31:30Proto jsem přišel za váma až sem.
00:31:34Kvůli mně?
00:31:38Co já vlastně jsem?
00:31:41Žiju z chlapů ...
00:31:43Já jsem se vás neprosil, abyste mi to povídala.
00:31:46Taky nevím, proč to říkám právě vám.
00:32:02Kdybyste byl tak ... o 10 ... ... o 20 let mladší ...
00:32:10... to neznám slitování.
00:32:12Jen mě nelitujte, já se i tak sám dost lituju.
00:32:16Celý život z práce do práce a radosti žádné.
00:32:20Leda trochu toho božího chlastu.
00:32:28To jsem ještě neslyšela ...
00:32:34Zrovna takovou jako jste vy, jsem jednou chtěl v životě potkat.
00:32:41A teď byste si chtěl ... tak něco užít, co?
00:32:46Na užívání ... ... na to já jsem jako dělaná.
00:32:53Líbíte se mi.
00:32:56Moc.
00:33:00Jste jako jablůňka v opuštěným sadě.
00:33:03Tráva až po pás a kopřivy vysoký jak žito.
00:33:09A uprostřed ... ... zdivočelý strom.
00:33:15Na podzim ovoce opadá a shnije ... ... ale na jaře ...
00:33:22... je zase stejně krásná.
00:33:25Já už mám jaro za sebou. To mi neříkejte.
00:33:28Jaro je taky pro každýho jinak a jindy.
00:33:31Pro děti v březnu, pro starého chlapa v červnu.
00:33:37A vy ... vy jste tak ... konec dubna.
00:33:52Tak já jsem pro vás apríl ...
00:35:46Co hledáš?!
00:35:51Nic.
00:35:53Myslela jsem, že něco hledáš.
00:35:54Holení.
00:35:58Proč vstals? Byls na umřití.
00:36:00Z vás jsem byl na umřití.
00:36:02Ale ty vaše řeči mě uzdravily. Dej mi klíč odshora.
00:36:05Nedám ... ... dokaď nepřijdeš k rozumu.
00:36:08Snáď bys mohla říct o rozum.
00:36:10Tak o ten připravíš ty mě.
00:36:11Teď na stáří,
00:36:12když jsme mohli žít v klidu a pokoji.
00:36:14Vždyť bysme ještě kus práce zastali,
00:36:16aj trochu peněz nashromáždili, aby sa Pavel měl lepší než my.
00:36:20Pavel by se měl lepší aj bez našich peněz,
00:36:22jenom kdyby nebylo tej sůvy. A ty ji podporuješ.
00:36:25Prosím tě ...
00:36:26... chlap je pro vás jenom hadr na vyždímání.
00:36:28Žaludek sa mi z toho obrací. Ne, nemožu s vama byť.
00:36:45Vrátil jste se?
00:36:49Slíbil jsem to.
00:36:51Chlapi mi už toho slibovali ...
00:36:54Jsem starý a hloupý.
00:36:56Mohl bych ti slíbit lásku až do konce života,
00:36:59ale nechci ti slibovat nic, co bych ...
00:37:00Nemluv ...
00:37:02Když budeš se mnou, budeš dlouho žít.
00:37:07Opravdu by sis to přála?
00:37:09Pane Duša, jestli mi nevěříte,
00:37:12tak se vraťte k mamince!
00:38:54Dušičko ...
00:39:03... dušičko moje!
00:39:52Vyber si kolik potřebuješ.
00:39:56Nic nepotřebuju.
00:39:58Kašlu na tvoje peníze.
00:40:06Odpusť mi, nemyslel jsem to tak.
00:40:10Já jenom, že budem potřebovat taky něco jíst.
00:40:14Od tebe se živit nenechám.
00:40:18Najdu si nějakej flek.
00:40:20A pak mi to vrátíš.
00:40:40To stačí.
00:40:42Ty prachy si vyber sám.
00:40:51Ať jsem jednou blbá!
00:40:55Vždycky, když jsem chtěla být chytrá,
00:40:57tak to dopadlo nanic.
00:41:01Tak jsem vykročil podle sebe. Je to dobré nebo zlé?
00:41:07Celý život jsem v jednom kuse rozmýšlel.
00:41:11A pošlo z toho jenom neštěstí.
00:41:14Dostal jsem se tam, kde jsem dnes,
00:41:17že jsem teprve na sklonku života poznal,
00:41:20co je to opravdová ženská,
00:41:22která v té chvíli nepočítá a nemyslí na slépky ...
00:41:27... a že není podlaha umytá.
00:41:30A jestli je toto zlo ...
00:41:33... tak lituju, že jsem byl v životě dobrý.
00:41:46Dušičko ... řekni mi ...
00:41:55... jak je to možný,
00:41:57že jsem za celý svůj život nepotkala nikoho,
00:42:00jako jsi ty ...
00:42:24Cyrile ...
00:42:32Ty blázne starý, ty kanče prochlastaný,
00:42:38ty bejku ...
00:42:40Ty ses teda ukázal v pravým světle.
00:42:43No co? Dobrý?
00:42:51Dobrý den.
00:42:54Dobrý den.
00:42:59Mám tady ještě nějaké věci.
00:43:01Tam to máš.
00:43:11Vinici si obdělám. Není třeba.
00:43:14Co není třeba? Stačíme si sami.
00:43:17Kdo?
00:43:18My.
00:43:20Vy tomu tak rozumíte.
00:43:22Dům si nechte, ale vinice je moje.
00:43:25Na té jsem si vždycky dělal sám.
00:43:27Aj sám sis vypil.
00:43:32Však oni nás rozsoudí.
00:43:37Kdo?
00:43:40Uvidíš.
00:43:43Tak vy jste si vzali advokáta?!
00:43:46Dobře, že to vím.
00:43:49Ale vinice je moje, aj sklep.
00:43:51Na to nemáte právo!
00:45:30Jenom toho prvního jsem měla šíleně ráda.
00:45:33Jako každá ženská.
00:45:38Jenomže on žil s nějakou starou bábou.
00:45:42Ona ho živila ...
00:45:44a občas ho posílala za mladejma holkama,
00:45:47aby se trošku osvěžil.
00:45:50Tenkrát mě to strašně urazilo.
00:45:54Teprve později jsem zjistila,
00:45:56že to vlastně nebyl tak špatnej chlap.
00:45:59Byl ke mně docela něžnej.
00:46:03Jako já ...
00:46:08Tady není žádný srovnání.
00:46:12S tebou mi to připadá ...
00:46:15... že už spolu žijem spoustu let.
00:46:20Představ si, kdybysme se potkali tenkrát ...
00:46:26Ty bys byl mladší ...
00:46:30Třeba bysme spolu ještě měli děti.
00:46:33Teda, ne že bych měla děti nějak moc ráda,
00:46:35to teda zas nemám ...
00:46:38Ono taky nebylo s kým je mít.
00:46:44Hele ... tohle jsem ještě žádnýmu nevyprávěla ...
00:46:52On se taky nenašel nikdo, kdo by to chtěl poslouchat.
00:47:51Čau ...
00:47:53Zítra už mi nechoď naproti!
00:47:55Copak? Stydíš se za mě?
00:47:58Buďto čekej u sektárni, nebo zůstaň doma!
00:48:01A ty si vážně přeješ, aby mě viděly ženské,
00:48:05co s tebou dělají ... ... a chlapi, co mě znají?
00:48:09Jenomže ty se právě toho nikdy neodvážíš.
00:48:13Nerej do mě, prosím tě.
00:48:15Vždyť ty seš můj jenom v posteli.
00:48:17A sotva z ní vylezeš, myslíš na všechno možný,
00:48:19jenom ne na mě.
00:48:20Jednou mě stejně prodáš za kus vinice nebo za slepice.
00:48:25Kdy a za co prodáš ty mě?
00:48:32Nemá to cenu.
00:48:34Nemá.
00:48:43Jestli chceš dojít domů, tak toho nech.
00:48:50Blázne ...
00:48:52Pane Duša ... pane Duša ... Už vás od včerejška vyhlížím.
00:48:56Kdepak bych se já vyštrachala do lesíčka ...
00:48:59to bych musela bejt o 20 kg lehčí.
00:49:01Máte tady obsílku ... ... od soudu ...
00:49:07Prý se budete rozvádět?
00:49:09A jak s důchodem?
00:49:11Budu si chodit na poštu.
00:49:13A postačí těch pár korun takový mladici?
00:49:17O to se nestarejte!
00:49:20Stejně si z vás dělá prču.
00:49:34Co se stalo?
00:49:36Nic.
00:49:38Přeřadili mě ... ... na horší práci.
00:49:43K vymejvání lahví.
00:49:46Prej je nás tam moc, a já že jsem nejmladší.
00:49:49Jenomže jsem se dověděla, že vzali holku ze školy ...
00:49:52a budou ji zapracovávat.
00:49:54Kdo tě přeřadil?
00:49:56Mistr Lejsek.
00:49:58Lejsek?
00:50:00Toho já dobře znám. Můžu s ním promluvit.
00:50:03Nenamáhej se ... Dušinko ...
00:50:08Tam je to všechno jasný!
00:50:11Ony mi to dámy taky daly pěkně vyžrat.
00:50:14Jak si to prej představuju, odvádět starý ženský chlapa,
00:50:16kterej je stejně nad hrobem.
00:50:18U soudu že se ukáže, jestli si to nerozmyslíš.
00:50:22Že bych udělala nejlíp, kdybych si sbalila pingl ...
00:50:25a odešla, odkud jsem přišla.
00:50:28Snad ses s nima nehádala? Ne ... vůbec ne ...
00:50:31Jenom jsem jim řekla, aby se staraly o ty svý impotenty
00:50:34a nestrkaly nos do věcí, do kterejch jim nic není.
00:50:38Tos teda nemusela! Přikrčit se, že jo?
00:50:41Jenomže na to já nejsem.
00:50:42Ty jo, ty na to máš nadání.
00:50:46U soudu se taky přikrčíš a poklušeš za maminkou ...
00:50:49... jako všichni ostatní.
00:50:52Ještě jsem neviděla chlapa, na kterýho by bylo spolehnutí.
00:50:56Nevím, proč zrovna ty bys měl být jinej.
00:51:02Snáď bys tak nemusela mluvit.
00:51:05Já jsem to tak nemyslela.
00:51:10Můžeš si dělat, co chceš.
00:51:13Měli bysme jít někam, kde nás lidi neznají.
00:51:16Počkáme, jak dopadne soud.
00:51:18Na co chceš čekat?
00:51:21Co bude s vinicí a se sklepem.
00:51:24S sebou si je stejně nevezmeš.
00:51:27Můžeme je pak prodat.
00:51:30Ale ty je neprodáš.
00:51:32Když budeš chtít ... prodám.
00:51:36Já nechci nic.
00:51:39Chci být s tebou.
00:51:41Nevěříš mi.
00:51:45Ale věřím ...
00:51:59Á, to jsi ty.
00:52:01Však jsem se divil, že tě ještě neposlaly.
00:52:04Nikdo mě neposlal.
00:52:06Tak povídej, spěchám.
00:52:08Jestli na mě nemáte čas, tak zase půjdu.
00:52:11Jak myslíš, já poslouchám ...
00:52:14Tato, míval jsem vás za pánaboha,
00:52:18aj třeba takového ušlápnutého.
00:52:20Vždycky jste byl u mě na prvém místě.
00:52:23Měl jsem vás radši než maminku.
00:52:25Aj teď vás mám radši a cítím s vámi,
00:52:28ale vy necítíte se mnou.
00:52:30Copak byste dělal takové skopičiny?
00:52:33Vždyť ty ženské jsou na koni.
00:52:35Ona říká ... ať se sem nastěhuje s tou kurvou a zlodějkou ...
00:52:39... však já mám kam jít ...
00:52:41Ona se nastěhuje k nám!
00:52:44To přece nejde. Co kdybyste byl nemocný?
00:52:47To by pak dostala ta druhá, co na tom nikdy ruku nepřiložila.
00:52:51Jaká by to byla spravedlnost?!
00:52:54Však to jsou moje peníze a moje práce.
00:52:56Ale co potom?
00:52:58Až umřu, připadne všecko tobě. Jiných dětí mít nebudu.
00:53:03Jestli to uděláte, jestli ji tam přivedete,
00:53:07tak se k vám neznám.
00:53:10Snad ani ... ... na funus vám nepudu.
00:53:14Však jsem to tak nemyslel.
00:53:17Já bych teho nebyl schopný.
00:53:19Ale je vám teho zapotřebí?
00:53:22Vždyť vy tady děláte kuchařku ...
00:53:25Nikdy jsem se tak dobře nenajedl.
00:53:31A co děláš doma ty?
00:53:35Tuším, že se máš výborně ...
00:53:39Tož co?
00:53:42Tož, vyslechl jsem tě.
00:53:43Mívejte se tady dobře.
00:54:08Co chtěl?
00:54:10Přišel mi říct, že ona nechce ani dům, ani vinici.
00:54:17To bysme měli kde bydlet.
00:54:20Ale zároveň mi řekl, že jestli to přijmu,
00:54:24tak se ke mně nebude znát.
00:54:34A co teda uděláš?
00:54:38Nevím.
00:54:44Nevíš ...
00:54:52Ten tvůj kluk ti vůbec není podobnej.
00:54:56Vsadila bych se, že je to pěknej škrob.
00:54:59Kdyby se mi dostal do ruky, oškubala bych ho bez milosti.
00:55:04Co tě to napadlo?
00:55:07Díval se na mě jako na kurvu.
00:55:09Přitom počítal, co by ho to stálo.
00:55:13Třásl se strachy ...
00:55:14že by to na něm mohla jeho žena poznat.
00:55:17Býval jsem taky takový.
00:55:19Nelži.
00:55:22Nebýval.
00:55:25Ty by ses nikdy takhle na ženskou nepodíval.
00:55:29Jak to můžeš vědět?
00:55:32Vím to.
00:55:39Proto jsem s tebou zůstala.
00:56:01Příteli, proč jste mě neposlechl?
00:56:06Vy jste si nevzal advokáta?
00:56:09Však nic nechci vysoudit.
00:56:11Ale ... nechci nic vysoudit ...
00:56:15Dneska se vám to říká ... ... sedněte ...
00:56:19... ale za půl roku, až ta mladice zvedne kotvy,
00:56:23co potom?
00:56:26Snáď mi na tom ani nezáleží, co potom.
00:56:30Nebe, peklo, to jsou jediná místa,
00:56:33kam má starý člověk blíž než mladý.
00:56:43Dobrý den, pane doktore. Dobrý den.
00:56:59Opravdu chcete opustit ženu?
00:57:02S ní jste vlastně prožil celý život ...
00:57:07A co vaše svědomí?
00:57:21Paní Dušová, berte to rozumně.
00:57:24Je to jediný prohřešek vašeho manžela
00:57:26za celá ta dlouhá léta.
00:57:29To víte, každý chlap se jednou poblázní.
00:57:33Jsou to nebezpečná léta, 40, 50 ... 60.
00:57:40A vy jste přece zkušená žena,
00:57:42vy víte, jak to v životě chodí.
00:57:45A kdo umí odpustit ... ... ten nakonec vždycky vyhrává.
00:57:54Však on sa nechce vrátit.
00:57:58A já nevím, jestli bych s ním ještě mohla žít.
00:58:08Tady před panem doktorem ti pravím,
00:58:10že po tobě nic nechcu.
00:58:12Abyste mi nemohli nic vyčítat.
00:58:13Tvého nic nechcu.
00:58:15Tak prodejte.
00:58:17Peníze bude mít Pavel jako nalezené.
00:58:20To si vyřiď s ním.
00:58:22Já?
00:58:23Pavel nic nechce!
00:58:25Nech přijde za mnou.
00:58:26Nepřijde.
00:58:28Ale přijde.
00:58:30Pan Duša, paní Dušová, k jednání, prosím ...
00:58:34Pojďte, maminko.
00:58:43Pane Duša ... jste blázen, jste starej blázen.
00:58:48A skončíte v domově důchodců.
00:58:50Nebudete mít ani na štamprdli, to mi věřte.
01:00:24Dýchejte ... ... zhluboka ...
01:00:31No ... kdybych vás neznal, pane Duša,
01:00:36tak bych řekl, že jste nemocný.
01:00:39Ukažte ... ... no, ta popelavá barva ...
01:00:43... ty oči ...
01:00:45To bude asi z chlastu, dědo, musíte se šetřit.
01:00:49Pane doktore ... slíbil jste mi, že brzo umřu.
01:00:54Co ...
01:00:56Snáď bych už mohl vědět, kdy to bude.
01:01:00Teď by se mi to možná nějak ... ... i hodilo.
01:01:04Jo ták ...
01:01:06Tak vy jste taky takový pacient, který si domýšlí.
01:01:09Ty já strašně miluju, víte?
01:01:11Takový pacient, když mu řeknu, že má rýmu,
01:01:14hned si myslí, že mu zatajuju nádor na mozku.
01:01:17Když mu doporučím, aby pár kilo zhubnul,
01:01:20hned do týdne v tom vidí infarkt.
01:01:22A když má jít na operaci žlučníku, tak v tom vidí
01:01:25poslední stádium rakoviny.
01:01:28Tak vy umřete!
01:01:30No ... ... na to se podíváme!
01:01:35Tak ležet, nehýbat se a nemluvit, ano?
01:01:48Nadechnout se a nedýchat ...
01:01:55Dýchejte si ...
01:02:01Budeme si vás tady muset nechat, pane Duša.
01:02:04To srdíčko se mi nějak nelíbí.
01:02:07Vy jste se nám pěkně zhuntoval.
01:02:09Však jsem o vás slyšel samé pěkné věci!
01:02:13Vy si už zase ze mě děláte prču, pane doktore.
01:02:16Odteďka vám nevěřím, ani kdybych měl smrt na jazyku.
01:02:20Tak mi sem, sakra, nelezte, jste zdravý jako řípa!
01:02:23Vždyť i ty zuby máte jak hřebec v nejlepším věku!
01:02:25Vy zkrátka nevíte roupama co dělat.
01:02:28Sestři ...
01:02:30... prosím vás, na chvilku.
01:02:37Posaďte se ještě ...
01:02:41Četl jste Dona Quichota?
01:02:44Před chvilkou tady byl starosta s náběhem na infarkt,
01:02:47že nemůže sehnat pořádnýho, důvěryhodnýho a chytrýho chlapa.
01:02:53Vy výřečnost máte, když jste dokázal sbalit mladici.
01:02:56Fantazii taky, ne?
01:02:58Ne, se mnou si už žádný plány nedělejte ...
01:03:01Naučíte se pár vět nazpaměť, ty vám dají v muzeu ...
01:03:05k tomu si něco přibásníte, že se dva měli rádi ...
01:03:07... to vám půjde taky, ne?
01:03:08Je tam pár schodů, ty vyběhnete ...
01:03:11... po tom vašem "tréninku" to bude hračka.
01:03:14Ale jinak se šetřte!
01:03:17Sakra, dědo ...
01:03:19... na obci řeknete, že vás posílá doktor Šebek,
01:03:21že vám to předepsal jako medicínu.
01:03:25A ženský nechte plavat!
01:03:27DĚTSKÝ ZPĚV
01:03:40Dobrý den. Dobrý den.
01:03:42Vítám vás. Tak kolik vás je?
01:03:4420 se mnou, pane Duša.
01:03:4520 s váma ... ... tak bez lístků a za 40.
01:03:48No dobře ...
01:03:49Tady je 60 ... a můžeme začít. Děkuji.
01:03:53Jsme všichni?
01:03:55Tak, děti, tohle, co vidíte,
01:03:58to je 1 z nejkrásnějších větrných mlýnů ...
01:04:01jakým se málokde ve světě mohou pochlubit.
01:04:05Tak se jdem na to podívat ...
01:04:10Rychle, rychle ... ale opatrně!
01:04:13A na nic nesahat, ničeho se nedotýkat!
01:04:17Pane Duša, do schodů chodí přece 1.pán.
01:04:20Ale ne do takových.
01:04:21Musím vám dávat záchranu.
01:04:23Já ručím za vaši bezpečnost.
01:04:26Pane Duša, děti ...
01:04:31Když se mlýn natočí proti větru a vítr zaduje do lopatek,
01:04:35tak to začne skřípat, sténat, vrzat.
01:04:39Zkrátka spustí to takový pekelný kravál ...
01:04:44... takový rachot, že to vypadá,
01:04:46jakoby se všichni čerti ženili.
01:04:48A právě proto se po celém kraji říká,
01:04:51že tady odjakživa co?
01:04:53Straší ... Strašilo.
01:04:54A teď se půjdeme podívat do mlýnice,
01:04:56abychom viděli ...
01:04:57v čem je vlastně ten mlýn tak užitečný.
01:05:00Tak pojďte, pojďte ...
01:05:02Opatrně, děti, po schodech opatrně!
01:05:04Pane Duša, vy to umíte tak krásně podat.
01:05:06Však jsem se to taky dlouho učil.
01:05:08Já vás musím někdy pozvat do našeho vlastivědného kroužku.
01:05:12A to já rád přijmu, takové pozvání,
01:05:14protože já jsem člověk velmi nevzdělaný.
01:05:16A když zjistím, že se od vás hodně přiučím,
01:05:18tak budu chodit pravidelně.
01:05:20Pane Duša ...
01:06:17Tato ... neblbnite a vraťte se.
01:06:21Vždyť vás tady jednou najdou studeného.
01:06:24Tak pojď dovnitř, ať to nevyfouká všecko teplo.
01:06:39Žijete tady jak jezevec.
01:06:42Však jezevec to má docela dobré.
01:06:45Jenom když mu jezevčata nelezou do pelechu.
01:06:47Tato ... vždyť je to blbosť. Nikdy to nemyslela vážně.
01:06:53Vždyť se se mnou chtěla dát rozvést.
01:06:55Chtěla vás jenom postrašit.
01:06:58Teď je nemocná. Pořád u ní musí někdo být.
01:07:02Někdy ani sklenici mléka neuzvedne.
01:07:05Jo ták!
01:07:06A tvojí ženě už to leze krkem.
01:07:09Tato ... nebuďte tvrdohlavý. Nikdo vám nic nebude vyčítat.
01:07:15Ani tvoje žena? Ne.
01:07:18Ani ona? Ne.
01:07:21Tak to ji málo znáš.
01:07:23Nebude. Nikdy teď o tom nemluví.
01:07:28Ale poslala tě.
01:07:29Ne ... ... ale potřebuje vás.
01:07:41Ty mě potřebuješ.
01:09:04Jen lež.
01:09:06Obstarám všechno sám.
01:09:09Však nejsem tak nemožná.
01:09:13Co ti navykládal?
01:09:15Že se snad sama nemůžeš ani vody napit.
01:09:19Podle nich ...
01:09:24Pomáhat jim nemůžu ...
01:09:27... ale obstarám se sama.
01:09:29Nevstávej. Hospodařit budu já.
01:09:33Ale co by ...
01:10:36No, tak co?
01:10:39Buchty už ti nejedou?
01:10:46ZPĚV
01:10:55Pane Duša, gratuluju! Vítězství rozumu se nám blíží.
01:11:00Anebo už snad zvítězil definitivně?
01:11:02Vítězství rozumu, pane doktore, stojí většinou za hovno.
01:11:05Co to povídáte, pane Duša?
01:11:07Rozum, to je světlo v lidských dějinách.
01:11:11Leckterý tupec pobere tolik rozumu,
01:11:14že to může dotáhnout i na ministra.
01:11:16Ale moudrost a charakter dává pánbůh jenom bláznům.
01:11:24To by člověk nevěřil, co všechno může,
01:11:25tedy, kromě tripla ...
01:11:28... pochytit starej chlap od takový mladice.
01:11:45SMUTEČNÍ HUDBA
01:15:29Skryté titulky : K. Marečková
01:15:31.
Příběh stárnoucího muže, který uteče – tak říkajíc – hrobníkovi z lopaty. Tento konkrétní dotyk smrti vede nejen k rekapitulaci dosavadního života, ale i k touze ještě něco v životě dohnat. A tak Cyril Duša udělá bláznivé rozhodnutí – kategoricky svůj život změní. Odejde z domu a najde si novou ženu – aby posléze nazřel marnost podobných husarských kousků. I když autor a snad i jeho hrdina v hloubi duše tajně doufají, že marné není nic, co vychází z nejupřímnějších hlubin a touhy lidského nitra. Scénář podle vlastního románu napsal jeden z našich nejvýznamnějších žijících autorů Jan Trefulka.