Olověná doba

Sestry Juliane a Marianne vyrůstaly v poválečném Německu, v tzv. olověné době. Jejich dospívání, ovlivněné striktní výchovou v evangelické rodině a stínem politické minulosti, vede každou odlišnou cestou. Obě se angažují ve studentském hnutí a sympatizují s ideály konce šedesátých let. Juliane se politicky angažuje, organizuje demonstrace a prosazuje názory jako novinářka. Naproti tomu Marianne odejde do teroristického podsvětí a jako jedinou možnost, jak změnit svět, vidí násilné akce. Když policie zatkne Marianne, stávají se Julianiny návštěvy za ní ve vězení možností, aby odloučené sestry znovu našly cestu k sobě.

Režisérka Margarethe von Trotta, která náleží mezi zásadní tvůrce německé kinematografie a feministické autorky bez ohledu na státní příslušnost, ve svém filmu úzce vycházela z biografií sester Christiane a Gudrun Ensslinových. Zatímco Christiane své názory prosazovala coby novinářka a spoluzakladatelka ženského časopisu Emma, Gudrun se stala klíčovou osobností první generace radikálně levicové teroristické organizace RAF. Jak naznačuje název, von Trotta se chtěla zaměřit nikoli na zjitřenou dobu sedmdesátých let, kdy západním Německem zmítaly teroristické útoky RAF, ale naopak na kořeny, z nichž tato generace vyrostla a které formovaly její názory. Olověná doba měla premiéru na festivalu v Benátkách, kde získala šest ocenění včetně hlavního Zlatého lva, a následně získala ještě další zahraniční i domácí ocenění.