00:00:01VĚDA 24

00:00:27-Vítejte v propojeném světě:

00:00:30lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:32Přeji vám dobrý večer, začíná VĚDA 24.

00:00:37Ostrovský klášter byl zničen během husitských válek,

00:00:40teď ožil ve virtuálním světě.

00:00:44Kilogram má novou definici.

00:00:46Nebude se odvozovat od závaží, bude se počítat.

00:00:51Národní cenu vlády Česká hlava převezme Jaroslav Doležel,

00:00:55podílel se třeba na rozluštění genomu pšenice.

00:01:02Zanikl na sklonku středověku, dnes se dá ale znovu prozkoumávat.

00:01:07Ostrovský klášter.

00:01:09Čeští vědci virtuálně zrekonstruovali stavbu,

00:01:11ze které dnes zbyly jen základy.

00:01:14A ty jsou u soutoku Vltavy a Sázavy.

00:01:18-Prohlídka dnes už neexistující památky.

00:01:21Vědci chtěli středověkou stavbu co nejlépe napodobit.

00:01:24-Šli jsme, dá se říct, do centimetrových detailů,

00:01:29jsou vymodelovány i de facto jednotlivé prvky těch oken.

00:01:33-Areál sloužil benediktýnskému řádu.

00:01:35-Byl založen Boleslavem II.

00:01:37úplně na sklonku jeho vlády, v roce 999.

00:01:40Patří mezi jedny vůbec z nejstarších klášterů

00:01:43v českých zemích.

00:01:45-Klášter stával na tomto ostrově u Davle,

00:01:47je to zhruba 20 kilometrů od Prahy.

00:01:49Do dnešního dne se dochovaly pouze základy kláštera,

00:01:52který byl zničen během husitských válek.

00:01:55Právě z původního půdorysu vychází i 3D model.

00:01:58Vědci využili poznatky z archeologických výzkumů,

00:02:00ale i moderní technologie, jako třeba laserové skenování.

00:02:04Modelování zabralo zhruba dva roky.

00:02:06-My jsme zkoušeli vytvořit ty modelace nějakým způsobem

00:02:13i v jinačích ročních obdobích, nejenom v létě,

00:02:17jak by si to spousta lidí představovalo.

00:02:19-Kromě toho vizualizace nabídne i pohled do interiéru.

00:02:22-My jsme vlastně navštívili okolní kláštery,

00:02:25kde jsme zažádali o možnost fotografování

00:02:29právě pro ten náš model.

00:02:32Snažili jsme se pomocí grafického tabletu vytvářet

00:02:36rekonstrukce těch jednotlivých maleb.

00:02:38-3D model se stane součástí expozice muzea v Jílovém u Prahy.

00:02:42Do budoucna chtějí autoři nabídnout

00:02:44i prohlídky pomocí brýlí pro virtuální realitu.

00:02:49-Vědci vymodelovali celý klášterní komplex

00:02:52a snažili se zachytit i drobné budovy, které lépe ukážou,

00:02:56jaký byl tehdy každodenní život.

00:02:59Vycházeli přitom z jiných staveb, které se dochovaly do současnosti.

00:03:03-My jsme našli obdobné kláštery, podle kterých jsme se snažili

00:03:07vlastně postupovat s celkovou tou rekonstrukcí.

00:03:09Tady vidíme například rajskou zahradu v okolí kvadratury.

00:03:14Tady byly nějaké, dá se říct, zemědělské budovy

00:03:18a nejrůznější dílny.

00:03:20A pak samozřejmě celý klášter.

00:03:23Dá se říct, že výšky věží a dalších objektů

00:03:27jsme brali zejména podle klášteru v Milevsku.

00:03:34-Čeští vědci pomáhají virtuálně oživovat i památky v zahraničí,

00:03:38které už nestojí.

00:03:40Když radikálové z takzvaného Islámského státu

00:03:43zničili desítky starobylých památek v iráckém Mosulu,

00:03:46čeští odborníci začali vytvářet 3D modely.

00:03:49Tohle je konkrétně jejich pohled na dřívější podobu města.

00:03:52Jednou z dominant města byla mešita al-Nuri z 12. století.

00:03:55Stavbu s 45metrovým minaretem islamisté vyhodili do povětří

00:03:59těsně před osvobozením města.

00:04:013D model vznikl z dostupných fotografií,

00:04:04stavebních plánů a leteckých záběrů.

00:04:07-My jsme si museli stanovit,

00:04:10ze které doby tuto rekonstrukci vytvoříme.

00:04:13Jelikož ty materiály byly z různých dob,

00:04:15například zde můžete vidět ochoz, který už tam nebyl.

00:04:19-Podle naší ověřené databáze bylo v Mosulu zničeno 47 staveb

00:04:24v době nadvlády Islámského státu.

00:04:28-Ochránit památky, ještě než se poškodí.

00:04:31I na tom pracují čeští odborníci.

00:04:33Třeba ti z ČVUT pomáhají dokumentovat aktuální stav

00:04:36sousoší na Václavském náměstí.

00:04:39Vytvářejí prostorové vizualizace,

00:04:41které na památce odhalí i jemná porušení

00:04:44a také změny, a to i v těžce přístupných částech.

00:04:47Výsledky budou sloužit jako podklady

00:04:50pro případnou rekonstrukci.

00:04:56Odborníci upřesnili definici kilogramu.

00:04:58Dohodli se na mezinárodní konferenci ve Francii.

00:05:01Lidstvo by si tak už mělo být jisté,

00:05:04kolik přesně jeden kilogram váží.

00:05:06A platit by to mělo i do budoucna. Změna začne platit za půl roku.

00:05:11-129 let slouží toto přísně chráněné závaží

00:05:14ze slitiny, iridia a platiny

00:05:16jako jediný ideální vzor jednoho kilogramu.

00:05:19Etalon vznikl na základě ještě starší definice.

00:05:30-Už brzy bude tento etalon uchovávaný nedaleko Paříže

00:05:33spíš exponátem do muzea.

00:05:35Jeho váha se totiž během let nepatrně snižuje.

00:05:38Za 100 let může zhubnout asi o hmotnost zrnka písku.

00:05:42A to je neúnosné.

00:05:44-Pro samotné měření hmotnosti by současná přesnost postačovala,

00:05:47ale například zpřesněním realizace hmotnosti

00:05:50se poměrně výrazně zpřesní i realizace elektrických veličin,

00:05:54která dnes již byla nedostatečná.

00:05:56Zejména v oboru mikroelektroniky nebo v oblasti navigace.

00:06:00-Odborníci zasedající ve Versailles odhlasovali,

00:06:04že hmotnost se od května příštího roku

00:06:06bude definovat jinak.

00:06:09Pomocí jedné z neměnných fyzikálních konstant:

00:06:12konkrétně fixované hodnoty Planckovy konstanty.

00:06:16-Je to největší změna v historii soustavy jednotek SI.

00:06:19Je to změna, kterou vyvrcholilo úsilí dvou generací fyziků.

00:06:24-Běžného života, obchodu ani průmyslu

00:06:27se změna prakticky nedotkne.

00:06:28Důležitá je hlavně pro ta nejpřesnější měření.

00:06:32A pocítí ji taky studenti ve školách.

00:06:34-V současnosti můžeme studentům názorně něco ukázat.

00:06:37A teď máme něco nového sice, ale abstraktního.

00:06:40To co zkrátka si nedokáží vůbec představit.

00:06:43Takže je to spíše, jak my říkáme, biflování nazpaměť.

00:06:47-Kromě kilogramu se teď zásadně změnila

00:06:50definice i dalších jednotek,

00:06:52například definice termodynamické teploty, tedy kelvinu.

00:06:55-Toto je artefakt trojného bodu vody,

00:06:58od kterého je odvozena jednotka kelvin.

00:07:01Jsou tam pohromadě tři fáze.

00:07:03Kapalina, tuhá fáze a nahoře je vodní pára.

00:07:07-Stejně jako v případě kilogramu,

00:07:09i u kelvinu se nově využije neměnná přírodní konstanta.

00:07:13Tentokrát ta Boltzmannova.

00:07:17-Jeden kilogram tedy vědci spočítají

00:07:19pomocí Planckovy konstanty.

00:07:21Metrologové ji pro tyto účely zafixovali přesně na této hodnotě.

00:07:25Díky tomu mohou nově definovaný kilogram dopočítávat,

00:07:29ale taky takzvaně experimentálně realizovat, tedy zvážit.

00:07:33A to například pomocí tohoto zařízení.

00:07:35Tomu se říká Kibblovy váhy a je to extrémně přesný

00:07:39a taky extrémně drahý přístroj pro měření hmotnosti,

00:07:42který využívá právě Planckovu konstantu.

00:07:44Kromě kilogramu se od příštího roku

00:07:47technicky změní také definice dalších jednotek,

00:07:50například jednotka elektrického proudu,

00:07:52látkového množství nebo svítivosti.

00:07:56-Došlo k jedné z největších změn za dobu historie metrické konvence.

00:08:02Všechny základní jednotky SI byly navázány

00:08:05na hodnoty základních fyzikálních konstant, které byly zafixovány.

00:08:09-V historii panoval ve váhách a mírách pořádný chaos.

00:08:13Lišily se napříč zeměmi i městy.

00:08:15U nás třeba existoval prst,

00:08:17který odpovídal necelým dvěma centimetrům.

00:08:20Pěst potom měla necelých 10 cm

00:08:22a český loket skoro 60 centimetrů.

00:08:24Sáh dříví představoval necelých 3,5 kubických metrů.

00:08:28Bečka soli 87 litrů.

00:08:30A máz, typicky máz piva, skoro 1,5 litru.

00:08:33A třeba taková česká hřivna vážila přibližně čtvrt kila.

00:08:37Další jednotky pak využívala různá řemesla,

00:08:40třeba mlynáři nebo krejčí.

00:08:42-Česká měřice se shodovala s rakouskou, pokud jde o objem.

00:08:46A moravská měřice měla o litr více, 62,5 litru.

00:08:50-Při žehlení těchto sukýnek využívám toho,

00:08:53že skládám přes prsty.

00:08:57A vlastně na výšku dvou prstů mně vychází tady u toho kroje

00:09:01ten jeden fald.

00:09:03Takže ta míra dejme tomu těch prstů

00:09:06se používá u některých věcí do dneška.

00:09:10-Vědci dnes často pracují v extrémně malých rozměrech,

00:09:13typicky třeba v nanometrech.

00:09:161 nanometr je jedna miliardtina metru.

00:09:18Pro představu, do tloušťky vlasu by se vešel 80 000krát.

00:09:23To takový grafen, tedy materiál,

00:09:25který je tvořený jen jednou vrstvou atomů,

00:09:28má tloušťku 0,17 nanometru, šroubovice DNA 2 nanometry

00:09:32a virus HIV má průměr asi 120 nanometrů.

00:09:35Nic z toho není pořádně vidět ani v optických mikroskopech.

00:09:39Vědci tak často musí sáhnout

00:09:41třeba po elektronových mikroskopech.

00:09:44-Zatímco dřív na výrobu léčiv stačil pouhý zrak,

00:09:47dnes potřebujeme vidět daleko podrobněji,

00:09:49na úroveň molekul.

00:09:51Třeba tento kryo-elektronový mikroskop

00:09:53umožňuje nahlédnout do nitra buněk a zkoumá vzorky,

00:09:56které jsou i tisíckrát menší, než je tloušťka lidského vlasu.

00:10:00-Přesný čas je zase klíčový

00:10:02třeba pro správné fungování satelitní navigace.

00:10:04Ani sebepřesnější jednotky ale nejsou zárukou úspěchu.

00:10:08Je taky potřeba, aby všichni používali ty samé.

00:10:11A právě to se nestalo při přípravě letu sondy Mars Climate Orbiter,

00:10:14která měla na rudé planetě zkoumat počasí.

00:10:17Sonda za víc než 300 milionů dolaru

00:10:20shořela v marťanské atmosféře jen proto,

00:10:22že jedna z dodavatelských firem používala

00:10:24pro výpočet impulsů trysek imperiální libry za sekundu,

00:10:28zatímco NASA počítala s newtony za sekundu.

00:10:34-Národní cenu vlády Česká hlava dnes večer převezme

00:10:37rostlinný genetik Jaroslav Doležel.

00:10:39Podílel se třeba na rozluštění genomu pšenice a ječmene.

00:10:43Výzkum jeho týmu má pomoct při šlechtění plodin,

00:10:45které budou odolnější vůči škůdcům a klimatické změně.

00:10:49Celé slavnostní předávání můžete sledovat od 21.45 na ČT2.

00:10:53-Pro třetinu lidstva je to základní potravina.

00:10:56Genetická informace pšenice

00:10:58je ale pětkrát větší než u člověka.

00:11:01K rozluštění jejího genetického kódu

00:11:03zásadně přispěl tým profesora Doležela.

00:11:06-To je naprosto zásadní krok k tomu,

00:11:08aby se konečně mohly používat ty nejnovější metody,

00:11:11které už jsou k dispozici,

00:11:13pro šlechtění nových odrůd pšenice.

00:11:15-Tedy odrůdy výnosnější a odolnější vůči klimatické změně.

00:11:19Tématu se opakovaně věnoval časopis Science.

00:11:22-Kdybych měl říct jedno slovo, které ho nejvíc charakterizuje,

00:11:25tak je nadšený.

00:11:26On dokáže to svoje okolí, všechny spolupracovníky strhnout

00:11:30tou svojí pílí a nadšením pro danou věc.

00:11:33-Tým profesora Doležela zkoumá také banánovníky.

00:11:36Tady ve skleníku roste 100 druhů této exotické plodiny.

00:11:39-V Ugandě, v Tanzanii se jí denně,

00:11:41několik stovek kilogramů ročně na hlavu.

00:11:44A vedle toho je také součástí kultury těch národů,

00:11:48těch obyvatel těch zemí.

00:11:50Určité banánovníky se pěstují k určitým událostem,

00:11:54ke svatbě, pohřbu, k nějakým oslavám.

00:11:57-Pro rozvojové země je to zásadní zdroj jídla.

00:12:00Proto tým profesora Doležela spolupracuje s africkými kolegy

00:12:04na šlechtění odrůd odolnějších vůči nemocem a škůdcům.

00:12:10-Z Evropy do Rwandy.

00:12:12Přesun pěti vzácných nosorožců dvourohých

00:12:15z evropských zoologických zahrad

00:12:17chystá na příští rok ZOO Dvůr Králové.

00:12:19Žít mají v národním parku Akagera.

00:12:22Všichni nosorožci jsou z takzvaného východního poddruhu,

00:12:25ze kterého ve volné přírodě zbývá asi posledních 900 kusů.

00:12:29Tři zvířata budou z královédvorské zoo,

00:12:31zbylá dvě pak z Velké Británie a Dánska.

00:12:34Naučit se pracovat s robotickým dalekohledem,

00:12:37osvojit si základy proteinového inženýrství

00:12:39nebo zjistit, jak na sebe reagují půdní bakterie s těmi lidskými.

00:12:43To jsou jen některá z témat, která nabídnou vědecké stáže

00:12:47projektu Otevřená věda Akademie věd.

00:12:49Středoškolští studenti si na nich ve 12 měsících vyzkouší,

00:12:52jaké to je být vědcem, ať už v terénu nebo v laboratoři.

00:12:56Přihlášky je možné podat do příštího pátku.

00:12:59-104 stáží na 34 ústavech Akademie věd

00:13:02a tématicky to jde od humanitních oborů

00:13:05přes přírodovědu až po IT a fyziku a matematiku.

00:13:09Takže každý si opravdu může najít, to co ho baví, a věnovat se tomu.

00:13:13Cílem stáží je přivést mladé lidi k vědě

00:13:16a dát jim možnost vyzkoušet si reálnou vědeckou práci

00:13:19bok po boku skvělých odborníků z Akademie věd České republiky,

00:13:23kteří studenty zapojí do reálných probíhajících výzkumů.

00:13:26Takže nejde o žádné hračičkování si po škole,

00:13:29ale opravdu o skutečnou vědu.

00:13:31-Podrobné a rychlé informace

00:13:33o zemětřeseních v západních Čechách.

00:13:35To nabízí nová aplikace SeisLok

00:13:37Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

00:13:39Lidé navíc můžou přes mobil sami nahlásit,

00:13:42kde a kdy záchvěvy pocítili.

00:13:44Právě na Chebsku jsou zemětřesení u nás nejčastější.

00:13:47-Ve chvíli, kdy seismometr zaznamená první otřesy,

00:13:50odešle zprávu do databáze

00:13:53a nejpozději za hodinu se objeví i v mobilu.

00:13:55-Když je nějaké větší zemětřesení, tak přijde notifikace.

00:13:59Máme teďka nastavený práh aktuálně přes magnitudo dva,

00:14:02což jsou otřesy, které ještě nejsou pocítěné,

00:14:04ale už jsou větší a je jich málo.

00:14:06-Od pondělí do čtvrtku se země na Chebsku zachvěla hned dvakrát

00:14:09a v obou případech to bylo nedaleko vesnice Luby.

00:14:12Při posledním zemětřesení bylo epicentrum v hloubce 7,5 kilometru

00:14:16a magnitudo 0,36.

00:14:22-Místo léčení v nemocnici a náročné terapie tableta.

00:14:26Evropská léková agentura schválila vůbec první léčbu spavé nemoci,

00:14:30u které nemocní musí brát jen pilulku.

00:14:33Cílem vědců je vymýtit spavou nemoc úplně.

00:14:39-Zmatenost, halucinace nebo návaly agrese.

00:14:42I tak vypadá druhá fáze spavé nemoci,

00:14:44kdy se paraziti dostanou do mozku.

00:14:46Pokud se nemoc neléčí, pacient zemře.

00:14:49Terapie je ale náročná.

00:14:51Pro nemocné i pro kapacity polních nemocnic.

00:14:55-Během asi dvou týdnů v nemocnici

00:14:57jim lékaři do těla vpraví až 60 litrů léků v infuzích.

00:15:00-Intravenózní podávání je velmi obtížné.

00:15:03Obtížné je, pokud ten lék vyžaduje nějakou stálou,

00:15:06velmi často to bývá, nízkou teplotu.

00:15:09V případě spavé nemoci lék, který se používal dříve,

00:15:12dokonce až 20 % pacientů, které jsme s ním léčili, zabíjel.

00:15:16-Tohle je tableta, ve kterou lékaři dlouhá léta doufali.

00:15:19Obě stádia nemoci vyléčí do 10 dnů.

00:15:21Pacient proto nemusí podstupovat bolestivou lumbální punkci.

00:15:25Revoluční je lék i v tom, že ho lidé mohou brát doma

00:15:28a nemusí kvůli tomu ležet v nemocnici.

00:15:30Dostane se tak k mnohanásobně většímu počtu pacientů.

00:15:50-K lidem v Africe by lék měl dorazit do půlky příštího roku.

00:15:54-Jak na spavou nemoc, zjišťují i vědci v Českých Budějovicích.

00:15:57V této laboratoři zkoumají chemické sloučeniny,

00:16:00které by parazita mohly zneškodnit.

00:16:02Zjistit, jakým způsobem ho zabíjejí,

00:16:04je jeden z prvních kroků k vývoji nových léčiv.

00:16:09-Ne až při průmyslové revoluci, ale už před ní.

00:16:13Ledovce v Alpách začaly tát dřív,

00:16:15než si glaciologové dosud mysleli.

00:16:18Podle studie francouzských a švýcarských výzkumníků

00:16:22začaly ledovce tát už v důsledku výbuchů sopek

00:16:25na začátku 18. století.

00:16:27Šlo třeba o erupci Tambory v roce 1815.

00:16:30To byla jedna z vůbec největších explozí v historii lidstva.

00:16:34Do atmosféry se tehdy dostalo velké množství prachu,

00:16:37které částečně zastínilo Slunce.

00:16:39K zemskému povrchu tak pronikalo méně energie, a tedy i méně tepla.

00:16:43A na ochlazení zareagovaly i ledovce,

00:16:46během 19. století začaly růst.

00:16:48Když se ale atmosféra pročistila, klima se vrátilo do normálu.

00:16:52A právě to byl podle vědců impulz i k odtávání ledovců.

00:16:55Za úbytky ve 20. a 21. století už ale může hlavně člověk.

00:17:01Kvůli nárůstu teplot se zvyšuje i takzvaná čára rovnováhy.

00:17:05Nad ní ledovec přibývá, pod ní naopak taje.

00:17:09Čím výš se tedy čára posune, tím víc se zvětší oblast tání,

00:17:13a tím rychleji i ledovec mizí.

00:17:15Když je oteplení příliš velké

00:17:17a čára rovnováhy vystoupá nad ledovec,

00:17:19postupně začne mizet, až zmizí úplně celý.

00:17:36-V současné době se klima otepluje

00:17:39vůbec nejrychleji za celou dobu pozorování.

00:17:41Může za to růst koncentrací skleníkových plynů.

00:17:44Loni dosáhla průměrná koncentrace oxidu uhličitého

00:17:47hodnoty 405,5 ppm.

00:17:50Srovnatelné množství CO2 bylo na Zemi naposledy

00:17:53před zhruba dvěma až třemi miliony let,

00:17:56kdy bylo klima až o 3 stupně teplejší, než je dnes.

00:18:03Rover mise Mars 2020 přistane na rudé planetě v Jezeře,

00:18:07a to doslova!

00:18:09NASA vybrala pro přistání z víc než 60 kandidátů kráter Jezero.

00:18:13Není to překlad, opravdu se tak jmenuje.

00:18:15Kdysi dávno v něm tekla řeka.

00:18:17A i proto by tohle místo mohlo prozradit víc

00:18:20o pradávném životě na Marsu.

00:18:22Dinosaurus velký jako vrabec.

00:18:24Paleontologové objevili jeho miniaturní otisky v Jižní Koreji

00:18:28a zatím není jisté,

00:18:30jestli stopy patřily dospělému zvířeti nebo mláděti.

00:18:33Každopádně jsou staré 110 milionů let

00:18:36a podle vědců to byl masožravý dinosaurus,

00:18:38který patřil mezi raptory.

00:18:40Peklo na Zemi, nebo "annus horribilis",

00:18:43tedy strašlivý rok.

00:18:45Podle práce, která vyšla v časopise Science,

00:18:48byl tím nejhorším rokem 536.

00:18:50Tehdy silná erupce sopky na Islandu způsobila

00:18:53obrovský pokles teplot, neúrodu, hladomor,

00:18:56hospodářskou stagnaci a epidemie chorob.

00:18:59Víc se dozvíte na webu Věda24.cz.

00:19:06-Od mechanického televizního přenosu

00:19:08po digitální vysílání druhé generace.

00:19:11To je cesta vynálezu,

00:19:13který Češi sledují průměrně tři a půl hodiny denně.

00:19:16Pro zajímavost, to je o 20 dvacet minut déle

00:19:19než před deseti lety.

00:19:21Tvář zobrazená v roce 1926 mechanickou televizí

00:19:24skotského vynálezce Johna Bairda.

00:19:26To na jeho počest se slaví Světový den televize.

00:19:32Tyto záběry patří k prvním, které v roce 1936 odvysílala BBC.

00:19:37Tehdy existovalo asi 300 přijímačů.

00:19:40V Československu s televizním přenosem

00:19:42jako první experimentoval fyzik Jaroslav Šafránek.

00:19:45Tohle je jeho pokusný televizní přijímač z roku 1939.

00:19:49Svoji dobu předběhl technicky, ale hlavně tím,

00:19:53že u nás se začalo pravidelně vysílat až o 14 let později.

00:19:56-Takového vydřiducha jsem ještě nedával.

00:19:59-20 let černobíle, změnil to tento přenos

00:20:01z mistrovství světa v lyžování v Tatrách.

00:20:04Když už bylo barevné vysílání, chtělo to i barevnou televizi.

00:20:07Tou první byla legendární Tesla Color z roku 1973.

00:20:12Po revoluci se objevily taky první komerční stanice.

00:20:16Ta nejsledovanější vznikla v roce 1994.

00:20:19-Jsme hrdí a pyšní na to,

00:20:21že za posledních 25 let Televize Nova hraje významnou roli

00:20:23pro své diváky a zároveň ve vývoji České republiky.

00:20:26-Technickou revolucí

00:20:28byla zas první vlna digitalizace v roce 2005.

00:20:30-Podle odborníků tak přichází éra elektronických médií.

00:20:34-Aktuálně probíhá přechod

00:20:36na ještě kvalitnější digitální vysílání, DVB-T2.

00:20:39V HD se vysílá například odsud, z dohledového centra

00:20:42pod žižkovským televizním vysílačem.

00:20:44Kvalitnější signál České televize

00:20:46už pokrývá prakticky 100 % populace.

00:20:48-Pokrýváme 99,5 % celého území České republiky.

00:20:53V příštím roce do celého procesu digitalizace

00:20:55budeme investovat něco kolem 400 milionů korun.

00:20:58-V novém i původním standardu se bude současně vysílat

00:21:02ještě nejméně do listopadu příštího roku.

00:21:06-Je to šifra mistra Klaudiána.

00:21:08Ale neřeší ji fiktivní profesor Langdon z Harvardu,

00:21:11ale skuteční čeští vědci.

00:21:13Klaudiánova mapa je stará 500 let.

00:21:15Je to vůbec první samostatná mapa Čech

00:21:17a pořád o ní odborníci hodně neví.

00:21:20Každopádně v roce 1518 ji vydal M. Klaudián v Norimberku.

00:21:23Zachoval se jediný výtisk,

00:21:26který je uložený v archivu v Litoměřicích.

00:21:28Skládá se ze tří částí.

00:21:30Samotná mapa českého království je v dolní třetině.

00:21:33A teď se na ni pojďte podívat podrobněji.

00:21:36A všimněte si, že je orientovaná na jih.

00:21:38Proto je tady Praha, tady Český Krumlov

00:21:41a tady Cheb.

00:21:43-Předchůdkyní této mapy byly takzvané poutnické mapy,

00:21:47které byly určeny poutníkům pro cestu do Říma.

00:21:50A i to je jeden z důvodů, proč tato mapa -

00:21:52nebo se o tom spekuluje -

00:21:55že je to jeden z důvodů,

00:21:57proč ta mapa je orientovaná k jihu.

00:21:59Aby vlastně ti poutníci při tom cestování k jihu

00:22:02nemuseli s tou mapu otáčet, ale jeli na jih.

00:22:05-Mapa vymezuje území dnešních Čech.

00:22:07Tohle je srovnání současné a právě Klaudiánovy mapy.

00:22:11Královská města jsou označená korunou, poddanská štítem.

00:22:15Speciální symboly taky ukazují,

00:22:17jestli jde o město katolické nebo kališnické.

00:22:20Vědci dodnes přesně neví, proč, ani jak vznikla.

00:22:23Porovnávali ji s moderními mapami.

00:22:25-Nalezlo se vlastně 118 identických, stejných bodů,

00:22:29které jsou jednoznačně identifikovatelné

00:22:31jak na té staré mapě, tak na té mapě nové.

00:22:34Nebyla vytvářena na základě žádných geodetických podkladů

00:22:38nebo nějakých matematických základů.

00:22:41Ta mapa byla na tu dobu vlastně poměrně přesná.

00:22:45-A pro vědce není zajímavá jen vlastní mapa,

00:22:48ale taky ilustrace, které odrážejí tehdejší dobu.

00:22:51Třeba náboženské otázky znázorňuje právě tento výjev.

00:22:55-V té střední části vidíme vůz zapřažený do obou stran,

00:23:02symbolizující rozdělení české společnosti,

00:23:04v té době tedy na církev katolickou a husitskou.

00:23:08-I dnes se ale svět v mapách liší,

00:23:11hlavně podle toho, kdo se na něj dívá.

00:23:13Jinými slovy: jaký stát mapu vytváří.

00:23:16Tohle je třeba mapa, jak vypadá v Číně.

00:23:19Asie je tedy jednoznačně v centru dění.

00:23:22A podle téhle mapy se učí v australských školách.

00:23:25Je z našeho pohledu otočená vzhůru nohama

00:23:28s Austrálií uprostřed nahoře.

00:23:38Vývojové stádium pěnodějky obecné, pětkrát zvětšené.

00:23:42Výtrusnice kapradin, desetkrát zvětšené.

00:23:45A oko jednoho z brouků z rodu nosatců, zvětšené dvacetkrát.

00:23:49To jsou vítězové letošního ročníku soutěže v mikroskopické fotografii

00:23:53Nikon Small World.

00:23:56A další pohledy na přírodu opravdu hodně, hodně zblízka.

00:23:59Třeba dělení lidského fibroblastu,

00:24:02tedy základní buňky vazivové tkáně.

00:24:04Nebo kousek pavího pera.

00:24:06A také pohled na cévní systém v myším vejcovodu.

00:24:09Anebo jed na konci žihadla sršně mandarínské.

00:24:12Motýlí křídla dvacetkrát přiblížená.

00:24:14A také roztoč, který leze po zádech včele.

00:24:17Ano, i takhle může vypadat pohled na svět.

00:24:20Za týden na viděnou.

00:24:23Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2018