00:00:02 VĚDA 24

00:00:29 -Vítejte v propojeném světě.

00:00:31 Lidé, technologie, příroda, celý vesmír.

00:00:34 Přeji vám dobrý večer, začíná Věda 24.

00:00:39 Sonda OSIRIS-REx je na cestě k asteroidu.

00:00:42 Urazí 6,5 miliardy kilometrů a přiveze až 2 kilogramy vzorků.

00:00:48 Čeští vědci vyvinuli počítačovou hru,

00:00:51 která pomáhá dětem s autismem, učí je chápat emoce ostatních.

00:00:56 Šéf nejdražšího vědeckého centra na planetě Zemi přijel do Prahy,

00:01:00 Bernard Bigot hostem Hyde Parku Civilizace.

00:01:08 Bude to jako cestovat časem.

00:01:10 Sonda OSIRIS-REx je na cestě k asteroidu,

00:01:13 ze kterého má odebrat až 2 kilogramy vzorků.

00:01:15 Z nich vědci zjistí,

00:01:17 jak vypadala naše sluneční soustava na úplném začátku,

00:01:20 a možná také, jak vznikl život na Zemi.

00:01:23 -Three, two, one...

00:01:29 -Vše jak na drátkách.

00:01:31 Několik minut po půlnoci vynesla raketa Atlas 5

00:01:34 sondu OSIRIS-REx z gravitačního pole Země.

00:01:36 Cesta k asteroidu Bennu začala.

00:01:51 -OSIRIS-REx bude rok obíhat Slunce.

00:01:54 Pak využije gravitační síly Země a přiblíží se k asteroidu.

00:01:57 Bennu je podle vědců záznamník historie naší sluneční soustavy.

00:02:23 -Průměr asteroidu je téměř 30x větší

00:02:25 než průměr čeljabinského meteoroidu,

00:02:28 který na Zemi dopadl před 3 lety.

00:02:30 Pro členy mise budou klíčové první fotografie,

00:02:33 které ze sondy získají.

00:02:34 Obrazový kontakt jim prozradí, co je při sběru vzorků čeká.

00:02:45 -Kromě toho, že obsahuje sloučeniny,

00:02:47 které by mohly objasnit vznik života,

00:02:49 existuje malá pravděpodobnost,

00:02:51 že by Bennu ve 22. století mohl dopadnout na planetu Zemi.

00:02:55 Podle posledních výpočtů by k nárazu mohlo dojít

00:02:58 mezi lety 2175 až 2196,

00:03:00 a to při pravděpodobnosti 37 tisícin procenta.

00:03:08 -OSIRIS má řadu nových, úplně nových technologií,

00:03:11 například scanner,

00:03:13 který vytvoří 3D model celého asteroidu,

00:03:15 a hlavně také 3,5 metru dlouhé rameno,

00:03:17 díky kterému bude sbírat vzorky.

00:03:19 -Je to takový jakýsi vesmírný vysavač,

00:03:25 do kterého tedy pomocí stlačeného dusíku

00:03:28 nasaje vzorky povrchového prachu.

00:03:31 Zároveň dojde i k odběru úplně takových nejmenších částic

00:03:37 pomocí takového docela legračního zařízení,

00:03:41 které připomíná takovou drátěnku,

00:03:43 ve které by se snad mohla zachytit nějaká zrnka,

00:03:48 a poté tedy tento materiál bude odeslán zpět na Zemi.

00:03:53 -Sonda o velikosti terénního auta urazí na cestě k asteroidu a zpět

00:03:58 6,5 miliardy kilometrů.

00:03:59 To je, jako kdyby 160tisíckrát obletěla Zemi.

00:04:02 K asteroidu Bennu dorazí v srpnu 2018,

00:04:04 potkají se zhruba tady, pak začne mapovat povrch.

00:04:07 Udělá tak podrobné fotky,

00:04:09 že z nich půjde rozeznat předměty o velikosti mince.

00:04:13 Po zhruba roce pozorování začne s odběry materiálu.

00:04:15 Bude mít 3 pokusy.

00:04:17 Vědci doufají, že se ze vzorků dozví víc o vzniku života na Zemi.

00:04:21 Klíčové je navíc lépe poznat složení asteroidů.

00:04:24 V budoucnu tak budou moct astrofyzici lépe předpovídat

00:04:27 jejich dráhu a případně i odhadnout srážku se Zemí.

00:04:30 Ať sonda přiveze nakonec jakékoli množství materiálu,

00:04:33 čtvrtinu vědci nechají pro budoucí generace,

00:04:35 které budou moct vzorky zkoumat lepší technologií.

00:04:38 OSIRIS je už druhá sonda,

00:04:40 která se pokusí dopravit na Zemi vzorky asteroidu.

00:04:42 První byla japonská mise Hayabusa,

00:04:44 která ale v roce 2010 přivezla jen necelý gram materiálu.

00:04:48 Zatímco sonda OSIRIS opustila Zemi, zpátky na planetu

00:04:51 se z Mezinárodní vesmírné stanice vrátili 3 kosmonauti,

00:04:55 Rusové Alexej Ovčinin a Oleg Skripočka

00:04:57 a Američan Jeffrey Williams.

00:04:59 Ve vesmíru strávili 172 dnů.

00:05:00 Nová trojice odstartuje k ISS 23. září.

00:05:17 -Vědci z Melbournské univerzity

00:05:20 zrekonstruovali podobu mumifikované hlavy dívky,

00:05:23 která žila ve starověkém Egyptě zhruba před dvěma tisíci lety.

00:05:26 Z tomografického scanu lebku vytvořili 3D model,

00:05:29 který tiskli na 3D tiskárně 140 hodin.

00:05:32 Výsledek pak předali forenzní sochařce,

00:05:34 ta na lebku nalepila plastové svaly

00:05:36 a s kolegy také vymodelovala nos a uši.

00:05:39 Posledním krokem při rekonstrukci byly vlasy.

00:05:41 Modelem byla šlechtična Rai,

00:05:43 která žila kolem roku 1500 před naším letopočtem.

00:05:46 A tady je ta poslední proměna.

00:05:48 Tohle je Meritamon, tedy v překladu "Milovaná Amonem".

00:05:52 -Oni postupovali tak,

00:05:55 že mumii vyšetřili na počítačovém tomografu.

00:05:58 To je metoda,

00:05:59 která nám umožní oddělit měkké a tvrdé tkáně od sebe.

00:06:03 -Právě vědci z Masarykovy univerzity

00:06:05 už mají za sebou podobnou zkušenost.

00:06:07 Letos totiž dokázali zrekonstruovat

00:06:09 podobu tváře Jošta Lucemburského, moravského markraběte.

00:06:12 -V případě australských kolegů, oni měli 3D výtisk,

00:06:16 jako vidíte tady.

00:06:18 Na něj se nanášely jednotlivé vrstvy měkkých tkání

00:06:21 klasickou sochařskou technikou.

00:06:22 V našem případě jsme postupovali jiným způsobem.

00:06:25 My jsme měli 3D model v počítači.

00:06:27 Ty samotné vrstvy měkkých tkání se nanášely virtuálně,

00:06:30 pomocí virtuálního modelování.

00:06:32 -A brněnští vědci z Masarykovy univerzity ještě jednou.

00:06:36 Vyvíjí totiž počítačovou hru, která pomáhá dětem s autismem.

00:06:39 Má zlepšit komunikaci pacientů s okolím

00:06:41 nebo také pochopení emocí.

00:06:43 V Česku se narodí ročně až 500 dětí s nějakou formou tohoto postižení.

00:06:48 -Na první pohled není nic poznat.

00:06:50 8letý Vojtěch ale odmala špatně zvládal jakékoli změny.

00:06:54 -Mě prostě popadne rapl a začnu okolo sebe máchat,

00:06:58 abych se toho zbavil.

00:07:00 -Příčinou je Aspergerův syndrom, jedna z forem autismu.

00:07:04 Vojtěch kvůli němu například hůř chápe emoce lidí kolem sebe.

00:07:08 -Se třeba jenom pousmějete nebo vám cukne prostě koutek

00:07:11 a Vojta má pocit třeba výsměšku, že se mu posmíváte.

00:07:14 -Vojtěchovi pomáhá hraní počítačových her.

00:07:16 Je to pro něj forma terapie.

00:07:18 -Vyventiluje se vztek,

00:07:21 nějaké napětí nahromaděné třeba za dopoledne ve škole.

00:07:24 -I dalším nemocným,

00:07:25 kteří mají lehkou nebo střední formu autismu,

00:07:28 by mohly pomáhat počítače.

00:07:30 Speciální program teď vyvíjejí na Masarykově univerzitě.

00:07:33 -Tady vezmu kytku, někam ji musím umístit.

00:07:36 -Nejde jen o to, dát květinu správně do květináče,

00:07:39 ale reagovat na každodenní situace,

00:07:41 které ostatní zvládají automaticky.

00:07:43 -Těmto dětem pomáhá, aby se snáze rozvíjely,

00:07:46 aby se to jejich vnímání reality přizpůsobovalo tomu,

00:07:50 jak ta běžná populace vlastně potřebuje.

00:07:53 -Vaším cílem je popohnat kočku, aby došla ke klubíčku.

00:07:56 -Hraní her musí mít ale přesně vymezený čas.

00:07:58 Jinak hrozí závislost.

00:08:00 -Ten jejich zájem zcela prostoupí jejich volný čas

00:08:03 a nevěnují se ničemu jinému.

00:08:05 -I obyčejná fotografie může posloužit

00:08:07 jako terapeutická pomůcka.

00:08:08 Proto teď vzniká databáze snímků, které zachycují emoce.

00:08:12 -Je to zase jenom jakýsi můstek k tomu,

00:08:14 aby se potom naučili rozlišovat snáze, rychleji

00:08:18 i ty přirozené emoce.

00:08:20 -Snímky mají být autentické,

00:08:22 proto se může zapojit každý a poslat svou fotku.

00:08:31 -Zemřela první žena,

00:08:33 které chirurgové transplantovali část obličeje.

00:08:35 Francouzka Isabelle Dinoirová žila s novou tváří 11 let.

00:08:39 Zákrok podstoupila poté, co ji pokousal pes.

00:08:41 Příčinu úmrtí lékaři oficiálně neuvedli,

00:08:43 údajně ale tělo začalo novou tkáň odmítat

00:08:46 a kvůli lékům na potlačení imunity,

00:08:48 které po operaci musela brát, se jí v těle rozšířila rakovina.

00:08:53 Před 350 lety zemřelo v Londýně za jediný rok

00:08:56 100 tisíc lidí na mor.

00:08:58 Nemoc s jistotou určili až teď němečtí paleoarcheologové,

00:09:01 kteří analyzovali zuby obětí z pohřebiště ve východním Londýně.

00:09:05 Našli morovou bakterii Yersiniu pestis.

00:09:07 Díky jejímu studiu by lékaři mohli lépe pochopit kmeny moru,

00:09:11 které se dnes objevují v Evropě.

00:09:14 Světová divoká příroda rychle mizí,

00:09:17 za posledních 20 let jí ubyla skoro desetina.

00:09:19 Konkrétně přes tři miliony kilometrů čtverečních,

00:09:22 a to hlavně v Jižní Americe a Africe.

00:09:24 Nejrychleji vymírají druhy rostlin,

00:09:26 kvůli narušení rovnováhy ekosystému

00:09:28 bychom ale v důsledku mohli přijít i o živočišné druhy.

00:09:33 Technologie, které můžeme nosit na oblečení nebo přímo na kůži,

00:09:37 vyvíjí vědci už několik let.

00:09:39 Japonští vědci teď vyvinuli tzv. elektronický inkoust.

00:09:42 Ten z vašeho těla pozná například, jakou máte tepovou frekvenci

00:09:46 nebo jestli správně dýcháte.

00:09:50 -Při běhu ho necítíte, přesto umí to samé,

00:09:53 co například snímač tepové frekvence užívaný sportovci.

00:09:56 Mezi výhody elektronického inkoustu patří kromě nízké váhy

00:09:59 také jeho pružnost.

00:10:01 -Náš speciální vodivý inkoust

00:10:03 se skládá z elastomeru a vodivých částic.

00:10:07 Díky specifické konfiguraci

00:10:09 se velmi jednoduše tiskne na textil,

00:10:11 což umožňuje dobrou vodivost,

00:10:13 i když vytisknutý vzor roztáhnete o víc než 200 procent.

00:10:16 -Na látku se nanese pomocí špachtle a matrice.

00:10:18 Inkoust je složený ze stříbrných vloček,

00:10:21 organického rozpouštědla, fluorového kaučuku

00:10:23 a fluorové povrchově aktivní látky.

00:10:25 Ta umožní vločkám, aby se na sebe snadno vázaly.

00:10:28 Výsledkem je obvod s vysokou vodivostí.

00:10:31 -Vzor se tiskne na obě strany látky,

00:10:35 obvod detekuje dotek na látce takto.

00:10:38 -Japonský elektronický inkoust

00:10:40 má mít využití hlavně na trhu s fitness doplňky,

00:10:43 vědci ho chtějí tisknout na sportovní oblečení

00:10:46 a spodní prádlo.

00:10:47 Malá bezdrátová zařízení, která inkoust propojuje,

00:10:50 měří tělesné funkce.

00:10:52 -Můžeme to použít u spousty zařízení,

00:10:55 například na měření tepové frekvence,

00:10:57 svalové činnosti nebo všech ostatních signálů,

00:11:00 které lidské tělo vysílá,

00:11:02 což nám dává precizní obraz o stavu lidského těla.

00:11:05 Čteme ho z povrchu kůže.

00:11:06 -Právě absence drátů a kabelů

00:11:08 je hlavní výhodou nové technologie.

00:11:10 Aby byl produkt komerčně úspěšný,

00:11:12 musejí vědci vyřešit základní problém.

00:11:14 Odolnost proti vodě.

00:11:22 -Nanotechnologie nebo výzkum materiálů,

00:11:24 to jsou klíčové oblasti, ve kterých spolupracují

00:11:27 a dál budou spolupracovat české a saské vědecké instituce.

00:11:30 Tamní ministryně pro vědu Eva-Maria Stangeová

00:11:33 to řekla v Praze při příležitosti česko-saského Dne inovací.

00:11:38 Odborníci sestavili první trojrozměrný model

00:11:41 Věstonické venuše,

00:11:43 využili scanner, jehož záření by lidské tělo nevydrželo.

00:11:46 Zjistili,

00:11:47 že uvnitř asi 29 tisíc let staré hliněné sošky

00:11:50 je řada neznámých příměsí, hlavně v oblasti hlavy a nohou.

00:11:53 Celkem mají k dispozici 80 gigabitů dat,

00:11:56 další výsledky výzkumu chtějí zveřejnit na konci roku.

00:12:00 Velká laboratoř,

00:12:02 ve které si každý může vyzkoušet vědecké pokusy.

00:12:04 To byl Festival vědy.

00:12:06 Na letošní 6. ročník přišlo 15 tisíc lidí,

00:12:08 o dva tisíce víc než loni.

00:12:10 Viděli a slyšeli mimo jiné kontrolované exploze

00:12:13 i start plastových "raket".

00:12:16 -Tak, zašroubovat!

00:12:21 -Kluci, tři kroky dozadu všichni, jo?

00:12:24 -Tam už není místo.
-Dozadu, dozadu!

00:12:27 -Tak, pozor!

00:12:34 -Zacpat uši!

00:12:46 -Pořádně!

00:12:51 -Vem si hodně bublin, jo?

00:12:53 Ruku sem, natáhni prsty ale.

00:13:08 -Panda velká už není na seznamu ohrožených druhů.

00:13:11 Na světě je totiž víc než 2060 jedinců.

00:13:14 Díky tomu už nejznámější symbol ochránců zvířat

00:13:17 patří do kategorie "zranitelní".

00:13:20 Kampaň na záchranu pandy velké trvá desítky let,

00:13:23 v logu Světového fondu na ochranu přírody je od roku 61.

00:13:29 -Nejstarší panda velká na světě, samec Pan Pan,

00:13:32 oslavil 31. narozeniny nedávno

00:13:34 ještě jako příslušník ohroženého druhu.

00:13:37 Do dnešního dne se už probudil jen jako "zranitelný".

00:13:40 Velké oslavy

00:13:42 jsou ale podle Světového fondu na ochranu přírody předčasné.

00:13:45 -Neměli bychom být spokojeni, hlavně proto,

00:13:48 že pořád hovoříme o nějakých dvou tisících jedincích,

00:13:52 to rozhodně stále není rozvinutá populace,

00:13:55 která je navždy bezpečná.

00:13:57 -Populace pand velkých žijících v hornatých oblastech Číny

00:14:00 stoupla na 1864 jedinců,

00:14:02 díky přístupu vědců a ochránců zvířat

00:14:04 i díky tvrdé politice čínských úřadů.

00:14:07 Za pytláctví v extrémních případech udělují i trest smrti.

00:14:10 -Musíme pokračovat s těmito programy

00:14:13 i kvůli konkrétním hrozbám,

00:14:15 jako jsou klimatická změna, rostoucí lidská populace

00:14:18 a všechny věci, které potřebujeme, od jídla, k těžbě dřeva.

00:14:21 -Pandu velkou může na seznam ohrožených druhů

00:14:24 vrátit globální oteplování.

00:14:26 Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody hrozí,

00:14:29 že se do 80 let o víc než třetinu zmenší bambusové háje,

00:14:32 její přirozené prostředí.

00:14:35 Zatímco pandám velkým se díky masivní kampani

00:14:38 trvající desetiletí začíná dařit, největší žijící primát,

00:14:41 gorila východní, je už jen krok od vyhynutí.

00:14:44 Volně žijící populace goril klesla kvůli pytlákům za 20 let

00:14:48 o 70 procent, na zhruba 3000 jedinců.

00:14:51 -To znamená,

00:14:54 že 4 z 6 druhů velkých opů jsou kriticky ohrožené

00:14:57 a zbývajícím dvěma hrozí vyhynutí rovněž.

00:14:59 -V Červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody

00:15:03 je víc než 80 000 druhů,

00:15:04 vyhynutí hrozí víc než čtvrtině z nich.

00:15:09 -Jiné druhy už ale nikdo nezachrání.

00:15:11 Podle odhadu Světového fondu na ochranu přírody

00:15:14 ročně vymře až 2000 druhů zvířat.

00:15:16 Tady jsou některé příklady z minulosti.

00:15:19 Například levhart zanzibarský.

00:15:20 Za jeho vyhynutí může jediný člověk,

00:15:22 náboženský vůdce Kitanzu.

00:15:24 Na Zanzibaru se totiž po staletí tradovalo,

00:15:27 že levharti jsou společníky čarodějnic.

00:15:29 Kitanza neměl politickou sílu ani nástroje,

00:15:31 jak odhalit samotné čarodějky, a tak vedl kampaň proti levhartům.

00:15:35 Poslední zástupci tohoto druhu vymřeli v 90. letech 20. století.

00:15:39 Poslední vakovlk tasmánský zemřel před 80 lety a 4 dny v ZOO.

00:15:43 Předtím byl ale tisíce let neohroženým predátorem

00:15:47 v Austrálii a Tasmánii.

00:15:49 V Tasmánii byla vypsána odměna za každého zabitého vakovlka.

00:15:52 Lidé totiž věřili, že zabíjí jejich ovce.

00:15:55 Dnes víme, že vakovlci zřejmě na ovce útočili jen výjimečně,

00:15:58 neměli na to totiž ideálně stavěné tělo.

00:16:01 A ještě jeden příklad. Alky velké.

00:16:03 Všechno, co měly, se hodilo námořníkům.

00:16:05 Jejich 10centimetrová vejce obsahovala spoustu energie,

00:16:09 jejich tukem se dalo dobře svítit,

00:16:11 měly skvěle izolující prachové peří.

00:16:13 Člověka neznaly a nebály se ho,

00:16:15 daly se díky tomu lovit po tisících.

00:16:17 Poslední pár alek byl umlácen vesly v létě roku 1844.

00:16:20 Příběh dalších 7 druhů zvířat najdete na webu veda24.cz.

00:16:24 Nebylo to ale zdaleka jediné téma,

00:16:26 které jsme vám na webu nabídli.

00:16:32 Sledovat jste mohli například online přenosy z vesmíru,

00:16:36 výstup astronautů do volného prostoru,

00:16:38 návrat 48. expedice z Mezinárodní vesmírné stanice

00:16:41 i start rakety Atlas 5,

00:16:43 která vynesla do kosmu sondu OSIRIS.

00:16:45 Ta je na cestě k asteroidu Bennu.

00:16:49 Gymnázium, školník, učitel, žák nebo třída.

00:16:51 Slova, která dobře známe, slova spojená se školou.

00:16:55 Víte ale, jak vznikla? Dozvíte se na webu veda24.cz.

00:17:01 Před 50 lety byl odvysílán první díl sci-fi seriálu

00:17:04 Star Trek.

00:17:05 V něm tvůrci předpověděli řadu nových technologií.

00:17:08 Mimo jiné mobily, tablety, tažný paprsek

00:17:11 nebo univerzálního tlumočníka.

00:17:17 Do Prahy přijel za českými vědci Bernard Bigot,

00:17:20 generální ředitel tokamaku ITER.

00:17:22 Až bude tokamak ITER dostavěn,

00:17:24 stane se nejdražším vědeckým centrem na planetě Zemi.

00:17:27 Zároveň by ale měl přinést revoluci v získávání energie.

00:17:31 Zajistit čistý, bezpečný

00:17:32 a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie.

00:17:35 A to díky tomu, že bude fungovat na principu jaderné fúze,

00:17:38 tedy slučování jader.

00:17:40 Na rozdíl od štěpení jader atomů,

00:17:42 které známe z jaderných elektráren.

00:17:44 Bude tedy fungovat na podobném principu jako Slunce.

00:17:47 Představte si, že tohle jsou dva atomy vodíku.

00:17:49 My je musíme přesvědčit, aby se sloučily.

00:17:52 K tomu potřebujeme teplotu zhruba 150 milionů stupňů,

00:17:55 tedy desetkrát víc, než je v jádru Slunce.

00:17:57 Vznikne hélium, přitom se ale nevyužije veškerá hmota.

00:18:00 A v tuhle chvíli přichází na řadu Albert Einstein

00:18:03 a jeho nejslavnější rovnice světa, E=mc2.

00:18:06 Energie rovná se hmota krát rychlost světla na druhou.

00:18:09 I malý kousek hmoty znamená velkou energii.

00:18:12 To je základní princip.

00:18:13 Tokamak ITER je ale samozřejmě daleko složitější,

00:18:16 je složený z milionu různých částí.

00:18:19 Celkově má stát 18 miliard eur a bude trvat ještě roky,

00:18:22 než nám domů přiteče elektřina z elektrárny na jadernou fúzi.

00:18:27 -Ono trvá poměrně dlouho,

00:18:29 než se všechny tyto komponenty vyrobí,

00:18:32 než je dokážeme složit dohromady.

00:18:33 Takže první plazma budeme mít v roce 2025.

00:18:36 Když říkám první plazma, tak tím myslím,

00:18:39 že všechno je sestavené,

00:18:41 všechno funguje přesně podle specifikací.

00:18:44 Ale to neznamená,

00:18:46 že v té době už budeme mít plný fúzní výkon

00:18:49 s deuteriem a tritiem.

00:18:51 To jsou, řekněme, varianty atomů vodíku.

00:18:55 To bude ještě nějakou dobu trvat.

00:18:58 Je nutné zvýšit tepelný výkon.

00:19:00 Je nutné ho odstínit,

00:19:02 aby ten materiál dokázal to teplo zvládat.

00:19:06 Takže to bude trvat až do roku 2035.

00:19:09 Krok po kroku budeme postupně navyšovat výkon

00:19:14 a přecházet od směsi vodík-vodík na vodík-helium, vodík-deuterium

00:19:19 a nakonec deuterium-tritium.

00:19:22 -Takže 2035, první plazma? První fúze se ziskem energie?

00:19:27 A v roce 2050 první elektrárna na jadernou fúzi?

00:19:34 -Očekávám, že první elektrárnu,

00:19:37 první fúzní elektrárnu průmyslového výkonu

00:19:41 bychom jako prototyp mohli mít v roce 2050, jak jste říkal.

00:19:47 -S Bernardem Bigotem jsme natáčeli v tokamaku Compass.

00:19:50 Tohle je jeho kousek, konkrétně tzv. divertor.

00:19:53 Do něj odchází extrémní teplo.

00:19:55 Je ze stejného materiálu

00:19:57 jako dlaždice tepelného štítu raketoplánu.

00:19:59 Přímo tenhle kus půjde zpátky do vakuové komory.

00:20:02 Tokamak Compass je sice asi desetkrát menší než tokamak ITER,

00:20:06 ale i tak je pro něj důležitým zdrojem dat,

00:20:08 má totiž velmi podobný tvar komory,

00:20:10 ve tvaru písmene "D".

00:20:12 Díky tomu čeští vědci na Compassu už teď simulují situace,

00:20:15 které vědcům z ITERu pomohou v ovládání plazmatu.

00:20:18 -V našem případě se zaměřujeme primárně na tzv. okrajové plazma,

00:20:24 což je plazma, které je poblíž stěny reaktoru.

00:20:27 Důvod je ten,

00:20:29 že okrajové plazma je víceméně podobné u všech tokamaků,

00:20:32 nezáleží na velikosti.

00:20:34 Na druhou stranu se ukazuje, že pokud dokážeme řídit

00:20:38 a pochopit chování okrajového plazmatu,

00:20:40 dokážeme zároveň řídit, jak se chová plazma v centru.

00:20:45 -Pojďte i vy sami k tokamaku Compass a podívejte se,

00:20:48 jak režisér, kameramani a technici připravují scénu pro natáčení,

00:20:52 kterou vymyslel Miroslav Plocek.

00:21:32 Tokamak je jednou z možností, jak dělat jadernou fúzi.

00:21:35 Druhou je stelarátor.

00:21:37 Každý vznikl za úplně jiných podmínek.

00:21:39 Americký vědec Lyman Spitzer přišel s nápadem na stelarátor,

00:21:43 když jel na jednosedačkové lanovce v Aspenu během své zimní dovolené.

00:21:46 Zatímco sovětský vědec Andrej Sacharov vymyslel tokamak,

00:21:50 když čekal ve frontě na sprchu,

00:21:51 protože ve svém jednopokojovém bytě neměl koupelnu.

00:21:54 Zatím se zdá, že tokamak byl lepším nápadem než stelarátor.

00:22:05 Při přípravě Vědy 24

00:22:07 jsme chtěli jít v některých případech

00:22:09 trochu jinou cestou, než je běžné.

00:22:11 Proto tady ve studiu nenajdete ani stůl, ani židli, ani gauč.

00:22:15 Také odlišná je grafika i upoutávka,

00:22:17 kterou připravil Michal Špirko.

00:23:14 -Věda 24, každou neděli v 18:30.

00:23:20 -Díky redakci vědy vám budeme na ČT24 celý týden nabízet

00:23:23 v různých pořadech víc vědeckých témat než dosud.

00:23:26 Věříme, že vás budou bavit

00:23:28 a že se hlavně dozvíte něco nového.

00:23:30 Hodně štěstí do startu přál České televizi i Bernard Bigot.

00:23:35 -Mladá generace a veřejnost obecně potřebují víc informací

00:23:38 o vědě a technologiích.

00:23:40 Musí vědět,

00:23:41 že jsme jako vědci a technici připraveni s nimi sdílet to,

00:23:44 co děláme.

00:23:46 Lépe věcem rozumíme a budujeme důvěru v to, co děláme.

00:23:49 A pokud můžete vysílat tyto informace,

00:23:51 je to podle mě nejlepší.

00:23:53 Dlouho jsem o tom snil. Jsem profesor na univerzitě.

00:23:56 Když učím, tak jen maximálně před 150 studenty.

00:23:59 Ale vy jako televize,

00:24:01 když budete ve vysílání vysvětlovat konkrétní vědecká témata,

00:24:04 to předáte třeba milionu diváků.

00:24:06 Tohle je nová cesta, jak s lidmi komunikovat.

00:24:10 -Děkuji, že jste dnes sledovali první díl Vědy 24.

00:24:13 Doufám, že budete i příští týden.

00:24:15 Budeme tady zase v neděli v 18:30 hodin na ČT24.

00:24:18 Přeji vám příjemný večer.

00:24:22 Skryté titulky: Petra Kinclová Česká televize, 2016