00:00:01 VĚDA 24

00:00:28 -Vítejte v propojeném světě:

00:00:30 lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:33 Přeji vám dobrý večer, začíná VĚDA 24.

00:00:38 Znečištění vzduchu oxidem uhličitým překročilo symbolickou hranici.

00:00:42 Návrat zpátky bude těžký, důsledky dalekosáhlé.

00:00:46 Do výzkumu a vývoje šlo loni u nás 89 miliard korun,

00:00:49 víc než polovinu investovaly podniky.

00:00:55 Zajistí pevnější ocel, pomohou ve zdravotnictví

00:00:58 i v domácnosti - kvazikrystaly.

00:01:00 Za jejich objev získal Dan Shechtman Nobelovu cenu.

00:01:03 Teď byl hostem Hyde Parku Civilizace.

00:01:10 Lidstvo překročilo další hranici

00:01:12 a bude se jen velmi těžko vracet zpátky,

00:01:15 varují odborníci ze Světové meteorologické organizace.

00:01:18 Koncentrace CO2 ve vzduchu se totiž dostala

00:01:20 přes 400 mikročástic na milion částic v atmosféře.

00:01:29 -Británie zahalená ve smogu.

00:01:31 Záběry z padesátých let vypadají podstatně dramatičtěji

00:01:34 než ty současné.

00:01:36 Přesto je celosvětově vzduch, který dýcháme dnes, znečištěný víc.

00:02:00 -Planeta Země se začíná dusit. A lidstvo spolu s ní.

00:02:03 Přestože alarmující čísla a pesimistické studie

00:02:06 zveřejňují vědci čím dál častěji, vzduch se stále horší.

00:02:09 Podle Světové meteorologické organizace je dokonce

00:02:13 nejvíc znečištěný za posledních 800 000 let.

00:02:43 -To se podle Světové meteorologické organizace nestane,

00:02:47 pokud svět nepřestane používat fosilní paliva

00:02:50 a nezačne ve velkém sázet stromy.

00:02:53 Vědci ale zároveň tvrdí, že následky klimatických změn,

00:02:56 jako například hurikány nebo vlny veder, budou pokračovat,

00:03:00 i když začnou emise klesat.

00:03:04 -Množství oxidu uhličitého v atmosféře

00:03:07 se mění a měnilo i dřív.

00:03:09 Tohle je vývoj jeho koncentrace za posledních 400 000 let.

00:03:12 Jednotlivé výkyvy jsou dané tím, co se dělo na planetě,

00:03:15 především jestli byla nebo nebyla doba ledová.

00:03:17 Až do nedávna se koncentrace nikdy nedostala přes hranici

00:03:20 300 mikročástic na milion částic.

00:03:23 Teď je pro nás ale klíčový úplný konec tohoto grafu.

00:03:26 Pojďte se na něj podívat podrobněji.

00:03:28 Tohle je vývoj koncentrace CO2 od roku 1750.

00:03:31 Nejdřív relativně stabilní úroveň, a potom až exponenciální nárůst,

00:03:35 a to od začátku průmyslové revoluce.

00:03:37 Teď prolomení hranice

00:03:39 400 mikročástic CO2 na milion částic v atmosféře.

00:03:44 -Koncentrace 400 ppm vlastně znamená,

00:03:47 že se v atmosféře nachází 0,04 %, což se může zdát jako málo,

00:03:51 ale můžeme si to srovnat s teplotou u člověka.

00:03:54 To znamená, i malé změny teploty, jste zdravý, máte kolem 37,

00:03:58 a i malá změna pak způsobí, že máte horečku.

00:04:01 A když se teplota nadále zvýší,

00:04:03 tak vlastně už jste v ohrožení života.

00:04:05 Takže podobně je to i s tím skleníkovým plynem,

00:04:08 on vlastně reguluje globální teplotu.

00:04:10 -Vědci z Centra globální změny Akademie věd dodávají data

00:04:13 z měření na našem území do evropských statistik

00:04:16 a potvrzují rostoucí znečištění ovzduší.

00:04:18 Využívají mimo jiné atmosférický stožár v Křešíně na Vysočině.

00:04:21 Měří 250 metrů, a díky tomu ho neovlivňuje lokální znečištění,

00:04:25 ale měří koncentraci znečištění výš v atmosféře.

00:04:27 Odborníci také zkoumají, jaké rostliny a jaké ekosystémy

00:04:31 dokáží nejlépe pohlcovat oxid uhličitý.

00:04:33 Srovnávají například různé lesy, mokřady nebo louky.

00:04:38 Vyšší globální teplota způsobí mimo jiné zvýšení hladin oceánů,

00:04:42 přímé dopady ale bude mít i na Českou republiku.

00:04:44 A proto vědci řeší, jak se přizpůsobit, co změnit,

00:04:47 abychom byli připraveni na nové podmínky,

00:04:50 a to nejen v zemědělství.

00:04:52 -Jaké druhy porostů vysazovat, ve kterých nadmořských výškách,

00:04:55 jak se budou měnit vegetační pásma.

00:04:57 Jsou to ale i poznatky pro adaptace na úrovni měst,

00:05:00 jak se bude měnit srážkový režim, jak se bude měnit teplota,

00:05:04 jak se budou měnit extrémní teploty.

00:05:07 A to všechno je důležité

00:05:09 pro úspěšné přizpůsobování se v Čechách.

00:05:14 -Kolik peněz a kam jde u nás do výzkumu a vývoje?

00:05:18 A kdo peníze posílá?

00:05:20 I na to odpovídá Český statistický úřad

00:05:22 v podrobné zprávě o financování výzkumu a vývoje.

00:05:25 Loni šlo do vědy skoro 89 miliard korun.

00:05:27 To je o dvě třetiny víc než před pěti lety

00:05:30 a dvakrát tolik co před deseti lety.

00:05:32 Výzkum u nás dělá 2870 pracovišť,

00:05:35 ale dvě třetiny peněz protečou přes pouhopouhých 5 % z nich.

00:05:39 A když se podíváme ještě podrobněji,

00:05:41 ukazuje se, že 30 % všech peněz, asi 25 miliard korun,

00:05:45 využije jen 12 subjektů.

00:05:47 Šest univerzit, tři ústavy Akademie věd a tři soukromé firmy.

00:05:50 Je to hlavně proto, že staví velká vědecká centra.

00:05:53 Víc než polovinu peněz posílají podniky, 32 % stát

00:05:57 a 15 % financí jde z fondů Evropské unie.

00:06:00 A tady vidíte, jak se od roku 2009 zmenšil podíl státu

00:06:03 a zvětšil podíl fondů Evropské unie.

00:06:06 Jenže peníze z Evropské unie budou jen do roku 2020.

00:06:09 Teď se za ně hlavně staví hlavně velká vědecká centra.

00:06:12 Stát investuje do vědy v každém roce v poslední době o něco víc,

00:06:17 jde o jednotky miliard korun.

00:06:19 -Česká republika v posledních dvou letech

00:06:21 je na průměru Evropské unie, na tom žebříčku jsme na 10. místě,

00:06:25 těsně za Nizozemskem, ale před Velkou Británií a Irskem,

00:06:28 což by mohlo být zajímavé.

00:06:30 Dosáhli jsme přibližně 2 % HDP výdajů na výzkum a vývoj.

00:06:33 Pokud by vás zajímalo, kdo dominuje v Evropské unii,

00:06:36 tak jsou to tradičně skandinávské státy,

00:06:38 Finsko, Dánsko, Švédsko,

00:06:40 a k nim přibyly i Německo a Rakousko.

00:06:43 -Nejvíc se u nás do výzkumu investuje v Praze,

00:06:45 loni 33 miliard,

00:06:47 druhý je Jihomoravský kraj s necelými 18 miliardami

00:06:50 a třetí Středočeský s téměř 10 miliardami korun.

00:06:52 Čím teplejší barva, tím větší podíl výdajů na výzkum a vývoj na HDP.

00:06:57 Na jižní Moravě se výdaje na výzkum za posledních pět let

00:07:00 zvedly dvojnásobně,

00:07:02 za posledních 10 let dokonce čtyřnásobně.

00:07:05 Nové vedení Grantové agentury.

00:07:07 V čele stane fyzička Alice Valkárová.

00:07:09 Alespoň si to přeje Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

00:07:12 Její výběr musí ještě potvrdit vláda.

00:07:15 Alice Valkárová vystudovala jadernou fyziku

00:07:17 na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.

00:07:20 Zkoumá elementární částice a jejich vzájemné působení.

00:07:23 V minulosti pracovala například na urychlovači Hera v Hamburku.

00:07:27 -Paní doktorka Valkárová je určitě dobrá volba.

00:07:31 Je zajímavé, že předsedkyní bude tedy žena.

00:07:34 Ta volba byla jednoznačná.

00:07:36 A byla v podstatě jedinou, která měla zájem o to

00:07:39 Grantovou agenturu vést,

00:07:41 z těch lidí, kteří v předsednictvu budou.

00:07:47 -Do čtyř let bude na planetě o dvě třetiny méně divokých zvířat,

00:07:50 než bylo v roce 1970.

00:07:53 Příčinou je hlavně ničení míst, ve kterých přirozeně žijí,

00:07:56 lov a také znečištění.

00:07:58 Tvrdí to odborníci ze Světového fondu na ochranu přírody.

00:08:01 -Sloni, nosorožci, gorily, mloci nebo supi.

00:08:04 Divoká zvěř je podle Světového fondu na ochranu přírody

00:08:07 ohrožená ve všech prostředích.

00:08:09 Na horách, v lesích, řekách i oceánech.

00:08:25 Kolaps živočišné říše je kromě klimatické změny

00:08:28 nejvýraznějším znakem nové geologické etapy,

00:08:31 takzvaného antropocénu, ve kterém dominuje planetě lidstvo.

00:08:43 Pod ochranou je jen 15 % povrchu planety.

00:08:46 Na zbytku lidé farmaří, loví, bydlí a těží dřevo.

00:08:49 Nejhůře jsou na tom řeky a jezera.

00:08:51 Od roku 1970 v nich ubylo 81 % obratlovců.

00:09:06 Pokud lidstvo zareaguje rychle,

00:09:08 může úbytek divokých zvířat zvrátit.

00:09:11 Důkazem je stoupající populace tygrů

00:09:13 i vyškrtnutí pandy velké ze seznamu kriticky ohrožených druhů.

00:09:17 Podle Světového fondu na ochranu přírody

00:09:19 můžou lidé pomoci s uzdravením planety i tím,

00:09:21 že budou jíst míň masa.

00:09:23 -Vytvořme další chráněnou oblast,

00:09:25 kde nikdo nebude smět lovit velryby.

00:09:28 Znovu tento návrh podaly jihoamerické státy

00:09:31 v čele s Brazílií na zasedání Mezinárodní velrybářské komise.

00:09:35 Chtěly vytvořit oblast, která by sahala od rovníku

00:09:37 až po 60. rovnoběžku jižní šířky, jenže se svým návrhem neuspěly.

00:09:40 Pro hlasovalo 38 států, proti bylo 24, dva se zdržely.

00:09:45 Jenže pro schválení bylo potřeba alespoň 75 % hlasů.

00:09:50 Česká republika, stejně jako další země Evropské unie,

00:09:53 hlasovala pro vytvoření zóny.

00:09:55 Samotný návrh mířil hlavně proti Japonsku,

00:09:58 které je dnes jedinou zemí světa,

00:10:00 která loví velryby pro vědecké účely.

00:10:03 Jenže argumenty Japonců

00:10:04 byly v minulosti už více než zpochybněny.

00:10:07 Aktuální situaci popsal přímo ze zasedání ve Slovinsku

00:10:10 český zástupce Jiří Mach.

00:10:12 -V roce 2014 u mezinárodního soudního tribunálu padl rozsudek,

00:10:16 že ten jejich vědecký program

00:10:18 nesplňuje kritéria vědeckého programu,

00:10:21 takže oni ho ukončili v roce 2014.

00:10:23 Nicméně připravili obratem další,

00:10:26 a ten v letošní lovecké sezóně praktikovali

00:10:29 a v Jižním Pacifiku ulovili,

00:10:31 jestli se nepletu, tak si stanovili vlastní kvóty

00:10:34 a ulovili tam 333 plejtváků menších.

00:10:37 A mají to odůvodněno tím, že je to množství,

00:10:40 které je potřebné pro to, aby nějakým způsobem dokázali,

00:10:44 že ta populace plejtváka je udržitelná

00:10:47 i při takovémto způsobu lovu.

00:10:50 -Mezi roky 2005 až 2014 Japonci zabili 3600 těchto tvorů.

00:10:55 Za tu dobu vznikly celkem dvě vědecké studie,

00:10:58 které prošly standardním recenzním řízením.

00:11:01 Státy Jižní Ameriky v čele s Brazílií

00:11:04 předloží tento návrh znovu.

00:11:06 Podle Macha je ale nepravděpodobné, že by brzy uspěly.

00:11:10 -Viděl bych to opravdu tak, že šest let možná, třeba i dříve,

00:11:14 ale bude se muset výrazně změnit ta atmosféra, která tady teď je.

00:11:19 -Nový postup v boji proti viru zika.

00:11:22 Vědci chtějí využít bakterii z rodu Wolbachia,

00:11:24 a tou nakazit desítky až stovky tisíc komárů.

00:11:27 Bakterie by snížila počet samiček komárů,

00:11:30 ale nikdy je nevyhubila všechny. Pro člověka je neškodná.

00:11:33 Zkušební projekt by podle současných odhadů

00:11:36 měl stát 18 milionů dolarů, financuje ho nadace Billa Gatese.

00:11:40 Modul si už asi 3 kilometry nad povrchem myslel,

00:11:43 že dosedl na Mars.

00:11:45 Tak vysvětlují vědci z Evropské kosmické agentury

00:11:48 problémy při přistání modulu Schiaparelli,

00:11:50 který se zřítil na povrch rudé planety 19. října.

00:11:53 Podle prvních zpráv se tepelný štít a padáky uvolnily předčasně

00:11:57 a brzdící trysky se zažehly jen na 3 sekundy místo 30 sekund.

00:12:01 Chyba tedy byla nejspíš v počítačovém programu,

00:12:04 který nedokázal správně kombinovat data

00:12:06 přicházející z různých senzorů.

00:12:08 Vyletěla do výšky 100 kilometrů nad povrch.

00:12:11 Pořídila sérii fotografií, vrátila se na zem a shořela.

00:12:14 Ocelová schránka německé rakety V2 se ale dochovala,

00:12:17 i s cenným materiálem uvnitř.

00:12:19 Lidé tak mohli poprvé vidět, jak vypadá naše planeta z kosmu.

00:12:22 Vůbec první snímek Země pořízený z vesmíru

00:12:25 vznikl před 70 lety a vypadal právě takhle.

00:12:27 Z prvních fotografií se toho moc vyčíst nedalo.

00:12:30 Přesto byly unikátní.

00:12:32 Poprvé se lidé totiž dostali tak vysoko.

00:12:34 Do té doby se fotografie pořizovaly maximálně z výšky

00:12:37 40 kilometrů nad povrchem.

00:12:39 Speciální balóny se totiž výš nedostaly.

00:12:42 Navíc tento krok také pomohl myšlence

00:12:44 na satelitní sledování Země.

00:12:46 -Když si vezmete, že bude umístěný nějaký satelit ve vesmíru,

00:12:50 který bude kroužit kolem planety

00:12:52 a bude snímat planetu pravidelně a souvisle,

00:12:55 tak to byl obrovský pokrok.

00:12:58 Vlastně rakety umožnily to,

00:13:01 že se vlastně tato myšlenka začala naplňovat.

00:13:06 -Pro srovnání: takhle vypadají snímky, které vznikají dnes.

00:13:09 Vlevo je vůbec jedna z nejpodrobnějších fotografií Země.

00:13:12 Má rozlišení 121 megapixelů.

00:13:15 Pořízena byla v roce 2012 z ruského satelitu Elektro-L

00:13:18 z výšky 36 000 kilometrů.

00:13:20 A zajímavé je na ní hlavně to, že vznikla jediným stiskem spouště.

00:13:24 Nejde tedy o kompozici z mnoha různých fotografií,

00:13:27 jak bývá u podobně velkých záběrů obvyklé.

00:13:30 Podobně detailní jsou i fotografie NASA ze série Modrých skleněnek.

00:13:34 První skleněnka byla pořízená už v roce 1972 posádkou Apolla 17.

00:13:38 NASA tento název doteď používá

00:13:40 pro známou a stále aktualizovanou řadu fotografií planety Země.

00:13:44 Konkrétně tahle fotka je z roku 2012.

00:13:47 Jednotlivé obrazy byly do výsledné fotografie vybírány tak,

00:13:50 aby na snímku bylo co nejméně mraků.

00:13:57 Pravěk osobních počítačů a notebooků.

00:14:00 I tak by se mohla jmenovat výstava Fakulty elektrotechnické ČVUT

00:14:04 Století informace - počítačový svět 2.

00:14:06 Víc než stovka počítačů, tiskáren a klávesnic ukazuje,

00:14:10 jak se změnil svět výpočetní techniky

00:14:12 za necelé dvě generace.

00:14:14 Pojďte udělat alespoň pár historických kroků.

00:14:16 Tohle je počítač Wang série 2200,

00:14:18 který se na trhu objevil v květnu 1973.

00:14:21 Sloužil hlavně programátorům, kódovalo se v jazyce Basic.

00:14:25 Na monitor se vešlo 64 znaků v 16 řádcích.

00:14:28 A pamětí byly klasické magnetofonové páskách.

00:14:31 V přepočtu na dnešní ceny stál 1 milion korun.

00:14:35 O poznání levnější, 120 000 korun, byl první notebook Osborne.

00:14:39 Ten měl vstupy pro dvě diskety, dokázal se spojit s modemem,

00:14:43 ale první verze ještě neměla vlastní baterie.

00:14:45 Vážil celkem 12 kilogramů a říkalo se mu batůžkový počítač.

00:14:49 A přidám ještě jeden pohled, a to konkrétně na počítač TRS-80.

00:14:53 Ten byl vůbec prvním počítačem,

00:14:55 který se dostal k široké veřejnosti.

00:14:57 "Je to ta nejdůležitější, nejužitečnější,

00:15:00 nejvíc vzrušující elektronika naší doby,"

00:15:03 tvrdil výrobce v roce 1977.

00:15:05 A zákazníci souhlasili, hned za první měsíc a půl

00:15:09 koupili 10 000 těchto přístrojů, celkem přes 200 000 kusů.

00:15:13 Pokud si chcete vyzkoušet, jak dobře znáte historické počítače

00:15:16 a také legendární hry 80. let, podívejte se na web Věda24.cz.

00:15:21 Kolega Tomáš Karlík tam pro vás připravil speciální kvíz.

00:15:28 Projekt Hledání mimozemské inteligence SETI

00:15:31 se zaměří na takzvanou Tabbyinu hvězdu.

00:15:34 Z ní vychází signály, které vědci nedokáží vysvětlit.

00:15:37 Stále nebyla vyvrácena teorie,

00:15:39 že kolem hvězdy KIC 846 28 52 je mimozemská megastruktura.

00:15:43 Hvězdu bude sledovat Green Bank Telescope,

00:15:46 největší zcela ovladatelný radioteleskop světa.

00:15:49 Mívala nejvyšší a nejmohutnější hráz na světě.

00:15:53 Díky své hydroelektrárně představovala technologický pokrok

00:15:57 a její budování pomáhalo překlenout následky hospodářské krize.

00:16:01 Před 80 lety začala Hooverova přehrada

00:16:03 ve Spojených státech vyrábět první elektřinu.

00:16:07 Rival, který byl spoluautorem.

00:16:09 Trilogii o Jindřichu VI. psal s Williamem Shakespearem

00:16:12 dramatik Christopher Marlowe.

00:16:15 Tvrdí to 23členný vědecký tým vedený profesorem Fary Taylorem

00:16:18 z Floridské univerzity.

00:16:20 Odborníci využili speciální počítačové algoritmy,

00:16:24 které hodnotily mimo jiné styl psaní různých autorů

00:16:27 a hledaly shody v díle Shakespeara.

00:16:29 Podrobnosti najdete na webu Věda24.cz.

00:16:33 Hostem Hyde Parku Civilizace byl profesor Dan Shechtman,

00:16:36 který objevil kvazikrystaly.

00:16:39 Tím přepsal první kapitolu knih popisujících strukturu hmoty.

00:16:42 Získal za to v roce 2011 Nobelovu cenu za chemii.

00:16:46 -To není možné! To prostě není možné!

00:16:48 První reakce Dana Shechtmana v momentě, kdy se mu změnil život.

00:16:52 Když se podíval do mikroskopu a spatřil něco,

00:16:55 co tam podle všech známých pouček nemělo být.

00:16:58 Svazkem elektronů mířil na malý kousek slitiny hliníku a manganu,

00:17:02 ten měl, tak jako každý krystal,

00:17:04 tento svazek rozptýlit podle některé ze známých symetrií

00:17:08 do dvou, tří, čtyř anebo šesti bodů.

00:17:11 Abychom si to trochu vysvětlili.

00:17:13 Tento rozptyl je projevem vnitřní struktury pozorované látky.

00:17:16 A ty známé a "povolené" symetrie u klasických krystalů

00:17:19 vypadají třeba takhle.

00:17:21 Jenže Danovi Shechtmanovi se přihodilo něco zcela jiného.

00:17:25 Při počítání ostrých bodů,

00:17:27 do kterých se mu svazek elektronů rozlámal, došel až k desítce.

00:17:31 Což mělo být podle všech zásad naprosto nemožné.

00:17:34 -On vlastně poprvé prokázal,

00:17:36 že takovýto objekt může třídimenzionálně existovat

00:17:39 v přírodě nebo ve světě kolem nás.

00:17:41 Teoreticky to bylo celkem známo, ale nikdo to doposud nepozoroval.

00:17:45 -Poprvé uviděl kvazikrystal, strukturu, která není pravidelná

00:17:48 tak jako normální krystaly, ale zároveň není naprosto nahodilá.

00:17:52 Strukturu, kterou ve dvojrozměrném prostoru

00:17:54 znali už stavitelé třeba španělské Alhambry

00:17:57 nebo slavný britský fyzik a matematik Roger Penrose,

00:18:00 a která ve trojrozměrném prostoru má podobu dvacetistěnu.

00:18:03 Když Shechtman vyloučil možné chyby a byl si naprosto jistý,

00:18:07 svá pozorování publikoval. Jenže u části vědců tvrdě narazil.

00:18:11 -Je to vlastně takový jako až galileovský příběh,

00:18:15 že on vlastně opravdu si stál za svým a byl si jist,

00:18:17 že se nemýlí.

00:18:19 Prokázal nejen vysokou schopnost ovládání té techniky

00:18:23 a vědecké schopnosti,

00:18:25 ale i potom značnou houževnatost a vlastně odvahu

00:18:28 prosazovat ty svoje výsledky,

00:18:30 protože on s tím měl samozřejmě osobní problémy.

00:18:33 -Dlouho se přel hlavně s vědeckým titánem 20. století

00:18:37 a držitelem hned dvou Nobelových cen Linusem Paulingem,

00:18:41 který existenci kvazikrystalů odmítal až do své smrti.

00:18:44 Dan Shechtman svým objevem přepsal učebnice

00:18:47 a změnil definici krystalu.

00:18:49 Za to v roce 2011 obdržel Nobelovu cenu za chemii.

00:18:54 -Velkým tématem Dana Shechtmana je vzdělávání.

00:18:57 Už 29 let učí předmět zaměřený na start-upy

00:19:00 a pro vědu se snaží nadchnout i ty nejmenší.

00:19:03 A k tomu využívá i osobní zkušenosti.

00:19:06 -A aby se mladí lidé chtěli stávat inženýry a vědci,

00:19:10 je nutné začít je informovat o vědě už ve velmi raném věku.

00:19:14 "Jak raném?" ptal se mě starosta Haify, když mě slyšel v rádiu.

00:19:18 Říkám: "Ve školkách."

00:19:20 On říká: "Ve školkách? Udělal byste to v Haifě?"

00:19:23 Já říkám: "Ano. Podpoříte to?" On řekl: "Podpořím."

00:19:26 A tak jsme zahájili projekt výuky vědy ve školkách v Haifě

00:19:30 pro děti ve věku pěti let.

00:19:33 A to je skutečná věda, to je jeden projekt.

00:19:35 -Jak to vypadá v praxi?

00:19:37 Mohl byste ten projekt popsat podrobněji prosím?

00:19:40 Kdo učí a jaké pokusy dělají v mateřské škole pětileté děti?

00:19:44 -Ti učitelé jsou stejní, jako jsou ve školce,

00:19:47 ale my jim předáme tu vědu.

00:19:50 my, jako skupina vědců, která je ve vědeckém muzeu v Haifě.

00:19:58 U nás projdou nějakým školením

00:20:00 a ty informace mají pak předat těm dětem,

00:20:03 což funguje jenom částečně.

00:20:05 Protože ti učitelé to ne úplně chápou,

00:20:09 ono je to pro ně někdy trochu těžké.

00:20:12 Je ještě těžší to pak vysvětlovat.

00:20:15 Něco se při tom přenosu trochu ztratí.

00:20:18 Ale začali jsme se 60 školkami, asi před třemi lety,

00:20:22 teď jich máme třicet.

00:20:25 Ale tenhle projekt nám dal v Haifě skvělou příležitost,

00:20:29 že jsme mohli otevřít vědecké školky,

00:20:33 což jsou opravdu školky, kde se věnujeme vědě.

00:20:37 Teď už jsou tři, doufám, že jich bude mnohem víc,

00:20:41 doufám, že se to rozšíří po celé zemi.

00:20:43 To je takový model nejenom pro Izrael, ale pro celý svět.

00:20:47 Protože to funguje.

00:20:49 Tam máme skutečné vědce, kteří děti učí,

00:20:52 a je to fantastické.

00:20:54 Ta struktura je fantastická, děti jsou fantastické

00:20:56 a učitelé jsou fantastičtí.

00:20:58 -Během vaší přednášky jste včera tady Meltingpotu říkal,

00:21:03 že jste zažil jeden konkrétní okamžik,

00:21:05 ve kterém jste byl na svého malého syna tak pyšný.

00:21:09 Jeden z nejšťastnějších okamžiků vašeho života, tak jste to popsal.

00:21:13 A to byl okamžik, kdy on řekl: "To není možné." Proč?

00:21:17 -Víte, můj syn, abych vám řekl, jak ten příběh končí,

00:21:21 on je fyzik, studuje postdoktorát na Stanfordu,

00:21:24 teď dostal nabídku z Technionu, aby se stal profesorem,

00:21:27 takže se z Kalifornie bude vracet do Izraele, zanedlouho.

00:21:30 Je ženatý, má čtyři děti.

00:21:32 Ale když mu bylo pět, on byl velmi bystré dítě.

00:21:35 A my jsme mluvili o vědě skoro pořád.

00:21:38 A jeden den se na mě podíval a říká: "To nemůže být."

00:21:42 A já jsem měl takovou radost, já jsem měl obrovskou radost,

00:21:47 protože to znamenalo, že on nad tím, co jsem mu říkal,

00:21:51 skutečně přemýšlel, investoval do toho svůj čas.

00:21:55 A já mu říkám, výborně, poslouchej,

00:21:58 já ti vysvětlím něco, co ještě nevíš,

00:22:01 a pak uvidíš, že to možné je.

00:22:03 Vysvětlil jsem mu to, on se na chvilku zamyslel

00:22:07 a pak říká: "Dobře, ano, v tom případě to možné je."

00:22:10 Já jsem měl takovou radost!

00:22:13 Ne protože se mnou souhlasil, ale protože se mi postavil.

00:22:25 -Nejsou tak hbití ani rychlí

00:22:27 jako Lionel Messi nebo Cristiano Ronaldo,

00:22:30 přesto mají stále víc a víc fanoušků.

00:22:32 Robotičtí fotbalisté se utkali na mezinárodním turnaji,

00:22:35 který se konal v rámci Světové robotické konference v Číně.

00:22:39 Své týmy vyslali do boje například domácí Číňané,

00:22:41 ale také Američané či Australané.

00:22:46 -Kolem roku 2050 bude tým robotů hrát proti lidským vítězům

00:22:50 Světového poháru podle pravidel FIFA.

00:22:53 Smělý cíl organizátorů soutěže Robocup

00:22:56 zatím vypadá téměř nedosažitelně.

00:23:02 Studentům robotiky z celého světa se nedá upřít zápal.

00:23:06 Díky nim se technika a umění robotických fotbalistů

00:23:09 vyvíjejí závratnou rychlostí.

00:23:11 -Příprava trvá měsíce.

00:23:14 Tady na soutěži se ukáže, kdo s koho.

00:23:16 -Robotičtí nemotorové zatím většinou přešlapují na místě,

00:23:20 často padají a vstávají.

00:23:22 Zvládají občas i nahrát a dokonce dopravit míč za brankovou čáru.

00:23:26 -Naši roboti zaostávají při rozhodování.

00:23:29 Tam je naše slabina, ve změnách rozhodnutí a výběru směru pohybu.

00:23:33 Na tom musíme pořádně zapracovat.

00:23:36 -Kdyby byli roboti flexibilnější,

00:23:37 byla by zábava sledovat jejich zápas proti lidem,

00:23:40 protože roboti se rozhodují rychleji.

00:23:43 -Organizátoři vidí v inteligentních robotech budoucnost.

00:23:46 Navzdory stále častějším černým vizím,

00:23:48 že stroje ovládnou lidstvo,

00:23:51 chtějí dál pokračovat v jejich vývoji.

00:23:53 -Díky akcím, jako je tato,

00:23:55 se zrychlí vývoj umělé inteligence a robotů.

00:23:57 -Mistrovství světa ve fotbale robotů

00:23:59 se bude konat za rok v Japonsku.

00:24:02 -Sport je někdy větší věda, než se může na první pohled zdát.

00:24:06 Další vědecký souhrn vám nabídneme zase za týden ve VĚDĚ 24,

00:24:09 v neděli v 18.30 na ČT24.

00:24:11 Přeji příjemný večer.

00:24:15 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2016