00:00:01 VĚDA 24

00:00:26 -Vítejte v propojeném světě:

00:00:28 lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:31 Přeji vám dobrý večer, začíná Věda 24.

00:00:35 Léky proti koronaviru.

00:00:37 S jakými lékaři pracují, jak jsou účinné

00:00:39 a na jakých principech fungují.

00:00:41 Vysvětlíme hned v úvodu.

00:00:44 Nový světový rekord laseru Bivoj.

00:00:46 V centru HiLASE překonal své vlastní maximum o 40 procent.

00:00:52 Jak reagovat na klimatické změny?

00:00:54 Do mezinárodního průzkumu se zapojil

00:00:56 milion a 200 tisíc lidí.

00:00:59 Většina chce situaci řešit hned a co nejaktivněji.

00:01:06 Jaké léky pomáhají proti nemoci covid-19?

00:01:10 Lékaři pracují s různými přístupy.

00:01:12 Řadě pacientů pomáhá například kyslík.

00:01:15 Lékaři ale můžou využít různé léky pro zmírnění průběhu nemoci.

00:01:19 Zatím jediný lék, který je přímo schválený proti nemoci covid-19,

00:01:22 je antivirotikum Remdesivir.

00:01:24 Zároveň odborníci ale testují i různé experimentální postupy.

00:01:28 Třeba koktejly protilátek, které by měly pomoct s virem bojovat.

00:01:32 Česká republika koupila přípravek od společnosti Eli Lilly.

00:01:35 Ministerstvo zdravotnictví zároveň jedná se zástupci firmy Regeneron.

00:01:39 Látky od obou společností už koupila německá vláda.

00:01:44 -Zatím experimentální látka, koktejl protilátek Bamlan.

00:01:47 V USA je schválená pro nouzové použití,

00:01:50 u nás musí získat výjimku od Ministerstva zdravotnictví

00:01:54 a doporučení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

00:01:58 -Ale já očekávám,

00:01:59 že úplně v nejbližších dnech to budeme mít hotovo.

00:02:02 -Pak můžou lékaři Bamlan začít používat.

00:02:04 Pomoct by měl pacientům s mírným průběhem,

00:02:06 aby se jejich stav dál nezhoršoval.

00:02:09 Riziko hospitalizace se v klinických testech snížilo

00:02:12 o skoro tři čtvrtiny.

00:02:14 -Bamlan obsahuje takzvané monoklonální,

00:02:16 uměle vytvořené protilátky.

00:02:18 Ty se navážou na S protein na povrchu viru

00:02:21 a zabrání tak jeho vstupu do lidských buněk.

00:02:24 Fungují podobně jako protilátky,

00:02:26 které si tělo vyvine po prodělání nemoci.

00:02:29 Ty umělé jsou ale přesnější.

00:02:33 -Monoklonální protilátky si můžete vybrat v laboratorních studiích

00:02:37 a vybrat si tu, která funguje nejlépe,

00:02:39 a tu potom masivně produkovat.

00:02:41 -Stejnou metodu využívá i látka od společnosti Regeneron.

00:02:44 Tu na podzim dostal tehdejší americký prezident Donald Trump.

00:02:57 -Na jejím testování se podílel i český vědec,

00:03:00 molekulární biolog Michal Gaži.

00:03:02 -Už vlastně někdy od léta

00:03:05 jsme začali provádět preklinické studie.

00:03:08 Celkově jsme udělali pro ně tři studie.

00:03:11 -Teď se vědci snaží zjistit,

00:03:13 jestli budou látky fungovat i proti novým variantám viru.

00:03:16 Jejich mutace totiž ovlivňují

00:03:18 i strukturu a fungování S proteinu.

00:03:20 -A proto by mohla být látka od společnosti Regeneron

00:03:23 výhodnější, obsahuje totiž dvě protilátky

00:03:26 a každá cílí na trochu jinou část S proteinu.

00:03:28 Díky tomu má větší šanci, že bude fungovat.

00:03:35 -Při pomoci pacientům s covidem

00:03:37 mají odborníci tři základní možnosti.

00:03:39 Zaprvé můžou zablokovat koronavirus samotný,

00:03:42 aby se v těle nemnožil a nemohl napadat zdravé buňky.

00:03:45 Zadruhé: pokud se už nemoc rozvine,

00:03:48 tak můžou lékaři napodobit imunitní systém

00:03:50 a do těla dodat protilátky,

00:03:52 buď od člověka, který už nemoc prodělal, nebo uměle vytvořené.

00:03:56 Anebo třetí přístup: tlumit projevy nemoci tak,

00:03:59 aby mělo tělo sílu s nákazou bojovat.

00:04:02 První možnost zastupuje Remdesivir.

00:04:05 To je zatím jediný schválený lék proti covidu,

00:04:07 cílí přímo na koronavirus jako takový.

00:04:10 -Vlastně ten vtip je v tom,

00:04:13 že ta látka byla nadesignována tak,

00:04:15 že ten virus nedokáže rozlišit

00:04:17 mezi tím falešným a tím přirozeným stavebním blokem.

00:04:20 Pokud je k dispozici ten falešný stavební blok,

00:04:23 tak ho zainkorporuje do toho genetického materiálu.

00:04:26 Ale co se stane potom,

00:04:28 když se provede inkorporace mechanismem toho viru,

00:04:32 tak to zastaví vlastně syntézu toho genetického materiálu.

00:04:36 Takže je to takový sebevražedný mechanismus pro ten virus.

00:04:40 -Na podobném principu funguje i Molnupiravir.

00:04:43 Původně měl pomáhat proti chřipce.

00:04:45 Stejně jako Remdesivir cílí na rozmnožování viru.

00:04:48 Má jednu velkou výhodu: může se podávat jako pilulka.

00:04:51 A to by hodně usnadnilo jeho použití v praxi.

00:04:54 Látka je zatím ve třetí fázi klinických testů.

00:04:57 První výsledky by mohly být v březnu.

00:04:59 Druhý přístup, dodání protilátek, reprezentuje mimo jiné

00:05:02 konvalescentní plazma.

00:05:04 Darovat ji můžou lidé, kteří už nemoc prodělali

00:05:07 a mají dostatek protilátek.

00:05:10 -Pokud se to vstříkne pacientovi, který zrovna má tu infekci,

00:05:13 ale zatím ještě protilátky nemá, tak mu to velice pomůže,

00:05:16 protože de facto jako kdyby byl

00:05:19 již tím předchozím pacientem imunizován.

00:05:23 -Princip tohoto postupu je starý.

00:05:26 Zatím ale není žádná klinická studie,

00:05:28 která by prokázala účinnost této léčby přímo proti nemoci covid-19.

00:05:33 -Ta obtížnost je v tom, že každý člověk,

00:05:36 který tou nemocí projde, má trošku jinou tu odpověď.

00:05:39 Můžete mít štěstí, někdo má krásné spektrum těch protilátek,

00:05:42 a třeba někdo nemá.

00:05:45 Čili tady ta reproducibilita je trošku omezená.

00:05:49 -A třetí přístup: pokud se nemoc rozvine,

00:05:52 je potřeba zabránit těžkému průběhu a co nejvíc zmírnit zánět.

00:05:56 S tím můžou pomoct kortikosteroidy.

00:05:58 Konkrétně látka Dexametazon podle studie na 6000 lidech

00:06:01 snižuje riziko úmrtí.

00:06:03 U pacientů na ventilátoru až o třetinu

00:06:06 a o pětinu na kyslíkové podpoře.

00:06:08 Jeho používání doporučuje i Evropská léková agentura.

00:06:11 Je třeba ho ale použít ve správnou chvíli a u správných pacientů.

00:06:15 A podobně by mohl fungovat i kolchicin,

00:06:18 látka, která se získává z rostlin, například z ocúnu jesenního.

00:06:22 Kanadští vědci jeho účinky testovali na 4500 lidech.

00:06:25 Zjistili, že by mohl pomáhat snižovat riziko hospitalizací.

00:06:29 Podle expertů je ale potřeba výsledky ještě ověřit.

00:06:32 Na hledání účinné léčby pro všechny typy pacientů

00:06:35 odborníci stále pracují.

00:06:37 Pokud se jim podaří najít účinnou látku,

00:06:40 tak musí látku také otestovat, zjistit, jestli je stabilní,

00:06:43 bezpečná, jaké má případně vedlejší účinky.

00:06:45 A musí taky zjistit, v jaké formě můžou lék podávat.

00:06:49 -To může rozhodnout,

00:06:51 jestli ten lék bude pouze jako infuze do žíly,

00:06:55 což je v nejtěžších případech možné,

00:06:57 ale to je velice nepraktické.

00:06:59 Anebo jestli najdete chemické složení v takové formě,

00:07:03 že si to můžete dát do té pilulky,

00:07:05 kterou spolknete a ono se to uvolní v těle.

00:07:08 To není vůbec triviální záležitost,

00:07:10 tohle všechno trvá mnoho měsíců a let.

00:07:12 Takže já odhaduju, že ta cílená léčiva proti koronaviru

00:07:17 tady budou během dvou let.

00:07:19 -Celkově se nákaza prokázala u 105 milionů lidí,

00:07:23 zemřely skoro 2 miliony a 300 tisíc lidí.

00:07:26 U nás je potvrzených celkově víc než milion nakažených.

00:07:30 V roce 2020 u nás zemřelo o 15 procent víc lidí

00:07:33 než v roce 2019.

00:07:38 -Tak je jasná korelace mezi vyššími počty úmrtí s covid

00:07:41 a vyššími počty všech úmrtí.

00:07:43 Takže ta souvislost s pandemickou situací tady nepochybně je.

00:07:46 -Jednou z nejvýraznějších tváří koronavirové pandemie

00:07:49 se stal stoletý veterán z druhé světové války

00:07:52 Sir Thomas Moore.

00:07:54 Na jaře proslul kampaní proti pandemii,

00:07:56 ve které se mu podařilo vybrat v přepočtu přes miliardu korun.

00:07:59 Slíbil, že do svých stých narozenin

00:08:02 obejde stokrát zahradu svého rodinného domu.

00:08:04 Původně chtěl vybrat 1000 liber,

00:08:06 nakonec shromáždil 33 milionů liber.

00:08:08 Sbírka se zapsala do knihy rekordů jako nejúspěšnější v historii.

00:08:11 Peníze šly na pomoc zdravotníkům v první linii.

00:08:14 Moora v červenci královna povýšila do rytířského stavu.

00:08:17 Tento týden zemřel na komplikace spojené s nákazou koronavirem.

00:08:21 Sir Thomas o své velké popularitě takto žertoval:

00:08:47 Laser Bivoj vylepšil svůj vlastní rekord.

00:08:50 Laser, který má největší průměrný výkon na světě,

00:08:54 posunul hranici o 40 procent.

00:08:56 Pracují s ním odborníci z centra HiLASE

00:08:58 v Dolních Břežanech nedaleko Prahy.

00:09:01 PRUDKÉ RYCHLÉ RÁZY

00:09:02 -Takhle zní Bivoj.

00:09:04 Vlastní pět let starý rekord v kategorii kilowattových laserů

00:09:08 překonal na konci ledna.

00:09:10 Podobné pulsy s energií přes 145 joulů dokázal

00:09:13 celou hodinu vystřelovat desetkrát za sekundu.

00:09:16 Výsledný střední výkon je necelý 1,5 kilowattu.

00:09:19 To se třeba v porovnání s příkonem obyčejné varné konvice

00:09:22 nezdá tak ohromující, jenže...

00:09:25 -Ta energie není veliká v porovnání

00:09:28 s rychlovarnou konvicí, ale je výhodná v tom,

00:09:31 že je komprimovaná ve velmi krátkém časovém okamžiku,

00:09:34 v našem případě v 10 nanosekundách.

00:09:37 -A díky tomuto stěsnání energie do krátkého mžiku

00:09:40 může světlo fungovat doslova jako rychlé a přesné kladivo.

00:09:44 -Lasery tohoto typu se nejčastěji používají k něčemu,

00:09:47 co by se dalo přirovnat k vyklepávání plechů.

00:09:49 Tyto malé jamky na povrchu této hliníkové destičky

00:09:52 vyklepal právě Bivoj.

00:09:54 A mnohonásobně tím zvýšil únavovou životnost tohoto kovu.

00:09:58 To je klíčové například

00:10:00 pro extrémně namáhané součástky na křídlech letadel.

00:10:03 -Vznikne tam nějaká velmi intenzivní tlaková vlna,

00:10:06 která způsobí, že ten materiál se plasticky zdeformuje.

00:10:10 -V opracované součástce se pak díky těmto deformacím

00:10:13 mnohem méně šíří trhliny.

00:10:16 Aby bylo možné rekordní energie vůbec produkovat,

00:10:19 museli čeští a britští experti

00:10:21 výrazně vylepšit odolnost mikroskopických vrstev,

00:10:24 které jsou součástí zrcadel

00:10:26 a dalších optických prvků uvnitř laseru.

00:10:29 -Turnovská firma Crytur tam odvedla obrovský kus práce.

00:10:34 Ty stávající, které byly k dispozici,

00:10:36 tak by ten tok optické energie nevydržely.

00:10:39 -Vypálily by se do nich takovéto tečky.

00:10:44 -Myslíte si, že svět je kvůli změně klimatu ve stavu nouze?

00:10:48 Pokud ano, co by s tím svět měl dělat?

00:10:50 To jsou dvě z osmi otázek,

00:10:52 na které odpověděl milion a 200 tisíc lidí z 50 zemí světa.

00:10:56 Je to zatím největší průzkum mínění o změně klimatu.

00:10:59 Nebyl vybrán reprezentativní vzorek,

00:11:01 lidé vyplňovali internetový dotazník.

00:11:04 Konkrétně 59 procent odpovědí na druhou otázku znělo:

00:11:07 "Udělejme urychleně vše, co je potřeba."

00:11:10 Pětina lidí si myslí, že bychom měli jednat pomalu,

00:11:12 a až ve chvíli, kdy zjistíme víc, měla by být akce razantnější.

00:11:16 10 procent respondentů pak uvedlo,

00:11:18 že svět už teď v souvislosti se změnou klimatu dělá dost

00:11:21 a 11 procent by nedělalo vůbec nic.

00:11:24 Největší podporu mají rychlé změny v ekonomicky rozvinutých zemích,

00:11:28 na úrovni až 70 procent.

00:11:30 Ve středně rozvinutých státech pak častěji zaznívá názor,

00:11:33 že svět dělá dost, nebo by se nemělo dělat nic.

00:11:36 Prakticky stejné výsledky přišly i z nejméně rozvinutých zemí.

00:11:40 Přímo v České republice tento výzkum neprobíhal,

00:11:43 a proto přesná data nemáme.

00:11:45 -Víme, že ty výsledky v České republice,

00:11:48 které jsou sbírány v řadě šetření v posledních letech,

00:11:51 se poměrně dost shodují s výsledky třeba v západních zemích,

00:11:54 tak jak to ukázal tento výzkum.

00:11:56 -Rozdílné postoje odpovídaly rozdílnému vzdělání.

00:11:59 V zemích, kde je vzdělání na vyšší úrovni,

00:12:02 vnímají lidé nutnost rychlých změn naléhavěji.

00:12:04 Zároveň větší starost o klima mají spíše mladší než starší lidé.

00:12:08 -Nám se třeba ukazovalo, že lidé, kteří mají velmi široký záběr,

00:12:13 zajímá je opravdu široké spektrum témat,

00:12:15 tak u nich třeba témata životního prostředí

00:12:18 jsou opravdu velmi silně zastoupená v jejich postojích.

00:12:23 Naopak třeba lidé, kteří dávají více přednost bulváru,

00:12:26 tak u nich právě zájem o životní prostředí je o poznání slabší.

00:12:31 -Největší vertikální zahrada v Evropě.

00:12:34 Je na severu Španělska a je přes 30 metrů vysoká

00:12:37 a skoro 20 metrů široká.

00:12:39 Navíc se sama udržuje, pomáhá jí v tom

00:12:42 automatizovaný zavodňovací systém z Univerzity v Seville.

00:12:46 -Přes 500 metrů čtverečních živé zelené plochy.

00:12:49 Tak vypadá nová vertikální zahrada ve španělském Santanderu.

00:12:53 Pokrývá jednu ze stěn opuštěné továrny.

00:12:57 -Máme tu 22 300 rostlin, celkem jde o 26 druhů.

00:13:03 -Architektům dodal technologie univerzitní start-up

00:13:06 zaměřený na modernizaci veřejného prostoru.

00:13:09 Každá z rostlin má svou kapsu z nepropustného textilu.

00:13:13 Jednotlivé kapsy pak spojuje rozsáhlá kovová síť

00:13:16 zavodňovacího systému.

00:13:18 -Ten má čidla, která umí regulovat teploty,

00:13:22 vlhkost a následně výdej vody.

00:13:26 Stejně tak monitorují celkový stav zahrady a každou z rostlin,

00:13:30 protože některé potřebují více vody než ty ostatní.

00:13:33 -Automatizovaný je i systém osvětlení,

00:13:35 to má fungovat zejména v oblačných dnech.

00:13:38 Jinak si konstrukce vystačí se světlem,

00:13:40 které proniká střechou.

00:13:44 Realizaci projektu podle jeho autorů

00:13:47 urychlila pandemie koronaviru.

00:13:49 -Myslím, že nás donutila přehodnotit to,

00:13:52 jak vypadá naše bezprostřední okolí, co v něm je.

00:13:57 A díky tomu jsme si všimli, co v městském prostoru chybí,

00:14:00 ztratili jsme jakékoli spojení s přírodou.

00:14:03 -Objekt mají postupně vyplnit veřejné ateliéry a dílny

00:14:06 nebo třeba televizní a rozhlasové studio.

00:14:09 Otevřít by se měl na jaře,

00:14:11 pokud to epidemická situace dovolí.

00:14:17 -Před 55 lety sovětská sonda Luna 9,

00:14:21 jako první člověkem vyrobené těleso,

00:14:23 měkce přistála na povrchu Měsíce.

00:14:25 Přibližně 100 kilogramové pouzdro dosedlo v oblasti Oceánu bouří.

00:14:29 V závodě o vesmír mezi Sovětským svazem a Spojenými státy

00:14:33 to bylo další z řady prvenství pro Sověty.

00:14:35 Přistání Luny bylo na tehdejší poměry dost komplikované.

00:14:39 -Těsně nad povrchem se ještě nafoukl takový airbag

00:14:42 kolem přistávací části.

00:14:47 Raketové motory prudkou rychlostí dopadly na Měsíc a rozbily se,

00:14:51 ale hlavice s aparaturou se oddělila,

00:14:53 airbag párkrát poskočil po měsíčním povrchu,

00:14:56 poté se airbagy vypustily a na povrchu Měsíce byla Luna 9,

00:15:00 což byla taková koule o velikosti plážového míče,

00:15:03 měla poloměr asi 60 centimetrů.

00:15:05 Rozvinuly se takové okvětní lístky.

00:15:08 -Sonda měla na palubě kameru a zpět poslala

00:15:11 velmi detailní snímky měsíčního povrchu,

00:15:13 mimo jiné tuhle fotku.

00:15:16 -To vysílání z Měsíce, myslím přenos těch snímků,

00:15:21 Sověti nejdříve tajili,

00:15:23 ale zachytily ho americké zpravodajské služby

00:15:26 a potom také Angličani

00:15:28 v observatoři Jodrell Bank ve Velké Británii.

00:15:31 A vlastně západní svět ty snímky publikoval dříve než sami Sověti.

00:15:36 -Tím, že Luna 9 hladce dosedla, udělala ten zásadní objev,

00:15:40 protože se nepropadla.

00:15:42 Ukázala tak, že měsíční povrch je dostatečně pevný,

00:15:46 aby na něm mohla přistát sonda, a tak mohli i chodit lidé.

00:15:49 Ty tam Američané poslali o tři a půl roku později.

00:15:52 Vesmírný souboj byl pro Sovětský svaz a Spojené státy

00:15:56 důležitý i z jiných důvodů.

00:15:59 -Navíc samozřejmě tímhle způsobem

00:16:01 si také jak Spojené státy americké, tak Sovětský svaz

00:16:04 testovaly to, jakou mají vlastně vojenskou technologii.

00:16:07 Takhle nenápadně si ukazovali, jak jsou vlastně vojensky vyspělí.

00:16:11 -Výbuchem skončil test prototypu rakety Starship SN9

00:16:14 americké společnosti SpaceX.

00:16:16 Stroj vystoupal do desetikilometrové výšky,

00:16:19 během přistávání ale selhal jeden z motorů

00:16:21 a raketa po tvrdém nárazu explodovala.

00:16:23 V budoucnu má sloužit pro pilotované lety

00:16:26 nejen na oběžnou dráhu, ale i k Měsíci a Marsu.

00:16:29 Test dalšího prototypu se má konat ještě v únoru.

00:16:33 Americký miliardář Jared Isaacman si u společnosti SpaceX zaplatil

00:16:37 pro sebe a tři další vesmírné turisty let na oběžnou dráhu.

00:16:42 Šlo by o první cestu do vesmíru,

00:16:44 kdy na palubě nebude žádný profesionální kosmonaut.

00:16:47 Mise je plánovaná na říjen. Kolik za let zaplatil, se neví.

00:16:50 Miliardář, který se zároveň rozhodl darovat 100 milionů dolarů

00:16:54 jedné dětské nemocnici v Memphisu,

00:16:56 ale řekl, že tato částka daleko přesahuje náklady na misi.

00:17:01 Americká společnost Boeing by chtěla v březnu zopakovat

00:17:04 testovací let své kosmické lodě Starliner, která by měla

00:17:07 dopravovat astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici.

00:17:10 Informovala o tom NASA.

00:17:12 Stejně jako v případě prvního testu před 13 měsíci

00:17:15 poletí loď bez posádky.

00:17:17 Starliner má na ISS dovézt náklad

00:17:19 a po týdnu přistát zpátky na planetě Zemi.

00:17:26 Dvě nohy s kolečky a na nich tělo plné elektrotechniky,

00:17:30 tak vypadá robot Skejto, kterého vytvořili studenti z ČVUT.

00:17:33 Stejně jako jeho pokročilejší příbuzní ze zahraničí,

00:17:37 by i Skejto podle autorů mohl v budoucnu sloužit jako průvodce,

00:17:40 poslíček anebo skladník.

00:17:42 Jeden pokyn palcem a robot Skejto se rozjíždí.

00:17:45 Pohyb, který občas připomíná bruslení,

00:17:48 zajišťují dvě natahovací nohy.

00:17:51 -Potom tam jsou čtyři motory, pak je tam nějaká elektronika,

00:17:56 nějaké vodiče, výpočetní technika a vzadu je velká baterie.

00:18:00 -Všechny ostatní díly pochází ze 3D tiskárny.

00:18:03 Tohle je třeba několik prototypů nohy.

00:18:06 -Pneumatiky toho robota jsou také vytištěné.

00:18:10 Je to z flexibilního materiálu,

00:18:12 takže tohle skutečně je guma vytištěná na 3D tiskárně.

00:18:15 Je to bezdušová pneumatika, takže se nemusí nafukovat.

00:18:18 -Díly jsou odolné, a přesto lehké, celý robot váží jen 5 kilogramů.

00:18:22 S pomocí 3D tisku by ho navíc měl sestavit i pokročilý kutil.

00:18:26 Autoři totiž plánují zveřejnit podrobný návod.

00:18:30 Všechny součástky by podle nich měly vyjít

00:18:32 na zhruba 50 tisíc korun.

00:18:34 -To skutečně nebývá zvykem.

00:18:38 Většinou jakékoliv laboratorní zařízení, neřkuli robot,

00:18:41 tak většinou jsou to stovky tisíc investic do speciálních dílů,

00:18:44 speciálních zařízení.

00:18:46 -Inženýr Krištof Pučejdl robota vytvořil

00:18:49 společně s kolegou Martinem Gurtnerem.

00:18:51 Ten měl na starost hlavně to, jak se Skejto pohybuje.

00:18:55 -My mu vlastně řekneme, jeď takovouto rychlostí.

00:18:59 A on sám už si zajistí, že nepřepadne dopředu nebo dozadu

00:19:02 a jede tou danou rychlostí.

00:19:04 -Rozjet se umí rychlostí 5 kilometrů v hodině.

00:19:07 Musí ale jet po rovném povrchu.

00:19:09 -Robota teď čeká další fáze softwarového vývoje.

00:19:12 Na jejím konci by měl umět překonávat různé překážky,

00:19:16 měl by třeba skákat do takovýchto schodů.

00:19:19 -Ten výskok je potřeba dopředu v počítači

00:19:21 na simulačním modelu toho robota naplánovat,

00:19:26 co je potřeba udělat, třeba na 5 sekund dopředu,

00:19:29 aby ten robot vyskočil.

00:19:31 A pak, v reálu, když už chceme s robotem vyskočit,

00:19:34 tak jenom spustíme sekvenci kroků, aby se tak stalo.

00:19:37 -Další inspiraci pak autoři můžou čerpat v zahraničí,

00:19:40 takhle vypadá robot Ascento z univerzity v Curychu.

00:19:43 Ještě dál je dvounožec Handle

00:19:45 americké společnosti Boston Dynamics.

00:19:48 Jeho vybavení napovídá,

00:19:49 jakou cestou by se v budoucnu mohl vydat i český Skejto.

00:19:58 -Čtyřsetkrát zvětšená lidská buňka

00:20:00 a na jejím povrchu mikroskopicky vypálené logo České televize.

00:20:05 Záměrně ji takto "poškodili"

00:20:07 vědci z Univerzity Palackého v Olomouci

00:20:10 a z Masarykova onkologického ústavu v Brně.

00:20:12 Využili k tomu svoji nově vyvinutou metodu.

00:20:15 Ta umožňuje s velkou přesností

00:20:17 vystavovat jednotlivé bílkoviny stresu.

00:20:19 A studovat tak podstatu procesů, které vedou k rozvoji řady nemocí.

00:20:23 Objev zveřejnil časopis Nature Communications.

00:20:27 Vrací se k nám vlci.

00:20:29 Vědci pomocí terénního pozorování zjistili,

00:20:32 že jen za loňský rok přibyla čtyři nová teritoria, ve kterých žijí.

00:20:36 Na našem území se tak zdržují už celkem na 22 místech,

00:20:39 ve všech případech jde o příhraniční horské oblasti.

00:20:42 Vzrůstá populace šelem, ale nesouvisí to s tím,

00:20:45 že by se výrazně zlepšilo životní prostředí.

00:20:51 -Vlk se nevrací nebo nevyskytuje jen tam,

00:20:54 kde je neporušená příroda, ale ve většině případů

00:20:57 je to krajina poměrně silně využívaná člověkem,

00:20:59 protože jinou v Evropě nenajdeme.

00:21:02 Jsou to všechno oblasti, kde je dostatečná lesnatost,

00:21:05 je tam dostatek zvěře a potravy a ten vlk tam má vhodné podmínky.

00:21:08 -Typickou vlčí smečku tvoří pár dospělých a jejich potomci,

00:21:11 obvykle tedy čtyři až šest vlků.

00:21:14 Takových smeček je na našem území podle vědců čtrnáct.

00:21:17 A kromě nich je v české přírodě ještě dalších

00:21:19 8 samostatných vlčích párů bez potomků.

00:21:22 Vlci se začali na naše území vracet

00:21:24 od 90. let minulého století.

00:21:26 Víc než osm desetiletí tady totiž žádní nebyli.

00:21:29 Toho posledního zastřelili 5. března 1914 místní obyvatelé

00:21:33 u Bukovce v Beskydech.

00:21:35 Dodnes má na místě dokonce svůj pomník.

00:21:37 Pak se ale vlkům začalo u nás zase víc dařit.

00:21:43 -V Česku je vlk od roku 1992 chráněný druh

00:21:46 a i ta nálada ve společnosti je podstatně lepší,

00:21:49 než byla před 100 lety.

00:21:51 Takže i změny v zemědělství a v krajině postupně vedly k tomu,

00:21:54 že to prostředí pro vlka, jak ty podmínky prostředí,

00:21:57 tak sociální, nálada ve společnosti byla lepší,

00:22:00 a proto se vlkům tady začalo postupně více dařit.

00:22:03 -Vlků ale nepřibývá jen u nás,

00:22:05 ale také v okolních státech je populace stále větší.

00:22:08 Zároveň ale neplatí,

00:22:10 že by se zvyšoval počet útoků vlků na člověka.

00:22:12 V Evropě zabil vlk člověka naposledy před 40 lety.

00:22:15 Odborníci přesto jasně říkají, vlky nekrmit

00:22:18 a ideálně se k nim vůbec nepřibližovat.

00:22:26 Muž se zlatým jazykem.

00:22:28 Egyptští archeologové ho objevili v chrámu Taposiris Magna

00:22:31 neboli Velkém chrámu Osirise.

00:22:34 Jeho pozůstatky byly v jednom ze 16 skalních hrobů.

00:22:37 Pravý jazyk mu balzamovači pravděpodobně odstranili

00:22:40 a nahradili zlatým.

00:22:42 Zřejmě tak zemřelému chtěli pomoct mluvit s Osirisem,

00:22:45 pánem podsvětí a soudcem mrtvých.

00:22:47 V hrobkách se také zachovaly kamenné pohřební masky,

00:22:50 které ukazují podobu zemřelých.

00:22:53 Masožravé rostliny patří

00:22:55 k nejzranitelnějším organismům na planetě,

00:22:58 čtvrtině hrozí vyhynutí.

00:22:59 Jsou totiž příliš specializované, proto na ně silně dopadá

00:23:03 změna klimatu i řada činností, kterými člověk mění planetu.

00:23:05 Masožravé rostliny jsou jedinečné tím,

00:23:08 že získávají živiny z živé kořisti

00:23:10 a často také mají jedinečné a vzájemně prospěšné vztahy

00:23:13 s dalšími druhy.

00:23:16 Tohle je irbis neboli sněžný levhart.

00:23:19 Studovat irbisy volné přírodě je dost složité.

00:23:22 Jsou hodně ostražití a často se skrývají,

00:23:25 ve svém přirozeném prostředí jsou navíc skoro neviditelní.

00:23:28 Videopast v severním Pákistánu přesto jednoho irbise zachytila,

00:23:32 řevem oznamoval samici, že se chce pářit.

00:23:34 Jak to znělo, si můžete poslechnout na webu Věda24.cz.

00:23:45 PLÁČ

00:23:47 -Bolest. Cítíme ji od narození a provází nás celý život.

00:23:51 Její cesta začíná nejčastěji ve volných nervových zakončeních,

00:23:55 takzvaných nociceptorech.

00:23:57 -Ty jsou rozmístěny skoro po celém těle.

00:24:00 Průměrně jich má každý člověk víc než 3 miliony.

00:24:03 Hodně jich je třeba v konečcích prstů, uvnitř zubů

00:24:07 anebo v rohovce oka.

00:24:09 -Ta informace po tom poškození se šíří nervovými vlákny

00:24:12 na míšní úroveň, tam dochází k jejímu zpracování

00:24:15 a následně se ta informace šíří dál přes míchu,

00:24:18 mozkový kmen, thalamus

00:24:21 až do mozkové kůry, tedy to znamená do mozku.

00:24:24 -A tělo si uvědomí, že ho něco bolí.

00:24:26 Specifická je bolest vnitřních orgánů.

00:24:28 -My nevnímáme přímo bolest uvnitř toho orgánu,

00:24:31 že bychom mohli říct třeba, bolí mě žlučník nebo ledviny,

00:24:36 ale vnímáme ji na povrchu těla.

00:24:38 Takový klasický případ je infarkt myokardu,

00:24:41 kdy vlastně ta bolest projikuje do ruky,

00:24:43 střílí za hrudní kostí a tak dále.

00:24:45 A ty mechanismy, proč dochází k přenesení na povrch těla,

00:24:48 je to, že dochází k zpracování té informace na míšní úrovni

00:24:52 a centrální nervový systém, mozek,

00:24:54 vnímá ten bolestivý podnět z toho vnitřního orgánu,

00:24:57 vnímá jako kdyby přicházel z povrchu toho těla, z té kůže.

00:25:01 -To ale neplatí pro všechny vnitřní orgány.

00:25:04 Třeba v mozku nervy nejsou,

00:25:06 a tak nás ve většině případů nebolí.

00:25:08 I proto můžou být pacienti

00:25:10 při některých operacích mozku při vědomí.

00:25:17 A může se stát, že cítíme bolest i tam, kde už by být neměla.

00:25:43 -Centrální nervový systém ty nervové pulsy,

00:25:48 které vznikají třeba v tom nervovém pahýlu

00:25:50 na konci té amputované končetiny,

00:25:52 interpretuje stejně, jako by interpretoval, že je to bolest.

00:25:55 -Obecně ale platí, že bolest nám pomáhá.

00:25:58 Je to signál, že něco není v pořádku

00:26:00 a snaha našeho těla nás na problém upozornit.

00:26:03 Díky tomu třeba sundáme ruku z horké plotýnky.

00:26:12 -Proudí v nás, přiváží to, co potřebujeme, odváží to,

00:26:17 čeho se potřebujeme zbavit.

00:26:19 Krev. Právě o ní mluvil v Hyde Parku Civilizace prof. Cetkovský.

00:26:23 A popsal také, co se děje, když krev onemocní

00:26:27 a máme leukémii.

00:26:29 Takhle fakticky vypadá.

00:26:32 -Když se ta krev potom zcentrifuguje

00:26:35 a je zde veliké množství bílých krvinek,

00:26:38 tak ten proužek, který vzniká, tak je bílý.

00:26:43 -Podívejme se na to, jak to může potom vypadat. Je to ono?

00:26:46 -Tady je to přesně vidět.
-Tedy kde máme tu rakovinu?

00:26:49 Která část je ta rakovina, zjednodušeně řečeno,

00:26:52 to nádorové bujení?

00:26:54 -Ta bílá část uprostřed.
-Ten největší kus?-Ano.

00:26:57 -To, co máme dole, to červené?
-To jsou červené krvinky.

00:27:00 -Na tom ten největší kus, to je právě to, co je problém.

00:27:03 -Ano. A nahoře je krevní plasma.

00:27:05 Vždycky to tak je, plasma, takzvaný buffy coat,

00:27:08 tedy bílé krvinky s tím, co je tam ještě dalšího, a červené krvinky.

00:27:13 -U kolika lidí je u nás každý rok diagnostikována

00:27:16 nějaká forma leukémie?

00:27:20 -To jsou stovky lidí, je to zhruba, incidence se mění,

00:27:24 je 1,4 na 100 tisíc akutní myeloidní leukémie u mladých

00:27:28 a o řád je to více, tedy 10 až 20 na 100 tisíc lidí u lidí starších.

00:27:33 Podobně akutní lymfoblastická leukémie dospělých

00:27:36 je taky zhruba 1,5 na 100 tisíc.

00:27:38 Takže to jsou stovky nemocných ročně.

00:27:47 -Před 90 lety se setkali Albert Einstein a Charlie Chaplin.

00:27:52 Oba přišli na premiéru Chaplinova filmu Světla velkoměsta.

00:27:56 Fotku tweetnul Nobelovský výbor a zeptal se,

00:27:58 o čem si asi oba pánové povídali.

00:28:01 A nejpovedenější návrh? Einstein prý Chaplinovi řekl:

00:28:04 "Obdivuji, že svým uměním neřeknete ani slovo

00:28:07 a celý svět vám stejně rozumí."

00:28:09 A na to měl Chaplin odpovědět:

00:28:11 "Vás celý svět obdivuje, přestože vám nerozumí nikdo."

00:28:15 Tak ať se příští týden setkáte s porozuměním i beze slov.

00:28:19 -Poslední slovo dnešní Vědy 24 ale zatím ještě nepadlo.

00:28:23 Kolega Daniel Stach totiž získal

00:28:26 Cenu Ferdinanda Peroutky pro rok 2020.

00:28:29 Porota ocenila jeho spolehlivé a přehledné informování

00:28:32 během pandemie.

00:28:34 A to jak v pořadech Země v nouzi, tak v kontinuálním vysílání ČT24.

00:28:38 Proto ti, Dane, za celou redakci gratuluji.

00:28:42 A oba dva se těšíme ve Vědě 24 za týden zase na shledanou.

00:28:49 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2021