Ella Fitzgerald v Olympii
Duke Ellington, Count Basie nebo Oscar Peterson – nejlepší jazzoví instrumentalisté brali Ellu Fitzgerald do party jako velkou muzikantku. A nemusela vždycky scatovat, stačilo, jakmile zazněl kouzelný témbr jejího jedinečného vokálu.
V unikátním, záznamu koncertu v roce 1963 Ellu doprovází Trio klavíristy Tommyho Flanagana. Zazní například evergreeny: Let´s Music to Play, Misty, Crazy Love nebo závěrem Mack the Knife.
Na své umělecké cestě stoupala kolmo vzhůru k samému vrcholu. Stala se jednou z nejpřednějších světových osobností ve světě populární hudby a jazzu. Jednou z Elliných dobrých vlastností bylo, že si uměla ze sebe udělat legraci. Nebrala se moc vážně. Co ovšem brala naprosto vážně, byla její muzikantská práce. Od poloviny devadesátých let byla těžce nemocná, přesto ji bylo fuk, jestli ji na scénu dovezou na kolečkovém křesle nebo třeba donesou. Hlavně, že mohla zpívat. Chtěla potěšit lidi a to se jí celý život ohromně dařilo.