Polostínové zatmění Měsíce; 100 let od prvního nasazení tanku;
Biochemik Michal Hocek hostem Hyde Parku Civilizace; moderuje: Daniel Stach
00:00:01 VĚDA 24
00:00:28 -Vítejte v propojeném světě,
00:00:31 lidé, technologie, příroda, celý vesmír.
00:00:34 Přeji vám dobrý večer, začíná VĚDA 24.
00:00:37 Měsíc prošel zemským polostínem,
00:00:40 úkaz byl vidět z poloviny povrchu Země včetně České republiky.
00:00:45 Život ve sloní šlápotě.
00:00:47 Němečtí vědci popsali,
00:00:49 jak se ve stopách slonů tvoří celé ekosystémy.
00:00:54 Před sto lety byly poprvé použity tanky,
00:00:56 ve výzbroji armád jsou dodnes, i když se hodně proměnily.
00:01:05 Zhruba 120 nocí v roce mohou čeští astronomové
00:01:08 sledovat oblohu bez mraků.
00:01:10 Bohužel, páteční večer a páteční noc mezi tyto dny nepatřila,
00:01:14 alespoň to platilo na řadě míst, rozhodně v Ondřejově,
00:01:17 v Astronomickém ústavu Akademie věd.
00:01:19 Tam okno k obloze otevřeli a bohužel zase zavřeli.
00:01:22 -Příprava pozorování je jasná, takže otevíráme kopuli,
00:01:27 aby dalekohled měl kudy koukat.
00:01:30 Tak, odaretovat dalekohled a namířit tam, kde očekáváme Měsíc.
00:01:35 Nebudeme tajit, že nám prší na kopuli.
00:01:38 Počasí je nakonec špatné.
00:01:48 -Na některých místech se ale přeci jen Měsíc,
00:01:51 byť třeba jen na chvíli, ukázal.
00:01:53 Nejznámější český astrofotograf Petr Horálek
00:01:55 z Astronomického ústavu Akademie věd nefotil na Ondřejově,
00:01:59 ale u Sečské přehrady, a tam se Měsíc ukázal na jedinou minutu.
00:02:02 Přesto vznikla tahle, ode mě nejvzdálenější fotografie.
00:02:05 Poprosili jsme také amatérské astronomy,
00:02:07 aby pro VĚDU 24 vyfotili Měsíc.
00:02:09 Prostřední snímek je od Tomáše Grygarčíka,
00:02:11 který fotil v Malých Hošticích na Opavsku.
00:02:13 A tuhle, třetí fotku, udělal částicový fyzik Jiří Kvita,
00:02:17 host Hyde Parku Civilizace, se kterým jsme natáčeli v CERNu.
00:02:20 Jiří pracuje na detektoru ATLAS.
00:02:22 V pátek večer jsme ho zastihli v Olomouci
00:02:24 při přípravě konference TOP 2016, zaměřené na fyziku kvarku T.
00:02:28 Přesto si našel čas na focení pro VĚDU 24.
00:02:31 Zatmění Měsíce vzniká,
00:02:33 když se Měsíc dostane do stínu planety Země.
00:02:35 Slunce posílá světlo k Zemi, která vrhá stín,
00:02:38 a do něj se dostává náš nejbližší kosmický soused.
00:02:41 Při úplném zatmění Měsíc z oblohy doslova zmizí,
00:02:45 u částečného zůstává jeho část mírně osvětlena
00:02:48 a při pozorování vidíme,
00:02:50 jak se zemský stín postupně posouvá po povrchu Měsíce.
00:02:53 To, co jste mohli vidět na obloze v pátek večer,
00:02:55 ale bylo polostínové zatmění.
00:02:57 Měsíc se tedy "úplně netrefil" do stínu Země,
00:03:00 ale prošel částečně osvětleným polostínem,
00:03:03 tedy místem, kam do stínu částečně zasahují i sluneční paprsky.
00:03:07 Proto byla horní část Měsíce jen potemnělá,
00:03:09 jako by byla za sloupem kouře.
00:03:12 K zatmění může dojít jen při úplňku,
00:03:14 a to maximálně třikrát za rok.
00:03:16 Kvůli sklonu zemské dráhy vůči Měsíci
00:03:18 totiž Země většinou vrhá stín
00:03:20 mimo dráhu, po které se pohybuje Měsíc.
00:03:22 Další polostínové zatmění Měsíce budete moct sledovat
00:03:25 už za necelého půl roku, v noci z 10. na 11. února 2017.
00:03:28 Částečné zatmění pak bude 7. srpna.
00:03:31 Pozornost na sebe ale v létě strhne spíš jiný astronomický úkaz,
00:03:35 a to úplně zatmění Slunce,
00:03:37 které bude o 14 dní později pozorovatelné ve Spojených státech.
00:03:40 V roce 2018 se pak dočkáme i úplného zatmění Měsíce,
00:03:44 bude to zároveň i jeho nejdelší zatmění v tomto století.
00:03:48 -Měsíc projde přímo středem zemského stínu.
00:03:51 Čili je logické, že jestliže prochází
00:03:54 někde na okraji zemského stínu, tak ho vlastně lízne
00:03:57 a to zatmění je kratší.
00:03:58 Tady, pokud bude procházet středem,
00:04:01 tak ten zemský stín ve vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země,
00:04:04 má průměr třikrát větší, než je sám Měsíc.
00:04:07 Čili se musí vlastně Měsíc prodrat zemským stínem,
00:04:10 a proto to bude nejdelší zatmění.
00:04:13 -To je výhled do dalšího roku.
00:04:15 V pátek ale svět sledoval fotku, tuhle fotku,
00:04:18 fotku, kterou vybrala americká NASA jako fotografii dne.
00:04:21 Západ slunce nad Brnem vyfotil letos 20. července
00:04:24 dnes už ve VĚDĚ 24 zmiňovaný
00:04:26 Petr Horálek z Astronomického ústavu Akademie věd.
00:04:29 Snímek pořídil při oslavách
00:04:31 47. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci.
00:04:34 Je to teprve počtvrté v historii, kdy NASA vybrala fotku,
00:04:37 která vznikla na území České republiky.
00:04:40 Měsíc ještě jednou, ale tentokrát s velkou nadsázkou,
00:04:43 byť tohle video si získalo doslova celosvětovou pozornost.
00:04:47 V čínském městě Fu-čou se totiž kvůli tajfunu Meranti
00:04:50 utrhla maketa Měsíce z tamějšího muzea
00:04:53 a nekontrolovatelně putovala městem.
00:05:06 Budoucnost v léčbě epilepsie
00:05:08 i nově zjištěné příčiny této nemoci.
00:05:10 O tom diskutovalo na 2000 odborníků v Praze
00:05:13 v rámci Evropského epileptologického kongresu.
00:05:15 Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění.
00:05:18 V České republice jí trpí asi 75 000 lidí.
00:05:22 -První záchvat přišel, když jí byly čtyři roky.
00:05:25 S epilepsií se Martina Šafaříková naučila žít,
00:05:28 ale musí dodržovat přísný režim,
00:05:30 dvakrát denně léky, pravidelný spánek, žádný alkohol.
00:05:34 Přesto se nemoc dvakrát do roka ozve.
00:05:36 -Přinde samo, aniž bych věděla, jsem jedna z mála, co nemá tu auru,
00:05:43 takže... nevím, proberu se třeba ze země.
00:05:46 -V jejím případě se nemoc projevila už v dětství.
00:05:49 Vzniknout může taky po úrazech, kdy dojde k poranění mozku.
00:05:53 Nově objevujícím se typem je epilepsie autoimunitní.
00:05:56 -V těle se začnou tvořit protilátky,
00:05:59 které působí proti části mozku těch pacientů.
00:06:04 -Zatím není jasné, proč protilátky začne tělo tvořit.
00:06:07 Kromě nových příčin se lékaři zabývají taky tím,
00:06:10 jaké metody léčby volit.
00:06:12 Zhruba u třetiny pacientů totiž nezabírají léky.
00:06:15 Vhodnější může být chirurgické řešení.
00:06:18 Nejčastěji to znamená odstranit tu část mozku,
00:06:21 kde záchvaty vznikají.
00:06:23 Další variantou je takzvaný neurostimulátor.
00:06:26 -Spočívá v stimulaci bloudivého nervu
00:06:30 vedoucího tady na krku.
00:06:32 Na ten nerv je namotána elektroda.
00:06:36 -Ten generátor vlastně produkuje jakési elektrické potenciály,
00:06:39 které v pravidelných intervalech
00:06:41 přes ten bloudivý nerv se dostávají do mozkových struktur,
00:06:44 a předpoklad je, že ruší epileptické výboje,
00:06:47 které v tom mozku
00:06:49 i v tom mezizáchvatovém období neustále cirkulují.
00:06:52 -Pacientům s epilepsií pomáhají
00:06:54 také aplikace v chytrých telefonech.
00:06:56 Tohle je jedna z nich.
00:06:58 Zapisují tam, kdy měli záchvat a jak byl silný.
00:07:01 Nahrazují tak klasický deník záchvatů,
00:07:03 který by si epileptici měli vést.
00:07:05 Připomínají taky, kdy si má pacient vzít léky.
00:07:10 -Český objev přepisuje dějiny lékařské vědy a současně ukazuje,
00:07:14 jak výjimečné byly české země v době vlády Lucemburků.
00:07:17 Už za jejich éry se totiž zřejmě povedl
00:07:20 úspěšný porod císařským řezem, tedy přežila matka i dítě.
00:07:23 V roce 1337 rodila Beatrix Burbonská,
00:07:26 druhá manželka českého krále Jana Lucemburského.
00:07:29 Ona i syn Václav přežili jen velkou náhodou.
00:07:33 -Lidé neznali fyziologii, neznali pořádně anatomii člověka,
00:07:39 neuměli operovat pořádným způsobem.
00:07:41 Nevěděli vůbec, co je krevní oběh, a hlavně neuměli stavět krvácení.
00:07:45 Ale co je úplně nejdůležitější,
00:07:47 neexistovala anestezie k tomu, aby lidé mohli operovat břicho.
00:07:51 -Před samotným zákrokem byla Beatrix zřejmě v bezvědomí,
00:07:54 tehdejší lékaři ji ale považovali za mrtvou.
00:07:57 A právě to byl pro ně signál k tomu, aby císařský řez provedli.
00:08:01 Nešlo totiž o záchranu matky,
00:08:02 ale především o vynětí dítěte z jejího těla a jeho pokřtění.
00:08:06 -Křest byl tak důležitá věc, protože, jak všichni víme,
00:08:12 jinak se věřilo, že dušička by nenašla
00:08:15 nikdy v životě už prostě nějaké očisty
00:08:18 a nějakého odpuštění a tak dále.
00:08:26 -Vědci v argentinské oblasti Campo del Cielo vytáhli na povrch
00:08:30 možná druhý největší meteorit, který byl kdy nalezen.
00:08:33 Váží přes 30 tun.
00:08:35 Kdy přesně na Zemi spadl, se s jistotou určit nedá.
00:08:37 Zřejmě byl součástí meteorického roje před 4000 lety.
00:08:41 Že je nález skutečně mimozemského původu,
00:08:43 musí ještě potvrdit analýza.
00:08:46 Od prvních cest do vesmíru až po mise z poslední doby.
00:08:50 V Bratislavě začala putovní výstava o kosmonautice.
00:08:53 Exponáty ze sovětských i amerických sbírek dala dohromady česká firma.
00:08:57 Řada z nich je v Evropě vidět vůbec poprvé.
00:09:00 -Mapuje velké dobrodružství, od pramatky všech družic
00:09:03 přes cestu živého tvora do vesmíru a prvních kroků po Měsíci
00:09:07 až ke strojům, které brázdí povrch Marsu.
00:09:10 Cestě časem vévodí část motoru rakety,
00:09:12 která Američany vynesla na Měsíc.
00:09:15 Jedna z pěti vytažených z hlubin oceánu, kam dopadaly po startu.
00:09:19 -Jsou dneska národním americkým pokladem, a je to de facto poprvé,
00:09:23 kdy tato spalovací komora jednoho z těch motorů
00:09:27 opustila území Ameriky, aby doputovala do středu Evropy.
00:09:32 -Sušená hrachová polévka nebo tuňákový salát.
00:09:34 Jídelníček astronautů se řídí přesným dávkováním.
00:09:38 Kdy se najíst, zas sovětským kosmonautům radily tyhle digitálky.
00:09:42 Představu o každodenním životě na misích přibližuje
00:09:45 odsávací toaleta ze Sojuzu.
00:09:47 Většina exponátů na výstavě jsou repliky, jako třeba tenhle,
00:09:50 který ukazuje, jak vypadal modul Apollo.
00:09:53 Nástroje vesmírného závodu
00:09:55 Sovětského svazu, později Ruska, a USA tu stojí pospolu.
00:09:58 Po dlouhých jednáních je sem přivezla česká firma.
00:10:01 K premiéře putovní výstavy pořadatelé zvolili Bratislavu,
00:10:05 protože nabídla vhodné prostory za dobrou cenu.
00:10:08 -Ta výstava bude 10 let putovat po celém světě.
00:10:11 Troufnu si říct, že díky tomu,
00:10:13 jak naší invenci, tak velikosti naší investice,
00:10:17 je to největší putovní výstava mimo Spojené státy.
00:10:21 -Ze Slovenska zamíří v lednu do Německa,
00:10:24 několik let se zdrží ve východní Asii.
00:10:27 Do Evropy se vrátí po roce 2020, a v plánu je i pražská zastávka.
00:10:34 -Svým chováním mění svět kolem sebe každý živočich.
00:10:37 Na planetu má samozřejmě největší vliv činnost člověka,
00:10:40 ale třeba pro africkou faunu a flóru jsou velmi důležití
00:10:44 takzvaní velcí savci, například hroši, sloni nebo žirafy.
00:10:47 Podle nedávno zveřejněné studie
00:10:49 v žurnálu African Journal of Ecology se ukazuje,
00:10:52 že třeba i takovéhle sloní šlápnutí může znamenat úplně nový ekosystém.
00:11:00 -Chodí po pravidelných trasách.
00:11:02 Svýma nohama roznášejí stovky malých živočichů,
00:11:05 svým trusem stovky rostlin.
00:11:07 Sloni při průchodu vlhkou hlínou
00:11:10 neustále vytvářejí další a další ekosystémy.
00:11:13 -My jsme u jezírka,
00:11:15 které by nám vlastně mohlo simulovat
00:11:17 ten biotop nebo ekosystém,
00:11:19 který vytvoří slon, když šlápne na zem.
00:11:22 Můžete popsat, co se vlastně stane,
00:11:24 když slon nebo jiný velký savec vytvoří nový ekosystém?
00:11:29 -Samotný proces, kdy na začátku máte nic
00:11:33 a postupně se z toho stává nový biotop nebo ekosystém
00:11:37 a jeho vývoj následný, tak tomu se říká sukcese.
00:11:40 Na nějakém místě, kde oni často pochodují,
00:11:43 tak vznikají přirozené mikrodeprese,
00:11:47 které následně po dešti jsou zaplaveny vodou.
00:11:51 -Ve vodě se nejdříve objevují
00:11:53 jednobuněčné organismy, sinice nebo třeba řasy.
00:11:56 Kde se daří řasám, daří se i dalším živočichům, kteří se jimi živí.
00:12:00 -Každá ta sukcese každého toho jezírka nebo každé té mikrodeprese,
00:12:04 kterou způsobili sloni, mají nějaký jednoznačný řád,
00:12:08 který se odvíjí od toho, kdo tam rychleji přijde
00:12:11 a kdo se následně dostane ke zdroji budoucí potravy.
00:12:15 -Dalšími obyvateli nově vzniklého biotopu bývají
00:12:18 třeba korýši zvaní dafnie nebo hrotnatky.
00:12:21 Co se s nimi, dalšími mikroorganismy,
00:12:24 a potažmo celou africkou přírodou stane, pokud sloni vyhynou,
00:12:27 se podle Pavla Stopky nedá předvídat.
00:12:29 -Je dost možné, že svět bude vypadat jinak bez slonů,
00:12:33 ale nedá se říct, že bude hůř nebo bude líp,
00:12:36 protože mohou být zastoupeny jinými druhy živočichů,
00:12:40 jinými druhy savců.
00:12:42 -Němečtí vědci z univerzity v Koblenci,
00:12:44 kteří výzkum ekosystémů vzniklých ve sloních stopách prováděli,
00:12:48 ale varují, s vyhynutím slonů by mohla zmizet
00:12:51 minimálně v lokálním měřítku i další zvířata.
00:12:59 -Nový patent by mohl pomoct při léčbě leukémie.
00:13:02 Tým brněnských odborníků pod vedením Marka Mráze
00:13:04 vyvinul metodu, díky které doktoři snáz odhadnou,
00:13:07 jak budou pacienti s jedním konkrétním typem této nemoci
00:13:11 reagovat na léčbu.
00:13:12 Marek Mráz za to získal cenu biochemika Josefa Koštíře.
00:13:16 Osm týmů a v nich skoro 250 vědců a 50 doktorandů.
00:13:19 Ti všichni budou pracovat v nově otevřeném výzkumném centru CEITEC
00:13:23 Vysokého učení technického v Brně.
00:13:25 Celkově stavba i s vybavením vyšla na miliardu a půl.
00:13:28 Provede vás Martina Tlachová.
00:13:30 -V novém komplexu čtyř budov pracuje 247 vědců,
00:13:33 k dispozici mají laboratoře
00:13:35 na celkové ploše 14 100 metrů čtverečních.
00:13:40 Ukážeme vám alespoň tři z nich.
00:13:48 Zásadní jsou tu nanotechnologie,
00:13:50 tedy práce s částečkami o velikosti několika miliardtin metru.
00:13:54 Nesmí se proto vůbec zašpinit.
00:13:56 Do prostor, kde je 10 000krát čistěji než v běžném pokoji,
00:14:00 můžou vědci jen ve speciálních skafandrech.
00:14:03 A třeba kamera České televize
00:14:05 by musela projít důkladnou dezinfekcí.
00:14:07 -Právě, že si musím dávat pozor na ty rukávy,
00:14:10 aby se to co nejmíň dotýkalo země.
00:14:14 Zapnu zip.
00:14:17 Teďka vejdeme do vzduchové sprchy,
00:14:20 která by z nás měla ofouknout všechny prachové částice.
00:14:28 Tam se chystá obecně mnoho různých typů vzorků,
00:14:32 které mají využití od materiálových věd
00:14:34 přes elektrotechniku, přes fyziku
00:14:37 až po biotechnologie a medicínu.
00:14:39 -V ostatních místnostech je lehčí režim.
00:14:41 Je tu jen desetkrát čistěji
00:14:43 než v běžném prostředí uvnitř budov,
00:14:46 takže stačí plášť a návleky.
00:15:01 Tato laboratoř patří robotice, vede ji profesor Luděk Žalud.
00:15:04 Vědci zásobují třeba armádu,
00:15:06 která stroje používá v nebezpečných misích.
00:15:14 -Děláme stroje, které se dostanou tam,
00:15:16 kde by mohl být člověk ohrožen například radiací
00:15:19 nebo chemickými látkami,
00:15:21 nebo se tam ani nedostane kvůli svým rozměrům.
00:15:28 -Tohle je těžká laboratoř,
00:15:30 kde se nachází přístroje na tvarování
00:15:33 a nízko a vysokoteplotní zpracování keramických materiálů.
00:15:36 Toto je halluxový kloub,
00:15:38 což je implantát kloubu na palci na noze,
00:15:41 který je velice důležitý pro udržení rovnováhy.
00:15:44 -Ve špičkovém vědeckovýzkumném centru
00:15:46 jsou desítky jedinečných přístrojů.
00:15:48 Ten nejdražší stál 120 milionů korun.
00:15:54 -Tento týden vědci otevřeli i další centrum.
00:15:57 Na Fakultě elektrotechnické ČVUT
00:15:59 se odborníci ještě víc zaměří na umělou inteligencí.
00:16:02 Hledají třeba cesty, jak roboty lépe využít v běžném životě.
00:16:05 Podívejte se,
00:16:07 jak se robot například učí chodit v členitém terénu.
00:16:11 -Ten robot vlastně nemá žádnou představu o tom,
00:16:14 co je před ním, a ani jak má zvedat ty nohy.
00:16:17 A proto vlastně je důležité se tomu prostředí přizpůsobovat.
00:16:20 A proto když vlastně pustíme ty naše algoritmy,
00:16:23 které se snaží využít v tomto případě
00:16:25 vlastně jenom informace o tom,
00:16:27 jak se daří těm nohám pokládat je na ty překážky,
00:16:31 tak je mnohem více schopen projít nějaký terén.
00:16:36 Další fáze pohybu toho robotu v prostředí,
00:16:39 co možná jako nejvíc autonomně, tak spočívá v tom,
00:16:43 že ten robot si musí vytvářet povědomí o tom prostoru,
00:16:46 vytvářet si nějakou mapu, aby se mohl lokalizovat.
00:16:50 A potom při využití té kamery a mapy,
00:16:53 tak robot prochází tím prostředím, vnímá to prostředí
00:16:57 a staví si informace o tom, kde je,
00:16:59 což mu následně umožňuje vytvářet nějaké složitější plány.
00:17:04 -Nás v tomto okamžiku zajímají tři silné aplikace,
00:17:09 jedna z nich je robotika.
00:17:11 A zajímá nás, kam dále může umělá inteligence tlačit robotiku.
00:17:14 Pak nás zajímá, jakou může hrát umělá inteligence roli v dopravě.
00:17:17 My vlastně věříme tomu, že jsme na hraně civilizace,
00:17:21 co se týče dopravy,
00:17:22 a umělá inteligence v tom bude hrát vůdčí roli,
00:17:26 jakým způsobem se budou řídit dopravní systémy.
00:17:29 A třetí je bezpečnost počítačových sítí, cyber security.
00:17:32 Pro nás je vlastně strašně vzrušující a zajímavé
00:17:35 rozumět tomu, jak umělá inteligence může přispět k tomu,
00:17:39 abychom měli bezpečnější internet.
00:17:45 -Byl poruchový, byl pomalý, byl špatně pancéřovaný,
00:17:48 byl ale první, Mark I.
00:17:50 Je to přesně 100 let, kdy byl v bitvě poprvé nasazen tank.
00:17:54 Tanky využili Britové na severu Francie v bitvě na řece Sommě.
00:17:57 Tehdy tam za pět měsíců na úzkém pruhu země
00:18:00 zemřelo 1 300 000 lidí.
00:18:02 Němce ocelová monstra překvapila, průběh bitvy ale tanky nezvrátily.
00:18:05 Nicméně od té doby se postupně dostaly
00:18:08 do výzbroje prakticky všech armád.
00:19:32 Pojďme alespoň základně porovnat
00:19:34 první tank a jeden z těch tanků nejmodernějších.
00:19:37 Mark I měl krabicovitý nýtovaný trup se zbraněmi ve stěnách,
00:19:41 neměl žádnou otočnou věž a samozřejmě žádnou elektroniku.
00:19:44 Jeho úkolem bylo prolomit zákopy, proto rychlost pouhopouhé 3 km/hod.
00:19:48 Změnil se způsob boje a posunula se i technika,
00:19:51 a tak se samozřejmě změnily i tanky.
00:19:53 Seznamte se, Abrams M1A2.
00:19:55 Ten je víc než dvakrát těžší a 20krát rychlejší než Mark I.
00:19:59 Nejmodernější tanky mohou bojovat ve dne v noci,
00:20:01 za jakéhokoli počasí,
00:20:03 protože jejich okolí sledují nejenom videokamery,
00:20:05 ale také termokamery.
00:20:07 Jsou navíc tanky spojeny s velitelstvím
00:20:09 a dokáží poznat, když je zaměří nepřítel,
00:20:11 a umí se bránit, vypustí dýmovou clonu proti zaměření.
00:20:14 Mají i takzvané reaktivní pancíře, ve kterých jsou výbušniny.
00:20:18 Díky tomuto pancíři nepřátelská střela exploduje
00:20:20 ještě před dopadem na samotný tank.
00:20:22 Tanky k moderním armádám patří
00:20:24 a vypadá to, že budou patřit i dál, jen se znovu promění.
00:20:28 -Hovoří se o tom,
00:20:30 že ty nejmodernější současné stroje jsou již příliš těžké
00:20:35 a že by bylo vhodné je doplnit nějakým lehčím typem,
00:20:38 který by byl snáze přepravitelný, že by armády mohly rychle reagovat
00:20:43 na vznik ohniska napětí někde ve světě
00:20:46 a lehčí, mobilnější stroje tam snáze a rychleji přepravit
00:20:50 a rychle reagovat.
00:20:53 -O dalších typech tanků si můžete přečíst na našem webu veda24.cz.
00:20:58 A na stejném místě najdete i řadu dalších článků k různým tématům.
00:21:07 "Jsme v 80. minutě utkání
00:21:09 a jako lidstvo prohráváme s klimatickou změnou 1:3.
00:21:12 Ještě je ale šance na prodloužení."
00:21:15 Řekl v exkluzivním rozhovoru pro web ČT24
00:21:17 Hans Joachim Schnellhuber,
00:21:19 klimatolog, který je poradcem německé kancléřky Angely Merkelové
00:21:23 a radil i papeži Františkovi.
00:21:25 V pátek začala u japonského města Taidži sezóna lovu delfínů.
00:21:29 Během šesti měsíců
00:21:31 budou moct Japonci ulovit 1820 delfínů různých druhů.
00:21:34 Dalších 150 delfínů skákavých
00:21:36 bude prodáno do delfinárií po celém světě.
00:21:39 Umělá inteligence se bude učit řídit
00:21:42 v počítačové hře Grand Theft Auto 5.
00:21:45 Plánuje to hned několik vývojářů.
00:21:47 Chtějí totiž, aby si počítače bezpečně vyzkoušely
00:21:50 pohyb v zaplněných ulicích, kde se také porušují předpisy.
00:21:58 Hostem Hyde Parku Civilizace byl profesor Michal Hocek, chemik,
00:22:01 který mimo jiné v rozhovoru řekl,
00:22:04 že z 100 000 látek nakonec je jenom jedna jediná,
00:22:07 která tvoří skutečný lék.
00:22:09 -Mezi těmi preklinickými testy a mezi těmi klinickými testy
00:22:13 je taková velká díra, které se říká údolí smrti, doslova,
00:22:17 kde vlastně zmizí většina účinných látek.
00:22:20 Většina zmizí tedy oprávněně, protože buď jsou toxické
00:22:24 nebo skutečně nemají ten potenciál.
00:22:27 Ale zmizí tam i spousta látek, kterých je potenciálně škoda,
00:22:31 které se mohly prosadit.
00:22:33 Ale prostě žádná firma neprojevila dostatek odvahy na to,
00:22:37 aby vlastně s nimi jako...
00:22:41 aby s nimi zahájili ty klinické testy
00:22:44 a investovali do nich vlastně tyhle velké peníze.
00:22:48 Protože tam to může v každé fázi vlastně zkrachovat
00:22:51 a ty peníze jsou vlastně v luftu, ty už se nevrátí.
00:23:02 -Minulý týden jsme vám představili upoutávku VĚDY 24,
00:23:06 teď se podívejte, jak vznikala znělka pořadu.
00:23:09 -Potřebovali jsme odvyprávět příběh od Velkého třesku
00:23:12 s přesahem do budoucnosti.
00:23:15 Zvolili jsme technologii 3D skenování, laserového skenu,
00:23:19 kterou zpracovával potom dál Honza Vojtíšek.
00:23:22 Některý věci se prostě naskenovat nedají,
00:23:24 jako třeba Velký třesk nebo galaxie.
00:23:27 Honza to potom samozřejmě nasimuloval
00:23:29 a vytvářel dál graficky.
00:23:32 Ale snaha byla co nejvíc zachovat "realitu",
00:23:35 kdy vlastně ten otisk toho prostoru nás zajímal.
00:23:39 To znamená, když máme meteorit,
00:23:41 tak ten meteorit je reálně naskenovaný,
00:23:44 ty rozměry a to všechno odpovídá realitě.
00:23:48 Stejně tak jako hlava Dana Stacha, kterou jsme skenovali.
00:23:52 Znělka VĚDY 24, tam jsme se snažili navázat
00:23:55 na Hyde Park Civilizace ve smyslu světla.
00:23:58 V Hyde Parku Civilizace je světelná linka,
00:24:01 a tady vlastně rozsvícený bod v prostoru.
00:24:04 Zredukovali jsme to na jeden bod, kterým potom modelujeme příběh.
00:24:13 -Dnes jsme začali pohledem ze Země na Měsíc,
00:24:16 teď skončíme pohledem na Zemi, ale z daleko větší dálky.
00:24:19 Evropská kosmická agentura totiž vytvořila
00:24:22 zatím nejpřesnější trojrozměrnou mapu naší galaxie, Mléčné dráhy.
00:24:26 Ukazuje miliardu a 150 milionů hvězd.
00:24:28 Pořád ze svého nejbližšího okolí ale vidíme jen malý kousek.
00:24:31 V Mléčné dráze je totiž víc než stokrát tolik hvězd
00:24:34 a ve vesmíru přibližně 100 miliard podobných galaxií.
00:24:37 I proto, anebo právě proto
00:24:40 se vyplatí odhalovat vědecká tajemství.
00:24:42 Těšíme se zase příští týden. Hezký večer.
00:24:46 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2016
Polostínové zatmění Měsíce; 100 let od prvního nasazení tanku;
Biochemik Michal Hocek hostem Hyde Parku Civilizace; moderuje: Daniel Stach
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 1