Zábava a volný čas
Muži ponejvíce trávili čas v hospodě, kde popíjeli a hráli karty. Ovšem i ženy měly své neřesti, jednou z nich byla tzv. malá loterie, která prý měla v Rakousku tisíce filiálek, vsázelo se na tažená čísla v rozmezí 5 krejcarů až 100 zlatých.
Ženy a dívky propadaly vábení představ, že vyhrají a budou bohaté, na úkor třeba i své vlastní stravy. Nevyhrály-li, stejně se vracely a zkoušely štěstí pořád dokola.
Mezi mládeží se začíná těšit oblibě sport, mezi muži byl nejoblíbenější fotbal.
Z nejnižších vrstev vznikla svérázná skupina dělnické mládeže – „frajeři a fabričky“. Své podřadné postavení v továrně (nekvalifikovaní dělníci) si kompenzovali utrácením po hospodách a zábavách. „V zakouřeném sále, ve výparu piv, Volno trávili zábavou, tancem a alkoholem. Od ostatních se lišili extravagantním oděvem, účesem i mluvou.
Spolky a spolčování – to nebyla jen politika, ale také pořádání besed, plesů, výletů a vycházek. Vznikaly pěvecké sbory či divadelní spolky.
První Dělnický vzdělávací spolek se pokusili dělníci založit v Brně roku 1865 – místodržitelství ovšem neschválilo jeho stanovy. Pro spolčování dělnictva měl samozřejmě zásadní význam spolkový zákon z 15. 11. 1867.