Největší Čech

Záznam chatu ze středy 25. května 2005

Martin: „Co pro Vás znamenal Karel Čapek?Myslíte si, že společnost ve, které žijeme je stejná jako před rokem 1989 nebo se změnila a je zde více jen sobeckých lidí který nemaji ohledy na druhé a pomáhaji jen sobě?Děkuji za odpověď“

Andrej Halada: „Čapek je pro mne především skvělý novinář. On napsal za svou kariéru přes 3000 článků, to je 150 článků do roka, k tomu psal knihy, dramata, povídky. Sám ví, co to znamená napsat dva články týdně. Je to velká práce, hlavně s hledáním tématu. On byl právě v hledání námětů úžasný, viděl jich kolem sebe pořád dost. Společnost se za těch 15 samozřejmě strašně změnila, stejná není. Ale lidé jsou stejní. Jsou stejně jako v dobách tehdy i dnes zbabělí, odvážní, milují se a nenávidí se stejně. dnešní doba, v níž se hodně soutěží, pochopitelně nahrává spíše sobeckému jednání.“

vit-ass: „co budete delat jako advokat Karla Capka?“

Andrej Halada: „Budu se snažit přesvědčit diváky, aby Čapkovi poslali svůj hlas.“

Dajaana: „Jakou zbran ma v rukou Karel Capek proti svemu priteli T. G. M.? Stat nezalozil, nevedl ku stabilite, jenom psal hrozne humanisticka dila. T. G. M. povazuji za favorita, tak se ptam, jakou ma Karel C. proti nemu vyhodu v tomhle zapase historickych polopravd a klise?“

Andrej Halada: „Čapek nemůže stát PROTI Masarykovi, on totiž stojí VEDLE něho. Jsou od sebe neoddělitelní, jeden reprezentuje kulturnost 1. republiky, druhý její státnost. Výhodu proti Masarykovi má Čapek tu, že je lidem mnohem bližší. Není to žádná socha, žádný mrtvý symbol, je to živý člověk, jehož knihy a články se dodnes čtou. Jejich vztah si vykládám tak, že kdo hlasuje pro Masaryka, ať pošle automaticky hlas i Čapkovi. Oba si to zaslouží, oba jsou v tomto směru na jedné lodi.“

k.boucek@email.cz: „Podporuji vaši nelehkou úlohu, Karel Čapek byl bezespporu nejlepší češtinář, vynikal sloveností a měl největší slovní zísobu v historii. Vynikal vrcholovou inteligencí a sdílím podporu se mu poklonit. Mám takový dojem, že by se měla udělovat cena, případně jenom medajle za vysokou kvalitu projevu mateřského jazyka, jsem tomu nápomocen a mám konkrétní typy. Jako advokát Karla Čapka by Vám měla příslušet tato výzva. Mám takové typy na lidi z veřejného života, kteří by si to zasloužili. Kritériem je slovní zasoba, kterou měl Karel Čapek 40.000 slov.“

Andrej Halada: „To je dobrý nápad, s tou Čapkovou cenou. Když teď čtu jeho knihy, abych byl na advokátskou roli co nejlépe připraven, tak pořád oceňuji, jak nádherně a bohatě psal. A hlavně: on psal úžasně moderně, není to čeština 19. století, ale moderní čeština 20. století.“

k: „co ted zrovna deláš“

Andrej Halada: „Sedím u počítače a odpovídám na Vaše otázky.“

filip: „co si myslíte o tom co udělal Karel“

Andrej Halada: „Udělal toho hodně pro českou kulturu. Příště trochu konkrétnější dotaz... :-)“

Makča: „ahojky vůbec vás neznám jakej jste?“

Andrej Halada: „Sympatickej, chytrej, některé dámy dokonce tvrdí, že jsem i hezkej... a občas i vtipnej.“

elisabeth: „Je pro vás Největším Čechem Karel Čapek či Zelený Raoul?“

Andrej Halada: „Zrovna včera jsme tuhle otázku v Reflexu řešili s Milanem Tesařem, spoluautorem Zeleného Raoula. A já bych řekl, že Raoul je skoro ještě větší Čech než Cimrman. I když je Ufoun. A určitě je barevnější a vtipnější než všech deset největších Čechů dohromady.“

Eva.Tomčíková@tiscali.cz: „Proč jste přijal tuto roli?“

Andrej Halada: „Protože jsem na německé televizi viděl verzi jejich Největšího Čecha - tedy Největšího Němce - a ta soutěž mě nadchla. Je to skvělé veřejnoprávní show. A něco vypoví o národě. A navíc moje babička vždycky říkala, že bych měl být advokátem nebo zubařem, ti se mají dobře. Nakonec jsem se stal novinářem, a tak abych si to advokátství aspoň trochu vyzkoušel, vzal jsem tuhle nabídku. Ale vážně: obhajovat Čapka, to je radost, ale i pocta. Reprezentuje nejen celou českou moderní literaturu, ale i to nejlepší z české žurnalistiky.“

Johana Francová, Praha: „Dobrý den, pane Halado, když jsem se v posledním Reflexu dočetla že právě vy budete obhajovat K.Čapka (pro mě nej nej nej Čecha),tak jsem zajásala. Už se na to moc těším. A vůbec si nemyslím,že byste byl outsiderem mezi obhájci top 10:-))) Držím palce, at vyhrajeme:-)“

Andrej Halada: „Díky moc. Budu se snažit. Váš mail je milý...“

Katka,Doubravice n. Sv,: „Ctěla bych se zeptat jaký máte ke Karlu Čapkovi vztah?“

Andrej Halada: „Zprvu jsem k němu měl vztak neutrálně vstřícný, čím víc o něm vím, tím víc ho mám raději. A uvědomuju si, jak úžasně plodná a vzdělaná osobnost to byla. A byl to navíc velmi příjemný, nekonfliktní člověk. Měl rád lidi a na jeho tvorbě je to znát.“

Ája Zeyerová: „Dobrý den, četla jsem Váš článek v Rexlexu a moc se mi líbí, jak ke své obhajobě mého největšího Čecha přistupujete. Mám však zároveň pocit, že se nesmí zapomínat a dokonce je nutné, vyzdvyhnout Karla Čapka také jako člověka především. Nad výborným novinářem, literátem a dramatikem v jeho osobě stojí nádherná lidská bytost, jejíž humanismus, dobrosrdečnost a čistota by měli jít příkladem. Souhlasíte se mnou?“

Andrej Halada: „Aboslutně. Čapka vnímám úplně stejně, pro mne to je nejen autor, spisovatel, ale stejným dílem úžasná kulturní osobnost, která svým mravním postojem ukazuje, jakou sílu může mít jedinec.“

Jirka Bareš: „Jak by podle Vás Karel Čapek hodnotil současný svět, co by na něm nejvíce kritizoval a jaké by asi navrhoval možnosti pro jeho zlepšení? Myslíte si, že "Člověk proti zkáze" už dnes není aktuální?“

Andrej Halada: „Hodnotil by ho asi stejně jako tehdejší dobu. Obával by se ničivé síly technické civilizace, byl by určitě proekologický, ale zároveň by byl fascinován možnostmi, které věda člověku přinesla. V Čapkovi se svářela tradice s obdivem k modernosti. Tohle se přitom dodnes sváří v mnohém z nás. Obracíme se k minulosti, trpíme nostalgií po ztracené přírodní harmonii, ale zároveň nás přitahují moderní výdobytky. Nepochybuji o tom, že Čapek by třeba dokázal nádherně psát o mobilních telefonech.“

tom: „čau svazáku-publicisto. jak se ti daří? lépe než v MS?“

Andrej Halada: „To je od tebe hezké, Tomíku, že si mně už tak dlouho pamatuješ, že mně znáš. Já tebe neznám. Škoda. V Reflexu se mi daří dobře.“

Ota ze šumavy: „Dobrý den,prosím chtěl byste se osobně poznat s panem Karlem Čapkem?Děkuji za odpověď.“

Andrej Halada: „To je dobrá, zvláštní otázka... Vlastně ani nevím... Třeba bych ztratil některé krásné iluze, které o něm mám... Ale ne, z knih o něm asi už vím, že to byl člověk, který také měl své slabosti, bolístky. Víte, já o tomhle nikdy neuvažuju, protože to není realizovatelné. A možná je to tak dobře.“

LON NOL 1: „Karel Čapek sympatizoval na jedné straně se stalinismem (stalinská ústava myslím 1936 v SSSR - v tom ho kritizoval v jedné své práci myslím prof. Nakonečný nebo někdo jiný a na druhé straně publikoval esej (s více autory) Proč nejsem komunistou? Není to rozpor?“

Andrej Halada: „Abych pravdu řekl, nedokážu k tomu napsat fundovanou odpoveď. Nejsem si ani tak úplně jist, že by sympatizoval se stalinismem. Spíš bych řekl, že byl - a to v každém případě - proti čemukoli, co člověka v jeho svobodném projevu omezuje. Komunistou skutečně nikdy nebyl a ani jím být nechtěl, tudíž těžko mohl být stalinistou...“

CONTRAS: „Jak se Vám libil film o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze? A jak role Josefa Abrháma, která ho ztvárňoval?“

Andrej Halada: „Ten film má některé krásné scény, ale některé jsou trošku takové školometské, ilustrativní. Ale není to špatné dílo. A Josef Abrhám byl v té roli skvělý. Na něm film stojí především. A pak tu byl úžasný Svatopluk Beneš jako Masaryk. Když ten film viděli mí prarodiče, kteří Masaryka ještě zažili, tak říkali, že měli pocit, jakoby to byl skutečně on.“

CONTRAS: „Víte, že podle prof. Václava Černého si bří Čapkové tropili dost velké žerty s prof. V.V. Štecha až na hranici "nevhodnosti"?“

Andrej Halada: „Je to možné, ale nic bližšího o tom nevím.“

FUJIMORI 1: „Dá se spočítat kolik asi dostal Karel Čapek anonymních dopisů od českých nacionalistů, fašistů, "čecháčků" ve štvavé kampani 1938?“

Andrej Halada: „Prý se jimi dal ve velmi silné vrstvě pokrýt celý jeho pokoj na Strži. Takže odhaduji, že to musely být stovky dopisů, možná tisíce. Tohle fakt nechápu - psát nenávistné dopisy, navíc spisovateli, který rozhodně konfliktní nebyl. To ukazuje odvrácenou tvář českého národa. Brrr, Češi dokáží být skutečně někdy i ty bestie...“

DŽEMAJEL no1: „Byl Karel Čapek naivní levicový intelektuál?“

Andrej Halada: „Levicový rozhodně nebyl. Byl to člověk středu. Naivní... to asi taky nebyl, velmi dobře dokázal prohlédnout, co jsou lidé - i lidstvo - zač. On jen psal tak, aby dával lidem naději. Věřil v tom lepší, i když sám veděl, že možná přijde to horší. Proto se někdy zdá být naivním. Ale intelektuál určitě byl, v tom máte pravdu.“

SADAT 1...: „Český komunismus Čapka zprvu zavrhoval, pak ale mohl být vydáván, co byste k tomu řekl?“

Andrej Halada: „Komunisté prostě museli Čapka vzít na milost, protože to byl takový kulturní "obr", že ho prostě pominout nelze. toho nevymažete z dějin jen tak... Oni si ho chtěli přivlastnit, neustále zdůrazňovali, že napsal První partu, román z hornického prostředí, ale stejně z něho levičáka neudělali. Čapek byl klasický měšťanský intelektuál, liberál.“

XRADIM J. STECHOVSKYX(t): „Nebyl příliš servilní Karel Čapek k TGM? Které Čapkovo literární dílo je nejslabší? Myslíte si, že zpracování Čapkových povídek po II. sv. válce je kvalitní? Měl Karel Čapek emigrovat v době pomnichovského dusna?“

Andrej Halada: „Čapek by neemigroval, mohl už v létě 1938, ale neudělal to. Asi byl šel do koncetráku, stejně jako jeho bratr Josef. Servilní k TGM nebyl. Masaryka obdivoval, ctil ho, byl pro něj lidským i intelektuálním vzorem, ale Čapek skutečně neměl potřebu někomu podlézat. Jeho Hovory s TGM jsou napsány s respektem, ale ne servilně. Dokonce i F.X. Šalda vzal tuhle knihu jako jedinou od Čapka na milost, a to už je co říct. Nejslabší dílo? Nevím, snad každé má něco do sebe, v každém je kus dobrý. Některé povídky byly zfilmovány dobře, jiné méně. Vybavuji si nádhernou televizní adaptaci Zločinu na poště, kde četníka hrál Vladimír Menšík. Menšík četníka ztvárnil úžasně čapkovsky - lidsky.“

jirka rjabuchin: „Co je to publicista?“

Andrej Halada: „Publicista je užší termín označující novináře. Do publicistiky bych řadil žánry, které lze napsat "od stolu". Tedy fejetony, sloupky, komentáře, kritiky... Vedle publicisty může být i reportér, a ten musí od toho stolu vyrazit do terénu, jet shánět materiál k reportáži. Pak jsou také zpravodajové, ti zase píše zprávy... Tomu všemu se říká teorie žurnalistiky.“

Aňiczka Š.: „Domnívám se, že první desítka odráží povědomí lidí, které nabyli na základních a středních školách, kde na skutečnou reflexi není místa a jen se omílá, již dávno zavedené. Nemáte také ten pocit?“

Andrej Halada: „Trošku ano, ale myslím, že ta desítka je nakonec vybrána skutečně vyváženě a dobře.“

Aňiczka Š.: „Myslíte si, že za sto let, kdy snad dojde k docenění filmu jako umění, by se v první desítce mohl objevit i filmový umělec např. František Vláčil? Vždyť tvůrčím géniem se Čapkovi určitě dorovná.“

Andrej Halada: „Já bych tam Vláčila - nebo třeba Formana - také viděl hrozně rád. Překvapilo mě, že z filmových režisérů je ve stovce právě jenom ten Forman. Vláčilova Marketa Lazarová je pro mě absolutním vrcholem ve filmovém umění, nádherným diamantem, který jsem viděl asi už šestkrát, a vždycky se můžu podívat znovu. Vláčil byl skutečně uměleckým géniem srovnatelným s Čapkem, v tom máte pravdu.“

Martin Cow: „Dobrý den, pane Halado! Je autorem tohoto citátu na adresu lidovců opravdu Karel Čapek? - "Trochu pomoci, trochu škodit, to se může vždycky hodit." Jestliže ano, přál bych si vědět, při jaké příležitosti (kde a kdy) to řekl či napsal. Dík!“

Andrej Halada: „To nevím, nemohu odpovědět.“

Pandora: „Jaké důvody Vás vedly k tomu, že jste přijal advokátství K. Čapka?“

Andrej Halada: „Už jsem odpovídal, viz níže.“

BugrHugr: „Připravoval jste se na roli advokáta K. Čapka? Měl jste na pomoc odborné konzultanty? Pokud ano, tak koho. Děkuji“

Andrej Halada: „Připravoval, četl jsem a stále čtu jak Čapkovy knihy, tak knihy o něm. Hodně se mi líbila monografie od spisovatele Ivana Klímy, vyšla nedávno v Academii. Doporučuji... Odborné konzultanty jsem měl, např. paní Váňovou, což je ředitelka Čapkova muzea na Strži.“

Andrea: „Kdy jste četl první Čapkovu knihu? A jakou a líbila se Vám?“

Andrej Halada: „Myslím, že to byly Povídky z jedné kapsy. Asi tak v jedenácti letech. Moc mě bavily, jsou to dobré krátké detektivky. Psané takovým "rychlým" moderním stylem, a přitom jsou svou náladou starosvětské.“

vladimiír bernard: „Co říkáte tomu, že by se měla - aspoň podle některých novin - Libuše Šmuclerová stát programovou ředitelkou ČT? Známe její vystoupení v roce 89, známe její účast ve všech Železného společnostech, ale hlavně její estetický názor na televizi. Myslíte, že je to dobrý signál?“

Andrej Halada: „Náhodou o tom něco vím... Asi by chtěla... Ale nemůže, protože má smlouvu, že nemůže nějakou dobu pracovat u konkurence... Jí televize hodně baví, má tohle médium ráda. Jaký je to signál, to nevím, to se uvidí.“

Anna: „Proč se v první desítce objevil Čapek a ne třeba Hašek nebo Kafka? Co myslíte?“

Andrej Halada: „Protože Kafka není tak úplně Čech, byl to německy mluvící Žid žijící v Praze. A Hašek? Čapek je komplexnější autor, větší a jasnější lidská osobnost. A je taky hodně pozitivní, konstruktivní lidský typ, Hašek byl spíš destruktivní.“

SUHARTO1: „Prof. Václavu Černému se nikdy nechtělo na "Olymp" tedy mezi Čapkovi pátečníky, víte o tom?“

Andrej Halada: „Nevím. Ale z toho, co vím, o prof. Černém, tak se tomu nedivím.“

CONTRAS: „Jeste k prof. Vaclavu Cernemu, ktery byl velkym kritikem Karla Capka - Cerny pise, ze Capek mel nektere romany slabe a nekde jsem cetl, ze se venoval vice vecem najednou (cestopisy, drama), ale povrchne?“

Andrej Halada: „Ano, některé Čapkovy romány jsou lepší, některé nejsou tak skvělé. Osobně mám například moc rád Povětroně a Obyčejný život. Krakatit třeba už méně. Při Čapkově spisovatelské a novinářské vytíženosti se ale tomu nelze divit. Jistou "letmost" Karlovi také vyčítal jeho bratr Josef.“

BATISTA...: „Neni zde prilis v CR zduraznovan kult Karla Capka jako treba TGM a Edvarda Benese, Capek skutecne casto sympatizoval s komunisty, prilis s nimi nebojoval, da se ricti - po precteni jeho clanku z LN z 1. republiky ci kritickch praci jako od M. Nakonecneho, ze byl filokomunista!“

Andrej Halada: „Filokomunista nebyl. Už jsem tu o tom něco psal - byl to středostavovský liberál.“

DE GASPERI---: „Neonacista, fasista a cesky fasista z dnesni doby pan Petr Kalinovsky z Prahy (1978) - na netu pod nickem Supremalex ho urazel na webu csaf.cz (to je levicoveextremisticky, nenavistny az teroristicky web), myslite si, ze i dnesni cesti naciste a fasiste se o nej tedy zajimaji?“

Andrej Halada: „Nějak té otázce nerozumím. Že se dnešní neonacisté zajíma o Čapka? Že by byli tak vzdělaní?“

DE GASPERI---: „Co byl vlastne Capkuv pragmatismus?“

Andrej Halada: „Prgmatismus je filozofie praktického života. Nehledáte Věčné Nekonečné Pravdy, ale snažíte se ve svém životě a ve svém okolí dělat to nejlepší, co dovedete. Nebojujete za Velkou Ideu, za ráj na zemi, ale snažíte se praktickými kroky přispět k lepšímu světu. Přistupujete k životu věcně, dopřejete i těm druhým , aby mohli vyznávat svou životní pravdu, ať už je jakákoli (tedy pokud vám ta jejich pravda neupírá vaši pravdu).“

DE GASPERI---: „Vim, ze se Karel Capek branil jeste po Mnichovu vypadum proti nemu v mediich, myslite si, ze k jeho smrti prispeli predevsim cesti fasiste, naciste, spodina, ulice?“

Andrej Halada: „Myslím, že výpady proti němu ho oslabily především psychicky, takže svým způsobem k jeho smrti také přispěly. to vám nikdy nepomůže, když by vám denně chodily desítky dopisů, ve kterých by vás anonymové uráželi. Mimochodem k té spodině - to není nějaká neurčitá skupina. Ty samé existence může dnes člověk vidět například v davech fotbalových fanoušků...“

vladimír bernard: „Abyste mi rozuměl, jsem kandidaturou paní Šmuclerové pobouřen a sbírám hlasy proti jako vy pro Karla Čapka, i proto, aby Čapek na obrazovce zůstal.“

Andrej Halada: „Nepředbíhejte události. Paní Šmuclerová možná o zaměstnání v ČT nestojí. Jinak můžu říct, že jem se s ní osobně několikrát setkal a dělala na mne docela dobrý dojem. Ale máte úplnou pravdu, že program Novy je mnohdy úděsný. Například Kotel, to je - pardon za ten výraz - naprosto debilní pořad. Tam člověk vidí lidskou ubohost a blbost v čiré podobě. I některé zprávy na Nově jsou hodně podivné, emocionálně tak vypjaté, že to hraničí s naprostou manipulací.“

Pavla P.: „Čím si vysvětlujete, že měl Karel Čapek takový úspěch u žen?“

Andrej Halada: „On u žen vůbec žádný úspěch neměl! Tedy ve svém soukromém životě... S ženami to neuměl, byl plachý, skoro se jich bál. Nechtěl se vázat, dokonce jedné z nich v dopise napsal, že kdyby měl volit mezi láskou a volností, zvolí volnost. No to asi každou ženu naštve, že ano... Ale dnes má u žen jakožto autor úspěch, protože psal velmi mile, lidsky. A ženy mají pro tuhle vlastnost - lidskost - vyšší cit než muži.“

Magda: „Čím se liší dnešní publicistika od té prvorepublikové? Myslíte si, že by i dnes patřil Karel Čapek k nejlepším novinářům?“

Andrej Halada: „Dnešní mediální svět je hodně odlišný, hlavně díky televizi. Ta skutečně proměnila svět i mediální scénu. Všechno je rychlejší, bezprostřednější. Novinařina je dneska také divočejší povolání, dravější, reportérů jako byl E. E. Kisch je plno. On byl vlastně zakladatelem investigativní žurnalistiky. Rozdíl spočívá i v tom, že média dnes hodně ovládají svět, mají větší vliv na politické události než kdysi. Ale takoví autoři jako Čapek stále jsou - například Ondřej Neff je skvělý novinář a zároveň výborný spisovatel, autor sci-fi. Čapek by tedy určitě patřil k nejlepším. A určitě by se neztratil.“

Já: „Čatě v autě......HALADO“

Andrej Halada: „To jako že mne čtete v autě? Proboha, nenabourejte! Jinak děkuji všem za zaslané dotazy, v tuhle chvíli bych chat rád ukončil, protože musím běžet na tiskovou konferenci s dalšími devíti advokáty, která začíná za pár minut v jiné budově na Kavčích horách, než teď sedím. Tak se mějte a držte palce Čapkovi. A posílejte hlasy!“