Životní příběh statečné ženy, jež se odvážila protestovat proti srpnové okupaci, a v následujících letech tak musela překonat pronásledování a věznění (2008). Režie O. Sommerová

Jiřina Šiklová je veřejný člověk – homo politicus. Protože se občansky, politicky a profesně angažovala, musely se nutně do jejího života promítnout dějiny 20. století, a to už od dětství – německá okupace, deportace Židů, komunistický převrat, padesátá léta, normalizace. Kde v jejím životě najít třináctou komnatu? V krátkém omylném členství v KSČ, které pak napravovala angažováním se coby disidentka? Ve ztracené kariéře v průběhu dvaceti normalizačních let? V období pobytu ve vězení? Nebo někde úplně jinde?

Když byl Dubček vystřídán Gustávem Husákem, sama vystoupila z KSČ a řekla si, že teď už může být člověk jedině a jedině proti. Z členství ve straně vyvodila důsledky pro sebe samu a aktivně se podílela na odporu. V roce 1969 ji mezi prvními vyhodili z Karlovy univerzity. Během normalizace zastávala různá povolání, např. jako uklízečka tam, kde předtím přednášela. Napsala žádost o práci na 22 míst. Všude byla odmítnuta. V době normalizace dělala tajně spojku či spíše pošťačku mezi exilem a československou opozicí. Po deseti letech činnosti byla uvězněna v Ruzyni. StB potom natočila rekonstrukci případu, která byla odvysílaná i v televizi, a Rudé právo nazvalo tuto činnost špionáží a podvracením republiky. Jiřina Šiklová byla odtržena od svých dětí i od milovaných knih, ale pobyt ve vězení díky své nezdolné aktivní povaze zvládla a dokázala si i v tomto prostředí vydobýt respekt.

Po roce 1990 se Jiřina Šiklová vrátila na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Založila katedru sociální práce na FF UK, kterou deset let vedla. Založila Gender Studies Centrum, knihovnu která existuje dodnes a jako občanská organizace profiluje tento obor v postkomunistických státech a je mezinárodně známá a uznávaná.

Nakonec se ukazuje, že spíše než úděl disidentky či věznění, je její sílou i slabostí to, že nikdy nechtěla být součástí nějakého proudu. Motto jejího dramatického a činorodého života spočívá v její nezávislosti. Ale ona to vnímá zároveň i jako svou neschopnost se zařadit, být jako ostatní. Vždycky byla a zůstane osamělou běžkyní.

Průvodkyni 13. komnatou Jiřiny Šiklové je Renata Kalenská. Pořad uvádíme v cyklu 13. komnat věnovaných významným osobnostem, jejich životy ovlivnily pohnuté srpnové události roku 1968.

Jiřina Šiklová
socioložka

Jiřina Šiklová

* 17. 6. 1935


Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 ST AD 4:3
ŽánrDokument