00:00:05 Milan se narodil na hranici mezi Žižkovem a Vinohrady.

00:00:10 Byl vzorný žáček. V první třídě samé jedničky.

00:00:15 Babička mu koupila kytaru s palmou a dodnes se na ni učí.

00:00:20 V Armádním uměleckém souboru byl degradován ze svobodníka na vojína.

00:00:28 Konzervatoř studoval s úspěchem. Hlavně jevištní pohyb.

00:00:34 Milan is my great friend...

00:00:41 Dámy a pánové, pan Milan Drobný!

00:00:58 Já vám chtěl se stát virtuosem klavírním,

00:01:02 jenže ouha otec můj vydědil mě mezitím.

00:01:08 Pak mou dívku sved mi kněz, jedna rána za druhou,

00:01:11 a tak mi zbyl jen jazz, jsem Ragtime Piano Joe.

00:01:16 Mé krásné dámy, račte mě znát,

00:01:19 jsem Ragtime Piano Joe,

00:01:22 co umí zpívat, tančit a hrát,

00:01:25 Ragtime Piano Joe.

00:01:27 Na hlavě bouřku, je samý špás,

00:01:30 osobním šarmem nadchne i vás.

00:01:33 Dál srší náladou Ragtime Piano Joe.

00:01:42 Už kolik let tu holím hosty míň či víc

00:01:47 a tenhle bar, tenhle můj svět teď budou bourat za měsíc.

00:01:52 Prachy pohřbí prach a v sutinách tu dozní potajmu

00:01:58 ten nejhezčí a poslední ze všech slavných ragtimů.

00:02:17 SCAT

00:02:26 Mé krásné dámy, račte mě znát,

00:02:29 jsem Ragtime Piano Joe,

00:02:32 co umí zpívat, tančit a hrát,

00:02:35 Ragtime Piano Joe.

00:02:37 Na hlavě bouřku, je samý špás,

00:02:40 osobním šarmem nadchne i vás.

00:02:43 Dál srší náladou Ragtime Piano Joe.

00:02:47 Mé krásné dámy, račte mě znát,

00:02:50 jsem Ragtime Piano Joe,

00:02:53 co umí zpívat, tančit a hrát,

00:02:55 Ragtime Piano Joe.

00:02:58 Na hlavě bouřku, je samý špás,

00:03:00 osobním šarmem nadchne i vás

00:03:03 váš starý, váš dobrý Ragtime Piano Joe.

00:03:19 Dobrý večer.

00:03:23 Dobrý večer, dámy a pánové!

00:03:26 To to uteklo, co? Včera pade, dneska tohle.

00:03:31 Za to, že jsem se vůbec dostal sem, můžu poděkovat svým rodičům.

00:03:38 Mamince a tatínkovi. Taky babičkám, dědečkům, tetičkám.

00:03:43 Svým dětem, dcerám, synům, manželkám, přítelkyním.

00:03:53 Přátelé, my jsme se tady sešli, že to není normální koncert,

00:03:57 protože kde já bych na normálním koncertě ukazoval,

00:04:02 jak mně stál kohout na hlavě v nějakých 3 - 5 letech.

00:04:07 Chci tady zavzpomínat na údobí, které mně bylo obzvlášť sympatické.

00:04:11 Doba divadla Semafor. Můžeme si společně zazpívat nějaké písničky.

00:04:18 Já bych byl rád, kdybychom se mohli mrknout,

00:04:22 jak to vypadlo trošku dřív, v roce tak 1965 - 1966.

00:04:27 Když jsme se vrátili z vojny, tak jsme s Jirkou Grossmanem

00:04:31 a s Jirkou Brabcem založili Country beat.

00:04:34 A tenkrát byly takový soutěže - Dvanáct nových táboráků třeba -

00:04:39 a z toho se uchovaly dvě písničky v našem archivu.

00:04:44 Pojďte se na ně podívat.

00:04:47 Tajemné proudy,

00:04:51 Mary zlatovlasou

00:04:55 jsem v písničce své měl tolik rád.

00:05:03 A stáda koní, jež dál se stepí pasou,

00:05:11 já chtěl bych s lasem, do ohrady hnát.

00:05:22 Máš hvězdy v očích a na rtech jahody,

00:05:25 to jsem si vočíh už včera u vody.

00:05:29 Máš hvězdy v očích, které mě omámí,

00:05:33 ani pět kočích i s pěti drožkami

00:05:36 neodveze mě od domu, kde bydlíš,

00:05:40 chci být totiž na okamžik tobě blíž.

00:05:49 Já bych se podíval teď ještě hlouběji do minulosti.

00:05:54 To bylo v době, kdy mi bylo na rozhraní 16 a 17 let,

00:05:59 kdy jsem hrával ještě hokej.

00:06:03 A rozmýšlel jsem se, jestli budu zpívat, nebo hrát,

00:06:07 protože jsem byl ovlivněn Radiem Luxembourg,

00:06:10 potom u nás rokenrolem, Kučerovci

00:06:14 a s kamarádem jsme si pořídili kytaru,

00:06:17 kterou mně teda koupila babička za 117 korun.

00:06:21 Prodala nějaký mince a koupila mi kytaru.

00:06:25 Byla pomalovaná nějakými indiány. Krásná kytara to byla.

00:06:28 Já jsem zpíval v té době takové písničky převzaté od Kučerovců.

00:06:32 Dukana, moku, kenány, ké...

00:06:41 Prostě takovou nějakou. Nevěděl jsem ani, co to je.

00:06:44 A nevím to do dneška.

00:06:49 Ale za nastartování té profesionální dráhy

00:06:54 může vám všem dobře známý zpěvák a můj přítel Karel Gott.

00:06:59 Já jsem byl na soutěži Hledáme nové zpěváky ve Slovanském domě

00:07:04 a on tam zpíval takovou zvláštní píseň, kde i jódloval.

00:07:09 Já to neumím, ale kousek vám předvedu.

00:07:12 Hned zejtra ráno, jódly, tý,

00:07:15 připravte lana, jódly, tý,

00:07:18 připravte lana a řízek, lezem na Nebozízek.

00:07:29 A představte si, že s tímhle on vyhrál.

00:07:33 Takový byl vkus v té době.

00:07:36 Ale on se dostal kvůli tomu do profesionálního angažmá

00:07:39 do kavárny Vltava. A já jsem se tam taky jednou přihlásil

00:07:42 do soutěže v té době... Bylo to nějak tak, pane řediteli?

00:07:48 Někdy v roce 1962 nebo tak, prostě v polovině minulého století

00:07:56 přišel Jiří Šlitr za mnou a říkal, že v kavárně Vltava

00:08:01 zpívá nějaký zpěvák Karel Gott a že stojí za slyšení.

00:08:04 Tak jsme se tam vydali a zpívali tam dva.

00:08:07 Karel Gott a ještě jeden.

00:08:09 Karla Gotta jsme okamžitě angažovali

00:08:13 a angažovali jsme dokonce i toho, kterého jsme neplánovali.

00:08:18 Milan Drobný se jmenoval a byl velice zajímavý.

00:08:22 Měl krásnou barvu hlasu. Tak jsme ho vzali taky.

00:08:25 U nás v divadle našel četná uplatnění.

00:08:29 Byl specialistou na dueta. Duety? Prostě na to, že zpívají dva.

00:08:36 V této funkci vystřídal celou řadu našich hereček.

00:08:44 Milane, myslím to jaksi profesně. Jako že jsi s nimi zpíval.

00:08:49 Jinak mně do toho nic není.

00:08:53 Kromě toho se uplatnil i herecky. A to znamenitě.

00:08:59 Vzpomínám si na Poslední štaci, kde hrál takovýho

00:09:02 lehce zvrhlýho lékaře ve velice pochybný nemocnici.

00:09:07 Hrál ho tak, že se do dneška na to vzpomíná.

00:09:10 Milane, ty máš prý údajně nějaký narozeniny.

00:09:14 Nebudu říkat který. Stejně to každý ví.

00:09:17 Tak já ti k nim přeju to,

00:09:19 co se k narozeninám vždycky přává slušným lidem: Ahoj!

00:09:25 Je to tričko trosečníka, který vlálo na stožáru,

00:09:30 když jsem bejval kapitánem na svým škuneru.

00:09:36 Modrý tričko zápasníka, kterej, páni, míval páru,

00:09:42 když jsem bejval šarlatánem kdesi v Doveru.

00:09:49 Vložil jsem do tvýho pohledu modrýho,

00:09:54 do tvýho pohledu růži.

00:10:01 A já zas bez ptaní

00:10:04 dala ti do dlaní,

00:10:07 dala ti do dlaní sebe.

00:10:15 Dámy a pánové, zajisté jste poznali dalšího mého hosta -

00:10:19 baronku von Schuchmann, alias Yvonnu Přenosilovou!

00:10:33 Zas mi říkal, že má něco pro mě.

00:10:39 A to něco, to prý láska je.

00:10:45 Já však nechci žádnou lásku v domě, jé,

00:10:50 přináší jen žal a výdaje.

00:10:56 Mám proti lásce boty,

00:10:59 ty chrání paní svou.

00:11:02 Ty boty vždycky jdou a všecko hezké pošlapou.

00:11:18 Žiju sama díky těmto botám,

00:11:24 žiju sama zásluhou těch bot.

00:11:29 Často sice klukům hlavy motám, jé,

00:11:35 botám ale city nejsou vhod.

00:11:40 V těch botách ráda šlapu, zvlášť po lásce nás dvou.

00:11:46 Ty boty vždycky jdou a všecko hezké pošlapou.

00:12:02 Tyhle boty nosím někde v duši.

00:12:08 někde v duši, ne však na nohou.

00:12:13 Jsou tam dole, kde mi srdce buší, jé,

00:12:19 od bušení mu však pomohou.

00:12:25 V těch botách ráda šlapu, a to se mi prý mstí,

00:12:30 prý v těch botách jdu, a tak si šlapu po štěstí.

00:12:40 Pozor, boty!

00:12:45 Pochodem v chod!

00:12:59 Děkuju!

00:13:02 Yvonne Přenosilová!

00:13:06 Já mám teď možnost se tady vyzpovídat z toho,

00:13:10 jak to tady pánové nanesli, že jsem do toho divadla byl přijat

00:13:14 kvůli duetům. To je blbost, protože já když jsem tam přišel,

00:13:18 tak sice jsem se vzhlédl v té době v Tomu Jonesovi,

00:13:22 prostě kantiléna, hlas jako zvon, hlas jako stehno.

00:13:26 A tak jsem si myslel, že pánové Šlitr se Suchým

00:13:29 taky pro mě napíšou nějaký šlágr, což oni uměli.

00:13:31 Těšil jsem se, jak se bude říkat: "Jéžiš, ten má šlágr!"

00:13:35 Holky sednou na zadek. Místo toho jsem dostal písničku,

00:13:39 kterou už asi ani Jirka nechtěl zpívat.

00:13:42 Na jednom tónu to bylo. Já si pamatuju kus.

00:13:44 Zastřelilo tele krávu, ale kráva byla v právu,

00:13:47 neb tele nemělo zbrojní pas.

00:13:48 A neboť tele bylo prosté, vědělo, kde tráva roste.

00:13:51 Krávu zas, krávu zas než řekla švec sebral ďas.

00:13:53 Přijelo tam v tatraplánu, hned v tu ránu plno pánů...

00:13:56 Takovouhle říkanku mi dal. To je pro mě teda.

00:14:02 Ale potom jsem dostal opravdu šlágr,

00:14:08 který by byl hoden nějaké hvězdy. V té době třeba i Gotta, viď?

00:14:13 Zdravím tě, brácho ze školních let. Byls lepší v počtech,

00:14:18 já zas lépe čet... Milane, zdravím tě!

00:14:24 Já vím, co chceš říct. Když ti bylo padesát,

00:14:28 vyslovil jsi přání, abych ti namaloval obraz.

00:14:32 Víš, Milane, abych tobě - starýmu kamarádovi ze školy -

00:14:36 mohl věnovat obraz a aby za něco stál,

00:14:39 potřebuju invenci. Potřebuju ten okamžik nápadu.

00:14:43 Ten se zatím nedostavil, aby byl adekvátní tobě.

00:14:49 Ale to plátno je tady připravený už deset let.

00:14:54 Dneska myslím, že ten nápad mám. A začnu.

00:15:00 Ale kdyby opravdu v nejhorším, kdyby to nejhůř dopadlo,

00:15:05 tak k osmdesátce ho určitě dostaneš.

00:15:09 Podívej, začínám.

00:15:16 Vím, že zdá se

00:15:19 to spíše hanbou,

00:15:22 když přiznám se, že do světáka daleko mívám.

00:15:29 Mužný vous mi nehodlá růst

00:15:32 a z cizích slůvek umím říct jen Mendocino.

00:15:39 A má jeden háček a má jeden zálud

00:15:43 to slůvko, co zavoní jak výstavní doutník.

00:15:49 Že netuším sám, zdá má to být klam,

00:15:53 či místo, které v úctě má jenom poutník.

00:15:59 Mendocino, Mendocino,

00:16:03 to jméno samotné je medicínou.

00:16:09 Zažene stesk, dodá chuť,

00:16:13 nadýmá skleslou hruď jen Mendocino.

00:16:19 Stále hlásám,

00:16:22 kolik štěstí mívám,

00:16:26 jen díky tomu, že někdo objevil víno.

00:16:32 Proč snažit se víc, když stačí mi říct

00:16:36 nad vypitou sklenicí jen Mendocino.

00:16:43 Mendocino, Mendocino,

00:16:46 to jméno samotné je medicínou.

00:16:52 Zažene stesk, dodá chuť,

00:16:56 nadýmá skleslou hruď jen Mendocino.

00:17:02 Mendocino, Mendocino,

00:17:05 to jméno samotné je medicínou.

00:17:12 Zažene stesk, dodá chuť,

00:17:15 nadýmá skleslou hruď jen Mendocino.

00:17:22 Mendocino,

00:17:25 Mendocino,

00:17:29 Mendocino,

00:17:32 Mendocino.

00:17:38 Druhá píseň má s tou, co jsem teď zpíval, společného to,

00:17:42 že k oběma napsal text Jirka Grossman.

00:17:45 Letitý můj kamarád. On byl nejenom výborný zpěvák

00:17:49 a textař, ale taky byl strašně pohotovej.

00:17:53 My jsme v roce 1969 spolu napsali píseň

00:17:56 pro Bratislavskou lýru, tehdejší to festival populární písně,

00:18:00 v tom inkriminovaném období, kdy se psaly vážné věci.

00:18:04 Zpěváci tam chodili i tak vážně oblečení.

00:18:07 A my tam přijeli s písní Bambule bijou bác.

00:18:11 Pamatujete na to? Bambule bijou bác.

00:18:14 Takováhle ptákovina. Takže novináři okamžitě na nás

00:18:19 jako na autory, copak na mě, ale na něj jako na textaře:

00:18:23 Pán Grossman, čo to takéto? Čo to bambule?

00:18:28 Čo to bambule bijú bac. Čo to také?

00:18:31 V tom chcete pokračovat, alebo čo?

00:18:34 A Jirka povídá: No, bambule bijou bác

00:18:37 je první díl. A my už máme připravený i druhý.

00:18:41 Ten se bude jmenovat Řeřicha říká řach.

00:18:53 Ztrácím svou lásku tak krátkou,

00:19:00 ztrácím snad víc, než vím.

00:19:07 Tak si myslím, že lásku svou ztrácím,

00:19:14 přesvědčen, že bez ní den se sešeří.

00:19:22 Opilý tou ztrátou se kácím

00:19:28 jako strom, když do něj vítr udeří.

00:19:36 Ztrácí se víno pod zátkou,

00:19:45 ztrácí se nad ohněm dým.

00:19:51 Ztrácím svou lásku tak krátkou,

00:19:58 ztrácím snad víc, než vím.

00:20:06 Hvězda padá a s ní jedno přání

00:20:13 odedávna beznadějně šeptané.

00:20:21 Nebýt sám a mít aspoň zdání,

00:20:27 že se dál ten případ hloupý nestane.

00:20:35 Ztrácí se víno pod zátkou,

00:20:43 ztrácí se nad ohněm dým.

00:20:49 Ztrácím svou lásku tak krátkou,

00:20:56 ztrácím snad víc, než vím.

00:21:03 Ztrácím snad víc, než vím.

00:21:29 Znám jednu hezkou hospodu zámeckou,

00:21:32 šumí tam vinice potok a háj.

00:21:36 Znám jednu hezkou hospodu zámeckou,

00:21:39 teď je ve zvyku říkat jí ráj.

00:21:43 U Kokořína, u Kokořína

00:21:46 lahvičku vína si vypiju rád.

00:21:50 U Kokořína je Kateřina

00:21:53 a Kateřina ta zná milovat.

00:22:00 Šenkýřka hbitá chytře se proplítá,

00:22:04 každýho odmítá, zkrátka to zná.

00:22:07 Sotva tam vkročím, padnu jí do očí,

00:22:11 svět se zatočí a už tě má.

00:22:14 U Kokořína, u Kokořína

00:22:17 lahvičku vína si vypiju rád.

00:22:21 U Kokořína je Kateřina

00:22:24 a Kateřina ta zná milovat.

00:22:28 U Kokořína, u Kokořína

00:22:31 lahvičku vína si vypiju rád.

00:22:35 U Kokořína je Kateřina

00:22:38 a Kateřina ta zná milovat.

00:22:42 Tebe, jen tebe,

00:22:45 má Kateřino,

00:22:48 tebe, jen tebe, tebe a víno chci mít

00:22:55 navždy rád.

00:23:01 Kačenko, já tě tady vítám! Ty ses vůbec nezměnila.

00:23:07 Děkuju.

00:23:09 Prosím tě, pojď. To musíme nějak oslavit.

00:23:12 Půjdeme dozadu, dáme si nějaký čaj. Urologický nebo něco takovýho.

00:23:16 Ale prosím tě, jdi napřed. Já musím odskočit za Waldou,

00:23:20 než mně uletí do teplých krajů.

00:23:24 Já jsem odešel ze Semaforu do Rokoka v roce 1962.

00:23:29 Na podzim roku 1962 už jsem byl v Rokoku.

00:23:33 Kdy ty jsi vlastně přišel do Semaforu?

00:23:36 Já tam přišel v roce 1963.

00:23:38 Tak to jsme se nemohli potkat. My jsme se minuli.

00:23:42 -To je škoda.
-No škoda to je,

00:23:45 ale já jsem dozvěděl, že ty jsi zpíval moji Zuzanu.

00:23:50 No. To bylo na takovým zahraničním zájezdě.

00:23:54 Já jsem měl takový písničky na jednom tónu

00:23:57 a chtěl jsem si zazpívat něco kantilénovějšího.

00:24:01 Tak mi Jirka Suchý řekl: Tak ti dám Zuzanu.

00:24:04 Ale pozor! Musíš se to naučit s textem země, kam jedeme.

00:24:07 A my jeli do Polska, tak jsem ji zpíval polsky.

00:24:11 -A zpíval jsi ji taky někdy česky?
-Ne. Tam jsem ti do zelí nelezl.

00:24:15 To je dobře. A umíš to ještě polsky?

00:24:17 -No. Chceš to předvést?
-Dej.

00:24:21 ZPÍVÁ POLSKY PÍSEŇ ZUZANA

00:25:01 V POLSKÉM TEXTU SE OBJEVí VÝRAZ "ŠUKAL"

00:25:05 Šukal jako hledal, víte?

00:25:09 Ony ty jazyky slovanský jsou si hrozně podobný.

00:25:13 No ale potom už jsem dostal písničku,

00:25:17 když viděli tu snahu, jak umím ty jazyky cizí,

00:25:20 tak jsem dostal písničku, kterou si můžeme zazpívat společně.

00:25:23 To už přicházíme do etapy,

00:25:25 kdy bychom tady mohli udělat malé Alexandrovce.

00:25:31 Tenhle příběh prostý zpívám snad už postý

00:25:35 se svou kytarou.

00:25:38 Není to mí vina, že mi připomíná

00:25:42 píseň prastarou.

00:25:46 Zazpívám a potom přemýšlejte o tom,

00:25:50 co se může stát.

00:25:53 Láska není krotká a ten, kdo ji potká,

00:25:57 ať je hrozně rád.

00:26:00 Kytky se smály, vánek si vál, když jsem se nad tebe sklonil.

00:26:08 Nevím, už nevím, co bylo dál, kytky se smály a vánek si vál.

00:26:18 Moje milá byla tuze roztomilá, když jsem se jí ptal,

00:26:25 co by řekla tomu, kdybych si ji domů

00:26:29 za svou ženu vzal.

00:26:33 Svoji náruč chystej a svůj pohled čistej

00:26:37 přidej ke věnu.

00:26:41 Na to krásný ráno, když jsi řekla ano,

00:26:44 nezapomenu.

00:26:48 Kytky se smály, vánek si vál, když jsem se nad tebe sklonil.

00:26:55 Nevím, už nevím, co bylo dál, kytky se smály a vánek si vál.

00:27:05 Kouří se z komína, má milá vzpomíná

00:27:09 na ten letní čas.

00:27:12 Chodívala bosa měla jako vosa

00:27:16 přeštípnutej pas.

00:27:20 Dneska už je zima a kdekdo si všímá,

00:27:24 že se spravila.

00:27:27 To proto, že v létě se mnou na výletě

00:27:31 byla má milá.

00:27:35 Kytky se smály, vánek si vál, když jsem se nad tebe sklonil.

00:27:42 Nevím, už nevím, co bylo dál, kytky se smály a vánek si vál.

00:28:01 Další host, přátelé, to je taková květinka

00:28:06 na tom našem pěveckém nebi, s kterou bych šel

00:28:10 až na samé vrcholky hor. Věra Martinová!

00:28:21 Rád ses mi toulal a rád ses mi ztrácel sám.

00:28:29 To hory tě táhly tak dávno, jak dávno tě znám.

00:28:37 Prožil jsi tam plno jar, plno lét, plno zim.

00:28:45 A bylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nim.

00:28:53 Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jít

00:29:01 a s tebou se toulat a kousek té pýchy jim vzít.

00:29:09 I ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač, dnes to vím,

00:29:17 že bylo to z lásky, mé zoufalé lásky ne k nim.

00:29:24 Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát,

00:29:32 do kraje skalních měst i hnízd i hvězd a zatoulaných stád.

00:29:40 Až na vrcholky hor jsme vyšli ty a já.

00:29:47 A já.

00:29:49 A všechno tak dávno, tak dávno se zdá.

00:29:57 Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus.

00:30:05 A nejsem ta dáma, co právě teď řídí tvůj vůz.

00:30:13 A mě táhne dál kletba hor, jejich vzdor a boj s ním.

00:30:21 Mně zůstala láska, ta nádherná láska jen k nim.

00:30:28 Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát.

00:30:36 Nad čáru oblaků až tam, kde sníh se bojí tát.

00:30:44 Až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já

00:30:53 a všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá.

00:31:00 Až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já

00:31:09 a všechno tak dávno, tak dávno, hodně dávno se zdá.

00:31:28 Děkuju vám! Tobě, Milane, moc děkuju, že jsi mě pozval

00:31:33 a musím a hlavně chci ti říct, že jsi čím dál hezčí chlap.

00:31:39 Takže už se dopředu těším na tvoje sedmdesátiny.

00:31:45 A protože vím, že se rád převlíkáš,

00:31:50 tak jsem jako dárek nechala pro tebe připravit

00:31:54 směs tvých kostýmovaných písniček.

00:31:57 Slétnu pro vás deltaplánem,

00:32:02 co má speciální motor šlapací.

00:32:09 Koupila mi ploutve s brýlemi, přesto jsem se topil chvílemi.

00:32:14 Vem to ďas! Já zkoušel jsem to zas.

00:32:19 Byla krásou všech krás.

00:32:22 To, že jablko od kmene padne vždy nedaleko, dosvědčím.

00:32:27 Případem je i můj syn.

00:32:31 To mrně má, nač si vzpomene, přibyde denně deko bez řečí,

00:32:37 nechce nám však vyrůst z plín.

00:32:41 Co naplat, můj syn je drobný,

00:32:44 můj syn je drobný. Možná že po mně, těžko říct.

00:32:50 Mně se zdá, sem někdo běží.

00:32:52 Mně se zdá, sem někdo běží. Nechci, by mě uhlídal.

00:32:56 Nechci, by mě uhlídal.

00:32:58 Nechci, by mě uhlídal.

00:33:02 Ne, ne, ne!

00:33:03 Sou fár, tu ju aj mej.

00:33:10 Fár var jů, vei bi dej.

00:33:18 Évry najt, aftr nůn...

00:33:38 Já nesmím na to dbát,

00:33:42 že chcete se mi smát.

00:33:46 Jen hledejte dál, jen hledejte dál,

00:33:50 tu pravou si najdete rád.

00:33:57 Každý musí někdy něco mít,

00:34:01 pro co žít, mít rád.

00:34:12 Taky jsem se musel převléknout,

00:34:15 abych zapadl do toho, co se bude dít tady dál.

00:34:18 Protože když je nějaká dobrá šou, tak aby byla povýšena

00:34:21 na ještě lepší, tak má mít zahraničního hosta.

00:34:24 A my nejsme žádní břídilové,

00:34:27 tak jsem si pozval hosta přímo ze Spojených států.

00:34:31 Dámy a pánové, zpěvák David Wiljo Kangas.

00:34:40 David je nejen zpěvák, ale taky hraje výborně na tenorsaxofon.

00:34:45 To uvidíte za chviličku. Ale já bych mu rád položil

00:34:49 jednu otázku, protože on má docela zajímavý odpovědi.

00:34:54 KOMUNIKUJÍ ANGLICKY

00:35:03 Rozuměli jste? On k nám přijel vydělávat peníze.

00:35:07 Ani se mu nedivím.

00:35:09 Když jde dolar tak dolů, tak se mu to možný vyplatí.

00:35:13 My spolu teď zazpíváme písničku, která se jmenuje Zvláštní svět.

00:35:28 Je to zvláštní svět, kolem nás je zvláštní svět.

00:35:34 Je to zvláštní svět. Pořád máme trochu divnej svět.

00:35:41 ZPÍVAJÍ ANGLICKY

00:36:33 David poznal doma velmi krásnou holku,

00:36:36 stále dokolečka říká, že je prej od nás.

00:36:39 Já jako starej blázen celej mokrej tu s ním lítám,

00:36:42 úžasnej odvaz.

00:36:45 A máme tady spolu nějaký muzicírování,

00:36:48 vyjíždíme denně od města k městu.

00:36:51 Povídám mu: Kámo, nemysli si jen na ní.

00:36:57 ZPÍVAJÍ ANGLICKY

00:37:35 Přijeli jsme k nám a David nadšeně mi říká:

00:37:38 Támhle tu já znám.

00:37:41 Srdce se mi zastavilo. Je to dcera má!

00:37:47 Je to zvláštní svět. Je to beatiful World.

00:37:52 Je to zvláštní svět. Pořád máme trochu divnej svět.

00:37:59 ZPÍVAJÍ ANGLICKY

00:38:25 David Wilje, thank you!

00:38:27 Thank you very much, Milan. Děkuji moc.

00:38:36 Milý Milane, dovol, abych ti popřál všechno nejlepší

00:38:42 a zároveň tě přivítal s vozíkem na druhé straně řeky.

00:38:54 Mám pro tebe dva dárky.

00:38:57 První dárek je hodnotný, druhý taky,

00:39:02 ale ten jeden můžeš nosit. Je to dárek takový prostě...

00:39:08 Kdysi dávno rabbi Löw řekl, že lidský život je velice krátký

00:39:13 a člověk si ho má prodlužovat, ne zkracovat.

00:39:16 Tak na synagoze nechal udělat hodiny

00:39:20 a ty hodiny jdou obráceně.

00:39:23 Zavolal Josefa Beneše z Pelhřimova, hodinářského mistra,

00:39:28 ten je vyrobil. A já po několika stech letech

00:39:32 jsem se seznámil z jeho prapraprapravnukem

00:39:35 Josefem Benešem mladším z Pelhřimova,

00:39:39 a ten ti vyrobil hodinky.

00:39:42 Jdou obráceně, ale nejsou na věži, jsou na ruku.

00:39:52 Přátelé, dávám je Milanovi, tady máš ještě víčko,

00:39:56 protože jak znám Milana, tak za rok bude Milanovi 59.

00:40:04 Objednal jsem ti báseň na míru od Josefa Poustka.

00:40:07 Jmenuje se to Servilní oslavná báseň.

00:40:13 Mizí stres i pocit zlobný, právě vchází Milan Drobný.

00:40:21 Mužný šarm, tvář elegána snad od Boha je mu dána.

00:40:27 Něžný zrak jak kouzlo písně láskou zní a neúlisně.

00:40:34 Přání mé, ať tvoje krása slečen louky mlsné spásá.

00:40:43 Vím to já a víš to i ty, buď tu věčně jak tvé hity.

00:40:48 Milane, Milane, ať se ti nic nestane.

00:41:07 Máš své první krůčky.

00:41:15 Rosteš z dětských plín.

00:41:22 Máš svou první lásku,

00:41:30 máš svůj první splín.

00:41:37 A pak máš svůj první úspěch,

00:41:47 první honorář.

00:41:54 Chceš být jasný vítěz,

00:42:01 mít svou hvězdnou zář.

00:42:09 Dny jdou,

00:42:13 dny jdou

00:42:17 a čím dál, tím dál zdá se cíl.

00:42:24 Dny jdou,

00:42:28 dny jdou,

00:42:32 ten závod je dlouhý sta mil.

00:42:44 Když tě nechá tvoje ženská,

00:42:53 další jistě znáš.

00:43:01 Když jsou děti velké,

00:43:09 nové uděláš.

00:43:32 Jednou trhák dáváš,

00:43:39 jindy máš i pád.

00:43:47 Dny jdou,

00:43:50 dny jdou

00:43:54 a čím dál, tím dál zdá se cíl.

00:44:02 Dny jdou,

00:44:06 dny jdou,

00:44:10 ten závod je dlouhý sta mil.

00:44:18 Dny jdou,

00:44:21 dny jdou

00:44:25 a dávaj nám krásu i bol.

00:44:33 Dny jdou,

00:44:37 dny jdou,

00:44:41 snad zbývá nám ještě pár kol.

00:44:48 Tak nevzdávej, brácho můj!

00:45:17 Kdo má víc, než mám já? Dobrou náladu mi nosívá

00:45:22 ráno azurové, ráno azurové.

00:45:28 Kdo má víc, než mám já, když vím, že se na mě usmívá

00:45:33 ráno azurové, ráno azurové.

00:45:39 Když obláčky bílé poletují oblohou, slunce zlaté vychází,

00:45:44 tohle je má chvíle, trable na mě nemohou,

00:45:47 konec je všem nesnázím.

00:45:50 A pak černá káva na vařiči zavoní, celý den se rozjasní.

00:45:55 Někdo na mě mává, je to dobrá zpráva, přijela má nejdražší.

00:46:00 Kdo má víc, než mám já? Dobrou náladu mi nosívá

00:46:05 ráno azurové, ráno azurové.

00:46:11 Kdo má víc, než mám já, když vím, že se na mě usmívá

00:46:16 ráno azurové, ráno azurové.

00:46:22 Když ji vidím vcházet azurovým ránem rusovlasou do dveří,

00:46:28 je to jako plátno, které s Tizianem tuze dobře soupeří.

00:46:33 Azurové ráno snad mi bylo přáno právě pro ten dnešní den.

00:46:39 A když její šátek zamává mi z vrátek bez odkladu běžím ven.

00:46:44 Kdo má víc, než mám já? Dobrou náladu mi nosívá

00:46:49 ráno azurové, ráno azurové.

00:46:55 Kdo má víc, než mám já, když vím, že se na mě usmívá

00:47:00 ráno azurové, ráno azurové.

00:47:06 Na, na, na...

00:47:40 Děkujeme mnohokrát.

00:47:42 Děkujeme pěkně.

00:47:45 Dospěli jsme na místo, kde se sluší,

00:47:50 abych se s vámi rozloučil, neboť přijde poslední píseň.

00:47:54 Já vám všem děkuji za to, že jste přišli

00:47:57 a podpořili nás tady. A pokud se vám to líbilo,

00:48:01 hlavně i vám doma u obrazovek,

00:48:11 tak to je nejlepší gratulace k mým narozeninám.

00:48:14 A nakonec si můžeme zazpívat písničku,

00:48:17 protože myslím, že ta je nejvhodnější na konec.

00:48:20 Ta píseň kdyby nebyla, tak by asi vůbec nebyl zpěvák Milan Drobný.

00:48:27 Děkuji vám a někdy na shledanou.

00:48:42 Jestli se, slečno nepletu, my musíme se znát,

00:48:48 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne,

00:48:52 my musíme se znát.

00:48:55 Jsem vynálezcem korzetu a lásky advokát,

00:49:02 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne

00:49:05 a lásky advokát.

00:49:14 A vy jste kočka, která za větví šelestů,

00:49:20 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne

00:49:23 za větví šelestů

00:49:27 mně znenadání včera přeběhla přes cestu,

00:49:33 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne,

00:49:36 přeběhla přes cestu.

00:49:44 Já jsem jen pouhý snílek a probuzenej spáč

00:49:51 a za slavičí trylek bych prodal i svůj pláč.

00:49:57 A mně to zkrátka nedá, hledím vám do očí.

00:50:04 Jste kočka, která hledá, kdo si ji ochočí.

00:50:11 Jestli se, slečno nepletu, my musíme se znát,

00:50:17 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne,

00:50:20 my musíme se znát.

00:50:24 Jsem vynálezcem korzetu a lásky advokát,

00:50:30 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne

00:50:33 a lásky advokát.

00:50:35 A teď naposled! La, la, la...

00:50:43 Věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne,

00:50:46 my musíme se znát.

00:50:50 La, la, la.

00:50:56 Věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne

00:50:59 a lásky advokát.

00:51:02 A naposledy s textem!

00:51:04 Jestli se, slečno nepletu, my musíme se znát,

00:51:09 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne,

00:51:12 my musíme se znát.

00:51:16 Jsem vynálezcem korzetu a lásky advokát,

00:51:22 věřte mi, nebo ne, věřte mi, nebo ne

00:51:25 a lásky advokát.

00:51:29 A lásky advokát.

00:51:32 A lásky advokát.

00:51:53 Titulky: Jaroslav Švagr, Česká televize, 2005