Georges Bizet: Carmen
Drama vášnivé lásky, žárlivosti a nečekané vraždy je obsahem Bizetovy Carmen, která paradoxně při své světové premiéře v roce 1875 propadla. Prý morálně pohoršovala tehdejší pařížskou společnost. Zásluhu na tom do jisté míry měla první francouzská představitelka Galli-Marié, která o světové premiéře doslova zvedla ze židlí pařížské obecenstvo v Salle Favart. Dnes opera patří mezi nejhranější vůbec. Přesto její skladatel Georges Bizet zemřel čtyři měsíce po prvním uvedení v Bougivalu na Seině s falešným vědomím, že je zcela neúspěšný autor. Bylo mu pouhých 37 let.
Toto osudové hudební drama s vynikající francouzskou mezzosopranistkou Gaelle Arquezovou v titulní roli můžete sledovat v záznamu z operního festivalu Bregenzer Festspiele 2017, jehož klíčové inscenace se vždy odehrávají na důmyslné konstrukci umístěné přímo na Bodamském jezeře. Režisérem představení byl Kasper Holten, výpravu navrhl Es Devlin, hudebně dílo nastudoval dirigent Paolo Carignani. Není bez zajímavosti, že součástí interpretačního týmu byl Pražský filharmonický sbor, který vede Lukáš Vasilek.
Původně mělo dílo mluvené dialogy; až od vídeňského uvedení jsme dodnes většinou uvyklí slýchat plně prokomponovanou operu, kterou hudebně upravil Bizetův žák Ernest Guiraud. Doboví francouzští kritici nepřijali Carmen vlídně, protože nesplnila jejich očekávání. Jedni si přáli zpěvohru v „auberovském“ duchu, jiní pod vlivem Wagnera očekávali závažné „massenetovské“ drama. Jediný německý filosof Friedrich Nietsche pochopil ihned dokonalý tvar tohoto jevištně vděčného kusu a řadil ho vysoce nad hudební dramata svého bývalého přítele Richarda Wagnera. Přímo o Carmen píše: „Žádná Senta, která se rovná Sentimentalita! Ale láska jako osud – cynická, nevinná, hrozná – a právě v tom ryzí! Láska, která obsahuje válku a smrtelnou nenávist obou pohlaví!“
