Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí

Fyzik a matematik, který přednáší a žije v německém Freiburgu, napsal pod pseudonymem hru pro svůj amatérský divadelní soubor. Hru nastudoval Andrej Krob se svým divadlem Na tahu a s velkým úspěchem ji uvedlo Divadlo v Dlouhé. Byla nominována na cenu Alfréda Radoka, stala se hitem oblastních divadel. Dočkala se i filmového zpracování.

Děj se odehrává na malé železniční stanici, kde se mísí příběhy místních nádražáků a mnoha svérázných postav. Jejich touhy i přání jsou určovány podvědomým očekáváním nejistých proměn i vztahem k vlastní minulosti. V groteskně krátkém čase jsou jejich osudy stvrzené smrtí i zmrtvýchvstáním, svatbou i zavržením. Tragikomické osudy postav v zapadlé železniční stanici jsou metaforickým obrazem ztráty genia loci i odrazem českého vztahu k opravdovosti konání, osobní zodpovědnosti i k potřebě lidské vzájemnosti.