00:00:01 VĚDA 24

00:00:27 -Vítejte v propojeném světě:

00:00:29 lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:32 Přeji vám dobrý večer, začíná Věda 24.

00:00:35 Je nakažlivější a rychle se tak prosazuje v pandemii,

00:00:39 takzvaná britská varianta koronaviru.

00:00:41 Popíšeme, co o ní víme a hlavně jak se virus mění.

00:00:46 Mars a Čína, Spojené arabské emiráty a Spojené státy.

00:00:50 Dvě sondy už jsou na oběžné dráze rudé planety,

00:00:53 ve čtvrtek má na povrchu přistát americké vozítko Perseverance.

00:00:59 Nejstarší slovanské písmo možná nebyla hlaholice,

00:01:02 objev popsané kosti naznačil,

00:01:04 že Slované ještě dřív používali starogermánské runy.

00:01:13 Pandemií rozdělená republika.

00:01:15 Zčásti postoji k řešení, ale také z pohledu šíření nákazy.

00:01:18 Trend posledních dní je horší

00:01:20 na západě než na východě republiky.

00:01:23 -Rychlý nárůst nakažených a přeplněné nemocnice.

00:01:26 Tak vypadá situace v Trutnově.

00:01:28 A nemocných rychle přibývá i v Chebu a Sokolově.

00:01:31 Za poslední dva týdny se v těchto okresech nakazilo přes 2500 lidí

00:01:35 na 100 000 obyvatel.

00:01:37 To je dvakrát víc než průměr pro celé Česko.

00:01:40 -To souvisí s dvěma věcmi obecně, šířením nakažlivější mutace.

00:01:44 A druhý faktor je určitá asi rozdílnost mobility v té populaci

00:01:48 nebo kontakty, vyšší kontakty v těchhle oblastech.

00:01:54 -Takzvaná britská varianta viru má mutace v genech pro S protein,

00:01:58 kterým virus vstupuje do buněk.

00:02:00 Kvůli tomu je podle vědců nakažlivější o 40 až 70 procent.

00:02:04 -Bohužel podle posledních výzkumů je možné,

00:02:08 že může být poněkud více patogenní.

00:02:11 Ten důvod je pravděpodobně kvůli tomu,

00:02:13 že došlo k mutaci v obálce viru, která se potom lépe váže

00:02:17 na receptor ACE2 na cílových buňkách.

00:02:20 Tudíž je pravděpodobné, že dochází k rychlejšímu průběhu infekce.

00:02:25 -Jak moc je tato varianta v České republice rozšířená,

00:02:28 ale není jasné.

00:02:30 Spolehlivě ji odhalí jen sekvenování,

00:02:32 tedy čtení genetické informace viru v pozitivních vzorcích.

00:02:36 To se u nás dělá jen asi u půl procenta z nich.

00:02:42 Podle analýzy vzorků ze začátku ledna

00:02:44 byla tato varianta u 60 procent zkoumaných vzorků z Trutnovska,

00:02:48 u 50 procent z Náchodska a u necelých 10 procent z Prahy.

00:02:52 Během uplynulého měsíce se ale pravděpodobně ještě rozšířila.

00:02:56 A někteří odborníci upozorňují,

00:02:58 že se takzvaná britská varianta brzo stane dominantní.

00:03:02 -Britskou mutaci se nám nepodaří zastavit.

00:03:06 Neexistuje způsob, jak bychom ji mohli zastavit.

00:03:09 Stane se dominantní na území České republiky

00:03:11 v průběhu několika příštích dnů a týdnů.

00:03:14 -Vědci zároveň varují před možným rozšířením dalších variant,

00:03:17 třeba těch, které byly objeveny v Jihoafrické republice

00:03:20 nebo v Brazílii.

00:03:22 Obě dvě se už vyskytují v několika evropských zemích.

00:03:26 -Že se virus mění, je přirozené.

00:03:29 Mutace znamená chybu v genetickém kódu a jde o pravděpodobnost,

00:03:33 že si jí nikdo nevšimne.

00:03:35 Když se virus množí, replikuje se i jeho genetická informace.

00:03:38 Tedy velmi zjednodušeně řečeno:

00:03:40 Při každém rozdělení viru se zdvojí i jeho nukleová kyselina

00:03:44 a může vzniknout chyba.

00:03:46 Virus má ale způsoby, jak takové chyby opravit.

00:03:52 -Jsou enzymy, které kopírují genom toho viru

00:03:55 a mají něco, čemu se říká exonukleázová aktivita.

00:03:58 A to je v podstatě to, že se dokáže ten enzym vrátit,

00:04:01 protože zařadil špatně jedno písmeno,

00:04:04 vymaže ho, zařadí tam správné písmeno

00:04:07 a pak zase pokračuje dopředu.

00:04:09 Ty chyby při kopírování

00:04:11 jsou ještě jenom část spektra těch takzvaných mutací,

00:04:14 které můžou vznikat, ale jsou jedny z nejčetnějších.

00:04:17 -Pokud se ale mutace objeví a enzymy ji neopraví,

00:04:20 začne se šířit v populaci virů dál.

00:04:23 Tady jsou takové varianty označené fialovou barvou.

00:04:26 Jedna mutace ale neznamená, že to končí.

00:04:29 Každá další jednotka viru má ve svém genetickém kódu

00:04:33 tuhle mutaci a zároveň můžou vznikat další,

00:04:35 v tomto schématu jsou označené modře.

00:04:38 Ne všechny se ale projeví a změní vlastnosti viru.

00:04:42 Záleží totiž na tom, kde v genomu chyba vznikne.

00:04:45 -Můžete si to představit podobně, jako když máte větu

00:04:48 a změníte v ní jedno písmeno.

00:04:52 Tak podle toho, ve kterém slově a na kterém místě té věty

00:04:55 to písmeno změníte, tak můžete změnit úplně smysl té věty

00:04:58 anebo i když to budete číst s vyměněným písmenem,

00:05:01 tak budete pořád chápat, co ta věta znamená.

00:05:04 -A taky se ne všechny změny v genomu viru udrží.

00:05:07 Některé pro něj totiž nejsou výhodné.

00:05:10 Varianty s takovými mutacemi

00:05:11 se proto přestanou v populaci šířit a nakonec postupně vymizí.

00:05:16 Pokud je naopak nějaká mutace pro vir výhodná,

00:05:19 tak je větší pravděpodobnost, že se rozšíří

00:05:22 a začne převažovat nad variantou původní.

00:05:24 V tomto případě je to mutace, která umožňuje viru

00:05:27 se rychleji množit a rozšířit se tak mezi víc lidí.

00:05:31 -Potom jsou mutace, které se rozšiřují a začínají převládat,

00:05:34 protože mají skutečně nějakou biologickou výhodu,

00:05:37 a to je to, co vidíme teď.

00:05:39 Takže vidíme varianty, které se snáze přenášejí,

00:05:42 a vidíme varianty,

00:05:44 které dokáží už opakovaně nakazit pacienty.

00:05:49 -O tom, jaké mutace vzniknou a jaké se nakonec uchytí,

00:05:53 rozhoduje řada faktorů, třeba to, jakým způsobem se virus šíří,

00:05:57 jaká opatření platí, kolik lidí už je očkovaných

00:06:00 a kolik lidí má celkově protilátky proti danému viru.

00:06:04 -Ten virus nemá účel, nemá smysl, nemá vědomí,

00:06:07 takže k tomu prostě dojde.

00:06:12 Ty podmínky, které my mu nastavíme,

00:06:14 tak ty budou vždycky selektovat nějaké varianty toho viru.

00:06:18 A ta pravděpodobnost, že se objeví nějaká varianta,

00:06:21 která se dokáže lépe přizpůsobit,

00:06:24 se odvozuje i od velikosti populace toho viru.

00:06:27 Čím je větší, tím je v ní víc variant.

00:06:30 -A variant vzniklo hodně.

00:06:32 Tmavě oranžovou je tady označená

00:06:34 takzvaná britská varianta koronaviru.

00:06:36 Jak vidíte ale na tomto schématu, variant za dobu,

00:06:39 po kterou známe koronavirus SARS-CoV-2, vzniklo daleko víc.

00:06:44 Na vodorovné ose je čas, na začátku leden 2020,

00:06:48 na konci únor 2021.

00:06:50 Vzniklo variant hodně, ne všechny se ale rozšířily v populaci.

00:06:55 Tenhle graf už ukazuje,

00:06:57 jak se zastoupení jednotlivých variant měnilo v čase.

00:07:00 Třeba původní varianta, tady je označená fialovou,

00:07:03 se proměnila.

00:07:05 Šíří se varianty další, které se geneticky mírně liší,

00:07:08 ale mají třeba skoro shodné vlastnosti.

00:07:11 A naopak takzvaná britská varianta,

00:07:13 opět tady označená tmavě oranžovou barvou,

00:07:16 postupně nastupuje a od prosince se začíná výrazně rozšiřovat.

00:07:21 Že se virus mění, není, jak říká Petr Svoboda,

00:07:24 umělé genetické inženýrství.

00:07:27 Je to jen evoluční biologie.

00:07:35 Naděje, Pátrání po nebeské pravdě a Vytrvalost.

00:07:38 Tak se jmenují sondy Spojených arabských emirátů,

00:07:42 Číny a Spojených států,

00:07:44 které se loni v létě těsně po sobě vyrazily k Marsu.

00:07:47 A teď tam také postupně přilétají.

00:07:51 -Všechny tři mise odstartovaly v červenci.

00:07:54 Využily ideální chvíle pro let k Marsu,

00:07:57 která přichází jednou za 26 měsíců.

00:07:59 Díky vzájemnému postavení planet jim stačí méně paliva.

00:08:03 -Samozřejmě méně paliva znamená lehčí sondu,

00:08:06 což ve výsledku znamená levnější sondu.

00:08:08 -Sonda pod vlajkou Spojených arabských emirátů

00:08:11 bude zkoumat zdejší počasí a změny klimatu.

00:08:25 -Ta sonda jako taková i to vědecké zařízení

00:08:27 bylo hlavně vyrobeno ve spolupráci s americkými institucemi.

00:08:30 Ono se dá říct, že ji Spojené arabské emiráty zaplatily

00:08:33 a samozřejmě si tam přizvaly své odborníky, aby se naučili,

00:08:36 jak do budoucna takhle sofistikované sondy dělat.

00:08:39 -O den později dorazila i čínská sonda Tianwen-1.

00:08:42 Hledat bude důkazy o současném i minulém životě na Marsu.

00:08:45 Takhle planetu vyfotila během přibližování.

00:08:47 Skládá se z orbiteru, který zůstane na oběžné dráze,

00:08:51 z landeru, který v květnu přistane na povrchu

00:08:53 a z robotického vozítka.

00:08:55 To se bude pohybovat v oblasti pánve Utopia Planitia.

00:08:58 -Za pomoci penetračního radaru by mělo být schopno vidět

00:09:01 do hloubky přibližně 100 metrů.

00:09:03 Díky ní bychom se mohli dozvědět,

00:09:05 jestli v místě přistání se nachází podzemní vodní led,

00:09:08 jaké jsou tam horniny,

00:09:09 případně jestli tam není kapalná voda někde schovaná.

00:09:23 -Všechny tři části sondy Tianwen-1 mají dohromady

00:09:27 hmotnost téměř 5 tun.

00:09:28 To z ní dělá zatím nejtěžší lidmi vyrobený stroj

00:09:32 vyslaný k rudé planetě.

00:09:35 -Příští čtvrtek byl svou cestu k rudé planetě měla završit

00:09:38 i sonda americké mise Mars 2020 s vozítkem Perseverance.

00:09:42 Na cestě je od 30. července.

00:09:45 V tuhle chvíli má za sebou 463 milionů 400 tisíc kilometrů

00:09:49 a před sebou ještě 7 milionů 300 tisíc kilometrů.

00:09:53 Plánované místo přistání je v kráteru pojmenovaném Jezero,

00:09:57 kde před třemi až čtyřmi miliardami let

00:10:01 opravdu jezero bylo.

00:10:03 S kolegy z redakce Vědy budeme samozřejmě celý manévr sledovat.

00:10:06 Přistání se budeme věnovat

00:10:08 ve čtvrtečním večerním vysílání ČT24

00:10:11 a podrobný souhrn vám pak nabídne Věda 24 zase za týden.

00:10:19 Hlaholice, nejstarší písmo, které používali Slované?

00:10:23 Anebo až druhé nejstarší?

00:10:25 Tým českých a zahraničních vědců přišel s tím,

00:10:28 že ještě před hlaholicí Slované používali runy,

00:10:32 tedy germánské písmo,

00:10:34 které je spojované také s pohanským náboženstvím.

00:10:37 Opírají se o nález zvířecí kosti, na které jsou runy vyryté.

00:10:41 Konkrétně odborníci tuto kost našli v Lánech u Břeclavi

00:10:45 na jižní Moravě.

00:10:47 Podle archeologů je to vůbec nejstarší zápis písma

00:10:50 nalezený u Slovanů.

00:10:52 -Studentka archeologie Alena Slámová

00:10:54 čistila v roce 2017 nálezy v laboratoři,

00:10:56 když si na jedné kosti všimla zvláštních rýh.

00:10:59 -Viděla jsem původně jen nějaké zářezy

00:11:03 a po bližším ohledání jsem zjistila, že tvoří určité znaky.

00:11:06 -Že jde o starogermánské písmo, runy,

00:11:09 později ukázaly až odborné analýzy.

00:11:11 Vyplývá z nich, že kost pochází z dobytka,

00:11:14 který žil kolem roku 600 našeho letopočtu.

00:11:16 Kost se našla společně s keramikou,

00:11:19 která je se Slovany spojovaná.

00:11:22 -Na té kosti není vyryto nějaké konkrétní slovo

00:11:25 nebo nějaké konkrétní sdělení.

00:11:27 Ale je to runová řada, něco jako naše abeceda.

00:11:30 Psaly se v té řadě proto,

00:11:32 aby se umocnil magický efekt těchto run.

00:11:34 -Kost tak mohla sloužit k náboženským rituálům,

00:11:37 mohla mít nějaký magický význam.

00:11:39 Druhá varianta je, že to mohla být učební pomůcka.

00:11:42 -Je možné, že právě i Slované se naučili od starých Germánů

00:11:46 runového písma a používali ho do té doby,

00:11:49 než přišlo křesťanství.

00:11:50 -Masarykova univerzita chce kost s runami vystavit

00:11:54 tady ve dvoraně Ústavu archeologie v centu Brna,

00:11:57 až to situace kolem koronaviru dovolí.

00:12:01 -Nový gen pšenice objevil tým vědců z české Akademie věd,

00:12:05 z Francie a z Austrálie.

00:12:07 Gen PH2 je klíčový pro rozmnožování.

00:12:10 Výsledky sedmiletého výzkumu umožní mimo jiné

00:12:12 snadněji křížit pšenici s jejími planými příbuznými

00:12:15 a vyšlechtit tak odolnější odrůdy.

00:12:17 O práci informoval časopis Nature Communications.

00:12:20 Dědičná informace pšenice obsahuje na 124 000 genů,

00:12:23 to je šestkrát víc než u člověka.

00:12:26 Většinu z nich ale vědci ještě nepopsali.

00:12:30 Nový šestihvězdný systém v souhvězdí Eridanus

00:12:34 objevili astronomové s pomocí družice TESS.

00:12:37 Jedním z hlavních autorů práce je Čech Petr Zasche

00:12:40 z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

00:12:43 Podobných systémů je zatím známých ani ne 20.

00:12:46 Tenhle je jedinečný hlavně v tom,

00:12:48 že ho tvoří tři páry takzvaných zákrytových dvojhvězd.

00:12:51 To jsou hvězdy,

00:12:53 které mají z pohledu ze Země rovnoběžnou dráhu oběhu.

00:12:55 Když se člověk dívá dalekohledem, objekt mění jasnost podle toho,

00:12:59 jestli se hvězdy zrovna překrývají.

00:13:04 -Není to něco, co bychom do této doby znali.

00:13:07 Byl to vlastně první objev takovéto struktury,

00:13:10 takto podivně uskupené šestihvězdy na obloze.

00:13:14 -Umělá inteligence,

00:13:16 která hledá nežádoucí změny na sítnici cukrovkářů,

00:13:20 a tak je včas varuje před rizikem ztráty zraku.

00:13:22 Nebo program, který sleduje změny ve struktuře mozku,

00:13:25 a může tak upozornit na hrozbu Parkinsonovy choroby.

00:13:28 Vítězné projekty soutěže inovativních řešení

00:13:31 ve zdravotnictví Czech DIGI-MED Award.

00:13:34 Oceněný byl i algoritmus, který pomáhá při transplantacích.

00:13:38 -Langerhansovy ostrůvky pod mikroskopem.

00:13:40 Ve slinivce břišní produkují inzulin.

00:13:42 Když ne, rozvíjí se diabetes prvního typu.

00:13:45 Jedním z progresivních způsobů léčby je jejich transplantace.

00:13:49 -Samozřejmě je nutná k tomu imunosupresivní léčba

00:13:52 a má to svoje rizika.

00:13:54 -Po odebrání z orgánu dárce je mimo jiné nezbytné ověřit,

00:13:57 jestli jsou pro příjemce vhodné.

00:13:59 -Jeden člověk kouká do mikroskopu a říká:

00:14:02 Padesát, padesát, sto, sto a tak dál.

00:14:04 A to jsou velikosti těch ostrůvků podle toho měřítka.

00:14:07 -Zkušenému odborníkovi trvá zpracování jednoho takového snímku

00:14:11 zhruba 10 minut, umělé inteligenci několik sekund.

00:14:17 -Síť jsme natrénovali tak, aby ona poznala,

00:14:20 co je ostrůvek a co není.

00:14:22 To, co udělá ten IsletNet, to jsou tyto kontury okolo.

00:14:26 -Tu umělou inteligenci jsme učili ze stovek snímků,

00:14:30 které expertní lékaři označkovali.

00:14:33 Řekli: Tady je užitečná tkáň, tady je zbytečná tkáň.

00:14:36 -Strojové rozpoznání obrazu je podstatou

00:14:38 i dalších oceněných projektů.

00:14:40 Tento pro změnu analyzuje snímky očního pozadí.

00:14:43 -Identifikuje patologické objekty diabetické retinopatie.

00:14:47 Z 96 procent se závěr Aireen shodoval se závěrem odborníka.

00:14:51 -Kdyby snímek šlo pořizovat a vyhodnocovat

00:14:53 už při prohlídce u diabetologa,

00:14:56 lékaři by se dřív dozvěděli o komplikacích,

00:14:58 které u cukrovkářů vedou někdy až k oslepnutí.

00:15:01 Podobně by s pomocí jiné oceněné inovace,

00:15:04 spočívající ve sledování změn na mozku,

00:15:06 mohli mít šanci na včasnou prevenci

00:15:09 i lidé ohrožení Parkinsonovou chorobou.

00:15:16 -Místo školních lavic, počítače.

00:15:18 Tak vypadá už několik měsíců výuka pro většinu studentů.

00:15:22 Situace je ale komplikovaná pro obě strany.

00:15:25 Zvlášť u některých předmětů

00:15:27 je pro učitele těžké žáky zaujmout bez pomůcek.

00:15:31 Řešením ale mohou být interaktivní školní materiály,

00:15:34 právě takové teď učitelům pro výuku dějepisu poskytl

00:15:38 Ústav pro studium totalitních režimů.

00:15:50 30 případů Majora Zemana,

00:15:52 oslavný seriál o příslušníkovi Sboru národní bezpečnosti.

00:15:56 Pro většinu dnešních studentů skoro jako pravěk.

00:16:00 Prostřednictvím doplňujících otázek online

00:16:02 ale můžou příběh rozebrat s učitelem

00:16:05 a ukázat si na něm třeba tehdejší komunistickou propagandu.

00:16:11 -Ta databáze funguje tak, že se ta ukázka pustí třídě

00:16:15 a potom učitel vede diskuzi.

00:16:17 Ten učitel vlastně přejímá spíše roli moderátora,

00:16:21 nějakého průvodce těmi materiály.

00:16:23 -V současné situaci tak jde o zajímavé zpestření výuky,

00:16:27 která za poslední rok probíhala z velké části online.

00:16:30 -Většina studentů byla od března v těchto lavicích

00:16:33 méně než 8 týdnů.

00:16:35 Nápor je to nejen pro ně, ale také pro učitele.

00:16:38 Ti tak vítají každou možnost, jak výuku oživit.

00:16:41 -Dobrý den, děti, vítejte na dnešní středověké hodině.

00:16:47 Mám pocit, že jsou ty děti už tak unavené,

00:16:50 že i ty velmi motivované třídy prostě ztrácejí energii a elán.

00:16:55 Nevidí to světlo na konci tunelu.

00:16:58 -Situaci se studentům i vyučujícím snaží ulehčit právě

00:17:01 i Ústav pro studium totalitních režimů.

00:17:03 Ten uvolnil online řadu svých výukových materiálů.

00:17:07 -Dějepis dlouhodobě byl vždycky, že jsme měli strach z toho,

00:17:10 jestli budeme znát nějaká data nebo tak.

00:17:14 A my se právě snažíme vytvořit takové prostředí,

00:17:17 ve kterém ty děti budou mít chuť přemýšlet nad jednotlivými úkoly.

00:17:21 -Odborníci teď připravují i další výukové materiály,

00:17:25 například o Juliu Fučíkovi.

00:17:27 Záleží ale především na učitelích a jejich chuti

00:17:30 i na dálku učit interaktivně.

00:17:36 -Mraků je na obloze víc než před sto lety,

00:17:39 jenže nevíme o kolik.

00:17:41 Změny oblačnosti přitom můžou zásadně ovlivnit,

00:17:44 jak se bude klima měnit v budoucnu.

00:17:46 Klíčový při tvorbě mraku je tento proces.

00:17:48 Na samotném začátku jsou aerosoly,

00:17:51 těch je i kvůli lidské činnosti v atmosféře stále víc.

00:17:54 Z aerosolů pak můžou kondenzovat mikroskopické pevné částice.

00:17:59 Ty pak zase slouží jako zárodečná jádra pro drobné kapičky.

00:18:04 A z nich tak postupně vznikají celé mraky.

00:18:07 Proto vědci v CERNu začali aerosoly studovat detailněji.

00:18:11 A zjistili, že jejich vlastnosti ovlivňuje i záření z vesmíru.

00:18:15 Ozářené aerosoly totiž vytváří víc shluků,

00:18:18 a mraky tak mají i víc kapiček.

00:18:54 -Vlastnosti aerosolů a vznik mraků zkoumají odborníci v CERNu

00:18:58 v této komoře.

00:19:00 To je zároveň i nejčistší místo na světě.

00:19:02 Před každým experimentem se totiž musí odstranit

00:19:05 úplně všechny částice a nečistoty, aby neovlivnily další pokusy.

00:19:09 Pak vědci komoru napustí přesným množstvím plynů a aerosolů.

00:19:13 A takhle pak vypadá pokus samotný.

00:19:15 Od stěn komory se odráží jednotlivé paprsky

00:19:18 s různou vlnovou délkou, simulují tak kosmické záření.

00:19:22 Aerosol na ně reaguje a podél paprsků vzniká víc jader,

00:19:25 víc kapiček a ve výsledku i umělý mrak,

00:19:28 to jsou ty bílé záblesky.

00:19:31 Když záření přestane, mrak se rozplyne.

00:19:33 Nejcitlivější jsou aerosoly, které tvoří páry jódových kyselin.

00:19:37 Ty vznikají nad hladinou moře, z mořského ledu nebo z řas.

00:19:45 Demografický snímek společnosti, který říká, kdo jsme,

00:19:49 kde a jak žijeme nebo v co věříme.

00:19:51 Klíčový datový základ pro vládu, kraje, města i malé obce.

00:19:55 Logisticky vůbec nejnáročnější kvantitativní výzkum

00:19:58 v České republice.

00:20:00 Zítra to bude 100 let od prvního sčítání lidu

00:20:02 v samostatném Československu.

00:20:04 -První sčítací arch z roku 1921.

00:20:07 Jednou z hlavních otázek je národnost.

00:20:10 Lidé ji poprvé mohou vyplnit svobodně,

00:20:13 podle vlastního přesvědčení,

00:20:15 a ne podle úředního jazyka, tedy němčiny.

00:20:18 -Číselný podklad...

00:20:20 -O deset let později sčítací komisaři

00:20:23 mimo jiné poprvé zjišťují plodnost žen,

00:20:25 tu vyjadřují jako počet dětí na tisíc žen

00:20:28 v různých věkových skupinách.

00:20:30 -Taková informace nikdy nebyla.

00:20:33 Tak se zjistilo, kolik dětí měly ženy narozené třeba v roce 1900.

00:20:39 -Tady dostává každý zápis ve sčítacím archu

00:20:42 svůj vlastní číselný znak.

00:20:46 Například každý muž jedničku, každá žena dvojku.

00:20:53 -Sčítání v roce 1950 bylo na dlouhou dobu tím posledním,

00:20:57 kdy se lidé mohli vyjádřit ke své víře.

00:21:00 Tuhle otázku sčítací arch znovu pokládal až po sametové revoluci.

00:21:05 -Nad dalším sčítáním obyvatelstva, domů a bytů visí velký otazník,

00:21:09 protože Federální statistický úřad ukončí svou činnost

00:21:12 s rozdělením federace.

00:21:14 -Další sčítání o 10 let později

00:21:17 už u nás zajišťoval Český statistický úřad.

00:21:24 -Statistici vyhodnotili celou operaci

00:21:27 jako nejúspěšnější poválečné sčítání lidu.

00:21:32 -Rok na to ale museli řešit nečekanou komplikaci.

00:21:35 Tehdejší sídlo v Karlíně zasáhly povodně.

00:21:38 Ztráty utrpěla zejména knihovna,

00:21:40 její sbírka původně čítala zhruba 200 tisíc titulů.

00:21:45 Voda a bahno ji ale téměř celou zničily.

00:21:48 Tohle je jeden z 500 výtisků, které se tehdy podařilo zachránit

00:21:53 a následně zrestaurovat.

00:21:55 Jde o ručně psanou knihu z roku 1829.

00:22:02 -Vypadalo to příšerné,

00:22:04 protože my jsme se připravovali asi tak na 40 centimetrů vody.

00:22:08 -Do Karlína už se úřad po povodních nevrátil,

00:22:11 od roku 2003 sídlí v pražských Strašnicích.

00:22:16 -Další sčítání obyvatel čeká Českou republiku už za pár týdnů,

00:22:20 na konci března.

00:22:22 Takhle vypadá část letošního sčítacího archu.

00:22:25 Je asi o polovinu kratší než ten z roku 2011,

00:22:28 část dat statistici získají z veřejných registrů.

00:22:31 Na rozdíl od minulého sčítání už se letos nebude zjišťovat,

00:22:35 jestli mají lidé doma koupelnu

00:22:37 nebo zda je domácnost připojená k internetu.

00:22:39 Vyplnit dokument bude možné i letos online.

00:22:42 Zatímco před 10 lety tuto možnost využila asi třetina respondentů,

00:22:46 letos to podle statistiků bude 60 až 70 procent.

00:22:53 Kvůli změně klimatu delší pylová sezona.

00:22:56 Vyhodnocení dat z 60 stanic na sběr pylu

00:22:59 ve Spojených státech a Kanadě ukázal,

00:23:02 že rostoucí teploty prodlužují období, kdy rostliny uvolňují pyl.

00:23:06 Jinými slovy: čím kratší a mírnější zimy,

00:23:08 tím dřív můžou začít s touto rozmnožovací strategií.

00:23:12 Podle vědců se to děje nejen v Severní Americe.

00:23:15 Když koronavirus napadne buňku při pohledu hodně z blízka.

00:23:19 Tohle je kolorovaný snímek,

00:23:21 na kterém koronavirus útočí na buňky v ledvinách

00:23:24 geneticky upravených myší.

00:23:25 Němečtí vědci vůbec poprvé využili k jeho sledování

00:23:28 metodu helium-iontové mikroskopie.

00:23:31 Ta má tu výhodu, že dokáže zobrazit věci

00:23:33 až 400x menší než koronavirus,

00:23:35 aniž by při tom měnila vlastnosti buněk.

00:23:37 A dá se tak přesně zkoumat, jak na viry reagují.

00:23:41 Latimérie podivná rozhodně není živoucí fosilie.

00:23:44 Ukázal to výzkum jejích genů.

00:23:46 Dlouho se předpokládalo,

00:23:48 že tento tvor vymřel před 65 miliony let.

00:23:51 V roce 1938 ji ale vylovili u pobřeží Jižní Afriky.

00:23:55 Vypadala skoro stejně jako desítky milionů let staré zkameněliny.

00:23:59 Odborníci teď ale popsali,

00:24:01 že latimérie získaly víc než 60 nových genů.

00:24:03 Kde je vzaly? Dočtete se na webu Věda24.cz.

00:24:11 V Hyde Parku Civilizace jsme vyrazili daleko do minulosti,

00:24:14 do světa dinosaurů.

00:24:16 Mluvili jsme o jejich životě i zkáze.

00:24:20 -Byla by to skutečně velkolepá podívaná, bohužel jen krátká.

00:24:25 Pravděpodobně ten asteroid, ta planetka, která přilétala,

00:24:29 vznikla někde pravděpodobně v pásu mezi Marsem a Jupiterem,

00:24:33 v tom hlavním pásu planetek.

00:24:35 Několik dní před dopadem už mohla začít být možná vidět

00:24:38 jako taková malá hvězdička,

00:24:40 nebo spíše řádově několik desítek hodin.

00:24:43 A postupně jak se blížila,

00:24:45 tak samozřejmě byla stále znatelnější, viditelnější.

00:24:48 Jakmile ten asteroid se přiblížil k zemské atmosféře,

00:24:51 jakmile začal prolétat, tak se rozzářil pravděpodobně tak,

00:24:55 že přezářil mnohonásobně slunce.

00:24:57 Trvalo několik sekund než obrovskou rychlostí,

00:25:00 asi 20 až 30 kilometrů za sekundu, dopadl do mělké části oceánu,

00:25:04 v Protokaribiku, tam, kde je dnes Mexický záliv.

00:25:09 A ty fyzikální efekty byly samozřejmě naprosto zdrcující.

00:25:12 Uvádí se, že vlastně ta uvolněná energie byla mnohonásobně,

00:25:17 až v řádu milion násobků větší

00:25:20 než třeba exploze atomové bomby nad Hirošimou

00:25:23 nebo dokonce možná té úplně nejsilnější vodíkové pumy,

00:25:26 Car-bomby takzvané, odpálené Sověty v roce 1961.

00:25:30 Zkrátka vytvořila se obrovská koule žhavého plazmatu,

00:25:34 která všechno v dalekém okolí sežehla,

00:25:37 ohromný vichr o rychlosti přes 1000 kilometrů za hodinu,

00:25:42 který se hnal všemi směry.

00:25:45 Bylo vyvrženo ohromné množství v řádu stovek miliard tun

00:25:49 horniny do atmosféry.

00:25:52 Nejhorší byly takové dva asi jevy, které následovaly.

00:25:56 Ten první takový bezprostřední byl,

00:25:59 že se vlastně vracely ty takzvané impaktní sférule,

00:26:03 ta roztavená hornina,

00:26:05 zpátky po balistické dráze do nižších vrstev atmosféry.

00:26:08 Nesmírně se zahřívaly,

00:26:10 jejich kinetická energie se měnila v tepelnou

00:26:13 a ve výšce nějakých 70 kilometrů nad povrchem

00:26:16 se až na několik hodin vytvořila teplota

00:26:18 podle těch odhadů něco mezi 500 a 800 stupni Celsia.

00:26:22 Na zemi ta teplota byla nižší,

00:26:24 ale i tak to bylo něco mezi 100 a 260 stupni,

00:26:27 takže doslova jako v troubě.

00:26:36 -Pozor, klouže. Ale proč vlastně?

00:26:39 Může za to tenounká vrstva vody, která vzniká

00:26:42 mezi ledem a tím, kdo se klouže.

00:26:44 Proč ale led odtává i ve chvíli, kdy mrzne?

00:26:48 -Na to přišel vynikající anglický experimentátor Michael Faraday,

00:26:53 který zjistil, že když vezme dva bloky ledu,

00:26:56 přitlačí je k sobě, tak mezi tím vznikne kluzná vrstvička vody.

00:27:00 A John Jolly to potom interpretoval tak,

00:27:03 že takovýto jev může probíhat i u bruslení a u lyžování.

00:27:08 Je to vlastně způsobeno z dnešního pohledu takzvanou anomálií vody,

00:27:12 která je taková,

00:27:14 že led při nižších hustotách má větší objem.

00:27:16 A jakmile ho tlačíme k sobě, tak tam nezbude nic jiného,

00:27:20 než že se bortí ta krystalická mříž a vznikne kluzná vrstva.

00:27:24 -To si můžeme vyzkoušet,

00:27:26 třeba když vezmeme dvě kostičky ledu

00:27:28 a v mrazu je přitlačíme k sobě.

00:27:30 Na jejich rozhraní začnou postupně odtávat

00:27:33 a poté znova přimrznou k sobě a spojí se v jeden větší celek.

00:27:38 To ale funguje jen při teplotách do mínus 3 stupňů Celsia.

00:27:42 Jak to je, pokud mrzne víc?

00:27:44 -Na to přišel anglický fyzik Frank Bowden v roce 1939,

00:27:50 kdy ukázal, že při teplotách pod mínus 3 stupně Celsia

00:27:53 ta regelace už nefunguje a je třeba další jev.

00:27:56 Je to tření, obyčejné tření, kdy se vlastně vyvíjí teplo

00:28:00 a ta brusle pod sebou udělá tu kluznou vrstvičku.

00:28:04 -Podobné teplo vzniká,

00:28:07 třeba když si v zimě třeme jednu ruku o druhou,

00:28:10 abychom si je zahřáli.

00:28:12 -V roce 2015 se ukázalo, že ani to tření nám nestačí,

00:28:15 protože při tom rozjezdu brusle se uplatňují další jevy

00:28:18 na molekulární úrovni.

00:28:21 Nevíme pořádně které, takže se dneska píše rok 2021

00:28:24 a my pořádně nevíme, proč bruslař bruslí.

00:28:40 TROUBENÍ VE TŘECH TÓNECH

00:28:49 -Takhle zní hudební nástroj starý 17 tisíc let.

00:28:52 Ulita tritonky mořské.

00:28:54 Archeologové ji našli v roce 1931 v jeskyni v Pyrenejích

00:28:58 a dlouho si mysleli, že je to rituální pohár.

00:29:01 Podrobnější zkoumání ale ukázalo,

00:29:04 že ulita je speciálně upravená a měla i náustek.

00:29:07 Pak už stačilo jen sehnat hráče na lesní roh

00:29:10 a ten dokázal na pravěký nástroj zahrát tři tóny.

00:29:13 Do příštího týdne vám přeji jen samá příjemná překvapení

00:29:16 a libé zvuky pro vaše uši.

00:29:21 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2021