00:00:00VĚDA 24

00:00:30-Vítejte v propojeném světě:

00:00:32lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:34Přeji vám dobrý večer, začíná VĚDA 24.

00:00:37Tentokrát mimořádně z Národního technického muzea v Praze.

00:00:41Revoluční metoda editace genů CRISPR.

00:00:43Rychlá a levná cesta nabízí možnosti léčby vážných nemocí.

00:00:46Otevírá ale také řadu etických otázek.

00:00:49Ukázky stavitelství z dob Karla IV. vytištěné na 3D tiskárně.

00:00:53Národní technické muzeum připravilo modely pro nevidomé a slabozraké.

00:00:57Vyvinul mikroskopy, díky kterým vědci vidí i malé části buněk.

00:01:01Erik Betzig, nositel Nobelovy ceny za chemii,

00:01:04host Hyde Parku Civilizace.

00:01:09-Je to metoda, která skutečně rozhýbala svět

00:01:12a už si nepamatuji dlouho,

00:01:14že by nějaká taková revoluční metoda existovala.

00:01:17CRISPR bude během několika let používat

00:01:19taky každá laboratoř, každá nemocnice,

00:01:21a ten potenciál je obrovský.

00:01:23-Metoda editace genů CRISPR.

00:01:24Díky ní mohou vědci upravit genom.

00:01:26Buď vypnout část DNA, nebo ji nahradí částí jinou.

00:01:30Potenciální využití je obrovské,

00:01:32třeba léčba rakoviny, AIDS, genetických poruch.

00:01:53-Vědci už dokázali díky této metodě vrátit zrak laboratorní kryse,

00:01:57která trpěla vrozenou degenerativní vadou sítnice.

00:02:00Čínský tým teď poprvé tuto metodu testoval na lidech,

00:02:03konkrétně na pacientech s rakovinou plic,

00:02:05u kterých už jiná léčba nezabírala.

00:02:08Metoda CRISPR je oproti jiným postupům levná a velmi rychlá.

00:02:12Jak přesně funguje, co se děje na úrovni DNA,

00:02:14popisuje docent Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra fenogenomiky

00:02:19Ústavu molekulární genetiky Akademie Věd.

00:02:21-Toto je DNA.

00:02:24A vy víte, že DNA v podstatě existuje jako dvoušroubovice,

00:02:27proto kreslím dvě vlákna.

00:02:29A zrovna jsem tady udělal místo,

00:02:31na které se může vázat protein, který se jmenuje CAS.

00:02:35CAS protein je enzym, a je to v podstatě endonukleáza,

00:02:40která dovede štěpit DNA.

00:02:43Ovšem nedovede to sama, na to potřebuje mít navaděče.

00:02:47A my tomu navaděči říkáme gRNA.

00:02:51-Tedy guide, vůdce, aby navedl na správné místo.

00:02:54-Správně. A tenhle navaděč dovedeme perfektně naprogramovat.

00:02:58Když v podstatě tenhle navaděč

00:03:01se spojí s určitou sekvencí, kterou předem známe

00:03:07a orientuje ten CAS tag, aby použil molekulární nůžky.

00:03:12-Molekulární houbu v tomhle případě.

00:03:14-Správně, to je nový nástroj molekulární teď.

00:03:18A vznikne tedy rozštěpení obou řetězců.

00:03:23Co se stane dále?

00:03:25Je otázka, jestli máme další templát, který může vložit,

00:03:29anebo jestli dojde k chybě,

00:03:31která skončí v podstatě signálem k ukončení transkripce

00:03:37a v podstatě označuje,

00:03:39že ten gen, který tady byl předtím, přestane fungovat.

00:03:43A tím pádem můžeme vyřadit jakýkoliv gen z funkce

00:03:47nebo jakýkoliv element.

00:03:49-Druhou variantou je vložit do vzniklé mezery novou část DNA.

00:03:52Ta bude mít mutaci, kterou potřebujeme.

00:03:54Tedy vlastnosti, které se nám hodí.

00:03:56Klíčové budou klinické testy a zatím se zdá,

00:03:59že hlavní roli budou hrát čínské a americké týmy.

00:04:02-Čína se netají ambicemi

00:04:04stát se světovou špičkou v biotechnologiích.

00:04:06Má na to peníze

00:04:07a na rozdíl od Západu i poměrně benevolentní legislativu.

00:04:10Editování genů ji zajímá dlouhodobě.

00:04:13Už před dvěma lety vědci úspěšně testovali metodu CRISPR na opicích.

00:04:17A na příští rok chystají v Pekingu velkou studii na lidech

00:04:21s cílem najít léčbu rakoviny prostaty a ledvin.

00:04:23-Spojené státy se snaží nezůstat pozadu.

00:04:26Kvůli přísnější legislativě,

00:04:28a tudíž delšímu schvalovacímu procesu,

00:04:30je teď Čína předběhla.

00:04:31Ale i Američani už mají připravený první experiment

00:04:34s editováním lidského genomu na začátek příštího roku.

00:04:37V něm by chtěli na třech genech ukázat,

00:04:39že touhle metodou lze léčit různé typy rakoviny.

00:04:42Zelenou už dostali od Národního ústavu zdraví,

00:04:45což je prestižní vědecké pracoviště,

00:04:47jedno z nejprestižnějších ve svém oboru na světě,

00:04:50to je ten obrovský areál tady za mnou.

00:04:51A na souhlas teprve čekají

00:04:53od Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv.

00:04:56Tlak je velký, a proto se mluví o tzv. genetických závodech

00:05:00-Závody potom můžou nastat,

00:05:01když se toho chopí třeba nějaká firma.

00:05:03Tak určitě jako v jakékoli jiné oblasti tam může jít o zisk,

00:05:10ale tady bych se neobával,

00:05:12že by tohle konkurenční prostředí mohlo způsobit něco špatného.

00:05:19Já si myslím, že naopak dobré, protože oba dva týmy,

00:05:21nebo těch týmů bude nakonec mnohem víc,

00:05:23se snaží udělat to nejkvalitnější, co mohou v téhle době udělat.

00:05:28-Metoda by se dala využít nejen ve zdravotnictví,

00:05:30ale třeba i v zemědělství

00:05:32a prakticky ve všech biologických oborech.

00:05:34Otevírá ale velkou etickou otázku.

00:05:36Můžeme a máme si tohle jako lidstvo dovolit?

00:05:39-Pokud to směřujeme k léčbě choroby, tak si myslím,

00:05:43že ty etické aspekty jsou důležité,

00:05:45ale myslím, že to rozhodně není překročení nějakého Rubikonu.

00:05:48Na druhé straně,

00:05:50pokud bychom chtěli použít takovou editační metodu,

00:05:52abychom vylepšovali svůj gen, abychom vytvářeli designové děti,

00:05:56tak tam si myslím, že to asi správné nebude.

00:06:00A v podstatě nedovedeme odhadnout ani tu konsekvenci

00:06:03-Docent Sedláček se staví

00:06:05proti experimentům s lidskými embryi.

00:06:07A není sám, stejný postoj má i řada dalších odborníků.

00:06:10Mimo jiné i někteří z těch, kteří CRISPR vyvinuli.

00:06:30-Možnost poznat stavitelství z doby Karla IV.

00:06:33pro nevidomé a slabozraké.

00:06:34Národní technické muzeum nechalo na 3D tiskárně vytisknout modely,

00:06:37které si lidé mohou vzít do ruky

00:06:39a které věrně kopírují reálné exempláře.

00:06:42-Je to tedy pískovcový lomený oblouk.

00:06:45-Část gotického okna z hradu Karlštejn.

00:06:48-Tady máte vlastně modely vytvořené 3D tiskárnou.

00:06:52-Žáci základní školy pro zrakově postižené

00:06:54můžou památku podrobně prozkoumat v její zmenšené variantě.

00:06:58-Pro mě je to tedy hodně zajímavé,

00:07:00tady si na to může ten, co špatně vidí, prostě i jako to osahat.

00:07:04-Díky tomu si líp představí, jak se stavělo ve středověku.

00:07:07Aby byl na 3D modelu zachycen každý detail,

00:07:10musí se okno pečlivě naskenovat.

00:07:12-Tenhle 3D model my zpracujeme,

00:07:15ve výsledku bude vypadat ještě detailněji,

00:07:17tohle je hrubý náhled.

00:07:21-Takhle už vypadá samotný tisk.

00:07:23Používá se prášek, do kterého se vtlačuje speciální pojivo.

00:07:29Zhruba po čtyřech hodinách je hotovo.

00:07:31Přebytečný materiál se vysaje a opráší.

00:07:36-Nazývá se to kompozitní prášek a připomíná to v podstatě sádru.

00:07:39-Další variantou je tisknout přímo z plastu.

00:07:41Používají se k tomu tato tenká vlákna,

00:07:43která jsou ze stejného materiálu jako třeba Lego.

00:07:46V obou případech je výsledkem věrná kopie originálu.

00:07:49Tisknout se dají různé exponáty.

00:07:51Dotknout se tak člověk může třeba Věstonické Venuše.

00:07:54Ještě větší výzvou jsou malby.

00:07:57Zprostředkovat slabozrakým zážitek ze slavných obrazů

00:08:00se rozhodli například ve Vídni.

00:08:02Takhle vypadá dílo Gustava Klimta ve 3D.

00:08:06-Podobnou výstavu loni připravilo i muzeum v Madridu.

00:08:09Rukou lze doslova cítit tahy mistrova štětce.

00:08:15-Využití 3D tisku je ale daleko širší.

00:08:18Firmy si nechávají tisknout prototypy svých výrobků,

00:08:20aby je ukázaly obchodním partnerům.

00:08:21Architekti nemusí své modely vytvářet sami.

00:08:243D tisk se ale využívá třeba také v medicíně.

00:08:26Mimo jiné pro výuku budoucích lékařů.

00:08:30-Z 3D tisku se dají vytvářet různé...

00:08:33Pomocí 3D tisku se dají vytvářet různé výukové pomůcky.

00:08:35Tady to, co vidíte,

00:08:37například rozložený model, zjednodušený model srdce,

00:08:40kde se dá ukazovat, jak fungují jednotlivé komory.

00:08:44Anebo například zase do hodin biologie,

00:08:48tak tady vidíte model žáby, rozpitvané žáby.

00:08:51To znamená, vy nemusíte pitvat živou nebo mrtvou žábu,

00:08:54ale použijete tento model.

00:08:57A tady vlastně to, co vidíte tady, jsou vnitřní části.

00:09:01-Tohle je pomůcka pro studenty medicíny.

00:09:03-Přesně tak.

00:09:04Obrátil se na nás Anatomický ústav Univerzity Karlovy s tím,

00:09:08že mají nedostatek biologického materiálu, lidských kostí.

00:09:11Takže nás poprosili,

00:09:13zda bychom nenaskenovali jednu kompletní lidskou kostru

00:09:16a vytvořili tak vlastně databázi jednotlivých modelů,

00:09:20které má Anatomický ústav k dispozici,

00:09:22a podle potřeby si může tyto modely vytisknout pro výuku.

00:09:25-3D tiskárna je i na Mezinárodní vesmírné stanici,

00:09:28kde by měla usnadnit řadu oprav.

00:09:30Pokud se rozbije nějaká součástka, bude možné ji jednoduše vytisknout.

00:09:33Potřeba k tomu bude jen univerzální hmota,

00:09:35která na palubě bude.

00:09:37S využitím trojrozměrného tisku

00:09:39se počítá i při stavbě stálé měsíční základny.

00:09:46-Pod povrchem Marsu je ložisko vodního ledu.

00:09:48Vědci ho našli pomocí radarových snímků.

00:09:50Konkrétně odhadují, že je v něm tolik vody

00:09:53jako v severoamerickém Hořejším jezeře.

00:09:55Led je asi 1 až 10 metrů pod povrchem.

00:09:57Zdroje vody jsou klíčové pro budoucí lidské výpravy,

00:10:00které mají Rudou planetu zkoumat.

00:10:02První ze série meteorologických družic,

00:10:04které mají výrazně zlepšit kvalitu předpovědí počasí,

00:10:07poslaly do vesmíru Spojené státy.

00:10:09Satelity GOES-R pomohou varovat před hurikány nebo povodněmi.

00:10:13Umožní jim to zabudovaná kamera, která má čtyřikrát větší rozlišení

00:10:16než dosavadní generace amerických meteodružic.

00:10:20Přibližně o metr klesne každý rok hladina Mrtvého moře.

00:10:23Podle aktivistů ze skupiny EcoPeace vyschne do roku 2050 úplně.

00:10:27Na vině mají být hlavně lidé.

00:10:29Ti spotřebují v zavlažovacích kanálech

00:10:31většinu vody z řeky Jordán, která moře zásobuje.

00:10:33Jiné studie ale zase tvrdí,

00:10:35že Mrtvé moře úplně vyschnout nemůže,

00:10:37a to kvůli extrémně slané vodě.

00:10:39Jak se plocha jezera zmenšuje,

00:10:41voda díky soli absorbuje vlhkost ze vzduchu.

00:10:44-Je to, asi když si představíte, že si koupíte kilový pytlík soli,

00:10:48třetinu nasypete někam a doplníte ho do litru,

00:10:51tak takovou asi má salinitu.

00:10:53A v takovýchto podmínkách se ta voda

00:10:56při ještě větším zahuštění začne už chovat jinak

00:10:58než normální kapalina.

00:10:59-Britský soud umožnil matce zmrazit tělo její zemřelé 14leté dcery

00:11:03kvůli tomu, že by ji v budoucnu mohla věda vyléčit.

00:11:06Samotná dívka, která v říjnu podlehla rakovině,

00:11:08si takový postup přála.

00:11:10-Matka smí nechat zmrazit tělo své zemřelé dcery.

00:11:14Tento výrok britského soudu dal 14leté vážně nemocné dívce

00:11:18krátce před smrtí ještě jednu naději.

00:11:20Tou pro ni byla kryoprezervace, postup, kterým se v současné době

00:11:24pro pozdější použití zamražují některé buňky.

00:11:36-Proti proceduře kvůli pochybnostem o její smysluplnosti

00:11:39dlouho vystupoval dívčin otec.

00:11:41Svůj názor ale nakonec změnil, a to bylo pro výrok soudu zásadní.

00:12:04-Tělo dívky zamrazila soukromá společnost ve Spojených státech,

00:12:08kde si lidé kromě celého těla

00:12:10pro pozdější oživení mohou nechat zmrazit i jen hlavu a mozek.

00:12:13Odborníci ovšem o této metodě pochybují.

00:12:34-V současné době se díky hlubokému zamražení skladují

00:12:38například spermie nebo vajíčka.

00:12:45-Ve švédském Stockholmu budou za 14 dnů předány Nobelovy ceny.

00:12:49Významná ocenění se ale předávala v České republice už tento týden.

00:12:52Národní cenu vlády Česká hlava získal genetik Jiří Forejt.

00:12:56-Myším se věnuje už 40 let. Pro genetiky je to ideální zvíře.

00:13:03-95 % genů, které najdete u myši, tak najdete taky u člověka.

00:13:07-Profesor Forejt zkoumá, jak vznikají nové živočišné druhy.

00:13:11Příkladem je třeba kříženec koně a osla.

00:13:13I když je mula plně životaschopný jedinec,

00:13:16sama už se nemůže dál rozmnožovat.

00:13:18Proč? Právě na to se snaží nový laureát České hlavy najít odpovědi.

00:13:23-Kdy se nám vlastně podařilo,

00:13:26že jsme vyklonovali první gen u obratlovců,

00:13:29který rozhoduje o tom,

00:13:31jestli ty příbuzné druhy se budou křížit, nebo ne.

00:13:34-V budoucnu by tyto poznatky mohly posloužit

00:13:37i při studiu léčby lidské neplodnosti.

00:13:39I když většinu času tráví tady v laboratoři,

00:13:42profesor Jiří Forejt taky často publikuje.

00:13:44Za sebou má víc než 100 odborných článků,

00:13:46které vyšly v prestižních časopisech,

00:13:48jako je Science nebo Nature.

00:13:51-Přesvědčovat vědce o tom, že je třeba bádat,

00:13:53je celkem zbytečné a neproduktivní.

00:13:55My jsme se tou cenou chtěli obrátit k veřejnosti.

00:13:57Veřejnost hledá své vzory, hledá to, co by měla následovat.

00:14:02-Ocenění se uděluje od roku 2002. Českou hlavu v minulosti získal

00:14:07například překladatel a profesor anglické literatury Martin Hilský

00:14:11nebo objevitel antivirotik používaných při léčbě AIDS

00:14:14Antonín Holý.

00:14:16-Od roku 1997 udělali čeští lékaři 320 transplantací plic.

00:14:21Zásluhu na tom mají především

00:14:23profesoři Pavel Pafko a Robert Lischke,

00:14:25díky kterým se obor začal rozvíjet.

00:14:27Oba muži za to převzali cenu České transplantační nadace.

00:14:30Shodují se, že počet dárců se zvyšuje

00:14:33i díky tomu, že pojišťovny začaly nemocnicím přispívat.

00:14:36Přesto je orgánů stále málo. Podle statistik tak umírá

00:14:39skoro třetina pacientů z čekací listiny.

00:14:41-U ledviny máte možnost tedy umělé ledviny,

00:14:45ale u plic žádná taková možnost nebyla

00:14:48a dusit se, až se člověk udusí, je strašné.

00:14:50A tak jsme mysleli, že pomůžeme těm českým občanům,

00:14:53kterým budeme schopni pomoct.

00:14:55Učili jsme se to u profesora Klepetka ve Vídni.

00:14:58Jezdili jsme tam téměř tři roky a začínali jsme tím,

00:15:00že jsme jezdili doslova vlastními auty.

00:15:04A vždycky jsme to tam absolvovali, učili se a vraceli se.

00:15:08-Nadační fond Neuron rozdělil 6,5 milionu korun mezi mladé vědce

00:15:11a předal ceny za přínos světové vědě.

00:15:14Oceněni jsou odborníci,

00:15:15kteří výrazně ovlivnili úroveň poznání ve svých oborech

00:15:18a kteří své zkušenosti předávají mladým vědcům.

00:15:20Oceněných je celkem šest v různých oborech.

00:15:23Rada pro výzkum, vývoj a inovace

00:15:25schválila návrh nového způsobu hodnocení práce vědců.

00:15:28Místo počtu vědeckých výstupů

00:15:30se bude nově posuzovat kvalita institucí.

00:15:32Mimo jiné podle používaného vybavení

00:15:34nebo intenzity mezinárodní spolupráce s dalšími odborníky.

00:15:37Systém by měl začít fungovat od roku 2017.

00:15:41Před 100 lety zemřel rakouský císař František Josef I.

00:15:44Ten stál v čele rakouské, později rakousko-uherské monarchie

00:15:48dlouhých 68 let a zažil tak řadu společenských změn

00:15:51včetně průmyslové revoluce.

00:15:53Národní technické muzeum

00:15:54teď mimořádně zpřístupnilo jeho jídelní vůz.

00:15:57Pojďte se s ředitelem muzea Karlem Ksandrem podívat,

00:15:59jak tehdy František Josef cestoval.

00:16:02-Ten vlak byl na svoji dobu velmi moderní.

00:16:05Přestože nebyla železnice elektrifikována,

00:16:07tak měl již elektrické osvětlení,

00:16:09protože právě ten první vagón, který byl za lokomotivou,

00:16:12tak měl dynamo, kam se přiváděla pára z lokomotivy

00:16:15a vyráběl se proud.

00:16:17Je třeba si uvědomit, že Ringhofferovy závody

00:16:20vyráběly salonní vozy pro mnohé monarchy

00:16:23a představitele Evropy, evropského průmyslu a tak dále.

00:16:27Takže samozřejmě celý vlak, který měl celkem osm vagónů,

00:16:31tak byl koncipován v tom největším luxusu.

00:16:39-Korýš, který pozná buňky napadené rakovinou.

00:16:42Strašek paví je příbuzný raků,

00:16:44který pozná nemocné buňky ještě dřív,

00:16:46než se v organismu projeví symptomy nemoci.

00:16:48Vědci se teď snaží vyrobit kamery a fotoaparáty,

00:16:51které tuto by tuto schopnost napodobily.

00:16:53Správa Yellowstonského národního parku oznámila,

00:16:56že v červnu zemřel 23letý muž v kyselém vřídle.

00:16:59Nathaniel Scott porušil pravidla,

00:17:01když se svojí sestrou opustil značenou stezku

00:17:03a rozhodl se vykoupat.

00:17:05Na vlhkých kamenech ale uklouzl a spadl do jezírka,

00:17:07ve kterém je velmi kyselá voda s teplotou přes 100 stupňů.

00:17:10Kvůli počasí se záchranáři dostali na místo až druhý den.

00:17:13Jeho tělo se už ale v extrémním prostředí pramene rozložilo.

00:17:18Při focení selfie už letos zemřelo 73 lidí.

00:17:21To je desetkrát víc, než ročně zemře po útoku žraloka.

00:17:24Při focení sebe sama umírá každý rok víc lidí.

00:17:27A také vzniká stále víc selfie,

00:17:29loni jich lidé jen na službu Google Photos nahráli 24 miliard.

00:17:33Podrobnosti najdete na webu Věda24.cz.

00:17:40Pohled přes mikroskop, který jste ještě nikdy neviděli.

00:17:43To mohl kolegům slíbit Erik Betzig, nositel Nobelovy ceny za chemii.

00:17:47-Muž, který otevřel vědcům oči.

00:17:49Přinejmenším těm, kteří hledí do mikroskopů

00:17:52a jimi studují ty nejmenší struktury buněk nebo molekul.

00:17:56Erik Betzig není chemik ani biolog.

00:17:58Jeho mikroskopy ale právě v těchto dvou oblastech

00:18:01otevřely zcela nová pole poznání.

00:18:05-V biologii takovou magickou vzdáleností

00:18:09nebo řekněme tou nejmenší vzdáleností,

00:18:11kterou klasické světelné mikroskopy jsou schopny zobrazovat, je 200 nm.

00:18:15-Tuto hranici, tzv. Abbeho limit, danou vlastnostmi světla,

00:18:18dokázal Erik Betzig obejít.

00:18:20Nejprve tzv. optickou mikroskopií blízkého pole,

00:18:24postupem, který dokázal vzorky snímat ještě detailněji,

00:18:27ale jenom na povrchu.

00:18:28Proto přišel na svět tzv. Lattice Light Sheet

00:18:31neboli 3D mikroskop.

00:18:33Nemá tak vysoké rozlišení, ale je velice rychlý

00:18:36ale hlavně, buňky dokáže sledovat tak, že je možné data zpracovat

00:18:39do podobných trojrozměrných zobrazení

00:18:42a nabídnout tak pohled na život v celé jeho miniaturní kráse.

00:18:48-To nám umožňuje i zobrazovat větší objekty,

00:18:51třeba vyvíjející se embryo, dělící se buňky celé a podobně.

00:18:54A zároveň jsou tyto techniky daleko méně destruktivní,

00:18:58než když musíme používat silné lasery

00:19:00jako u těch superrezolučních technik.

00:19:02Jeho přínosy jsou nejvíc patrné i běžné veřejnosti.

00:19:05Dovoluje i třeba sledovat změny mozkových buněk

00:19:08způsobované Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou.

00:19:11Nejnovější přístroj z dílny Erika Betziga

00:19:14se pak ukrývá pod zkratkou PALM.

00:19:16Ten je schopný až rozlišení 10 nm, a to díky fluorescenci.

00:19:20Do vzorku jsou zaneseny speciální proteiny,

00:19:23které laser dokáže pod mikroskopem rozsvítit.

00:19:29-Ten objev spočívá v tom,

00:19:30že my tyto molekuly rozsvěcíme postupně.

00:19:32Že se vlastně molekuly,

00:19:33na které je navěšena svítící značka,

00:19:35rozsvěcují jednotlivě,

00:19:36takže jsme schopni je přesně detekovat.

00:19:39Tím je možné sledovat procesy v buňkách

00:19:41v zatím nevídaných detailech.

00:19:43Právě tento objev byl hlavním důvodem,

00:19:45proč Erik Betzig v roce 2014

00:19:48získal spolu se Stefanem Hellem a Williamem Moernerem

00:19:51Nobelovu cenu za chemii.

00:19:55-V Hyde Parku Civilizace mluvil mimo jiné

00:19:57o svém největším životním neúspěchu a ponaučení, které si z něj vzal.

00:20:02-Myslím, že největším neúspěchem bylo to,

00:20:04jak jsem pracoval ve společnosti svého otce na tom stroji.

00:20:07Věřte mi, já jsem do něj vložil

00:20:09přesně tolik krve, slz a potu jako do mikroskopu PALM.

00:20:14A zrovna tak, jak byl PALM úspěšný, tak taková byla tohle katastrofa.

00:20:19Já jsem udělal úplně všechno, co mě vůbec napadlo,

00:20:23abych ten stroj dokázal prodat.

00:20:26A když mně došly úplně všechny nápady,

00:20:29tak jsem si řekl, já už nemůžu.

00:20:32-Trvalo to osm let.
-Trvalo to osm let.

00:20:37Ale to hlavní, co mi tohle přineslo,

00:20:40bylo to, že jsem se naučil,

00:20:43že pokud chcete vyvíjet nějakou technologii,

00:20:46tak je klíčem váš zákazník, musíte mluvit se zákazníkem.

00:20:50V mém oboru je strašně moc lidí, kteří vidí nějakou příležitost

00:20:56využít svoje schopnosti a vytvořit nějaký nástroj.

00:20:59Ale nevědí, jestli ten nástroj vůbec k něčemu bude

00:21:02a kdo by si ho měl koupit.

00:21:04Oni vyrobí kladivo a doufají, že najdou někde hřebíky.

00:21:07Ale já jsem se ve společnosti svého otce naučil,

00:21:11že takhle pracovat nejde.

00:21:13Je nutné si promluvit s lidmi, zjistit, kdo má nejvíc hřebíků,

00:21:17a pak přijít na to,

00:21:18jak pro ně vyrobit kladivo, které na ně bude fungovat.

00:21:21-Takže si myslíte, že lidé,

00:21:23kteří pracují v akademickém prostředí,

00:21:25by měli daleko těsněji spolupracovat s lidmi z obchodu?

00:21:27-Ano, samozřejmě.
-V jakém směru?

00:21:30-Nejdřív je potřeba zjistit, kde jsou jejich problémy.

00:21:33To znamená jezdit na konference,

00:21:35kde se setkáváte s různými lidmi, kteří řeší určité problémy.

00:21:40Ale také je nutné se ptát dodavatelů,

00:21:43ptát se dalších lidí

00:21:45a zjistit, pokud vyvíjíte nějakou technologii,

00:21:49jaké nástroje už existují a jaké byste mohl propojit dohromady.

00:22:01-Rozvid, zvukobraz nebo jevizor. I tak se mohlo říkat televizi.

00:22:05Jsou to některé z návrhů diváků, které se ale neujaly.

00:22:07Televizor se do Československa dostal poprvé v roce 1948

00:22:11a o pět let později začalo vysílání.

00:22:14-Připadl mi čestný úkol,

00:22:17abych vás pozdravil jako první posluchače,

00:22:19vlastně jako první diváky Československé televize.

00:22:22-Květen 1953. První vysílání Československé televize.

00:22:27K divákům kromě Jaroslava Marvana

00:22:29promlouvá také František Filipovský

00:22:32s monologem Moliérova Lakomce.

00:22:34-Spravedlivé nebe! Jsem ztracen, zničen!

00:22:38Zavražděn!

00:22:39-Tohle je první československý televizor Tesla 4001A.

00:22:44Měl velmi malou obrazovku 20x15 centimetrů,

00:22:47asi jako tři dnešní mobilní telefony vedle sebe.

00:22:50Jednotlivé části televize vyráběly samostatné týmy.

00:22:53-Tohle je obrazový rozkladový díl, tady máme vysokofrekvenční díl,

00:22:59zvukový díl a napájecí zdroj.

00:23:03-První pravidelné televizní vysílání

00:23:06zahájila BBC v roce 1936.

00:23:09Celosvětový rozvoj přišel po válce,

00:23:11a výrazně pomohly sportovní přenosy.

00:23:13V Americe baseball, u nás hokej.

00:23:15První zápas přenášela Československá televize v roce 1955

00:23:19a používala tento typ přenosového vozu.

00:23:22-Dnes už přenosové vozy vypadají jinak.

00:23:24Signál posílají přes vlastní satelitní anténu.

00:23:26Vysílají ve vysokém rozlišení

00:23:28a jednotlivé kamery, kterých může být několik,

00:23:31zpracovávají ve vlastní režii.

00:23:33Velké sportovní přenosy potom pokrývají vozy,

00:23:35které dávají dohromady i několik desítek signálů.

00:23:38-Průměrný Evropan se na televizi dívá každý den 3 hodiny a 41 minut.

00:23:43Zhruba stejný je i český průměr.

00:23:45Nejméně televizi sledují lidé ve skandinávských zemích,

00:23:48nejvíc naopak na Balkáně, i přes 5 hodin.

00:23:51-Z těch nejbližších věcí, které nás technologicky čekají,

00:23:54je přechod na novou vlnu digitalizace,

00:23:56kdy diváci budou moct přijímat signál ve vysokém rozlišení

00:23:59nejenom ze satelitu, ale i z kabelu.

00:24:01A na to my už jsme dneska v České televizi připraveni.

00:24:04-Kompletní přechod by měl být hotový v roce 2020.

00:24:11Děkuji, že jste dnes byli s námi ve světě vědy.

00:24:13Věřím, že budete i příští týden zase v 18.30 na ČT24.

00:24:17Na shledanou.

00:24:21Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2016