Francek

Režijní debut mladé absolventky katedry dokumentaristiky pražské FAMU, režisérky Natálie Císařovské, zachycuje mládí a myšlenkové zrání malíře Františka Kupky, později uznávaného jako jednoho ze zakladatelů abstraktní malby dvacátého století. Atmosféra a prostředí východočeské Dobrušky formovaly dospívajícího citlivého chlapce, který teprve začínal hledat svou cestu za poznáním. Působivá kamera zrcadlí skrytý duchovní svět budoucího umělce, silně orientovaného na vizuální prožitky v bohatém kontextu jeho rodného kraje na konci 19. století – v podhůří Orlických hor, v kraji spiritismu a Braunova baroka. Scénář vychází ze vzpomínek Františka Kupky na mládí strávené v Dobrušce a okolí, jak to vylíčil Josefu Svatopluku Macharovi v dopisech z Paříže. Jako patnáctiletý se Kupka rád toulal krajinou, ve skalách a lesích, vyhledával místa, která rozněcovala jeho fantazii. Vymykal se chápání okolí, utíkal do vlastních světů, byl vnímán jako samotář, který rozmlouvá se zvířaty či sochami a obrazy světců. Ke své zálibě v kreslení nenacházel u rodičů podporu. Z vůle otce se začal učit na sedláře, řemeslo mu ovšem vůbec nešlo. Osudově měl však zároveň štěstí na svého mistra, jenž byl typicky zaníceným spiritistou, a citlivý František se pro něj stal silným médiem. V tomto prostředí a ve vyhrocujících konfliktech v rodině František dospíval a začal procházet prvními erotickými vzplanutími, kdy však jeho city nakonec neprobudila obyčejná dívka, ale Braunova socha ženy. Tak si mladý František postupně uvědomoval sám sebe a podstatu svého vnímání. Jeho sebeuvědomění nakonec proměnilo i jeho okolí. Františkův otec nakonec vzdal snahu přimět syna k tradičnímu řemeslu a přivedl ho k místnímu pokrokovému starostovi, který v chlapci rozpoznal mimořádný talent a rozhodl se mu sám věnovat finanční prostředky na jeho studia. Franckovi se tak otevřela oficiální cesta k umění.

Záměrem autorů bylo zachytit netradiční a originální vhled do prožívání světa mladičkým Františkem Kupkou na pozadí českého maloměstského života na konci 19. století. Formálně se výtvarný poetický film odkazuje k magickému realismu. Režisérka Natálie Císařovská natáčí dokumenty pro cykly ČT a realizovala několik zajímavých krátkých hraných studentských filmů, charakteristických snahou po psychologickém pochopení svých hrdinů a odkrývání jejich motivací. V podobném duchu přistupuje i zde v krátkometrážním hraném dokumentárním dramatu k postavě malíře Františka Kupky v době jeho dospívání. Scénář pracuje s výrazně promyšlenou vizuální koncepcí.