Nová soutěžní hra o televizi od černobílých začátků po barevné dnešky. O zábavu se postarají známé osobnosti, „specialisté“ na televizní tvorbu. S vtipem a nadhledem vás pořadem provede Aleš Háma. Režie A. Rezek
00:00:16 Hezký čtvrteční večer vám všem, kteří sledujete 1. program
00:00:19 České televize a na něm naši novou soutěžní hru
00:00:23 4 v obraze.
00:00:24 Zdravím i vás, kteří jste přišli na Kavčí hory do studia KH 5
00:00:29 a v něm už jsou připraveni kameramani - ahoj, pánové,
00:00:33 páni osvětlovači - ahoj, a naši 3 milí hosté:
00:00:38 Daniel Rous, paní Květa Fialová
00:00:43 a na domácím hřišti bude kopat Aleš Cibulka.
00:00:46 Dobrý večer.
00:00:49 Všechny známe a teď se jdeme podívat, kdo bude soutěžit.
00:01:30 Díváte se na tichý počítač Mironet s obrazovkou Samsung,
00:01:35 která je zároveň televizním tunerem, tudíž televizí,
00:01:39 jak jinak, když jsme televize, a to je 1. výhra
00:01:43 pro jednoho ze soutěžících.
00:01:45 A pojďme rovnou na naši průběžnou soutěž, je tu 1. ukázka,
00:01:49 tentokrát s panem Václavem Šteklem.
00:01:54 Tuhle mě potkal a povídá: Člověče, já nějak nemůžu vyjít s prachama.
00:01:59 Já povídám: Jak to? Jak to tohleto? Ty, odborník na slovo vzatej.
00:02:06 A vzatej byl, to jsem si všiml.
00:02:10 On povídá: Člověče, já když beru výplatu, tak polovic peněz
00:02:14 z výplaty dám pro ženu a tu druhou půlku proženu.
00:02:20 Ovšem já taky někdy proženu i to pro ženu.
00:02:24 Já řeknu: Franto, nezlob se, ale ty jsi úplně blbej.
00:02:27 Ty to máš dělat jako já. Já když beru výplatu,
00:02:32 já s penězi vyjdu, ale už se nevrátím.
00:02:39 Myslím, že kdyby takhle jednoduché byly všechny soutěžní otázky
00:02:42 a ukázky, tak že by se vám krásně vyhrávalo.
00:02:46 Samozřejmě jste poznali Vladimíra Menšíka,
00:02:49 chtěl bych jen upozornit, že bude hůř a to se dotkne
00:02:54 i diváků ve studiu.
00:02:56 -Umíte někoho imitovat vy?
-Já ne.
00:02:59 -Co?
-Já tak Macha a Šebestovou.
00:03:02 -Tak zkuste.
-Určitě ne.
00:03:04 Ne? Nechcete se tady znemožnit?
00:03:07 Ty, Machu, co s těma kočkama budeme dělat?
00:03:09 Vždyť mě naši vyhodí.
00:03:11 A Mach říká: Šebestová, ty seš ale. To přece bude tím sluchátkem.
00:03:14 Prosím, my bychom chtěli, aby ty kočky byly zase zpátky.
00:03:17 Ale prosím, proč ne. A všechny kočky byly pryč.
00:03:23 Imitovat je veliké umění a pan Štekl, to byl opravdový
00:03:27 umělec a my se na něj během dnešního večera ještě několikrát
00:03:31 podíváme.
00:03:32 Teď se pojďme podívat na pravidla, čekají vás celkem 3 soutěžní kola
00:03:36 po 4 otázkách a za každou správnou odpověď získáte 1 bod.
00:03:41 Ten z vás, který bude mít bodů nejvíce, si odnese krásný počítač.
00:03:46 V případě rovnosti bodů rozhoduje čas, to znamená,
00:03:50 ten, kdo bude nejrychleji odpovídat během celé soutěže, to má jisté.
00:03:57 Je tady 1. ukázka a je z pořadu Prášilové.
00:04:03 -Představte si, co se nestalo.
-Mě by spíš zajímalo, co se stalo.
00:04:09 Hajný Matějka nosil ten Murnyl v brašně.
00:04:13 Jednou mu tam hajná dává svačinu, protrhne ten sáček s Murnylem
00:04:19 a ten prášek se mu vysypal na chleba se škvarkama.
00:04:24 A on ho snědl?
00:04:26 No bodejť. Ty bys ho zahodil? Chleba se škvarkama?
00:04:32 -Stalo se mu něco?
-Momentálně nic.
00:04:37 -Ale pak?
-Na jaře.
00:04:41 Jak to bylo, Pepo?
00:04:43 Najednou vám ho začalo tady svědit. A tadyhle taky.
00:04:49 Teta mu říkala: Prosím tě, co se pořád drbeš?
00:04:52 Strejda na to: Hergot, aby mi tak vyrazily nežity.
00:04:56 Víte, co to bylo? Začaly se mu klubat...
00:05:04 Otázka samozřejmě zní: Co se mu klubalo
00:05:07 a na co je ten Murnyl, který se vysypal na chleba.
00:05:12 Tuší to někdo z vás?
00:05:14 Já mám jasnou představu, tohle vím naprosto přesně,
00:05:18 člověk by myslel, že je to jinak, ale je to tak, jak řeknu,
00:05:23 protože Murnyl je prášek, který se používá na srst zvířat,
00:05:27 obzvláště pak koček a dokonce, jak se říká kočkám mourku,
00:05:33 tak to není od toho mour jako mourovatý, ale od murnyl,
00:05:37 což je z francouzštiny a píše se to mournil.
00:05:42 Je to takový prášek.
00:05:46 Dobře.
00:05:47 Paní Květo, vy máte nějaké zvířátko?
00:05:50 Já mám kocoura, takže mu ten Murnyl dávám.
00:05:55 On měl jednou takovou lysinku, pořád si to škrábal,
00:06:00 a já jsem mu dávala Murnyl a zase se mu to spravilo.
00:06:04 Já mám 2 kocoury doma, mají úžasnou srst,
00:06:07 ale ten Murnyl jsem jim v životě nedal.
00:06:10 Já to slyším prvně.
00:06:12 To se jako jí? Čili dát jako prášek do žrádla?
00:06:16 Když chceš, aby ta kočka měla černější barvu...
00:06:18 Já nechci, aby byla černější. Oni jsou modří a já jsem rád.
00:06:21 Já mám taky modrou.
00:06:23 A vy byste chtěla, aby vám zčernala?
00:06:25 Ale takový flíček nevadí.
00:06:28 To by byl naopak krásný módní doplněk, jako bývala ta piha
00:06:32 ve filmu Limonádový Joe. Ta vás také zdobila.
00:06:36 No a jedla jsem ten Murnyl.
00:06:40 Teď v tom máte, jak by se lidově řeklo, trochu gulášek,
00:06:45 ale já vám dám oficiální možnosti a na vás bude, jestli budete věřit,
00:06:49 nebo ne. Poslouchejte dobře.
00:06:51 K čemu je Murnyl, o kterém mluvil pan Řehoř?
00:07:08 Připravte si ruce na tlačítka a hlasujte.
00:07:16 A my se podíváme, jak je to s tím Murnylem doopravdy.
00:07:19 Murnyl jde u samic na srst, kdežto u samců žene hlavně
00:07:24 na paroží. Říkám to dobře?
00:07:29 Správná odpověď je tedy C a já gratuluji Ivě a Tomášovi,
00:07:33 za zisk 1 bodu.
00:07:39 Pojďte se mnou do krásných, starých časů.
00:07:43 Zavřete oči, další ukázka přichází.
00:07:48 ZPÍVÁ
00:07:49 Když u některé z žen zřím oči tmavohnědé,
00:07:55 tu se mi nepovede, abych šel spát.
00:08:05 Proč obraz tvůj nedá srdci spát,
00:08:14 proč obraz tvůj bláznivě mám rád,
00:08:22 lásko má, jediná, dívko v modrém,
00:08:31 jsi jen ty a zase ty a potom žádná víc.
00:08:39 Jen pro ten dnešní den stojí za to žít,
00:08:48 jen klid svůj tichý mít a víc po ničem netoužit.
00:08:57 A víc po ničem netoužit.
00:09:09 Skončili jsme pohledem na Oldřicha Nového,
00:09:12 ale tady Aleš Cibulka je převtělená Nataše Gollová,
00:09:17 to je o něm obecně známo, ale zajímalo by mě,
00:09:21 proč člověk stejného věku jako já se tak přesně zaciluje
00:09:26 na staré filmy?
00:09:28 To je jednoduché, když se na ně kdokoli podívá,
00:09:30 jsou prostě nádherné. To už by dneska nikdo nenatočil.
00:09:33 Já nevím, jaká bude otázka, jestli se budeš ptát,
00:09:36 kdo byla ta dáma tam?
00:09:38 Ne, ptám se, kdo vázal tu květinu, která byla vzadu za nimi.
00:09:41 -Jó?
-Ne.
00:09:44 My se budeme ptát, z jakých filmů byly ty melodie.
00:09:49 Ano a já tady chci být za dobráka na rozdíl od pana Rouse,
00:09:52 to co před chvílí předvedl, to byla opravdu podpásovka,
00:09:55 čili, prosím vás: 1. film, to byla Přítelkyně pana ministra,
00:10:00 2. film Dívka v modrém a 3. film byl Kristián.
00:10:04 Přísahám. Proto tam byl Oldřich Nový.
00:10:06 Nataša Gollová tam nezpívala, protože, to potvrdí paní Fialová,
00:10:10 ona nezpívala.
00:10:11 Ano, nezpívala, ona byla absolutní hluch a já taky.
00:10:14 My jsme si to vždycky říkaly, že opravdu zpívat neumíme.
00:10:16 Vy jste byly kamarádky, viďte?
00:10:18 Ano, velmi jsme se kamarádily, velmi jsem ji milovala,
00:10:21 miluji ji pořád, protože já nevidím živí mrtví, to je pořád stejné.
00:10:24 Ano, někteří živí by měli být i mrtví, si myslím.
00:10:29 Zvlášť v dnešní době. Souhlasíte s tím?
00:10:31 Nebudeme jmenovat.
00:10:33 Ne, já bych nejmenoval.
00:10:35 Dane, ty jsi poměrně dlouho působil v Hudebním divadle
00:10:39 v Karlíně, tam se hrály pěkné kusy, vzpomeňme třeba
00:10:43 Mou férovou Josefínu. Řekni, ty jsi takový elegán, že?
00:10:51 No tak trochu vypadá jako bezdomovec.
00:10:55 Tak já bych to radši nechal být, já myslím, že v další ukázce
00:10:59 tě využijeme o něco víc.
00:11:03 Otázka je poměrně složitá, Aleš Cibulka vám možná napověděl,
00:11:06 možná ne, zvažte to dobře. Ptám se: Dokážete dát dohromady,
00:11:11 z jakých filmů písně zazněly?
00:11:44 Jak nám to dopadlo? Dopadlo to výborně.
00:11:47 Jsem jen trochu v šoku. Gratuluji vám všem,
00:11:51 protože každý z vás tipoval správně.
00:11:53 Přítelkyně pana ministra, Dívka v modrém a Kristián.
00:11:57 Každý má 1 bod.
00:12:03 A jak se tak říká - Vojna není kojná -
00:12:05 tak pojďme na další ukázku.
00:12:10 Tak tohle je teda průser, Hasmane.
00:12:12 Já jsem dělal, co jsem mohl. Co pak za to můžu?
00:12:14 Koukejte makat, tady se flákat nebudete!
00:12:16 Tak slyšíte!
00:12:17 Chtělo by to nějaký klády a podložit to.
00:12:19 -Ty tomu rozumíš?
-V civilu jsem jezdil s traktorem.
00:12:21 Tank není traktor, rozumíš!
00:12:24 Tak fofrem, kluci! Do lesa!
00:12:30 Jestli nesplníme kvůli tomuhle maléru časovou normu...
00:12:36 Vás se budeme ptát za chviličku, čím František Kreuzmann vyhrožoval.
00:12:42 Mě spíš zajímají ty armádní role. Aleši, ty jsi přece taky
00:12:47 vystudovaný herec, že? Hrál jsi někdy vojáka?
00:12:51 Já jsem hrál mrtvého vojáka v seriálu Zdivočelá země.
00:12:56 Ten seriál končí tím, že tam rozstřílí mladého kluka
00:13:00 a toho jsem hrál já.
00:13:02 To je hezké, tak třeba na tebe tady v některém dílu vzpomeneme.
00:13:05 Vy jste hrál jen toho mrtvého, živého ne?
00:13:08 Byl tam i živý, ale déle byl mrtvý. Byla to velmi smutná scéna,
00:13:11 dodnes slzí miliony diváků, když to reprízují.
00:13:14 Naše rodina stoprocentně. Bylo tam asi 10 stupňů mrazu,
00:13:17 já jsem ležel polonahý a rozstřílený.
00:13:20 Já jsem hrál vojáka v roce 90. Když jsem byl na konzervatoři,
00:13:26 tak za mnou přišel nějaký člověk, jestli bych nehrál v předvolebním
00:13:29 spotu vojáka.
00:13:31 Já jsem řekl, že klidně, že bude aspoň na pivo.
00:13:35 Přišel jsem do bytu pana Sládka v Dejvicích v uniformě a řekl jsem:
00:13:44 Dobrý den. My bysme chtěli s klukama bejt u vás ve straně,
00:13:49 protože si myslíme, že máte dobrej program.
00:13:52 A to dávali opravdu tehdy jako volební spot hned po revoluci,
00:13:56 naštěstí mě za to nikdy nikdo nepeskoval, takže já jsem se teď
00:14:01 k tomu veřejně přiznal. Chtěl bych jenom veřejně říct,
00:14:04 že to bylo za peníze. To byl jediný důvod.
00:14:07 Dostal jsem 250 korun a byl jsem strašně šťastný.
00:14:11 Jestli jste pořád ještě v té straně?
00:14:14 Ne, já jsem právě včera vystoupil, protože já jsem chtěl dělat
00:14:20 kariéru, ale už to nějak nesype.
00:14:24 Aleši, ty máš taky rád seriály? Chlapci a chlapi?
00:14:28 Já jsem velmi ocenil tuhle ukázku, já vždycky říkám, co má víc
00:14:31 než 5 dílů, to miluju. Na mě seriály působí dokonce tak,
00:14:35 že vždycky, i jako dítě, když jsem viděl nějaký seriál,
00:14:37 tak jsem se v někom viděl, a pak jsem chtěl vykonávat
00:14:40 to povolání. Chtěl jsem být ortopédem,
00:14:44 když šlo My všichni školou povinni, chtěl jsem být učitel
00:14:47 jako Mirek Vladyka a když šli Chlapci a chlapi,
00:14:50 tak jsem chtěl být politrukem.
00:14:52 Já jsem moc nevěděl, co to je, ale chtěl jsem být politruk.
00:14:54 Pravděpodobně to pořád nevíš, když to takhle nahlas v televizi
00:14:57 říkáš.
00:14:59 Pořád lepší než mluvit o straně, ve které jsi byl ty.
00:15:03 My si to vyřídíme s Alešem potom, ale otázka na vás bude jednoduchá.
00:15:08 Jak dokončil František Kreuzmann tu větu. Tušíte?
00:15:12 Když se z toho nedostanete, tak půjdete před vojenský soud.
00:15:15 -Tomáš?
-Já si myslím, že nebudou opušťáky.
00:15:20 -Alena?
-Já bych musila být sprostá.
00:15:24 -Karel?
-Chtěl jsem říct, tak jsme v...
00:15:29 Otázka zní: Jak to dopadlo, jestli nesplníte normu?
00:15:54 Odhlasováno máme. Františku Kreuzmanne,
00:15:57 mohl bys doříct tu větu, prosím?
00:15:59 Tak s váma zatočím, rozumíte!
00:16:07 Tentokrát jste bez bodu, nikdo z vás se netrefil.
00:16:10 Tak vás nechám zastřelit, to jste si mysleli všichni,
00:16:13 ale tak agresivní František Kreuzmann není.
00:16:15 My se pojďme podívat na další ukázku, abyste mohli sbírat
00:16:18 další pěkné body.
00:16:21 Tobě totiž stačí, aby vybouchl televizor
00:16:23 a v tu ránu je z tebe hulvát.
00:16:25 Prosím tě!
00:16:28 Mně je to úplně fuk, já na tu bednu kašlu!
00:16:31 Když na to přijde, já to chytnu a vyhodím z okna!
00:16:35 Žes to už dávno neudělal?
00:16:37 Já to jednou udělám a tebe, to si pamatuj, tebe...
00:16:41 Co mě?
00:16:45 Iva Janžurová, Miloš Kopecký, o němž jste ve filmu
00:16:50 Adéla ještě nevečeřela prohlásila, samozřejmě v roli,
00:16:53 že je to roztomilý výstředník. Byl takový i ve skutečnosti?
00:16:58 On byl rozkošný, já jsem ho velice obdivovala, milovala jsem ho,
00:17:02 ne jako mužského, ale jako bytost. Kdo ho vzal jako mužského,
00:17:06 tak to byla past. Kopeckého na doma, to nejde.
00:17:13 Ty baby z toho měly deprese, ale potom se tvářil,
00:17:15 že ty deprese má on.
00:17:18 Jinak jako herec a kolega byl bezvadný.
00:17:22 Co partnerské hádky? Taky bušíte doma do televize, Dane?
00:17:26 Já si myslím, že to k životu dokonce patří, že hádky jsou
00:17:30 dobrý ventil, když člověk má v sobě nějaký přetlak, tak je dobře,
00:17:34 občas takovou hádku vyprovokovat. Žena může být naprosto klidná,
00:17:39 ale jde o to vyvést ji z míry něčím a to jde o žen velice snadno,
00:17:42 jak jsem zjistil. Taková hádka je pro mě pak potěšení
00:17:46 já si to vychutnávám. Trvá to třeba někdy déle
00:17:49 než by mělo, ale...
00:17:50 Já bych vás otrávila, já to nemám ráda.
00:17:53 To je vaše volba, každý má nějakou jinou možnost.
00:17:56 Já to beru takhle, že si tím občas ulevím.
00:18:01 Mrtvý muž - tichý muž.
00:18:03 K tomu já musím říct to, že my s manželkou se nehádáme,
00:18:07 jenom máme třeba takový spor, o něčem se bavíme,
00:18:11 máme na to každý jiný názor, proběhne hodinová debata,
00:18:15 ona začíná u přírody, já třeba u Kaplanovy turbíny,
00:18:19 a oba dva se shodneme na tom, že ten moučník je přeslazený.
00:18:23 Ta cesta, jak k tomu dojdeme, je pro mě úplně nepochopitelná.
00:18:28 Já zuřím, jak ona argumentuje, ale stejně nakonec se shodneme,
00:18:33 miluju tě, miláčku.
00:18:35 My pro vás máme jednodušší úkol, než se tady pohádat navzájem.
00:18:40 Ta ukázka nebyla úplně neznámá, takže byste mohli vědět,
00:18:46 proč ta televize nehrála.
00:19:10 Je odhlasováno a my se pojďme podívat na důkaz.
00:19:14 Já jsem starej, nemocnej člověk. Já se nesmím rozčilovat.
00:19:20 Prosím tě, vždyť ten televizor nebyl vůbec zapnutej.
00:19:26 Podívej se.
00:19:32 No je tam, ale to je tranďák. To znamená, že někdo něco dělal
00:19:36 a rozpojil to.
00:19:38 No to jsem byla já, jak jsem luxovala.
00:19:40 No vidíš, že jsem luxovala...
00:19:47 Ivě, Tomášovi, Aleně a Karlovi, každému z vás 1 bod,
00:19:52 protože opravdu televize nebyla v zásuvce.
00:19:56 Gratuluji.
00:20:02 1. kolo je za námi a my se opět podíváme na pana Václava Štekla.
00:20:09 Měl jsem lásky a měl jsem i to...
00:20:20 Platím dodneška.
00:20:23 Ona byla celá bílá, ona se mi líbila.
00:20:27 Ona byla tak šíleně hubená holka, ona byla tak hubená,
00:20:32 že vypadala jako ústřední topení.
00:20:36 Samý žebro.
00:20:40 Ona byla tak hubená, že když se napila červený limonády
00:20:44 tak vypadala jako teploměr.
00:20:49 Václav Štekl opět mistrně imitoval v naší průběžné soutěži
00:20:53 1 známého českého baviče.
00:20:57 Vy to víte, paní Květo, vás se neptám.
00:20:59 To je úplně jasné, vy máte ten svůj potutelný úsměv.
00:21:03 Vás jsem se ptal předtím, tak co naši diváci?
00:21:06 Víte, koho pan Štekl imitoval?
00:21:09 Ano, samozřejmě. Jarda Štercl.
00:21:16 Máme krásné skóre: Iva 3 body, Tomáš 3 body,
00:21:20 Alena 2 body a Karel 2 body. Takže vy musíte dohánět
00:21:26 a já vám hned 1. ukázkou, takovou elastickou, silonovou,
00:21:30 třeba pomůžu.
00:21:40 Pavone - punčochové kalhoty.
00:21:42 Jedny z nejjemnějších, elitní výrobek Elite Varnsdorf.
00:21:47 Jemné,
00:21:48 pevné,
00:21:49 elastické,
00:21:51 ve 4 různých odstínech,
00:21:54 ve všech žádaných velikostech.
00:21:57 Pavone, no né, Pavone!
00:22:03 Já bych řekl, že na svoji dobu poměrně hodně sexuální reklama,
00:22:07 viďte, paní Květo?
00:22:08 Jistě. Já ještě ty punčocháče mám na sobě.
00:22:13 Přemýšlejte vy, naši soutěžící, kolik mohly takové punčochové
00:22:18 kalhoty stát?
00:22:19 Já jsem je kupoval mamince k Vánocům.
00:22:22 Nejdřív šeříková mýdla a když už jich měla plnou skříň,
00:22:25 protože tím se nedalo mýt, tak jsem začal kupovat
00:22:28 punčochy. Stály přesně 12 korun, vidím to jako dneska.
00:22:32 To je právě ten omyl, protože tyhle punčochy se daly
00:22:35 sehnat jedině v Tuzexu. Ty byly pouze za tuzexové bony.
00:22:38 Kdepak my bychom nakupovali v Tuzexu.
00:22:40 Paní Květa chodila zřejmě směnit české koruny za bony.
00:22:46 A stála jste ty hrozné fronty před Tuzexem?
00:22:48 No jo, ale vydržely, ty fakt ještě mám.
00:22:52 Tady Dan je má ještě místo klíňáku na 120.
00:22:58 Já nevím, jestli vám moc poradili naši hosté, ale ptám se,
00:23:02 kolik takové krásné punčochy stály?
00:23:24 Já myslím, že se můžeme podívat na důkaz, protože stojí za to.
00:23:28 Punčochové kalhoty za 19 korun v prodejnách textilního zboží.
00:23:53 1 bod sem, 1 bod tam, Ivě 1 bod a Karlovi taky 1 bod.
00:23:59 19 korun československých, to byla vaše správná volba.
00:24:04 A když jsem mluvil o 120 a klínovém řemenu,
00:24:07 tak u motorů ještě zůstaneme i v další ukázce.
00:24:11 Já jsem se tě neptala, kdo vyrábí automobil,
00:24:14 já jsem se tě ptala, co je to předstih.
00:24:17 Ještě jednou: motor, blok, díry, válce.
00:24:22 Tady je nějaká roura a já jsem píst.
00:24:26 Nade mnou je směs a já ji stlačuju nahoru.
00:24:30 Nahoře je svíčka a najednou, prsk, bác, dá jiskru.
00:24:35 Já vybuchnu, lezu dolů a to je ten zdvih.
00:24:38 Jenomže ona ta svíčka nedá ten cuc právě když já jsem nahoře,
00:24:42 ale o něco dřív. A tomu cucu se říká předstih.
00:24:47 -Je ti to jasný?
-Ne.
00:24:51 To je tak jednoduchý. Cokoli děláme dřív,
00:24:54 než bychom měli, je co? Předstih.
00:24:57 Když něco uděláme později, třeba když mám přijít v 7,
00:25:01 máme lístky do kina na 8 a já přijdu až v 8,
00:25:04 tak mám zpoždění zapalování.
00:25:06 A tomu bych já rozuměla, protože to zpoždění zapalování
00:25:10 ty máš pořád.
00:25:12 Jenomže dodneška jsi tomu říkal schůze.
00:25:16 To nejde, podívej se. Jdu po ulici, dejme tomu po Národní
00:25:20 ačkoliv to je jedno po které.
00:25:22 To není jedno.
00:25:24 -Jdu krásně...
-Moment! S kým?
00:25:26 Vždyť jsem píst, s kým bych mohl jít, prosím tě?
00:25:29 -Nemám ruce.
-Jen aby.
00:25:31 Jdu po Národní, koukám před sebe, abych nezakopl a najednou přede
00:25:35 mnou se něco zavlní a co vidím? Ženská.
00:25:39 A já zažehnu, poněvadž je to kus.
00:25:42 Ale to je zajímavý! Doma sotva doutnáš,
00:25:47 ale na veřejný ulici, to...
00:25:50 Co mluvíš pořád o mně? Jde o auto.
00:25:53 Najednou ona se otočí, když já už jsem zahořel a vidím,
00:25:55 stará baba! Čili jsem měl zbytečnej předstih.
00:26:02 Proč to asi paní Bohdalová chtěla vědět?
00:26:06 Ten předstih, to bude otázka pro vás až za chvilku.
00:26:09 Ale přece jenom...
00:26:11 Vy víte, co je to předstih, paní Květo?
00:26:13 Nevím. Já to ani nechci vědět, co bych s tím dělala.
00:26:18 Kdysi na Barrandově jsem něco točila, že pojedu autem.
00:26:20 Já nejezdím autem a tak jsem dělala ten řidičák
00:26:25 a když jsem měla pár jízd, tak mi ten zkoušející komisař dal
00:26:31 ten průkaz, ale musela jsem napsat, že místopřísežně prohlašuji,
00:26:38 že nikdy nebudu řídit motorové vozidlo.
00:26:41 V mém okolí jsou ženy, které řídí poměrně dobře,
00:26:44 dokonce moje instruktorka v autoškole byla také žena
00:26:48 a velmi dobře mě naučila řídit.
00:26:50 Jak to víš?
00:26:53 Tak mně to stačí, že mi ukázala, kde je ruční brzda a řadící páka,
00:26:57 já nemluvím o obecném ohrožení. Ale mám kolegu, který v autoškole
00:27:02 dokonce přejel babičku. Přímo na přechodu.
00:27:05 -Vlastní?
-Ne. Cizí.
00:27:08 -Něčí babičku?
-No, na přechodu.
00:27:11 Ono se jí nic nestalo, ne že by ji zamordoval,
00:27:14 ale to si myslím, že je unikát.
00:27:17 -Dali mu ten řidičák?
-Dostal ho, dobře to dopadlo.
00:27:19 Čili to byla jen taková drobnost?
00:27:22 Takový detail, dalo by se říct, třešnička na dortu.
00:27:25 Babička na dortu.
00:27:27 Jiřina Bohdalová chce vědět, co je to předstih,
00:27:30 ale my se ptáme, proč to chce vědět.
00:27:53 Máme odhlasováno a já vám prozradím že dělá zkoušky v autoškole.
00:27:59 To je celkem jasné a body přidělíme Ivě, Aleně a Karlovi.
00:28:05 Gratuluji.
00:28:12 Je tady zase 1 píchnutí pod žebro, ne vám, televizním divákům,
00:28:17 ale kolegovi, Aleši Cibulkovi.
00:28:20 Možná že alespoň v některých případech bychom měli nechat
00:28:23 volnou ruku přírodě, aby si vybrala zdatné jedince,
00:28:28 kteří zimu přežijí, než za každou cenu každému ptákovi
00:28:33 pomáhat.
00:28:35 ZADRŽUJE SMÍCH
00:28:39 Já se omlouvám.
00:28:40 Ve studiu už máme pana ministra pro místní rozvoj, Jaromíra Císaře.
00:28:44 -Dobré ráno.
-Dobrý den.
00:28:48 Vláda sociální demokracie rozhodla, že do 2 let uvolní ceny nájemného
00:28:52 v České republice. Budeme o tom mluvit
00:28:54 právě s panem ministrem, ale nejdříve si zopakujme,
00:28:57 co má kabinet v plánu.
00:29:01 Aleši, co to mělo být? Vysvětli nám to.
00:29:06 Tohle je v každém případě nejslavnější Dobré ráno
00:29:09 s Českou televizí v historii.
00:29:12 Bylo to velmi jednoduché. Přišel pan ministr Císař
00:29:15 a končil ten příspěvek a my jsme už potřebovali,
00:29:20 aby už pan ministr mlčel. Tak jsme řekli: Pane ministře,
00:29:23 už bychom potřebovali... Ale pořád něco mlel.
00:29:27 Pane ministře, za 10 vteřin... Pořád něco mlel.
00:29:30 Když už byla za 3 vteřiny, tak kolegyně na něj udělala
00:29:32 velmi přísné Pst!!!
00:29:35 To nás dostalo definitivně, protože tohle se běžně na ministry
00:29:38 nedělá a jak to vypadalo, to jste viděli.
00:29:42 Já jsem v potu tváře uvedl ten další příspěvek
00:29:45 a během něj se z režie ozval hlas našeho šéfa, že máme pokutu.
00:29:49 Nic vtipnějšího v tu chvíli nám nemohl říct.
00:29:51 Takže pokutu jsme platili, ale tím rozhovorem jsme se
00:29:54 prakticky prosmáli, čili panu ministrovi, já nevím, co teď dělá,
00:29:57 se ještě dodatečně omlouvám.
00:30:00 Paní Květo, vy jste ten odbourávací typ, nebo ne?
00:30:04 Snažím se ne, ale taky se směju. To se nám stalo, to bylo v pořadu
00:30:11 Hanky Zagorové Když nemůžu spát. Tam byli lékaři a mluvilo se
00:30:15 něco odborného, zánět středního ucha a teď tam ta 1 paní mluvila,
00:30:24 že byla u toho doktora a propíchli jí ucho.
00:30:27 Tak napřed píchal mě, potom dceru.
00:30:30 No to bylo strašné, já jsem se smála,
00:30:33 Hanka říkala tiše buď a kopala do mě.
00:30:37 Aleš to zvládl poměrně hezky v té ukázce, my se vás ale budeme
00:30:42 ptát na jinou věc. Jak se jmenovala ta dáma,
00:30:45 která se tam tak hezky smála v úvodu té ukázky?
00:31:06 Teď uvidíme, jakými jste televizními diváky.
00:31:11 Můžu vám prozradit, že se jednalo o Báru Kroužkovou,
00:31:15 která v současné době pracuje v Českém rozhlase.
00:31:18 Moc ji zdravíme. Občas ji poslouchám,
00:31:23 ale už se tak vesele nesměje, protože říká samé vážné věci.
00:31:28 Nicméně já vám řeknu veselé věci, alespoň Ivě, Tomášovi a Karlovi,
00:31:33 protože vám přidělím body.
00:31:39 Další ukázka je hudební. Je z roku 1985 a já bych ji nazval
00:31:44 jako Píseň chudých.
00:31:59 Kdybych byl vinařem, tak ti slunce dám
00:32:02 z mých strání
00:32:06 a ty je můžeš dál nést ve svých dlaních
00:32:14 a náladu mít bezvadnou.
00:32:22 45 československých zpěváků, píseň Nejhezčí dárek
00:32:26 pánů Zmožka a Rytíře.
00:32:30 Doufám, že jste se dívali pozorně, protože můžete přemýšlet,
00:32:33 kdo tam chyběl.
00:32:35 Já jsem tam nepoznala vůbec nikoho.
00:32:37 -Opravdu ne?
-To je možná lepší.
00:32:41 Já si vzpomínám na tu písničku, ta vyšla na malé gramofonové desce
00:32:45 a protože tam opravdu kdo měl ruce a nohy zpíval,
00:32:48 tak ta písnička byla tak dlouhá, že v polovině té písničky
00:32:51 jsi ji musel přehodit. To byla ta deska 45,
00:32:55 takže se musela rychle přehodit. Zpívali tam opravdu všichni.
00:32:58 Škoda, že jste nepustili refrén, to je docela pěkná písnička.
00:33:02 Otázka zní: Koho jsme v ukázce neviděli, kdo v písničce
00:33:05 Nejhezčí dárek nezpívá?
00:33:25 A je to jasné. Důkaz tady nemáme,
00:33:30 ten vám nepředložíme, protože bychom si museli pustit
00:33:33 celou píseň, abychom vám dokázali, kdo tam opravdu byl a kdo ne.
00:33:36 Já vám to tedy prozradím, C je správně - Karel Gott.
00:33:42 Tomáši, vy jste uhodl správně, Karel Gott nezpíval,
00:33:46 takže jen Tomášovi přidělíme bod.
00:33:52 A jestliže Václav Štekl zatím dělal jen jednoduché osoby,
00:33:57 tak vězte, že teď se u naší průběžné soutěže zapotíte.
00:34:04 Světlo na oponu padá a před vás předstupuje herec,
00:34:14 co více jich znám, jež lidé neznají
00:34:21 a večer přehrávám je na viole.
00:34:31 Myslím, že si pan Štekl ten potlesk zaslouží, protože to je imitátorský
00:34:35 velikán.
00:34:37 Řekl bych, že jsme teď neudělali radost mladším ročníkům,
00:34:41 protože ti mladší asi netuší, koho pan Štekl imitoval.
00:34:52 -Vy to víte, že jo?
-Já to vím, protože jsem ho znala.
00:34:55 Znám vnuka, znala jsem tatínka, s ním jsem byla v angažmá,
00:34:59 a tenhle byl v Národním divadle.
00:35:01 -A byl to?
-Pan Vydra, dědeček Vašíka.
00:35:06 Pamatujete si ještě někoho, kdo by takhle pěkně imitoval?
00:35:10 -Kdo by předváděl své kolegy?
-Ne, neznám.
00:35:15 Já znám jednoho, to je můj bývalý profesor, pan Dalimil Klapka.
00:35:21 To byl výborný imitátor a já se pamatuju, že nám na škole říkal
00:35:23 jednu historku, že když byl na vojně, tak potkal 1 vojáka
00:35:28 z povolání a ten mu říkal: Tak, Klapka, pojďte sem.
00:35:34 -Copak je?
-Vy prej mě umíte.
00:35:37 -Jak to myslíte, soudruhu kapitáne?
-No že vy mě prej jako děláte.
00:35:40 -Já vám pořád nerozumím.
-Jako že mě hrajete.
00:35:43 Mohl byste mně to ukázat? Pojďte se mnou do kanceláře.
00:35:45 Tak Klapka mu to ukázal a on řekl: Víte, že jsem se poznal?
00:35:49 A od teďka to takhle bude každej den.
00:35:52 A až do konce vojny musel pravidelně předvádět tohohle pána.
00:35:57 Tak to byl Václav Štekl, naše průběžka dopadla velmi úspěšně
00:36:01 a my máme před sebou poslední bodové žně.
00:36:05 Před námi je poslední 3. kolo a zároveň 1. ukázka tohoto kola.
00:36:17 Co takhle nějaké zábavy? Společnosti pořádáte?
00:36:24 Dejme tomu kartičky!
00:36:28 Kdepak karban! Ani zdání. Sám ani nevím, jak se to drží
00:36:35 v ruce.
00:36:36 Já se vám podívám na kulovýho krále a zvedne se mi taková ošklivost.
00:36:45 Jednou jsem postavil z karet dětem domeček a to si potom nepřejte
00:36:51 ty sny. Já nepochopím, jak s tím někdo může utrácet drahocenný čas.
00:36:56 A na mně včera lotr trhl stovku.
00:37:03 Legendární Revizor z Činoherního klubu.
00:37:08 Jedno herecké eso vedle druhého. Vzpomenete si, z které karty
00:37:13 se Pavlu Landovskému, hejtmanovi, dělalo špatně?
00:37:19 Kulový král?
00:37:21 Já myslela, že víte kulový.
00:37:29 Kulový to byly určitě, ale kulová dáma, kulový král?
00:37:33 Já nevím, já jsem nikdy nehrála karty.
00:37:35 -On to tam říká, pan Landovský.
-On je milej.
00:37:38 Já na něj koukala, ale neposlouchala.
00:37:42 -Dane, máš nějaký tip?
-Srdcová dáma.
00:37:47 Komu věříte? Naše vedoucí závodnice?
00:37:52 Všichni 3 mají takové obličeje, že by jim člověk věřil všechno,
00:37:57 co řeknou, ale myslím si, že pan Cibulka má pravdu.
00:38:00 Tak se do toho pustíme. Z které karty se dělá hejtmanovi
00:38:02 špatně?
00:38:17 Jste šikulky, podívejme se na důkaz.
00:38:20 Já se vám podívám na kulovýho krále a zvedne se mi taková ošklivost.
00:38:28 Každému 1 bod. Všichni po 1 bodu.
00:38:36 Teď dobře poslouchejte. Je tady otázka, která je
00:38:41 ryze totalitního charakteru. Ptám se vás na to,
00:38:46 kdo je autorem následujícího citátu.
00:38:50 "Soudruh Štěpán tady sedí a sedět bude".
00:38:58 Přemýšlejte chvilku a my to probereme.
00:39:02 Já si myslím, že rétorika některých bývalých státníků,
00:39:07 třeba Gustava Husáka: Súdružky a soudruhové.
00:39:12 Ten mluvil česko-slovensky, snažil se mluvit a nešlo mu to.
00:39:18 Já si vzpomínám, že on špatně viděl, takže jeho novoroční projev
00:39:22 měl asi 250 stran. Takže měl ten štos a říká:
00:39:30 Dobrý den.
00:39:33 V minulém roce 1979...
00:39:38 A takhle byl celý jeho projev. Možná málokdo si uvědomuje,
00:39:44 že měl za sebou takové sloupové hodiny.
00:39:48 Tenkrát se ve střihu do toho nikdo nemontoval, ale ty hodiny ukazovaly
00:39:53 během toho čtvrthodinového projevu celý den, jak se natáčelo.
00:40:00 Já je viděl.
00:40:02 My jsme vysílali Dobré ráno z Pražského hradu
00:40:05 a když nás tam provázeli, tak jsme procházeli jednotlivými
00:40:07 místnostmi a zůstali jsme úplně štajf u těch hodin
00:40:11 a všichni jenom řekli: Jsou to ony?
00:40:14 Ano, jsou, odpověděli, kdo přijde na Pražský hrad,
00:40:16 chce vidět ty hodiny. Jsou tam, dodnes prý jdou.
00:40:20 Kdo je autorem toho citátu?
00:40:43 Máme tady krásný důkaz.
00:40:46 Sedí tady soudruh Štěpán, podle nich by měl být v kriminále.
00:40:50 Neměl by tu sedět, poněvadž tvrdí, že ukradl, zneužil nebo dostal
00:40:57 200 000 marek za výstavbu hotelu v Praze.
00:41:01 Nehorázná lež.
00:41:03 Ale ta lež běží po republice. Lidé se ptají.
00:41:07 A tady máte odpověď. Štěpán tu sedí a sedět bude,
00:41:09 poněvadž žádný zloděj není.
00:41:17 Stejně jako soudruh Štěpán, vy tady taky zatím sedět budete
00:41:21 a já vám každému přidám ještě 1 bod, protože jste všichni
00:41:24 tipovali správně B.
00:41:31 A vy se teď se mnou pojďte podívat na Dášu Veškrnovou
00:41:35 a Josefa Dvořáka.
00:41:41 Heleďte, máte tam detail hlavičky a vy nám tady do kamery
00:41:45 divákům pěkně povíte, jak to bylo s tou výhrou.
00:41:49 Když tam mám jen hlavu, to jsem si mohl nechat dole košili,
00:41:52 aspoň bych ji ušetřil.
00:41:53 -Kamera!
-Klap!
00:41:56 Výherce po šesté.
00:42:05 Jmenuji se..., teď jsem to věděl.
00:42:10 Jmenuji se František. Po mamince.
00:42:17 A Spousta. Spousta nás je Spousta.
00:42:21 Doma je nás spousta. Kam stoupnete, tam je Spousta.
00:42:25 Stop! Víte co, pane Spousta?
00:42:30 Já jsem zapomněl, že se chystám k moři, že jo?
00:42:32 Než bychom tady měli profilmovat těch 200 000,
00:42:35 tak já budu radši každýmu osobně vyprávět jaký jste měl štěstí!
00:42:40 Balíme!
00:42:44 Já mám kamaráda a ten pracuje v rádiu a ten měl člověka
00:42:49 na hodinový rozhovor. Tak si hodinu předtím povídali
00:42:53 o čem se budou bavit a teď ve studiu červená
00:42:55 a on říká: Tak pan Novák se vrátil z Ameriky a on nám o tom bude
00:42:59 povídat. Tak jaké to tam bylo?
00:43:02 A on na něj v tom studiu jen dělal takhle.
00:43:09 Tak tu hodinu odvyprávěl ten kamarád a potom mu říkal:
00:43:15 Proboha, proč jste nic neříkal? Vždyť jste to tak krásně vyprávěl.
00:43:18 A on říkal: Správný Indián žádnou historku nevypráví dvakrát.
00:43:25 Já jsem měla asi před 20 lety premiéru ve Viole.
00:43:30 Monodrama, jen já sama. O Gertrudě Steinové.
00:43:35 Už jsem si dala věci do Violy a šla jsem se projít za most,
00:43:39 tam na ten ostrov. Najednou jsem za sebou slyšela,
00:43:43 že něco šustí, že je to nějaký člověk a úplně jsem si přála,
00:43:46 aby to byl vrah.
00:43:50 Takže trpíte na trému?
00:43:53 To jsem měla, že sama a teď ti chudáci lidi a 1 bába na jevišti,
00:43:56 tak mi to přišlo najednou takové pitomé.
00:43:59 -Těšila jsem se, že by ten vrah...
-tomu vystupování udělal přítrž.
00:44:05 Trpíš na trému?
00:44:07 Trpívával jsem víc, teď mám takovou zdravou trému
00:44:11 před každým představením. Před premiérou víc
00:44:15 a trpím dokonce žaludečními potížemi, to se přiznám.
00:44:21 V průběhu repríz je to už lepší, ale stejně před každým
00:44:24 představením nepatrnou nevolnost mám.
00:44:27 Ta premiéra bývá občas brutální.
00:44:31 Jestli se podle zažívacích obtíží pozná tréma, tak jsem na dovolené
00:44:35 v Egyptě měl trému celou dovolenou.
00:44:39 Otázka zní úplně jinak. Nebudeme se bavit o trémě,
00:44:44 ale jestli jste si všimli, tak pan Dvořák měl jméno Spousta.
00:44:50 František po mamince.
00:44:53 Myslíte si, že je u nás spousta Spoustů?
00:45:18 Máme odhlasováno a já vám prozradím, že ti z vás,
00:45:22 kteří si mysleli, že 0 - 200, udělali chybu.
00:45:28 Ti, kteří si mysleli 400 - 600, udělali taky chybu,
00:45:35 protože my jsme v registru nejčetnějších příjmení
00:45:39 Ministerstva vnitra našli 378 Spoustů.
00:45:43 Body nepřidělujeme nikomu, nedá se svítit.
00:45:48 Jdeme dál a budeme nahánět poslední bodíky a budeme se snažit.
00:45:52 Pojďte s námi do vlaku.
00:45:56 Mám takovou krásnou historku. Já jsem tam jako sestřička
00:45:59 měla jednoho dne přijet od důležitého případu
00:46:05 na motorce a tak jsem měla džíny. Tenkrát i když jsem byla štíhlejší,
00:46:11 tak jsem měla mindráky ze svého zadku a v těch džínách
00:46:16 jsem se příliš necítila. Měla jsem projít před kamerou,
00:46:20 kamera měla být za mnou a za panem doktorem Bláhou,
00:46:23 a měli jsme projít tou čekárnou a já říkám Pepíčkovi:
00:46:26 Pepíčku, prosím vás, kdybyste byl tak hodný
00:46:29 a jak půjdeme od té kamery, jestli byste mohl jít za mnou
00:46:32 a trochu mně krýt ten zadek, aby to nebylo tak strašné.
00:46:37 A Pepíček Bláha povídá: Já? Pilíř vinohradského divadla...
00:46:43 Tak co pan Bláha říkal? Tušíte?
00:47:08 Pane Bláho, předveďte nám tu krásnou rétoriku.
00:47:11 Já? Pilíř vinohradského divadla budu někomu vykrejvat prdel?
00:47:21 Promluvil pan Bláha ústy Nadi Konvalinkové a mými ústy
00:47:25 získává bod Iva a Karel. Gratuluji.
00:47:32 Tímto jsme rozdali poslední body a jdeme rozdávat úsměvy.
00:47:36 A počítač.
00:47:42 Mám tu čest vyhlásit jako vítězku v dnešním pořadu s počtem 9 bodů
00:47:48 Ivu Arnoštovou.
00:47:55 Já vám gratuluji. Vy vyhráváte ten krásný počítač
00:48:00 od Mironetu, s obrazovkou Samsung, je v něm zabudovaná televize.
00:48:05 Co nejvíc používáte na počítači?
00:48:08 Já jsem uživatel a používám počítač jako psací stroj.
00:48:12 Tak vidíte a Mironet vám ho na míru upraví jako psací stroj.
00:48:15 Možná vám k tomu počítači dají ten válec, abyste si mohla šoupat.
00:48:19 S válcem to já neumím.
00:48:21 Mockrát děkuju a gratuluju. Doufám, že si to užijete.
00:48:24 Mockrát děkuju i našim soutěžícím, děkuju i našim hostům.
00:48:28 Dan Rous, paní Květa Fialová
00:48:34 a Aleš Cibulka.
00:48:37 A vy nezapomeňte, že i příští týden je tady z naší České televize
00:48:42 pro vás pořad o televizi - 4 v obraze.
00:48:45 Dobrý večer.
00:48:46 Skryté titulky: Lucie Zrnová, Česká televize, 2005
Televize odráží ve všem dobu, ve které vysílá. Je vkusná či nevkusná podle vkusu či nevkusu celé společnosti, zaznamenává dějinné události podstatné i zcela nedůležité. Produkty televize z minulých let vyvolávají většinou úsměv, protože divák získal odstupem času "dějinný nadhled". Stejné emoce by měla vyvolat i nová zábavná soutěžní hra, ve které se chceme podívat do všech "historických dob" této kouzelné bedýnky. Ukázky z vysílání a otázky pro soutěžící by měly obsáhnout všechny žánry tohoto média: dramatickou tvorbu, seriály, sport, publicistiku, zábavné pořady, reklamu... nebudou chybět ani pohledy do zákulisí, budete mít možnost vidět to, co se normálně na obrazovku nedostane. V každém díle budou bojovat čtyři soutěžící o atraktivní ceny. O to, aby byli v "obraze", se postarají známé osobnosti, herci, zpěváci, režiséři i další "tváře" České televize. Hlavním vítězem by však měly být jednoznačně humor a dobrá zábava. S vtipem a nadhledem vás pořadem provede Aleš Háma. Režie Adam Rezek. |