00:00:01VĚDA 24

00:00:28-Vítejte v propojeném světě:

00:00:30lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:33Přeji vám dobrý večer, začíná VĚDA 24.

00:00:38Znečištění vzduchu oxidem uhličitým překročilo symbolickou hranici.

00:00:42Návrat zpátky bude těžký, důsledky dalekosáhlé.

00:00:46Do výzkumu a vývoje šlo loni u nás 89 miliard korun,

00:00:49víc než polovinu investovaly podniky.

00:00:55Zajistí pevnější ocel, pomohou ve zdravotnictví

00:00:58i v domácnosti - kvazikrystaly.

00:01:00Za jejich objev získal Dan Shechtman Nobelovu cenu.

00:01:03Teď byl hostem Hyde Parku Civilizace.

00:01:10Lidstvo překročilo další hranici

00:01:12a bude se jen velmi těžko vracet zpátky,

00:01:15varují odborníci ze Světové meteorologické organizace.

00:01:18Koncentrace CO2 ve vzduchu se totiž dostala

00:01:20přes 400 mikročástic na milion částic v atmosféře.

00:01:29-Británie zahalená ve smogu.

00:01:31Záběry z padesátých let vypadají podstatně dramatičtěji

00:01:34než ty současné.

00:01:36Přesto je celosvětově vzduch, který dýcháme dnes, znečištěný víc.

00:02:00-Planeta Země se začíná dusit. A lidstvo spolu s ní.

00:02:03Přestože alarmující čísla a pesimistické studie

00:02:06zveřejňují vědci čím dál častěji, vzduch se stále horší.

00:02:09Podle Světové meteorologické organizace je dokonce

00:02:13nejvíc znečištěný za posledních 800 000 let.

00:02:43-To se podle Světové meteorologické organizace nestane,

00:02:47pokud svět nepřestane používat fosilní paliva

00:02:50a nezačne ve velkém sázet stromy.

00:02:53Vědci ale zároveň tvrdí, že následky klimatických změn,

00:02:56jako například hurikány nebo vlny veder, budou pokračovat,

00:03:00i když začnou emise klesat.

00:03:04-Množství oxidu uhličitého v atmosféře

00:03:07se mění a měnilo i dřív.

00:03:09Tohle je vývoj jeho koncentrace za posledních 400 000 let.

00:03:12Jednotlivé výkyvy jsou dané tím, co se dělo na planetě,

00:03:15především jestli byla nebo nebyla doba ledová.

00:03:17Až do nedávna se koncentrace nikdy nedostala přes hranici

00:03:20300 mikročástic na milion částic.

00:03:23Teď je pro nás ale klíčový úplný konec tohoto grafu.

00:03:26Pojďte se na něj podívat podrobněji.

00:03:28Tohle je vývoj koncentrace CO2 od roku 1750.

00:03:31Nejdřív relativně stabilní úroveň, a potom až exponenciální nárůst,

00:03:35a to od začátku průmyslové revoluce.

00:03:37Teď prolomení hranice

00:03:39400 mikročástic CO2 na milion částic v atmosféře.

00:03:44-Koncentrace 400 ppm vlastně znamená,

00:03:47že se v atmosféře nachází 0,04 %, což se může zdát jako málo,

00:03:51ale můžeme si to srovnat s teplotou u člověka.

00:03:54To znamená, i malé změny teploty, jste zdravý, máte kolem 37,

00:03:58a i malá změna pak způsobí, že máte horečku.

00:04:01A když se teplota nadále zvýší,

00:04:03tak vlastně už jste v ohrožení života.

00:04:05Takže podobně je to i s tím skleníkovým plynem,

00:04:08on vlastně reguluje globální teplotu.

00:04:10-Vědci z Centra globální změny Akademie věd dodávají data

00:04:13z měření na našem území do evropských statistik

00:04:16a potvrzují rostoucí znečištění ovzduší.

00:04:18Využívají mimo jiné atmosférický stožár v Křešíně na Vysočině.

00:04:21Měří 250 metrů, a díky tomu ho neovlivňuje lokální znečištění,

00:04:25ale měří koncentraci znečištění výš v atmosféře.

00:04:27Odborníci také zkoumají, jaké rostliny a jaké ekosystémy

00:04:31dokáží nejlépe pohlcovat oxid uhličitý.

00:04:33Srovnávají například různé lesy, mokřady nebo louky.

00:04:38Vyšší globální teplota způsobí mimo jiné zvýšení hladin oceánů,

00:04:42přímé dopady ale bude mít i na Českou republiku.

00:04:44A proto vědci řeší, jak se přizpůsobit, co změnit,

00:04:47abychom byli připraveni na nové podmínky,

00:04:50a to nejen v zemědělství.

00:04:52-Jaké druhy porostů vysazovat, ve kterých nadmořských výškách,

00:04:55jak se budou měnit vegetační pásma.

00:04:57Jsou to ale i poznatky pro adaptace na úrovni měst,

00:05:00jak se bude měnit srážkový režim, jak se bude měnit teplota,

00:05:04jak se budou měnit extrémní teploty.

00:05:07A to všechno je důležité

00:05:09pro úspěšné přizpůsobování se v Čechách.

00:05:14-Kolik peněz a kam jde u nás do výzkumu a vývoje?

00:05:18A kdo peníze posílá?

00:05:20I na to odpovídá Český statistický úřad

00:05:22v podrobné zprávě o financování výzkumu a vývoje.

00:05:25Loni šlo do vědy skoro 89 miliard korun.

00:05:27To je o dvě třetiny víc než před pěti lety

00:05:30a dvakrát tolik co před deseti lety.

00:05:32Výzkum u nás dělá 2870 pracovišť,

00:05:35ale dvě třetiny peněz protečou přes pouhopouhých 5 % z nich.

00:05:39A když se podíváme ještě podrobněji,

00:05:41ukazuje se, že 30 % všech peněz, asi 25 miliard korun,

00:05:45využije jen 12 subjektů.

00:05:47Šest univerzit, tři ústavy Akademie věd a tři soukromé firmy.

00:05:50Je to hlavně proto, že staví velká vědecká centra.

00:05:53Víc než polovinu peněz posílají podniky, 32 % stát

00:05:57a 15 % financí jde z fondů Evropské unie.

00:06:00A tady vidíte, jak se od roku 2009 zmenšil podíl státu

00:06:03a zvětšil podíl fondů Evropské unie.

00:06:06Jenže peníze z Evropské unie budou jen do roku 2020.

00:06:09Teď se za ně hlavně staví hlavně velká vědecká centra.

00:06:12Stát investuje do vědy v každém roce v poslední době o něco víc,

00:06:17jde o jednotky miliard korun.

00:06:19-Česká republika v posledních dvou letech

00:06:21je na průměru Evropské unie, na tom žebříčku jsme na 10. místě,

00:06:25těsně za Nizozemskem, ale před Velkou Británií a Irskem,

00:06:28což by mohlo být zajímavé.

00:06:30Dosáhli jsme přibližně 2 % HDP výdajů na výzkum a vývoj.

00:06:33Pokud by vás zajímalo, kdo dominuje v Evropské unii,

00:06:36tak jsou to tradičně skandinávské státy,

00:06:38Finsko, Dánsko, Švédsko,

00:06:40a k nim přibyly i Německo a Rakousko.

00:06:43-Nejvíc se u nás do výzkumu investuje v Praze,

00:06:45loni 33 miliard,

00:06:47druhý je Jihomoravský kraj s necelými 18 miliardami

00:06:50a třetí Středočeský s téměř 10 miliardami korun.

00:06:52Čím teplejší barva, tím větší podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP.

00:06:57Na jižní Moravě se výdaje na výzkum za posledních pět let

00:07:00zvedly dvojnásobně,

00:07:02za posledních 10 let dokonce čtyřnásobně.

00:07:05Nové vedení Grantové agentury.

00:07:07V čele stane fyzička Alice Valkárová.

00:07:09Alespoň si to přeje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

00:07:12Její výběr musí ještě potvrdit vláda.

00:07:15Alice Valkárová vystudovala jadernou fyziku

00:07:17na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

00:07:20Zkoumá elementární částice a jejich vzájemné působení.

00:07:23V minulosti pracovala například na urychlovači Hera v Hamburku.

00:07:27-Paní doktorka Valkárová je určitě dobrá volba.

00:07:31Je zajímavé, že předsedkyní bude tedy žena.

00:07:34Ta volba byla jednoznačná.

00:07:36A byla v podstatě jedinou, která měla zájem o to

00:07:39Grantovou agenturu vést,

00:07:41z těch lidí, kteří v předsednictvu budou.

00:07:47-Do čtyř let bude na planetě o dvě třetiny méně divokých zvířat,

00:07:50než bylo v roce 1970.

00:07:53Příčinou je hlavně ničení míst, ve kterých přirozeně žijí,

00:07:56lov a také znečištění.

00:07:58Tvrdí to odborníci ze Světového fondu na ochranu přírody.

00:08:01-Sloni, nosorožci, gorily, mloci nebo supi.

00:08:04Divoká zvěř je podle Světového fondu na ochranu přírody

00:08:07ohrožená ve všech prostředích.

00:08:09Na horách, v lesích, řekách i oceánech.

00:08:25Kolaps živočišné říše je kromě klimatické změny

00:08:28nejvýraznějším znakem nové geologické etapy,

00:08:31takzvaného antropocénu, ve kterém dominuje planetě lidstvo.

00:08:43Pod ochranou je jen 15 % povrchu planety.

00:08:46Na zbytku lidé farmaří, loví, bydlí a těží dřevo.

00:08:49Nejhůře jsou na tom řeky a jezera.

00:08:51Od roku 1970 v nich ubylo 81 % obratlovců.

00:09:06Pokud lidstvo zareaguje rychle,

00:09:08může úbytek divokých zvířat zvrátit.

00:09:11Důkazem je stoupající populace tygrů

00:09:13i vyškrtnutí pandy velké ze seznamu kriticky ohrožených druhů.

00:09:17Podle Světového fondu na ochranu přírody

00:09:19můžou lidé pomoci s uzdravením planety i tím,

00:09:21že budou jíst míň masa.

00:09:23-Vytvořme další chráněnou oblast,

00:09:25kde nikdo nebude smět lovit velryby.

00:09:28Znovu tento návrh podaly jihoamerické státy

00:09:31v čele s Brazílií na zasedání Mezinárodní velrybářské komise.

00:09:35Chtěly vytvořit oblast, která by sahala od rovníku

00:09:37až po 60. rovnoběžku jižní šířky, jenže se svým návrhem neuspěly.

00:09:40Pro hlasovalo 38 států, proti bylo 24, dva se zdržely.

00:09:45Jenže pro schválení bylo potřeba alespoň 75 % hlasů.

00:09:50Česká republika, stejně jako další země Evropské unie,

00:09:53hlasovala pro vytvoření zóny.

00:09:55Samotný návrh mířil hlavně proti Japonsku,

00:09:58které je dnes jedinou zemí světa,

00:10:00která loví velryby pro vědecké účely.

00:10:03Jenže argumenty Japonců

00:10:04byly v minulosti už více než zpochybněny.

00:10:07Aktuální situaci popsal přímo ze zasedání ve Slovinsku

00:10:10český zástupce Jiří Mach.

00:10:12-V roce 2014 u mezinárodního soudního tribunálu padl rozsudek,

00:10:16že ten jejich vědecký program

00:10:18nesplňuje kritéria vědeckého programu,

00:10:21takže oni ho ukončili v roce 2014.

00:10:23Nicméně připravili obratem další,

00:10:26a ten v letošní lovecké sezóně praktikovali

00:10:29a v Jižním Pacifiku ulovili,

00:10:31jestli se nepletu, tak si stanovili vlastní kvóty

00:10:34a ulovili tam 333 plejtváků menších.

00:10:37A mají to odůvodněno tím, že je to množství,

00:10:40které je potřebné pro to, aby nějakým způsobem dokázali,

00:10:44že ta populace plejtváka je udržitelná

00:10:47i při takovémto způsobu lovu.

00:10:50-Mezi roky 2005 až 2014 Japonci zabili 3600 těchto tvorů.

00:10:55Za tu dobu vznikly celkem dvě vědecké studie,

00:10:58které prošly standardním recenzním řízením.

00:11:01Státy Jižní Ameriky v čele s Brazílií

00:11:04předloží tento návrh znovu.

00:11:06Podle Macha je ale nepravděpodobné, že by brzy uspěly.

00:11:10-Viděl bych to opravdu tak, že šest let možná, třeba i dříve,

00:11:14ale bude se muset výrazně změnit ta atmosféra, která tady teď je.

00:11:19-Nový postup v boji proti viru zika.

00:11:22Vědci chtějí využít bakterii z rodu Wolbachia,

00:11:24a tou nakazit desítky až stovky tisíc komárů.

00:11:27Bakterie by snížila počet samiček komárů,

00:11:30ale nikdy je nevyhubila všechny. Pro člověka je neškodná.

00:11:33Zkušební projekt by podle současných odhadů

00:11:36měl stát 18 milionů dolarů, financuje ho nadace Billa Gatese.

00:11:40Modul si už asi 3 kilometry nad povrchem myslel,

00:11:43že dosedl na Mars.

00:11:45Tak vysvětlují vědci z Evropské kosmické agentury

00:11:48problémy při přistání modulu Schiaparelli,

00:11:50který se zřítil na povrch rudé planety 19. října.

00:11:53Podle prvních zpráv se tepelný štít a padáky uvolnily předčasně

00:11:57a brzdící trysky se zažehly jen na 3 sekundy místo 30 sekund.

00:12:01Chyba tedy byla nejspíš v počítačovém programu,

00:12:04který nedokázal správně kombinovat data

00:12:06přicházející z různých senzorů.

00:12:08Vyletěla do výšky 100 kilometrů nad povrch.

00:12:11Pořídila sérii fotografií, vrátila se na zem a shořela.

00:12:14Ocelová schránka německé rakety V2 se ale dochovala,

00:12:17i s cenným materiálem uvnitř.

00:12:19Lidé tak mohli poprvé vidět, jak vypadá naše planeta z kosmu.

00:12:22Vůbec první snímek Země pořízený z vesmíru

00:12:25vznikl před 70 lety a vypadal právě takhle.

00:12:27Z prvních fotografií se toho moc vyčíst nedalo.

00:12:30Přesto byly unikátní.

00:12:32Poprvé se lidé totiž dostali tak vysoko.

00:12:34Do té doby se fotografie pořizovaly maximálně z výšky

00:12:3740 kilometrů nad povrchem.

00:12:39Speciální balóny se totiž výš nedostaly.

00:12:42Navíc tento krok také pomohl myšlence

00:12:44na satelitní sledování Země.

00:12:46-Když si vezmete, že bude umístěný nějaký satelit ve vesmíru,

00:12:50který bude kroužit kolem planety

00:12:52a bude snímat planetu pravidelně a souvisle,

00:12:55tak to byl obrovský pokrok.

00:12:58Vlastně rakety umožnily to,

00:13:01že se vlastně tato myšlenka začala naplňovat.

00:13:06-Pro srovnání: takhle vypadají snímky, které vznikají dnes.

00:13:09Vlevo je vůbec jedna z nejpodrobnějších fotografií Země.

00:13:12Má rozlišení 121 megapixelů.

00:13:15Pořízena byla v roce 2012 z ruského satelitu Elektro-L

00:13:18z výšky 36 000 kilometrů.

00:13:20A zajímavé je na ní hlavně to, že vznikla jediným stiskem spouště.

00:13:24Nejde tedy o kompozici z mnoha různých fotografií,

00:13:27jak bývá u podobně velkých záběrů obvyklé.

00:13:30Podobně detailní jsou i fotografie NASA ze série Modrých skleněnek.

00:13:34První skleněnka byla pořízená už v roce 1972 posádkou Apolla 17.

00:13:38NASA tento název doteď používá

00:13:40pro známou a stále aktualizovanou řadu fotografií planety Země.

00:13:44Konkrétně tahle fotka je z roku 2012.

00:13:47Jednotlivé obrazy byly do výsledné fotografie vybírány tak,

00:13:50aby na snímku bylo co nejméně mraků.

00:13:57Pravěk osobních počítačů a notebooků.

00:14:00I tak by se mohla jmenovat výstava Fakulty elektrotechnické ČVUT

00:14:04Století informace - počítačový svět 2.

00:14:06Víc než stovka počítačů, tiskáren a klávesnic ukazuje,

00:14:10jak se změnil svět výpočetní techniky

00:14:12za necelé dvě generace.

00:14:14Pojďte udělat alespoň pár historických kroků.

00:14:16Tohle je počítač Wang série 2200,

00:14:18který se na trhu objevil v květnu 1973.

00:14:21Sloužil hlavně programátorům, kódovalo se v jazyce Basic.

00:14:25Na monitor se vešlo 64 znaků v 16 řádcích.

00:14:28A pamětí byly klasické magnetofonové páskách.

00:14:31V přepočtu na dnešní ceny stál 1 milion korun.

00:14:35O poznání levnější, 120 000 korun, byl první notebook Osborne.

00:14:39Ten měl vstupy pro dvě diskety, dokázal se spojit s modemem,

00:14:43ale první verze ještě neměla vlastní baterie.

00:14:45Vážil celkem 12 kilogramů a říkalo se mu batůžkový počítač.

00:14:49A přidám ještě jeden pohled, a to konkrétně na počítač TRS-80.

00:14:53Ten byl vůbec prvním počítačem,

00:14:55který se dostal k široké veřejnosti.

00:14:57"Je to ta nejdůležitější, nejužitečnější,

00:15:00nejvíc vzrušující elektronika naší doby,"

00:15:03tvrdil výrobce v roce 1977.

00:15:05A zákazníci souhlasili, hned za první měsíc a půl

00:15:09koupili 10 000 těchto přístrojů, celkem přes 200 000 kusů.

00:15:13Pokud si chcete vyzkoušet, jak dobře znáte historické počítače

00:15:16a také legendární hry 80. let, podívejte se na web Věda24.cz.

00:15:21Kolega Tomáš Karlík tam pro vás připravil speciální kvíz.

00:15:28Projekt Hledání mimozemské inteligence SETI

00:15:31se zaměří na takzvanou Tabbyinu hvězdu.

00:15:34Z ní vychází signály, které vědci nedokáží vysvětlit.

00:15:37Stále nebyla vyvrácena teorie,

00:15:39že kolem hvězdy KIC 846 28 52 je mimozemská megastruktura.

00:15:43Hvězdu bude sledovat Green Bank Telescope,

00:15:46největší zcela ovladatelný radioteleskop světa.

00:15:49Mívala nejvyšší a nejmohutnější hráz na světě.

00:15:53Díky své hydroelektrárně představovala technologický pokrok

00:15:57a její budování pomáhalo překlenout následky hospodářské krize.

00:16:01Před 80 lety začala Hooverova přehrada

00:16:03ve Spojených státech vyrábět první elektřinu.

00:16:07Rival, který byl spoluautorem.

00:16:09Trilogii o Jindřichu VI. psal s Williamem Shakespearem

00:16:12dramatik Christopher Marlowe.

00:16:15Tvrdí to 23členný vědecký tým vedený profesorem Fary Taylorem

00:16:18z Floridské univerzity.

00:16:20Odborníci využili speciální počítačové algoritmy,

00:16:24které hodnotily mimo jiné styl psaní různých autorů

00:16:27a hledaly shody v díle Shakespeara.

00:16:29Podrobnosti najdete na webu Věda24.cz.

00:16:33Hostem Hyde Parku Civilizace byl profesor Dan Shechtman,

00:16:36který objevil kvazikrystaly.

00:16:39Tím přepsal první kapitolu knih popisujících strukturu hmoty.

00:16:42Získal za to v roce 2011 Nobelovu cenu za chemii.

00:16:46-To není možné! To prostě není možné!

00:16:48První reakce Dana Shechtmana v momentě, kdy se mu změnil život.

00:16:52Když se podíval do mikroskopu a spatřil něco,

00:16:55co tam podle všech známých pouček nemělo být.

00:16:58Svazkem elektronů mířil na malý kousek slitiny hliníku a manganu,

00:17:02ten měl, tak jako každý krystal,

00:17:04tento svazek rozptýlit podle některé ze známých symetrií

00:17:08do dvou, tří, čtyř anebo šesti bodů.

00:17:11Abychom si to trochu vysvětlili.

00:17:13Tento rozptyl je projevem vnitřní struktury pozorované látky.

00:17:16A ty známé a "povolené" symetrie u klasických krystalů

00:17:19vypadají třeba takhle.

00:17:21Jenže Danovi Shechtmanovi se přihodilo něco zcela jiného.

00:17:25Při počítání ostrých bodů,

00:17:27do kterých se mu svazek elektronů rozlámal, došel až k desítce.

00:17:31Což mělo být podle všech zásad naprosto nemožné.

00:17:34-On vlastně poprvé prokázal,

00:17:36že takovýto objekt může třídimenzionálně existovat

00:17:39v přírodě nebo ve světě kolem nás.

00:17:41Teoreticky to bylo celkem známo, ale nikdo to doposud nepozoroval.

00:17:45-Poprvé uviděl kvazikrystal, strukturu, která není pravidelná

00:17:48tak jako normální krystaly, ale zároveň není naprosto nahodilá.

00:17:52Strukturu, kterou ve dvojrozměrném prostoru

00:17:54znali už stavitelé třeba španělské Alhambry

00:17:57nebo slavný britský fyzik a matematik Roger Penrose,

00:18:00a která ve trojrozměrném prostoru má podobu dvacetistěnu.

00:18:03Když Shechtman vyloučil možné chyby a byl si naprosto jistý,

00:18:07svá pozorování publikoval. Jenže u části vědců tvrdě narazil.

00:18:11-Je to vlastně takový jako až galileovský příběh,

00:18:15že on vlastně opravdu si stál za svým a byl si jist,

00:18:17že se nemýlí.

00:18:19Prokázal nejen vysokou schopnost ovládání té techniky

00:18:23a vědecké schopnosti,

00:18:25ale i potom značnou houževnatost a vlastně odvahu

00:18:28prosazovat ty svoje výsledky,

00:18:30protože on s tím měl samozřejmě osobní problémy.

00:18:33-Dlouho se přel hlavně s vědeckým titánem 20. století

00:18:37a držitelem hned dvou Nobelových cen Linusem Paulingem,

00:18:41který existenci kvazikrystalů odmítal až do své smrti.

00:18:44Dan Shechtman svým objevem přepsal učebnice

00:18:47a změnil definici krystalu.

00:18:49Za to v roce 2011 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

00:18:54-Velkým tématem Dana Shechtmana je vzdělávání.

00:18:57Už 29 let učí předmět zaměřený na start-upy

00:19:00a pro vědu se snaží nadchnout i ty nejmenší.

00:19:03A k tomu využívá i osobní zkušenosti.

00:19:06-A aby se mladí lidé chtěli stávat inženýry a vědci,

00:19:10je nutné začít je informovat o vědě už ve velmi raném věku.

00:19:14"Jak raném?" ptal se mě starosta Haify, když mě slyšel v rádiu.

00:19:18Říkám: "Ve školkách."

00:19:20On říká: "Ve školkách? Udělal byste to v Haifě?"

00:19:23Já říkám: "Ano. Podpoříte to?" On řekl: "Podpořím."

00:19:26A tak jsme zahájili projekt výuky vědy ve školkách v Haifě

00:19:30pro děti ve věku pěti let.

00:19:33A to je skutečná věda, to je jeden projekt.

00:19:35-Jak to vypadá v praxi?

00:19:37Mohl byste ten projekt popsat podrobněji prosím?

00:19:40Kdo učí a jaké pokusy dělají v mateřské škole pětileté děti?

00:19:44-Ti učitelé jsou stejní, jako jsou ve školce,

00:19:47ale my jim předáme tu vědu.

00:19:50my, jako skupina vědců, která je ve vědeckém muzeu v Haifě.

00:19:58U nás projdou nějakým školením

00:20:00a ty informace mají pak předat těm dětem,

00:20:03což funguje jenom částečně.

00:20:05Protože ti učitelé to ne úplně chápou,

00:20:09ono je to pro ně někdy trochu těžké.

00:20:12Je ještě těžší to pak vysvětlovat.

00:20:15Něco se při tom přenosu trochu ztratí.

00:20:18Ale začali jsme se 60 školkami, asi před třemi lety,

00:20:22teď jich máme třicet.

00:20:25Ale tenhle projekt nám dal v Haifě skvělou příležitost,

00:20:29že jsme mohli otevřít vědecké školky,

00:20:33což jsou opravdu školky, kde se věnujeme vědě.

00:20:37Teď už jsou tři, doufám, že jich bude mnohem víc,

00:20:41doufám, že se to rozšíří po celé zemi.

00:20:43To je takový model nejenom pro Izrael, ale pro celý svět.

00:20:47Protože to funguje.

00:20:49Tam máme skutečné vědce, kteří děti učí,

00:20:52a je to fantastické.

00:20:54Ta struktura je fantastická, děti jsou fantastické

00:20:56a učitelé jsou fantastičtí.

00:20:58-Během vaší přednášky jste včera tady Meltingpotu říkal,

00:21:03že jste zažil jeden konkrétní okamžik,

00:21:05ve kterém jste byl na svého malého syna tak pyšný.

00:21:09Jeden z nejšťastnějších okamžiků vašeho života, tak jste to popsal.

00:21:13A to byl okamžik, kdy on řekl: "To není možné." Proč?

00:21:17-Víte, můj syn, abych vám řekl, jak ten příběh končí,

00:21:21on je fyzik, studuje postdoktorát na Stanfordu,

00:21:24teď dostal nabídku z Technionu, aby se stal profesorem,

00:21:27takže se z Kalifornie bude vracet do Izraele, zanedlouho.

00:21:30Je ženatý, má čtyři děti.

00:21:32Ale když mu bylo pět, on byl velmi bystré dítě.

00:21:35A my jsme mluvili o vědě skoro pořád.

00:21:38A jeden den se na mě podíval a říká: "To nemůže být."

00:21:42A já jsem měl takovou radost, já jsem měl obrovskou radost,

00:21:47protože to znamenalo, že on nad tím, co jsem mu říkal,

00:21:51skutečně přemýšlel, investoval do toho svůj čas.

00:21:55A já mu říkám, výborně, poslouchej,

00:21:58já ti vysvětlím něco, co ještě nevíš,

00:22:01a pak uvidíš, že to možné je.

00:22:03Vysvětlil jsem mu to, on se na chvilku zamyslel

00:22:07a pak říká: "Dobře, ano, v tom případě to možné je."

00:22:10Já jsem měl takovou radost!

00:22:13Ne protože se mnou souhlasil, ale protože se mi postavil.

00:22:25-Nejsou tak hbití ani rychlí

00:22:27jako Lionel Messi nebo Cristiano Ronaldo,

00:22:30přesto mají stále víc a víc fanoušků.

00:22:32Robotičtí fotbalisté se utkali na mezinárodním turnaji,

00:22:35který se konal v rámci Světové robotické konference v Číně.

00:22:39Své týmy vyslali do boje například domácí Číňané,

00:22:41ale také Američané či Australané.

00:22:46-Kolem roku 2050 bude tým robotů hrát proti lidským vítězům

00:22:50Světového poháru podle pravidel FIFA.

00:22:53Smělý cíl organizátorů soutěže Robocup

00:22:56zatím vypadá téměř nedosažitelně.

00:23:02Studentům robotiky z celého světa se nedá upřít zápal.

00:23:06Díky nim se technika a umění robotických fotbalistů

00:23:09vyvíjejí závratnou rychlostí.

00:23:11-Příprava trvá měsíce.

00:23:14Tady na soutěži se ukáže, kdo s koho.

00:23:16-Robotičtí nemotorové zatím většinou přešlapují na místě,

00:23:20často padají a vstávají.

00:23:22Zvládají občas i nahrát a dokonce dopravit míč za brankovou čáru.

00:23:26-Naši roboti zaostávají při rozhodování.

00:23:29Tam je naše slabina, ve změnách rozhodnutí a výběru směru pohybu.

00:23:33Na tom musíme pořádně zapracovat.

00:23:36-Kdyby byli roboti flexibilnější,

00:23:37byla by zábava sledovat jejich zápas proti lidem,

00:23:40protože roboti se rozhodují rychleji.

00:23:43-Organizátoři vidí v inteligentních robotech budoucnost.

00:23:46Navzdory stále častějším černým vizím,

00:23:48že stroje ovládnou lidstvo,

00:23:51chtějí dál pokračovat v jejich vývoji.

00:23:53-Díky akcím, jako je tato,

00:23:55se zrychlí vývoj umělé inteligence a robotů.

00:23:57-Mistrovství světa ve fotbale robotů

00:23:59se bude konat za rok v Japonsku.

00:24:02-Sport je někdy větší věda, než se může na první pohled zdát.

00:24:06Další vědecký souhrn vám nabídneme zase za týden ve VĚDĚ 24,

00:24:09v neděli v 18.30 na ČT24.

00:24:11Přeji příjemný večer.

00:24:15Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2016