Dvaadevadesátiletá herečka Luba Skořepová, vzdorující stárnutí a samotě, produkuje své poslední divadelní představení. Režie O. Faifr

Pořad bylo možné přehrát do 15. 1. 2019
Video není k dispozici
Trailer

Trailer

Začínající dokumentarista Otakar Faifr se před několika lety seznámil s herečkou Lubou Skořepovou, získal její důvěru a svolení navštěvovat ji s kamerou u ní doma. Začal vznikat unikátní časosběr, který se neplánovaně stal silnou osobní výpovědí o osamění ve stáří. Díky nátuře dvaadevadesátileté svérázné komičky jde ale zároveň o výpověď věcnou, přímou, bez patosu či lítosti. Do syrových výpovědí herečky se prolínají i její osobní archivy točené na 8mm film. Emoci a poetiku podporují skladby Jany Kirschner, které ve filmu svými texty a náladou otevřenou intimní zpověď přímo doplňují.

Film o stárnoucí herečce, která zůstala na všechno sama, se odehrává pouze v jejím bytě a Luba Skořepová je jeho jedinou aktérkou. Zájem přátel, rodiny a divadel slábne, a tak se rozhodne, že její poslední šancí vrátit se na jeviště, je napsat si a zprodukovat představení sama. Pomocí svého mobilního telefonu zařizuje pronájem sálu, shání režiséra a kolegyni, která by s ní ve hře vystupovala. Objektiv kamery se stává jediným svědkem leckdy zoufalé snahy stárnoucí komičky přesvědčit svět, že za jeho zájem ještě stojí. Během nelehkého procesu zkoušení ze svého bytu neustále volá do vnějšího světa o pomoc, často marně, s minimální odezvou. Zamýšlí se nad touhou po uznání, smyslem života i nad blížící se smrtí, ale bez sebelítosti, s přesností a nadhledem staré ženy. Film je prokládán unikátními osobními archivy Luby Skořepové, které si od mládí natáčela. Archivy jsou ve filmu využívány poeticky, pro podporu pocitů a emocí z hereččiných velmi osobních výpovědí. Minimalistické pojetí filmu s hloubkou upřímnosti staré ženy, která má stále „příliš“ energie, ale svět o ni už spíš nestojí, se stává širším pohledem na tušené, ale prakticky nekomunikované téma – osamění ve stáří.

Film o staré ženě, která zůstala na všechno sama, se odehrává pouze v jejím bytě. 92 letá herečka Luba Skořepová je jeho jedinou aktérkou. Protože nikdy nemohla mít děti, jejím celoživotním posláním se stalo herectví. Zájem divadel však slábne a tak se rozhodne, že její poslední šancí vrátit na jeviště, je zprodukovat si další divadelní představení sama. Napíše si text a sežene režiséra i hereckou kolegyni, která by s ní ve hře vystupovala. Během zkoušení telefonicky zařizuje vše potřebné od pronájmu sálu až po výlep plakátů. Cesta k vysněné premiéře je ale trnitá.

Objektiv kamery je jediným svědkem leckdy zoufalé snahy přesvědčit svět, že za to ještě stojí. Prostřednictvím dosud nepublikovaných záběrů z Lubina osobního archívu se společně vydáváme do minulosti, která přináší otázky i odpovědi. Luba se zamýšlí nad touhou po uznání, smyslem života i nad blížící se smrtí.

Luba Skořepová vnímala tento film jako svoji poslední práci před kamerou a snažila se v něm popsat závěrečné období lidského bytí a samotu, ve které se na sklonku života mnozí ocitnou. Vzhledem ke svému naturelu se ale nevzdávala a stále bojovala o seberealizaci.

Když viděla první sestřih filmu, stala se hlavním motivátorem celého štábu. Neustále všem telefonovala a kontrolovala, jak se na dokončení filmu pracuje. Když jsme jí oznámili, že do filmu koprodukčně vstoupí Česká televize, ležela už delší dobu na LDN. Byla nadšená. Na chvíli se do jejích očí vrátila jiskra, která pomalu vyhasínala. Druhý den nás opustila. Sama ale věděla, že to není na dlouho. Opět se vrátí před publikum, které ji tak milovalo.

Luba Skořepová
herečka

Luba Skořepová

* 21. 9. 1923

† 23. 12. 2016


Stopáž59 minut
Rok výroby 2017
 ST AD HD
ŽánrDokument

Všechny koprodukční filmy České televize