00:00:01 VĚDA 24

00:00:28 -Vítejte v propojeném světě,

00:00:31 lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:34 Přeji vám dobrý večer, začíná VĚDA 24.

00:00:37 Měsíc prošel zemským polostínem,

00:00:40 úkaz byl vidět z poloviny povrchu Země včetně České republiky.

00:00:45 Život ve sloní šlápotě.

00:00:47 Němečtí vědci popsali,

00:00:49 jak se ve stopách slonů tvoří celé ekosystémy.

00:00:54 Před sto lety byly poprvé použity tanky,

00:00:56 ve výzbroji armád jsou dodnes, i když se hodně proměnily.

00:01:05 Zhruba 120 nocí v roce mohou čeští astronomové

00:01:08 sledovat oblohu bez mraků.

00:01:10 Bohužel, páteční večer a páteční noc mezi tyto dny nepatřila,

00:01:14 alespoň to platilo na řadě míst, rozhodně v Ondřejově,

00:01:17 v Astronomickém ústavu Akademie věd.

00:01:19 Tam okno k obloze otevřeli a bohužel zase zavřeli.

00:01:22 -Příprava pozorování je jasná, takže otevíráme kopuli,

00:01:27 aby dalekohled měl kudy koukat.

00:01:30 Tak, odaretovat dalekohled a namířit tam, kde očekáváme Měsíc.

00:01:35 Nebudeme tajit, že nám prší na kopuli.

00:01:38 Počasí je nakonec špatné.

00:01:48 -Na některých místech se ale přeci jen Měsíc,

00:01:51 byť třeba jen na chvíli, ukázal.

00:01:53 Nejznámější český astrofotograf Petr Horálek

00:01:55 z Astronomického ústavu Akademie věd nefotil na Ondřejově,

00:01:59 ale u Sečské přehrady, a tam se Měsíc ukázal na jedinou minutu.

00:02:02 Přesto vznikla tahle, ode mě nejvzdálenější fotografie.

00:02:05 Poprosili jsme také amatérské astronomy,

00:02:07 aby pro VĚDU 24 vyfotili Měsíc.

00:02:09 Prostřední snímek je od Tomáše Grygarčíka,

00:02:11 který fotil v Malých Hošticích na Opavsku.

00:02:13 A tuhle, třetí fotku, udělal částicový fyzik Jiří Kvita,

00:02:17 host Hyde Parku Civilizace, se kterým jsme natáčeli v CERNu.

00:02:20 Jiří pracuje na detektoru ATLAS.

00:02:22 V pátek večer jsme ho zastihli v Olomouci

00:02:24 při přípravě konference TOP 2016, zaměřené na fyziku kvarku T.

00:02:28 Přesto si našel čas na focení pro VĚDU 24.

00:02:31 Zatmění Měsíce vzniká,

00:02:33 když se Měsíc dostane do stínu planety Země.

00:02:35 Slunce posílá světlo k Zemi, která vrhá stín,

00:02:38 a do něj se dostává náš nejbližší kosmický soused.

00:02:41 Při úplném zatmění Měsíc z oblohy doslova zmizí,

00:02:45 u částečného zůstává jeho část mírně osvětlena

00:02:48 a při pozorování vidíme,

00:02:50 jak se zemský stín postupně posouvá po povrchu Měsíce.

00:02:53 To, co jste mohli vidět na obloze v pátek večer,

00:02:55 ale bylo polostínové zatmění.

00:02:57 Měsíc se tedy "úplně netrefil" do stínu Země,

00:03:00 ale prošel částečně osvětleným polostínem,

00:03:03 tedy místem, kam do stínu částečně zasahují i sluneční paprsky.

00:03:07 Proto byla horní část Měsíce jen potemnělá,

00:03:09 jako by byla za sloupem kouře.

00:03:12 K zatmění může dojít jen při úplňku,

00:03:14 a to maximálně třikrát za rok.

00:03:16 Kvůli sklonu zemské dráhy vůči Měsíci

00:03:18 totiž Země většinou vrhá stín

00:03:20 mimo dráhu, po které se pohybuje Měsíc.

00:03:22 Další polostínové zatmění Měsíce budete moct sledovat

00:03:25 už za necelého půl roku, v noci z 10. na 11. února 2017.

00:03:28 Částečné zatmění pak bude 7. srpna.

00:03:31 Pozornost na sebe ale v létě strhne spíš jiný astronomický úkaz,

00:03:35 a to úplně zatmění Slunce,

00:03:37 které bude o 14 dní později pozorovatelné ve Spojených státech.

00:03:40 V roce 2018 se pak dočkáme i úplného zatmění Měsíce,

00:03:44 bude to zároveň i jeho nejdelší zatmění v tomto století.

00:03:48 -Měsíc projde přímo středem zemského stínu.

00:03:51 Čili je logické, že jestliže prochází

00:03:54 někde na okraji zemského stínu, tak ho vlastně lízne

00:03:57 a to zatmění je kratší.

00:03:58 Tady, pokud bude procházet středem,

00:04:01 tak ten zemský stín ve vzdálenosti, ve které obíhá Měsíc kolem Země,

00:04:04 má průměr třikrát větší, než je sám Měsíc.

00:04:07 Čili se musí vlastně Měsíc prodrat zemským stínem,

00:04:10 a proto to bude nejdelší zatmění.

00:04:13 -To je výhled do dalšího roku.

00:04:15 V pátek ale svět sledoval fotku, tuhle fotku,

00:04:18 fotku, kterou vybrala americká NASA jako fotografii dne.

00:04:21 Západ slunce nad Brnem vyfotil letos 20. července

00:04:24 dnes už ve VĚDĚ 24 zmiňovaný

00:04:26 Petr Horálek z Astronomického ústavu Akademie věd.

00:04:29 Snímek pořídil při oslavách

00:04:31 47. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci.

00:04:34 Je to teprve počtvrté v historii, kdy NASA vybrala fotku,

00:04:37 která vznikla na území České republiky.

00:04:40 Měsíc ještě jednou, ale tentokrát s velkou nadsázkou,

00:04:43 byť tohle video si získalo doslova celosvětovou pozornost.

00:04:47 V čínském městě Fu-čou se totiž kvůli tajfunu Meranti

00:04:50 utrhla maketa Měsíce z tamějšího muzea

00:04:53 a nekontrolovatelně putovala městem.

00:05:06 Budoucnost v léčbě epilepsie

00:05:08 i nově zjištěné příčiny této nemoci.

00:05:10 O tom diskutovalo na 2000 odborníků v Praze

00:05:13 v rámci Evropského epileptologického kongresu.

00:05:15 Epilepsie patří mezi nejčastější mozková onemocnění.

00:05:18 V České republice jí trpí asi 75 000 lidí.

00:05:22 -První záchvat přišel, když jí byly čtyři roky.

00:05:25 S epilepsií se Martina Šafaříková naučila žít,

00:05:28 ale musí dodržovat přísný režim,

00:05:30 dvakrát denně léky, pravidelný spánek, žádný alkohol.

00:05:34 Přesto se nemoc dvakrát do roka ozve.

00:05:36 -Přinde samo, aniž bych věděla, jsem jedna z mála, co nemá tu auru,

00:05:43 takže... nevím, proberu se třeba ze země.

00:05:46 -V jejím případě se nemoc projevila už v dětství.

00:05:49 Vzniknout může taky po úrazech, kdy dojde k poranění mozku.

00:05:53 Nově objevujícím se typem je epilepsie autoimunitní.

00:05:56 -V těle se začnou tvořit protilátky,

00:05:59 které působí proti části mozku těch pacientů.

00:06:04 -Zatím není jasné, proč protilátky začne tělo tvořit.

00:06:07 Kromě nových příčin se lékaři zabývají taky tím,

00:06:10 jaké metody léčby volit.

00:06:12 Zhruba u třetiny pacientů totiž nezabírají léky.

00:06:15 Vhodnější může být chirurgické řešení.

00:06:18 Nejčastěji to znamená odstranit tu část mozku,

00:06:21 kde záchvaty vznikají.

00:06:23 Další variantou je takzvaný neurostimulátor.

00:06:26 -Spočívá v stimulaci bloudivého nervu

00:06:30 vedoucího tady na krku.

00:06:32 Na ten nerv je namotána elektroda.

00:06:36 -Ten generátor vlastně produkuje jakési elektrické potenciály,

00:06:39 které v pravidelných intervalech

00:06:41 přes ten bloudivý nerv se dostávají do mozkových struktur,

00:06:44 a předpoklad je, že ruší epileptické výboje,

00:06:47 které v tom mozku

00:06:49 i v tom mezizáchvatovém období neustále cirkulují.

00:06:52 -Pacientům s epilepsií pomáhají

00:06:54 také aplikace v chytrých telefonech.

00:06:56 Tohle je jedna z nich.

00:06:58 Zapisují tam, kdy měli záchvat a jak byl silný.

00:07:01 Nahrazují tak klasický deník záchvatů,

00:07:03 který by si epileptici měli vést.

00:07:05 Připomínají taky, kdy si má pacient vzít léky.

00:07:10 -Český objev přepisuje dějiny lékařské vědy a současně ukazuje,

00:07:14 jak výjimečné byly české země v době vlády Lucemburků.

00:07:17 Už za jejich éry se totiž zřejmě povedl

00:07:20 úspěšný porod císařským řezem, tedy přežila matka i dítě.

00:07:23 V roce 1337 rodila Beatrix Burbonská,

00:07:26 druhá manželka českého krále Jana Lucemburského.

00:07:29 Ona i syn Václav přežili jen velkou náhodou.

00:07:33 -Lidé neznali fyziologii, neznali pořádně anatomii člověka,

00:07:39 neuměli operovat pořádným způsobem.

00:07:41 Nevěděli vůbec, co je krevní oběh, a hlavně neuměli stavět krvácení.

00:07:45 Ale co je úplně nejdůležitější,

00:07:47 neexistovala anestezie k tomu, aby lidé mohli operovat břicho.

00:07:51 -Před samotným zákrokem byla Beatrix zřejmě v bezvědomí,

00:07:54 tehdejší lékaři ji ale považovali za mrtvou.

00:07:57 A právě to byl pro ně signál k tomu, aby císařský řez provedli.

00:08:01 Nešlo totiž o záchranu matky,

00:08:02 ale především o vynětí dítěte z jejího těla a jeho pokřtění.

00:08:06 -Křest byl tak důležitá věc, protože, jak všichni víme,

00:08:12 jinak se věřilo, že dušička by nenašla

00:08:15 nikdy v životě už prostě nějaké očisty

00:08:18 a nějakého odpuštění a tak dále.

00:08:26 -Vědci v argentinské oblasti Campo del Cielo vytáhli na povrch

00:08:30 možná druhý největší meteorit, který byl kdy nalezen.

00:08:33 Váží přes 30 tun.

00:08:35 Kdy přesně na Zemi spadl, se s jistotou určit nedá.

00:08:37 Zřejmě byl součástí meteorického roje před 4000 lety.

00:08:41 Že je nález skutečně mimozemského původu,

00:08:43 musí ještě potvrdit analýza.

00:08:46 Od prvních cest do vesmíru až po mise z poslední doby.

00:08:50 V Bratislavě začala putovní výstava o kosmonautice.

00:08:53 Exponáty ze sovětských i amerických sbírek dala dohromady česká firma.

00:08:57 Řada z nich je v Evropě vidět vůbec poprvé.

00:09:00 -Mapuje velké dobrodružství, od pramatky všech družic

00:09:03 přes cestu živého tvora do vesmíru a prvních kroků po Měsíci

00:09:07 až ke strojům, které brázdí povrch Marsu.

00:09:10 Cestě časem vévodí část motoru rakety,

00:09:12 která Američany vynesla na Měsíc.

00:09:15 Jedna z pěti vytažených z hlubin oceánu, kam dopadaly po startu.

00:09:19 -Jsou dneska národním americkým pokladem, a je to de facto poprvé,

00:09:23 kdy tato spalovací komora jednoho z těch motorů

00:09:27 opustila území Ameriky, aby doputovala do středu Evropy.

00:09:32 -Sušená hrachová polévka nebo tuňákový salát.

00:09:34 Jídelníček astronautů se řídí přesným dávkováním.

00:09:38 Kdy se najíst, zas sovětským kosmonautům radily tyhle digitálky.

00:09:42 Představu o každodenním životě na misích přibližuje

00:09:45 odsávací toaleta ze Sojuzu.

00:09:47 Většina exponátů na výstavě jsou repliky, jako třeba tenhle,

00:09:50 který ukazuje, jak vypadal modul Apollo.

00:09:53 Nástroje vesmírného závodu

00:09:55 Sovětského svazu, později Ruska, a USA tu stojí pospolu.

00:09:58 Po dlouhých jednáních je sem přivezla česká firma.

00:10:01 K premiéře putovní výstavy pořadatelé zvolili Bratislavu,

00:10:05 protože nabídla vhodné prostory za dobrou cenu.

00:10:08 -Ta výstava bude 10 let putovat po celém světě.

00:10:11 Troufnu si říct, že díky tomu,

00:10:13 jak naší invenci, tak velikosti naší investice,

00:10:17 je to největší putovní výstava mimo Spojené státy.

00:10:21 -Ze Slovenska zamíří v lednu do Německa,

00:10:24 několik let se zdrží ve východní Asii.

00:10:27 Do Evropy se vrátí po roce 2020, a v plánu je i pražská zastávka.

00:10:34 -Svým chováním mění svět kolem sebe každý živočich.

00:10:37 Na planetu má samozřejmě největší vliv činnost člověka,

00:10:40 ale třeba pro africkou faunu a flóru jsou velmi důležití

00:10:44 takzvaní velcí savci, například hroši, sloni nebo žirafy.

00:10:47 Podle nedávno zveřejněné studie

00:10:49 v žurnálu African Journal of Ecology se ukazuje,

00:10:52 že třeba i takovéhle sloní šlápnutí může znamenat úplně nový ekosystém.

00:11:00 -Chodí po pravidelných trasách.

00:11:02 Svýma nohama roznášejí stovky malých živočichů,

00:11:05 svým trusem stovky rostlin.

00:11:07 Sloni při průchodu vlhkou hlínou

00:11:10 neustále vytvářejí další a další ekosystémy.

00:11:13 -My jsme u jezírka,

00:11:15 které by nám vlastně mohlo simulovat

00:11:17 ten biotop nebo ekosystém,

00:11:19 který vytvoří slon, když šlápne na zem.

00:11:22 Můžete popsat, co se vlastně stane,

00:11:24 když slon nebo jiný velký savec vytvoří nový ekosystém?

00:11:29 -Samotný proces, kdy na začátku máte nic

00:11:33 a postupně se z toho stává nový biotop nebo ekosystém

00:11:37 a jeho vývoj následný, tak tomu se říká sukcese.

00:11:40 Na nějakém místě, kde oni často pochodují,

00:11:43 tak vznikají přirozené mikrodeprese,

00:11:47 které následně po dešti jsou zaplaveny vodou.

00:11:51 -Ve vodě se nejdříve objevují

00:11:53 jednobuněčné organismy, sinice nebo třeba řasy.

00:11:56 Kde se daří řasám, daří se i dalším živočichům, kteří se jimi živí.

00:12:00 -Každá ta sukcese každého toho jezírka nebo každé té mikrodeprese,

00:12:04 kterou způsobili sloni, mají nějaký jednoznačný řád,

00:12:08 který se odvíjí od toho, kdo tam rychleji přijde

00:12:11 a kdo se následně dostane ke zdroji budoucí potravy.

00:12:15 -Dalšími obyvateli nově vzniklého biotopu bývají

00:12:18 třeba korýši zvaní dafnie nebo hrotnatky.

00:12:21 Co se s nimi, dalšími mikroorganismy,

00:12:24 a potažmo celou africkou přírodou stane, pokud sloni vyhynou,

00:12:27 se podle Pavla Stopky nedá předvídat.

00:12:29 -Je dost možné, že svět bude vypadat jinak bez slonů,

00:12:33 ale nedá se říct, že bude hůř nebo bude líp,

00:12:36 protože mohou být zastoupeny jinými druhy živočichů,

00:12:40 jinými druhy savců.

00:12:42 -Němečtí vědci z univerzity v Koblenci,

00:12:44 kteří výzkum ekosystémů vzniklých ve sloních stopách prováděli,

00:12:48 ale varují, s vyhynutím slonů by mohla zmizet

00:12:51 minimálně v lokálním měřítku i další zvířata.

00:12:59 -Nový patent by mohl pomoct při léčbě leukémie.

00:13:02 Tým brněnských odborníků pod vedením Marka Mráze

00:13:04 vyvinul metodu, díky které doktoři snáz odhadnou,

00:13:07 jak budou pacienti s jedním konkrétním typem této nemoci

00:13:11 reagovat na léčbu.

00:13:12 Marek Mráz za to získal cenu biochemika Josefa Koštíře.

00:13:16 Osm týmů a v nich skoro 250 vědců a 50 doktorandů.

00:13:19 Ti všichni budou pracovat v nově otevřeném výzkumném centru CEITEC

00:13:23 Vysokého učení technického v Brně.

00:13:25 Celkově stavba i s vybavením vyšla na miliardu a půl.

00:13:28 Provede vás Martina Tlachová.

00:13:30 -V novém komplexu čtyř budov pracuje 247 vědců,

00:13:33 k dispozici mají laboratoře

00:13:35 na celkové ploše 14 100 metrů čtverečních.

00:13:40 Ukážeme vám alespoň tři z nich.

00:13:48 Zásadní jsou tu nanotechnologie,

00:13:50 tedy práce s částečkami o velikosti několika miliardtin metru.

00:13:54 Nesmí se proto vůbec zašpinit.

00:13:56 Do prostor, kde je 10 000krát čistěji než v běžném pokoji,

00:14:00 můžou vědci jen ve speciálních skafandrech.

00:14:03 A třeba kamera České televize

00:14:05 by musela projít důkladnou dezinfekcí.

00:14:07 -Právě, že si musím dávat pozor na ty rukávy,

00:14:10 aby se to co nejmíň dotýkalo země.

00:14:14 Zapnu zip.

00:14:17 Teďka vejdeme do vzduchové sprchy,

00:14:20 která by z nás měla ofouknout všechny prachové částice.

00:14:28 Tam se chystá obecně mnoho různých typů vzorků,

00:14:32 které mají využití od materiálových věd

00:14:34 přes elektrotechniku, přes fyziku

00:14:37 až po biotechnologie a medicínu.

00:14:39 -V ostatních místnostech je lehčí režim.

00:14:41 Je tu jen desetkrát čistěji

00:14:43 než v běžném prostředí uvnitř budov,

00:14:46 takže stačí plášť a návleky.

00:15:01 Tato laboratoř patří robotice, vede ji profesor Luděk Žalud.

00:15:04 Vědci zásobují třeba armádu,

00:15:06 která stroje používá v nebezpečných misích.

00:15:14 -Děláme stroje, které se dostanou tam,

00:15:16 kde by mohl být člověk ohrožen například radiací

00:15:19 nebo chemickými látkami,

00:15:21 nebo se tam ani nedostane kvůli svým rozměrům.

00:15:28 -Tohle je těžká laboratoř,

00:15:30 kde se nachází přístroje na tvarování

00:15:33 a nízko a vysokoteplotní zpracování keramických materiálů.

00:15:36 Toto je halluxový kloub,

00:15:38 což je implantát kloubu na palci na noze,

00:15:41 který je velice důležitý pro udržení rovnováhy.

00:15:44 -Ve špičkovém vědeckovýzkumném centru

00:15:46 jsou desítky jedinečných přístrojů.

00:15:48 Ten nejdražší stál 120 milionů korun.

00:15:54 -Tento týden vědci otevřeli i další centrum.

00:15:57 Na Fakultě elektrotechnické ČVUT

00:15:59 se odborníci ještě víc zaměří na umělou inteligencí.

00:16:02 Hledají třeba cesty, jak roboty lépe využít v běžném životě.

00:16:05 Podívejte se,

00:16:07 jak se robot například učí chodit v členitém terénu.

00:16:11 -Ten robot vlastně nemá žádnou představu o tom,

00:16:14 co je před ním, a ani jak má zvedat ty nohy.

00:16:17 A proto vlastně je důležité se tomu prostředí přizpůsobovat.

00:16:20 A proto když vlastně pustíme ty naše algoritmy,

00:16:23 které se snaží využít v tomto případě

00:16:25 vlastně jenom informace o tom,

00:16:27 jak se daří těm nohám pokládat je na ty překážky,

00:16:31 tak je mnohem více schopen projít nějaký terén.

00:16:36 Další fáze pohybu toho robotu v prostředí,

00:16:39 co možná jako nejvíc autonomně, tak spočívá v tom,

00:16:43 že ten robot si musí vytvářet povědomí o tom prostoru,

00:16:46 vytvářet si nějakou mapu, aby se mohl lokalizovat.

00:16:50 A potom při využití té kamery a mapy,

00:16:53 tak robot prochází tím prostředím, vnímá to prostředí

00:16:57 a staví si informace o tom, kde je,

00:16:59 což mu následně umožňuje vytvářet nějaké složitější plány.

00:17:04 -Nás v tomto okamžiku zajímají tři silné aplikace,

00:17:09 jedna z nich je robotika.

00:17:11 A zajímá nás, kam dále může umělá inteligence tlačit robotiku.

00:17:14 Pak nás zajímá, jakou může hrát umělá inteligence roli v dopravě.

00:17:17 My vlastně věříme tomu, že jsme na hraně civilizace,

00:17:21 co se týče dopravy,

00:17:22 a umělá inteligence v tom bude hrát vůdčí roli,

00:17:26 jakým způsobem se budou řídit dopravní systémy.

00:17:29 A třetí je bezpečnost počítačových sítí, cyber security.

00:17:32 Pro nás je vlastně strašně vzrušující a zajímavé

00:17:35 rozumět tomu, jak umělá inteligence může přispět k tomu,

00:17:39 abychom měli bezpečnější internet.

00:17:45 -Byl poruchový, byl pomalý, byl špatně pancéřovaný,

00:17:48 byl ale první, Mark I.

00:17:50 Je to přesně 100 let, kdy byl v bitvě poprvé nasazen tank.

00:17:54 Tanky využili Britové na severu Francie v bitvě na řece Sommě.

00:17:57 Tehdy tam za pět měsíců na úzkém pruhu země

00:18:00 zemřelo 1 300 000 lidí.

00:18:02 Němce ocelová monstra překvapila, průběh bitvy ale tanky nezvrátily.

00:18:05 Nicméně od té doby se postupně dostaly

00:18:08 do výzbroje prakticky všech armád.

00:19:32 Pojďme alespoň základně porovnat

00:19:34 první tank a jeden z těch tanků nejmodernějších.

00:19:37 Mark I měl krabicovitý nýtovaný trup se zbraněmi ve stěnách,

00:19:41 neměl žádnou otočnou věž a samozřejmě žádnou elektroniku.

00:19:44 Jeho úkolem bylo prolomit zákopy, proto rychlost pouhopouhé 3 km/hod.

00:19:48 Změnil se způsob boje a posunula se i technika,

00:19:51 a tak se samozřejmě změnily i tanky.

00:19:53 Seznamte se, Abrams M1A2.

00:19:55 Ten je víc než dvakrát těžší a 20krát rychlejší než Mark I.

00:19:59 Nejmodernější tanky mohou bojovat ve dne v noci,

00:20:01 za jakéhokoli počasí,

00:20:03 protože jejich okolí sledují nejenom videokamery,

00:20:05 ale také termokamery.

00:20:07 Jsou navíc tanky spojeny s velitelstvím

00:20:09 a dokáží poznat, když je zaměří nepřítel,

00:20:11 a umí se bránit, vypustí dýmovou clonu proti zaměření.

00:20:14 Mají i takzvané reaktivní pancíře, ve kterých jsou výbušniny.

00:20:18 Díky tomuto pancíři nepřátelská střela exploduje

00:20:20 ještě před dopadem na samotný tank.

00:20:22 Tanky k moderním armádám patří

00:20:24 a vypadá to, že budou patřit i dál, jen se znovu promění.

00:20:28 -Hovoří se o tom,

00:20:30 že ty nejmodernější současné stroje jsou již příliš těžké

00:20:35 a že by bylo vhodné je doplnit nějakým lehčím typem,

00:20:38 který by byl snáze přepravitelný, že by armády mohly rychle reagovat

00:20:43 na vznik ohniska napětí někde ve světě

00:20:46 a lehčí, mobilnější stroje tam snáze a rychleji přepravit

00:20:50 a rychle reagovat.

00:20:53 -O dalších typech tanků si můžete přečíst na našem webu veda24.cz.

00:20:58 A na stejném místě najdete i řadu dalších článků k různým tématům.

00:21:07 "Jsme v 80. minutě utkání

00:21:09 a jako lidstvo prohráváme s klimatickou změnou 1:3.

00:21:12 Ještě je ale šance na prodloužení."

00:21:15 Řekl v exkluzivním rozhovoru pro web ČT24

00:21:17 Hans Joachim Schnellhuber,

00:21:19 klimatolog, který je poradcem německé kancléřky Angely Merkelové

00:21:23 a radil i papeži Františkovi.

00:21:25 V pátek začala u japonského města Taidži sezóna lovu delfínů.

00:21:29 Během šesti měsíců

00:21:31 budou moct Japonci ulovit 1820 delfínů různých druhů.

00:21:34 Dalších 150 delfínů skákavých

00:21:36 bude prodáno do delfinárií po celém světě.

00:21:39 Umělá inteligence se bude učit řídit

00:21:42 v počítačové hře Grand Theft Auto 5.

00:21:45 Plánuje to hned několik vývojářů.

00:21:47 Chtějí totiž, aby si počítače bezpečně vyzkoušely

00:21:50 pohyb v zaplněných ulicích, kde se také porušují předpisy.

00:21:58 Hostem Hyde Parku Civilizace byl profesor Michal Hocek, chemik,

00:22:01 který mimo jiné v rozhovoru řekl,

00:22:04 že z 100 000 látek nakonec je jenom jedna jediná,

00:22:07 která tvoří skutečný lék.

00:22:09 -Mezi těmi preklinickými testy a mezi těmi klinickými testy

00:22:13 je taková velká díra, které se říká údolí smrti, doslova,

00:22:17 kde vlastně zmizí většina účinných látek.

00:22:20 Většina zmizí tedy oprávněně, protože buď jsou toxické

00:22:24 nebo skutečně nemají ten potenciál.

00:22:27 Ale zmizí tam i spousta látek, kterých je potenciálně škoda,

00:22:31 které se mohly prosadit.

00:22:33 Ale prostě žádná firma neprojevila dostatek odvahy na to,

00:22:37 aby vlastně s nimi jako...

00:22:41 aby s nimi zahájili ty klinické testy

00:22:44 a investovali do nich vlastně tyhle velké peníze.

00:22:48 Protože tam to může v každé fázi vlastně zkrachovat

00:22:51 a ty peníze jsou vlastně v luftu, ty už se nevrátí.

00:23:02 -Minulý týden jsme vám představili upoutávku VĚDY 24,

00:23:06 teď se podívejte, jak vznikala znělka pořadu.

00:23:09 -Potřebovali jsme odvyprávět příběh od Velkého třesku

00:23:12 s přesahem do budoucnosti.

00:23:15 Zvolili jsme technologii 3D skenování, laserového skenu,

00:23:19 kterou zpracovával potom dál Honza Vojtíšek.

00:23:22 Některý věci se prostě naskenovat nedají,

00:23:24 jako třeba Velký třesk nebo galaxie.

00:23:27 Honza to potom samozřejmě nasimuloval

00:23:29 a vytvářel dál graficky.

00:23:32 Ale snaha byla co nejvíc zachovat "realitu",

00:23:35 kdy vlastně ten otisk toho prostoru nás zajímal.

00:23:39 To znamená, když máme meteorit,

00:23:41 tak ten meteorit je reálně naskenovaný,

00:23:44 ty rozměry a to všechno odpovídá realitě.

00:23:48 Stejně tak jako hlava Dana Stacha, kterou jsme skenovali.

00:23:52 Znělka VĚDY 24, tam jsme se snažili navázat

00:23:55 na Hyde Park Civilizace ve smyslu světla.

00:23:58 V Hyde Parku Civilizace je světelná linka,

00:24:01 a tady vlastně rozsvícený bod v prostoru.

00:24:04 Zredukovali jsme to na jeden bod, kterým potom modelujeme příběh.

00:24:13 -Dnes jsme začali pohledem ze Země na Měsíc,

00:24:16 teď skončíme pohledem na Zemi, ale z daleko větší dálky.

00:24:19 Evropská kosmická agentura totiž vytvořila

00:24:22 zatím nejpřesnější trojrozměrnou mapu naší galaxie, Mléčné dráhy.

00:24:26 Ukazuje miliardu a 150 milionů hvězd.

00:24:28 Pořád ze svého nejbližšího okolí ale vidíme jen malý kousek.

00:24:31 V Mléčné dráze je totiž víc než stokrát tolik hvězd

00:24:34 a ve vesmíru přibližně 100 miliard podobných galaxií.

00:24:37 I proto, anebo právě proto

00:24:40 se vyplatí odhalovat vědecká tajemství.

00:24:42 Těšíme se zase příští týden. Hezký večer.

00:24:46 Skryté titulky: Alena Kardová, Česká televize 2016