Týdenní souhrn toho nejdůležitějšího z oblasti světové i české vědy
00:00:01 VĚDA 24
00:00:26 -Vítejte v propojeném světě:
00:00:28 lidé, technologie, příroda, celý vesmír.
00:00:31 Přeji vám dobrý večer, začíná Věda 24.
00:00:35 Léky proti koronaviru.
00:00:37 S jakými lékaři pracují, jak jsou účinné
00:00:39 a na jakých principech fungují.
00:00:41 Vysvětlíme hned v úvodu.
00:00:44 Nový světový rekord laseru Bivoj.
00:00:46 V centru HiLASE překonal své vlastní maximum o 40 procent.
00:00:52 Jak reagovat na klimatické změny?
00:00:54 Do mezinárodního průzkumu se zapojil
00:00:56 milion a 200 tisíc lidí.
00:00:59 Většina chce situaci řešit hned a co nejaktivněji.
00:01:06 Jaké léky pomáhají proti nemoci covid-19?
00:01:10 Lékaři pracují s různými přístupy.
00:01:12 Řadě pacientů pomáhá například kyslík.
00:01:15 Lékaři ale můžou využít různé léky pro zmírnění průběhu nemoci.
00:01:19 Zatím jediný lék, který je přímo schválený proti nemoci covid-19,
00:01:22 je antivirotikum Remdesivir.
00:01:24 Zároveň odborníci ale testují i různé experimentální postupy.
00:01:28 Třeba koktejly protilátek, které by měly pomoct s virem bojovat.
00:01:32 Česká republika koupila přípravek od společnosti Eli Lilly.
00:01:35 Ministerstvo zdravotnictví zároveň jedná se zástupci firmy Regeneron.
00:01:39 Látky od obou společností už koupila německá vláda.
00:01:44 -Zatím experimentální látka, koktejl protilátek Bamlan.
00:01:47 V USA je schválená pro nouzové použití,
00:01:50 u nás musí získat výjimku od Ministerstva zdravotnictví
00:01:54 a doporučení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
00:01:58 -Ale já očekávám,
00:01:59 že úplně v nejbližších dnech to budeme mít hotovo.
00:02:02 -Pak můžou lékaři Bamlan začít používat.
00:02:04 Pomoct by měl pacientům s mírným průběhem,
00:02:06 aby se jejich stav dál nezhoršoval.
00:02:09 Riziko hospitalizace se v klinických testech snížilo
00:02:12 o skoro tři čtvrtiny.
00:02:14 -Bamlan obsahuje takzvané monoklonální,
00:02:16 uměle vytvořené protilátky.
00:02:18 Ty se navážou na S protein na povrchu viru
00:02:21 a zabrání tak jeho vstupu do lidských buněk.
00:02:24 Fungují podobně jako protilátky,
00:02:26 které si tělo vyvine po prodělání nemoci.
00:02:29 Ty umělé jsou ale přesnější.
00:02:33 -Monoklonální protilátky si můžete vybrat v laboratorních studiích
00:02:37 a vybrat si tu, která funguje nejlépe,
00:02:39 a tu potom masivně produkovat.
00:02:41 -Stejnou metodu využívá i látka od společnosti Regeneron.
00:02:44 Tu na podzim dostal tehdejší americký prezident Donald Trump.
00:02:57 -Na jejím testování se podílel i český vědec,
00:03:00 molekulární biolog Michal Gaži.
00:03:02 -Už vlastně někdy od léta
00:03:05 jsme začali provádět preklinické studie.
00:03:08 Celkově jsme udělali pro ně tři studie.
00:03:11 -Teď se vědci snaží zjistit,
00:03:13 jestli budou látky fungovat i proti novým variantám viru.
00:03:16 Jejich mutace totiž ovlivňují
00:03:18 i strukturu a fungování S proteinu.
00:03:20 -A proto by mohla být látka od společnosti Regeneron
00:03:23 výhodnější, obsahuje totiž dvě protilátky
00:03:26 a každá cílí na trochu jinou část S proteinu.
00:03:28 Díky tomu má větší šanci, že bude fungovat.
00:03:35 -Při pomoci pacientům s covidem
00:03:37 mají odborníci tři základní možnosti.
00:03:39 Zaprvé můžou zablokovat koronavirus samotný,
00:03:42 aby se v těle nemnožil a nemohl napadat zdravé buňky.
00:03:45 Zadruhé: pokud se už nemoc rozvine,
00:03:48 tak můžou lékaři napodobit imunitní systém
00:03:50 a do těla dodat protilátky,
00:03:52 buď od člověka, který už nemoc prodělal, nebo uměle vytvořené.
00:03:56 Anebo třetí přístup: tlumit projevy nemoci tak,
00:03:59 aby mělo tělo sílu s nákazou bojovat.
00:04:02 První možnost zastupuje Remdesivir.
00:04:05 To je zatím jediný schválený lék proti covidu,
00:04:07 cílí přímo na koronavirus jako takový.
00:04:10 -Vlastně ten vtip je v tom,
00:04:13 že ta látka byla nadesignována tak,
00:04:15 že ten virus nedokáže rozlišit
00:04:17 mezi tím falešným a tím přirozeným stavebním blokem.
00:04:20 Pokud je k dispozici ten falešný stavební blok,
00:04:23 tak ho zainkorporuje do toho genetického materiálu.
00:04:26 Ale co se stane potom,
00:04:28 když se provede inkorporace mechanismem toho viru,
00:04:32 tak to zastaví vlastně syntézu toho genetického materiálu.
00:04:36 Takže je to takový sebevražedný mechanismus pro ten virus.
00:04:40 -Na podobném principu funguje i Molnupiravir.
00:04:43 Původně měl pomáhat proti chřipce.
00:04:45 Stejně jako Remdesivir cílí na rozmnožování viru.
00:04:48 Má jednu velkou výhodu: může se podávat jako pilulka.
00:04:51 A to by hodně usnadnilo jeho použití v praxi.
00:04:54 Látka je zatím ve třetí fázi klinických testů.
00:04:57 První výsledky by mohly být v březnu.
00:04:59 Druhý přístup, dodání protilátek, reprezentuje mimo jiné
00:05:02 konvalescentní plazma.
00:05:04 Darovat ji můžou lidé, kteří už nemoc prodělali
00:05:07 a mají dostatek protilátek.
00:05:10 -Pokud se to vstříkne pacientovi, který zrovna má tu infekci,
00:05:13 ale zatím ještě protilátky nemá, tak mu to velice pomůže,
00:05:16 protože de facto jako kdyby byl
00:05:19 již tím předchozím pacientem imunizován.
00:05:23 -Princip tohoto postupu je starý.
00:05:26 Zatím ale není žádná klinická studie,
00:05:28 která by prokázala účinnost této léčby přímo proti nemoci covid-19.
00:05:33 -Ta obtížnost je v tom, že každý člověk,
00:05:36 který tou nemocí projde, má trošku jinou tu odpověď.
00:05:39 Můžete mít štěstí, někdo má krásné spektrum těch protilátek,
00:05:42 a třeba někdo nemá.
00:05:45 Čili tady ta reproducibilita je trošku omezená.
00:05:49 -A třetí přístup: pokud se nemoc rozvine,
00:05:52 je potřeba zabránit těžkému průběhu a co nejvíc zmírnit zánět.
00:05:56 S tím můžou pomoct kortikosteroidy.
00:05:58 Konkrétně látka Dexametazon podle studie na 6000 lidech
00:06:01 snižuje riziko úmrtí.
00:06:03 U pacientů na ventilátoru až o třetinu
00:06:06 a o pětinu na kyslíkové podpoře.
00:06:08 Jeho používání doporučuje i Evropská léková agentura.
00:06:11 Je třeba ho ale použít ve správnou chvíli a u správných pacientů.
00:06:15 A podobně by mohl fungovat i kolchicin,
00:06:18 látka, která se získává z rostlin, například z ocúnu jesenního.
00:06:22 Kanadští vědci jeho účinky testovali na 4500 lidech.
00:06:25 Zjistili, že by mohl pomáhat snižovat riziko hospitalizací.
00:06:29 Podle expertů je ale potřeba výsledky ještě ověřit.
00:06:32 Na hledání účinné léčby pro všechny typy pacientů
00:06:35 odborníci stále pracují.
00:06:37 Pokud se jim podaří najít účinnou látku,
00:06:40 tak musí látku také otestovat, zjistit, jestli je stabilní,
00:06:43 bezpečná, jaké má případně vedlejší účinky.
00:06:45 A musí taky zjistit, v jaké formě můžou lék podávat.
00:06:49 -To může rozhodnout,
00:06:51 jestli ten lék bude pouze jako infuze do žíly,
00:06:55 což je v nejtěžších případech možné,
00:06:57 ale to je velice nepraktické.
00:06:59 Anebo jestli najdete chemické složení v takové formě,
00:07:03 že si to můžete dát do té pilulky,
00:07:05 kterou spolknete a ono se to uvolní v těle.
00:07:08 To není vůbec triviální záležitost,
00:07:10 tohle všechno trvá mnoho měsíců a let.
00:07:12 Takže já odhaduju, že ta cílená léčiva proti koronaviru
00:07:17 tady budou během dvou let.
00:07:19 -Celkově se nákaza prokázala u 105 milionů lidí,
00:07:23 zemřely skoro 2 miliony a 300 tisíc lidí.
00:07:26 U nás je potvrzených celkově víc než milion nakažených.
00:07:30 V roce 2020 u nás zemřelo o 15 procent víc lidí
00:07:33 než v roce 2019.
00:07:38 -Tak je jasná korelace mezi vyššími počty úmrtí s covid
00:07:41 a vyššími počty všech úmrtí.
00:07:43 Takže ta souvislost s pandemickou situací tady nepochybně je.
00:07:46 -Jednou z nejvýraznějších tváří koronavirové pandemie
00:07:49 se stal stoletý veterán z druhé světové války
00:07:52 Sir Thomas Moore.
00:07:54 Na jaře proslul kampaní proti pandemii,
00:07:56 ve které se mu podařilo vybrat v přepočtu přes miliardu korun.
00:07:59 Slíbil, že do svých stých narozenin
00:08:02 obejde stokrát zahradu svého rodinného domu.
00:08:04 Původně chtěl vybrat 1000 liber,
00:08:06 nakonec shromáždil 33 milionů liber.
00:08:08 Sbírka se zapsala do knihy rekordů jako nejúspěšnější v historii.
00:08:11 Peníze šly na pomoc zdravotníkům v první linii.
00:08:14 Moora v červenci královna povýšila do rytířského stavu.
00:08:17 Tento týden zemřel na komplikace spojené s nákazou koronavirem.
00:08:21 Sir Thomas o své velké popularitě takto žertoval:
00:08:47 Laser Bivoj vylepšil svůj vlastní rekord.
00:08:50 Laser, který má největší průměrný výkon na světě,
00:08:54 posunul hranici o 40 procent.
00:08:56 Pracují s ním odborníci z centra HiLASE
00:08:58 v Dolních Břežanech nedaleko Prahy.
00:09:01 PRUDKÉ RYCHLÉ RÁZY
00:09:02 -Takhle zní Bivoj.
00:09:04 Vlastní pět let starý rekord v kategorii kilowattových laserů
00:09:08 překonal na konci ledna.
00:09:10 Podobné pulsy s energií přes 145 joulů dokázal
00:09:13 celou hodinu vystřelovat desetkrát za sekundu.
00:09:16 Výsledný střední výkon je necelý 1,5 kilowattu.
00:09:19 To se třeba v porovnání s příkonem obyčejné varné konvice
00:09:22 nezdá tak ohromující, jenže...
00:09:25 -Ta energie není veliká v porovnání
00:09:28 s rychlovarnou konvicí, ale je výhodná v tom,
00:09:31 že je komprimovaná ve velmi krátkém časovém okamžiku,
00:09:34 v našem případě v 10 nanosekundách.
00:09:37 -A díky tomuto stěsnání energie do krátkého mžiku
00:09:40 může světlo fungovat doslova jako rychlé a přesné kladivo.
00:09:44 -Lasery tohoto typu se nejčastěji používají k něčemu,
00:09:47 co by se dalo přirovnat k vyklepávání plechů.
00:09:49 Tyto malé jamky na povrchu této hliníkové destičky
00:09:52 vyklepal právě Bivoj.
00:09:54 A mnohonásobně tím zvýšil únavovou životnost tohoto kovu.
00:09:58 To je klíčové například
00:10:00 pro extrémně namáhané součástky na křídlech letadel.
00:10:03 -Vznikne tam nějaká velmi intenzivní tlaková vlna,
00:10:06 která způsobí, že ten materiál se plasticky zdeformuje.
00:10:10 -V opracované součástce se pak díky těmto deformacím
00:10:13 mnohem méně šíří trhliny.
00:10:16 Aby bylo možné rekordní energie vůbec produkovat,
00:10:19 museli čeští a britští experti
00:10:21 výrazně vylepšit odolnost mikroskopických vrstev,
00:10:24 které jsou součástí zrcadel
00:10:26 a dalších optických prvků uvnitř laseru.
00:10:29 -Turnovská firma Crytur tam odvedla obrovský kus práce.
00:10:34 Ty stávající, které byly k dispozici,
00:10:36 tak by ten tok optické energie nevydržely.
00:10:39 -Vypálily by se do nich takovéto tečky.
00:10:44 -Myslíte si, že svět je kvůli změně klimatu ve stavu nouze?
00:10:48 Pokud ano, co by s tím svět měl dělat?
00:10:50 To jsou dvě z osmi otázek,
00:10:52 na které odpověděl milion a 200 tisíc lidí z 50 zemí světa.
00:10:56 Je to zatím největší průzkum mínění o změně klimatu.
00:10:59 Nebyl vybrán reprezentativní vzorek,
00:11:01 lidé vyplňovali internetový dotazník.
00:11:04 Konkrétně 59 procent odpovědí na druhou otázku znělo:
00:11:07 "Udělejme urychleně vše, co je potřeba."
00:11:10 Pětina lidí si myslí, že bychom měli jednat pomalu,
00:11:12 a až ve chvíli, kdy zjistíme víc, měla by být akce razantnější.
00:11:16 10 procent respondentů pak uvedlo,
00:11:18 že svět už teď v souvislosti se změnou klimatu dělá dost
00:11:21 a 11 procent by nedělalo vůbec nic.
00:11:24 Největší podporu mají rychlé změny v ekonomicky rozvinutých zemích,
00:11:28 na úrovni až 70 procent.
00:11:30 Ve středně rozvinutých státech pak častěji zaznívá názor,
00:11:33 že svět dělá dost, nebo by se nemělo dělat nic.
00:11:36 Prakticky stejné výsledky přišly i z nejméně rozvinutých zemí.
00:11:40 Přímo v České republice tento výzkum neprobíhal,
00:11:43 a proto přesná data nemáme.
00:11:45 -Víme, že ty výsledky v České republice,
00:11:48 které jsou sbírány v řadě šetření v posledních letech,
00:11:51 se poměrně dost shodují s výsledky třeba v západních zemích,
00:11:54 tak jak to ukázal tento výzkum.
00:11:56 -Rozdílné postoje odpovídaly rozdílnému vzdělání.
00:11:59 V zemích, kde je vzdělání na vyšší úrovni,
00:12:02 vnímají lidé nutnost rychlých změn naléhavěji.
00:12:04 Zároveň větší starost o klima mají spíše mladší než starší lidé.
00:12:08 -Nám se třeba ukazovalo, že lidé, kteří mají velmi široký záběr,
00:12:13 zajímá je opravdu široké spektrum témat,
00:12:15 tak u nich třeba témata životního prostředí
00:12:18 jsou opravdu velmi silně zastoupená v jejich postojích.
00:12:23 Naopak třeba lidé, kteří dávají více přednost bulváru,
00:12:26 tak u nich právě zájem o životní prostředí je o poznání slabší.
00:12:31 -Největší vertikální zahrada v Evropě.
00:12:34 Je na severu Španělska a je přes 30 metrů vysoká
00:12:37 a skoro 20 metrů široká.
00:12:39 Navíc se sama udržuje, pomáhá jí v tom
00:12:42 automatizovaný zavodňovací systém z Univerzity v Seville.
00:12:46 -Přes 500 metrů čtverečních živé zelené plochy.
00:12:49 Tak vypadá nová vertikální zahrada ve španělském Santanderu.
00:12:53 Pokrývá jednu ze stěn opuštěné továrny.
00:12:57 -Máme tu 22 300 rostlin, celkem jde o 26 druhů.
00:13:03 -Architektům dodal technologie univerzitní start-up
00:13:06 zaměřený na modernizaci veřejného prostoru.
00:13:09 Každá z rostlin má svou kapsu z nepropustného textilu.
00:13:13 Jednotlivé kapsy pak spojuje rozsáhlá kovová síť
00:13:16 zavodňovacího systému.
00:13:18 -Ten má čidla, která umí regulovat teploty,
00:13:22 vlhkost a následně výdej vody.
00:13:26 Stejně tak monitorují celkový stav zahrady a každou z rostlin,
00:13:30 protože některé potřebují více vody než ty ostatní.
00:13:33 -Automatizovaný je i systém osvětlení,
00:13:35 to má fungovat zejména v oblačných dnech.
00:13:38 Jinak si konstrukce vystačí se světlem,
00:13:40 které proniká střechou.
00:13:44 Realizaci projektu podle jeho autorů
00:13:47 urychlila pandemie koronaviru.
00:13:49 -Myslím, že nás donutila přehodnotit to,
00:13:52 jak vypadá naše bezprostřední okolí, co v něm je.
00:13:57 A díky tomu jsme si všimli, co v městském prostoru chybí,
00:14:00 ztratili jsme jakékoli spojení s přírodou.
00:14:03 -Objekt mají postupně vyplnit veřejné ateliéry a dílny
00:14:06 nebo třeba televizní a rozhlasové studio.
00:14:09 Otevřít by se měl na jaře,
00:14:11 pokud to epidemická situace dovolí.
00:14:17 -Před 55 lety sovětská sonda Luna 9,
00:14:21 jako první člověkem vyrobené těleso,
00:14:23 měkce přistála na povrchu Měsíce.
00:14:25 Přibližně 100 kilogramové pouzdro dosedlo v oblasti Oceánu bouří.
00:14:29 V závodě o vesmír mezi Sovětským svazem a Spojenými státy
00:14:33 to bylo další z řady prvenství pro Sověty.
00:14:35 Přistání Luny bylo na tehdejší poměry dost komplikované.
00:14:39 -Těsně nad povrchem se ještě nafoukl takový airbag
00:14:42 kolem přistávací části.
00:14:47 Raketové motory prudkou rychlostí dopadly na Měsíc a rozbily se,
00:14:51 ale hlavice s aparaturou se oddělila,
00:14:53 airbag párkrát poskočil po měsíčním povrchu,
00:14:56 poté se airbagy vypustily a na povrchu Měsíce byla Luna 9,
00:15:00 což byla taková koule o velikosti plážového míče,
00:15:03 měla poloměr asi 60 centimetrů.
00:15:05 Rozvinuly se takové okvětní lístky.
00:15:08 -Sonda měla na palubě kameru a zpět poslala
00:15:11 velmi detailní snímky měsíčního povrchu,
00:15:13 mimo jiné tuhle fotku.
00:15:16 -To vysílání z Měsíce, myslím přenos těch snímků,
00:15:21 Sověti nejdříve tajili,
00:15:23 ale zachytily ho americké zpravodajské služby
00:15:26 a potom také Angličani
00:15:28 v observatoři Jodrell Bank ve Velké Británii.
00:15:31 A vlastně západní svět ty snímky publikoval dříve než sami Sověti.
00:15:36 -Tím, že Luna 9 hladce dosedla, udělala ten zásadní objev,
00:15:40 protože se nepropadla.
00:15:42 Ukázala tak, že měsíční povrch je dostatečně pevný,
00:15:46 aby na něm mohla přistát sonda, a tak mohli i chodit lidé.
00:15:49 Ty tam Američané poslali o tři a půl roku později.
00:15:52 Vesmírný souboj byl pro Sovětský svaz a Spojené státy
00:15:56 důležitý i z jiných důvodů.
00:15:59 -Navíc samozřejmě tímhle způsobem
00:16:01 si také jak Spojené státy americké, tak Sovětský svaz
00:16:04 testovaly to, jakou mají vlastně vojenskou technologii.
00:16:07 Takhle nenápadně si ukazovali, jak jsou vlastně vojensky vyspělí.
00:16:11 -Výbuchem skončil test prototypu rakety Starship SN9
00:16:14 americké společnosti SpaceX.
00:16:16 Stroj vystoupal do desetikilometrové výšky,
00:16:19 během přistávání ale selhal jeden z motorů
00:16:21 a raketa po tvrdém nárazu explodovala.
00:16:23 V budoucnu má sloužit pro pilotované lety
00:16:26 nejen na oběžnou dráhu, ale i k Měsíci a Marsu.
00:16:29 Test dalšího prototypu se má konat ještě v únoru.
00:16:33 Americký miliardář Jared Isaacman si u společnosti SpaceX zaplatil
00:16:37 pro sebe a tři další vesmírné turisty let na oběžnou dráhu.
00:16:42 Šlo by o první cestu do vesmíru,
00:16:44 kdy na palubě nebude žádný profesionální kosmonaut.
00:16:47 Mise je plánovaná na říjen. Kolik za let zaplatil, se neví.
00:16:50 Miliardář, který se zároveň rozhodl darovat 100 milionů dolarů
00:16:54 jedné dětské nemocnici v Memphisu,
00:16:56 ale řekl, že tato částka daleko přesahuje náklady na misi.
00:17:01 Americká společnost Boeing by chtěla v březnu zopakovat
00:17:04 testovací let své kosmické lodě Starliner, která by měla
00:17:07 dopravovat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici.
00:17:10 Informovala o tom NASA.
00:17:12 Stejně jako v případě prvního testu před 13 měsíci
00:17:15 poletí loď bez posádky.
00:17:17 Starliner má na ISS dovézt náklad
00:17:19 a po týdnu přistát zpátky na planetě Zemi.
00:17:26 Dvě nohy s kolečky a na nich tělo plné elektrotechniky,
00:17:30 tak vypadá robot Skejto, kterého vytvořili studenti z ČVUT.
00:17:33 Stejně jako jeho pokročilejší příbuzní ze zahraničí,
00:17:37 by i Skejto podle autorů mohl v budoucnu sloužit jako průvodce,
00:17:40 poslíček anebo skladník.
00:17:42 Jeden pokyn palcem a robot Skejto se rozjíždí.
00:17:45 Pohyb, který občas připomíná bruslení,
00:17:48 zajišťují dvě natahovací nohy.
00:17:51 -Potom tam jsou čtyři motory, pak je tam nějaká elektronika,
00:17:56 nějaké vodiče, výpočetní technika a vzadu je velká baterie.
00:18:00 -Všechny ostatní díly pochází ze 3D tiskárny.
00:18:03 Tohle je třeba několik prototypů nohy.
00:18:06 -Pneumatiky toho robota jsou také vytištěné.
00:18:10 Je to z flexibilního materiálu,
00:18:12 takže tohle skutečně je guma vytištěná na 3D tiskárně.
00:18:15 Je to bezdušová pneumatika, takže se nemusí nafukovat.
00:18:18 -Díly jsou odolné, a přesto lehké, celý robot váží jen 5 kilogramů.
00:18:22 S pomocí 3D tisku by ho navíc měl sestavit i pokročilý kutil.
00:18:26 Autoři totiž plánují zveřejnit podrobný návod.
00:18:30 Všechny součástky by podle nich měly vyjít
00:18:32 na zhruba 50 tisíc korun.
00:18:34 -To skutečně nebývá zvykem.
00:18:38 Většinou jakékoliv laboratorní zařízení, neřkuli robot,
00:18:41 tak většinou jsou to stovky tisíc investic do speciálních dílů,
00:18:44 speciálních zařízení.
00:18:46 -Inženýr Krištof Pučejdl robota vytvořil
00:18:49 společně s kolegou Martinem Gurtnerem.
00:18:51 Ten měl na starost hlavně to, jak se Skejto pohybuje.
00:18:55 -My mu vlastně řekneme, jeď takovouto rychlostí.
00:18:59 A on sám už si zajistí, že nepřepadne dopředu nebo dozadu
00:19:02 a jede tou danou rychlostí.
00:19:04 -Rozjet se umí rychlostí 5 kilometrů v hodině.
00:19:07 Musí ale jet po rovném povrchu.
00:19:09 -Robota teď čeká další fáze softwarového vývoje.
00:19:12 Na jejím konci by měl umět překonávat různé překážky,
00:19:16 měl by třeba skákat do takovýchto schodů.
00:19:19 -Ten výskok je potřeba dopředu v počítači
00:19:21 na simulačním modelu toho robota naplánovat,
00:19:26 co je potřeba udělat, třeba na 5 sekund dopředu,
00:19:29 aby ten robot vyskočil.
00:19:31 A pak, v reálu, když už chceme s robotem vyskočit,
00:19:34 tak jenom spustíme sekvenci kroků, aby se tak stalo.
00:19:37 -Další inspiraci pak autoři můžou čerpat v zahraničí,
00:19:40 takhle vypadá robot Ascento z univerzity v Curychu.
00:19:43 Ještě dál je dvounožec Handle
00:19:45 americké společnosti Boston Dynamics.
00:19:48 Jeho vybavení napovídá,
00:19:49 jakou cestou by se v budoucnu mohl vydat i český Skejto.
00:19:58 -Čtyřsetkrát zvětšená lidská buňka
00:20:00 a na jejím povrchu mikroskopicky vypálené logo České televize.
00:20:05 Záměrně ji takto "poškodili"
00:20:07 vědci z Univerzity Palackého v Olomouci
00:20:10 a z Masarykova onkologického ústavu v Brně.
00:20:12 Využili k tomu svoji nově vyvinutou metodu.
00:20:15 Ta umožňuje s velkou přesností
00:20:17 vystavovat jednotlivé bílkoviny stresu.
00:20:19 A studovat tak podstatu procesů, které vedou k rozvoji řady nemocí.
00:20:23 Objev zveřejnil časopis Nature Communications.
00:20:27 Vrací se k nám vlci.
00:20:29 Vědci pomocí terénního pozorování zjistili,
00:20:32 že jen za loňský rok přibyla čtyři nová teritoria, ve kterých žijí.
00:20:36 Na našem území se tak zdržují už celkem na 22 místech,
00:20:39 ve všech případech jde o příhraniční horské oblasti.
00:20:42 Vzrůstá populace šelem, ale nesouvisí to s tím,
00:20:45 že by se výrazně zlepšilo životní prostředí.
00:20:51 -Vlk se nevrací nebo nevyskytuje jen tam,
00:20:54 kde je neporušená příroda, ale ve většině případů
00:20:57 je to krajina poměrně silně využívaná člověkem,
00:20:59 protože jinou v Evropě nenajdeme.
00:21:02 Jsou to všechno oblasti, kde je dostatečná lesnatost,
00:21:05 je tam dostatek zvěře a potravy a ten vlk tam má vhodné podmínky.
00:21:08 -Typickou vlčí smečku tvoří pár dospělých a jejich potomci,
00:21:11 obvykle tedy čtyři až šest vlků.
00:21:14 Takových smeček je na našem území podle vědců čtrnáct.
00:21:17 A kromě nich je v české přírodě ještě dalších
00:21:19 8 samostatných vlčích párů bez potomků.
00:21:22 Vlci se začali na naše území vracet
00:21:24 od 90. let minulého století.
00:21:26 Víc než osm desetiletí tady totiž žádní nebyli.
00:21:29 Toho posledního zastřelili 5. března 1914 místní obyvatelé
00:21:33 u Bukovce v Beskydech.
00:21:35 Dodnes má na místě dokonce svůj pomník.
00:21:37 Pak se ale vlkům začalo u nás zase víc dařit.
00:21:43 -V Česku je vlk od roku 1992 chráněný druh
00:21:46 a i ta nálada ve společnosti je podstatně lepší,
00:21:49 než byla před 100 lety.
00:21:51 Takže i změny v zemědělství a v krajině postupně vedly k tomu,
00:21:54 že to prostředí pro vlka, jak ty podmínky prostředí,
00:21:57 tak sociální, nálada ve společnosti byla lepší,
00:22:00 a proto se vlkům tady začalo postupně více dařit.
00:22:03 -Vlků ale nepřibývá jen u nás,
00:22:05 ale také v okolních státech je populace stále větší.
00:22:08 Zároveň ale neplatí,
00:22:10 že by se zvyšoval počet útoků vlků na člověka.
00:22:12 V Evropě zabil vlk člověka naposledy před 40 lety.
00:22:15 Odborníci přesto jasně říkají, vlky nekrmit
00:22:18 a ideálně se k nim vůbec nepřibližovat.
00:22:26 Muž se zlatým jazykem.
00:22:28 Egyptští archeologové ho objevili v chrámu Taposiris Magna
00:22:31 neboli Velkém chrámu Osirise.
00:22:34 Jeho pozůstatky byly v jednom ze 16 skalních hrobů.
00:22:37 Pravý jazyk mu balzamovači pravděpodobně odstranili
00:22:40 a nahradili zlatým.
00:22:42 Zřejmě tak zemřelému chtěli pomoct mluvit s Osirisem,
00:22:45 pánem podsvětí a soudcem mrtvých.
00:22:47 V hrobkách se také zachovaly kamenné pohřební masky,
00:22:50 které ukazují podobu zemřelých.
00:22:53 Masožravé rostliny patří
00:22:55 k nejzranitelnějším organismům na planetě,
00:22:58 čtvrtině hrozí vyhynutí.
00:22:59 Jsou totiž příliš specializované, proto na ně silně dopadá
00:23:03 změna klimatu i řada činností, kterými člověk mění planetu.
00:23:05 Masožravé rostliny jsou jedinečné tím,
00:23:08 že získávají živiny z živé kořisti
00:23:10 a často také mají jedinečné a vzájemně prospěšné vztahy
00:23:13 s dalšími druhy.
00:23:16 Tohle je irbis neboli sněžný levhart.
00:23:19 Studovat irbisy volné přírodě je dost složité.
00:23:22 Jsou hodně ostražití a často se skrývají,
00:23:25 ve svém přirozeném prostředí jsou navíc skoro neviditelní.
00:23:28 Videopast v severním Pákistánu přesto jednoho irbise zachytila,
00:23:32 řevem oznamoval samici, že se chce pářit.
00:23:34 Jak to znělo, si můžete poslechnout na webu Věda24.cz.
00:23:45 PLÁČ
00:23:47 -Bolest. Cítíme ji od narození a provází nás celý život.
00:23:51 Její cesta začíná nejčastěji ve volných nervových zakončeních,
00:23:55 takzvaných nociceptorech.
00:23:57 -Ty jsou rozmístěny skoro po celém těle.
00:24:00 Průměrně jich má každý člověk víc než 3 miliony.
00:24:03 Hodně jich je třeba v konečcích prstů, uvnitř zubů
00:24:07 anebo v rohovce oka.
00:24:09 -Ta informace po tom poškození se šíří nervovými vlákny
00:24:12 na míšní úroveň, tam dochází k jejímu zpracování
00:24:15 a následně se ta informace šíří dál přes míchu,
00:24:18 mozkový kmen, thalamus
00:24:21 až do mozkové kůry, tedy to znamená do mozku.
00:24:24 -A tělo si uvědomí, že ho něco bolí.
00:24:26 Specifická je bolest vnitřních orgánů.
00:24:28 -My nevnímáme přímo bolest uvnitř toho orgánu,
00:24:31 že bychom mohli říct třeba, bolí mě žlučník nebo ledviny,
00:24:36 ale vnímáme ji na povrchu těla.
00:24:38 Takový klasický případ je infarkt myokardu,
00:24:41 kdy vlastně ta bolest projikuje do ruky,
00:24:43 střílí za hrudní kostí a tak dále.
00:24:45 A ty mechanismy, proč dochází k přenesení na povrch těla,
00:24:48 je to, že dochází k zpracování té informace na míšní úrovni
00:24:52 a centrální nervový systém, mozek,
00:24:54 vnímá ten bolestivý podnět z toho vnitřního orgánu,
00:24:57 vnímá jako kdyby přicházel z povrchu toho těla, z té kůže.
00:25:01 -To ale neplatí pro všechny vnitřní orgány.
00:25:04 Třeba v mozku nervy nejsou,
00:25:06 a tak nás ve většině případů nebolí.
00:25:08 I proto můžou být pacienti
00:25:10 při některých operacích mozku při vědomí.
00:25:17 A může se stát, že cítíme bolest i tam, kde už by být neměla.
00:25:43 -Centrální nervový systém ty nervové pulsy,
00:25:48 které vznikají třeba v tom nervovém pahýlu
00:25:50 na konci té amputované končetiny,
00:25:52 interpretuje stejně, jako by interpretoval, že je to bolest.
00:25:55 -Obecně ale platí, že bolest nám pomáhá.
00:25:58 Je to signál, že něco není v pořádku
00:26:00 a snaha našeho těla nás na problém upozornit.
00:26:03 Díky tomu třeba sundáme ruku z horké plotýnky.
00:26:12 -Proudí v nás, přiváží to, co potřebujeme, odváží to,
00:26:17 čeho se potřebujeme zbavit.
00:26:19 Krev. Právě o ní mluvil v Hyde Parku Civilizace prof. Cetkovský.
00:26:23 A popsal také, co se děje, když krev onemocní
00:26:27 a máme leukémii.
00:26:29 Takhle fakticky vypadá.
00:26:32 -Když se ta krev potom zcentrifuguje
00:26:35 a je zde veliké množství bílých krvinek,
00:26:38 tak ten proužek, který vzniká, tak je bílý.
00:26:43 -Podívejme se na to, jak to může potom vypadat. Je to ono?
00:26:46 -Tady je to přesně vidět.
-Tedy kde máme tu rakovinu?
00:26:49 Která část je ta rakovina, zjednodušeně řečeno,
00:26:52 to nádorové bujení?
00:26:54 -Ta bílá část uprostřed.
-Ten největší kus?-Ano.
00:26:57 -To, co máme dole, to červené?
-To jsou červené krvinky.
00:27:00 -Na tom ten největší kus, to je právě to, co je problém.
00:27:03 -Ano. A nahoře je krevní plasma.
00:27:05 Vždycky to tak je, plasma, takzvaný buffy coat,
00:27:08 tedy bílé krvinky s tím, co je tam ještě dalšího, a červené krvinky.
00:27:13 -U kolika lidí je u nás každý rok diagnostikována
00:27:16 nějaká forma leukémie?
00:27:20 -To jsou stovky lidí, je to zhruba, incidence se mění,
00:27:24 je 1,4 na 100 tisíc akutní myeloidní leukémie u mladých
00:27:28 a o řád je to více, tedy 10 až 20 na 100 tisíc lidí u lidí starších.
00:27:33 Podobně akutní lymfoblastická leukémie dospělých
00:27:36 je taky zhruba 1,5 na 100 tisíc.
00:27:38 Takže to jsou stovky nemocných ročně.
00:27:47 -Před 90 lety se setkali Albert Einstein a Charlie Chaplin.
00:27:52 Oba přišli na premiéru Chaplinova filmu Světla velkoměsta.
00:27:56 Fotku tweetnul Nobelovský výbor a zeptal se,
00:27:58 o čem si asi oba pánové povídali.
00:28:01 A nejpovedenější návrh? Einstein prý Chaplinovi řekl:
00:28:04 "Obdivuji, že svým uměním neřeknete ani slovo
00:28:07 a celý svět vám stejně rozumí."
00:28:09 A na to měl Chaplin odpovědět:
00:28:11 "Vás celý svět obdivuje, přestože vám nerozumí nikdo."
00:28:15 Tak ať se příští týden setkáte s porozuměním i beze slov.
00:28:19 -Poslední slovo dnešní Vědy 24 ale zatím ještě nepadlo.
00:28:23 Kolega Daniel Stach totiž získal
00:28:26 Cenu Ferdinanda Peroutky pro rok 2020.
00:28:29 Porota ocenila jeho spolehlivé a přehledné informování
00:28:32 během pandemie.
00:28:34 A to jak v pořadech Země v nouzi, tak v kontinuálním vysílání ČT24.
00:28:38 Proto ti, Dane, za celou redakci gratuluji.
00:28:42 A oba dva se těšíme ve Vědě 24 za týden zase na shledanou.
00:28:49 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2021
Týdenní souhrn toho nejdůležitějšího z oblasti světové i české vědy
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3