Americký dokumentární cyklus
00:00:15 Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:00:19 DĚJINY HOLLYWOODU
00:00:26 ČÁST DRUHÁ
00:00:28 ZROZENÍ HOLLYWOODU 1907-1920
00:00:35 -Rozvoj filmového průmyslu v Americe
00:00:38 byl od samého počátku ohromující.
00:00:41 Generace zakladatelů,
00:00:44 z nichž mnozí vzešli z řad přistěhovalců,
00:00:47 zaměřila nejprve svůj zájem na chudší publikum.
00:00:51 Budoucí filmoví magnáti však rychle své podnikání rozšiřovali
00:00:54 a stále vyhlíželi nové příležitosti.
00:00:57 V roce 1912 majitel biografů Adolph Zukor nabyl přesvědčení,
00:01:01 že budoucnost zdaleka nepatří
00:01:04 jen krátkým, deseti až dvacetiminutovým filmům.
00:01:07 -Můj dědeček byl vizionář.
00:01:10 Přemýšlel o skvělých divadelních hrách,
00:01:14 které se hrály na Broadwayi
00:01:17 a v nichž vystupovali výteční herci.
00:01:20 Tato představení mohl ovšem zhlédnout jen omezený počet diváků.
00:01:24 A on dostal nápad umělecky zachytit
00:01:27 kvalitní divadelní hry na filmový pás,
00:01:30 aby je za malý poplatek mohly vidět milióny diváků.
00:01:34 -Adolph Zukor koupil francouzský film natočený
00:01:37 podle divadelního představení o královně Alžbětě,
00:01:40 která vládla v Anglii v 16. století.
00:01:43 Hlavní roli v něm hrála stejně jako na jevišti
00:01:46 legendární francouzská divadelní herečka
00:01:48 Sarah Bernhardtová.
00:01:51 Film trval 45 minut,
00:01:53 ale Zukor skvěle využil jména slavné herečky
00:01:56 a na filmu slušně vydělal.
00:01:59 Brzy poté založil Adolph Zukor společnost Famous Players.
00:02:03 Měl v úmyslu natočit šest celovečerních snímků ročně,
00:02:07 a to navzdory přesvědčení průkopníka filmu Edwina S. Portera
00:02:10 že "tolik talentu na světě není".
00:02:13 Zukor inzeroval,
00:02:16 že uvede na plátno "slavné herce ve slavných hrách",
00:02:20 a čerpal přitom z newyorské divadelní scény.
00:02:23 Jenže výroba filmů se přesouvala na západ,
00:02:26 do Los Angeles.
00:02:31 Už v roce 1898 zachytil filmový štáb Thomase Edisona
00:02:35 na filmový pás život v tomto městě.
00:02:38 Natočili pomerančovníkové sady, symbol zemědělské hojnosti
00:02:42 a zdravého životního prostředí jižní Kalifornie
00:02:46 a výstavbu nového losangeleského přístavu,
00:02:49 který se měl brzy stát
00:02:52 hlavním uzlem lodní dopravy na západním pobřeží.
00:02:56 V roce 1907 začali filmaři v jižní Kalifornii
00:02:59 natáčet krátké scény.
00:03:03 Jeden z prvních ucelených filmů
00:03:06 vznikl v prostředí za čínskou prádelnou.
00:03:14 William Selig řečený "Plukovník",
00:03:18 bývalý kouzelník a kabaretní impresário z Chicaga
00:03:21 vybudoval první kompletně vybavené filmové studio
00:03:25 na východním okraji města.
00:03:28 Další filmové společnosti se usídlily v Santa Barbaře.
00:03:31 Centrem výroby filmů se však stalo Los Angeles,
00:03:35 které přitahovalo odvážné podnikatele v oblasti zábavy.
00:03:38 Mezi nimi byl i muž,
00:03:41 který si už udělal jméno ve světě kabaretu.
00:03:44 -Jesse Lasky hrál při vystoupeních se svou sestrou na kornet.
00:03:48 Asi to nebyl ten nejlepší muzikant,
00:03:52 ale zároveň působil jako producent kabaretních představení,
00:03:56 která se hrála po celé zemi.
00:03:58 Laskyho sestra Blanche se provdala za Samuela Goldfishe,
00:04:02 jehož původní jméno znělo Szmul Gelbfisz.
00:04:06 Tento varšavský rodák přešel po přeplutí Atlantiku
00:04:10 kanadsko-americkou hranici
00:04:13 a ve Spojených státech se stal úspěšným prodejcem rukavic.
00:04:17 -Byl to muž, který se rozhodl vzít svůj osud do vlastních rukou.
00:04:21 Jednoho dne navštívil biograf na Harald Square.
00:04:25 Vešel do sálu,
00:04:27 který čpěl směsicí potu a burských oříšků.
00:04:30 A tam zhlédl na plátně svůj první film.
00:04:34 Když se pak vrátil do svého bytu, rozhodl se:
00:04:37 "Ano, právě do toho se chci pustit."
00:04:40 Do filmového podnikání.
00:04:43 -Goldfishův švagr Lasky pohlížel na novou módu s nevolí,
00:04:48 ale Goldfishovi se podařilo jeho názor změnit.
00:04:54 -Nebylo snadné s ním vyjít, protože měl výbušnou povahu.
00:04:59 Když ale něčemu uvěřil,
00:05:02 zcela tomu propadl a odhodlaně za tím šel.
00:05:06 -Jesse Lasky se přátelil
00:05:08 s dramatikem a hercem Cecilem B. DeMillem,
00:05:12 který se protloukal, jak se dalo, a potřeboval změnu.
00:05:15 -DeMill si v roce 1913 sedl s Jessem Laskym
00:05:18 a Laskyho švagrem Samem Goldfishem ke stolu
00:05:21 a řekl jim, že už má takového života po krk.
00:05:24 Chtěl odjet do Mexika
00:05:26 a pracovat tam jako válečný zpravodaj.
00:05:29 V té době se v Mexiku odehrávala revoluce.
00:05:32 Z Laskyho a DeMilla se stali dobří přátelé a Lasky mu navrhl:
00:05:35 "Pojďme se pustit do výroby filmů."
00:05:38 -Když se konečně dostali
00:05:41 k praktické stránce založení filmové společnosti,
00:05:44 seděli právě v hotelové restauraci, kde každý den obědvali,
00:05:48 a to, co bude v novém podniku kdo dělat,
00:05:51 si rozepsali na rub jídelního lístku.
00:05:55 -Lasky, Goldfish a DeMill
00:05:58 založili společnost The Jesse Lasky Feature Play Company.
00:06:02 Ale s filmem měli nulové zkušenosti.
00:06:06 -DeMill zašel do Edisonova studia v Bronxu,
00:06:09 aby se podíval, jak se točí filmy,
00:06:12 a po prvním dnu řekl: "Jestli to dělají takhle,
00:06:15 tak se do týdne stanu králem filmu, protože tohle zvládnu!"
00:06:19 -Noví obchodní partneři získali práva
00:06:22 na úspěšnou hru "Indiánská nevěsta"
00:06:25 a vydali se na západ, aby ji zfilmovali.
00:06:28 -Původně měli v úmyslu natočit film "Indiánská nevěsta"
00:06:32 ve Flagstaffu v Arizoně.
00:06:34 Říká se, že když tam dojeli, nelíbilo se jim tam,
00:06:38 protože zrovna pršelo nebo sněžilo.
00:06:41 Pravda je ale taková,
00:06:43 že město leží v hornaté krajině se spoustou stromů
00:06:47 a DeMill chtěl široký a otevřený prostor.
00:06:50 -A tak pokračovali až na konec železniční trati,
00:06:53 do Los Angeles,
00:06:55 kde už působily další filmové společnosti.
00:06:59 Jedna z nich si vybudovala filmový ateliér v bývalém hostinci
00:07:03 na ospalém losangeleském předměstí jménem Hollywood.
00:07:06 D. W. Griffith jezdil do Los Angeles už od roku 1910.
00:07:10 Na pozadí této scény, kterou natočil,
00:07:13 se objevuje malé, řídce osídlené městečko.
00:07:16 -V textu věnovanému mému otci
00:07:20 v publikaci Moving Picture World hned na začátku citují jeho větu:
00:07:24 "Toto je Boží země".
00:07:29 -Když přijeli do Los Angeles, říká se, že si našli stodolu.
00:07:33 Je to pěkný příběh, skoro s biblickým nádechem,
00:07:37 jak se celý tento nový průmysl zrodil ve chlévě.
00:07:41 Ve skutečnosti byl v té stodole dobře zavedený filmový ateliér
00:07:46 společnosti Burns and Revier.
00:07:49 -Lasky a Goldfish zůstali v New Yorku
00:07:53 a DeMill se naplno pustil do práce.
00:07:56 Titul "Indiánská nevěsta"
00:07:59 nebyl první film vyrobený v Hollywoodu,
00:08:03 ale byl to patrně první celovečerní snímek.
00:08:06 Průkopníci kinematografie budovali kostru nového umění a podnikání.
00:08:14 V Americe vzrůstala poptávka po filmech
00:08:17 a spolu s ní se objevovaly i nové způsoby.
00:08:21 Jednou z nejrannějších filmařských technik byla animace.
00:08:27 První velký umělec animovaného filmu Winsor McCay
00:08:31 původně s úspěchem kreslil obrázkové seriály pro noviny,
00:08:34 které vycházely v Americe na počátku 20. století.
00:08:38 Dobrodružství jeho postavičky "Malého Nema"
00:08:41 byla půvabná a nádherně nakreslená.
00:08:45 V roce 1911 začal McCay s tvorbou animovaných filmů.
00:08:49 Tyto záběry zaznamenávají jeho odpověď na sázku.
00:08:52 Musel vytvořit tisíce kreseb,
00:08:55 aby mohl přivést "Malého Nema" k životu.
00:08:59 A nebylo to naposledy,
00:09:02 kdy postavička z kresleného seriálu
00:09:05 slavila úspěch na filmovém plátně.
00:09:08 Další příležitost se objevila,
00:09:11 když McCay vytvořil v roce 1914
00:09:14 hravou hrdinku z období jury, dinosauřici Gertie.
00:09:18 McCay spolu s Gertie objížděli kabarety a udivovali diváky,
00:09:22 protože animátor svou kreslenou hvězdu
00:09:26 nejen představil,
00:09:29 ale říkal jí také, co má dělat, a ona poslouchala.
00:09:35 První kreslené filmy diváky bavily a rozesmívaly,
00:09:39 ale ty nejpopulárnější taškařice sehrávali na plátně skuteční herci.
00:09:43 Prvním králem filmové grotesky se stal Mack Sennett,
00:09:47 který se narodil v Kanadě.
00:09:50 Jako mnozí jiní, i on začal svou kariéru u D. W. Griffitha.
00:09:54 -Sennett byl v podstatě následovníkem D. W. Griffitha
00:09:57 a převzal jeho způsob filmového střihu,
00:10:01 kterým se vytvářela rychlost,
00:10:04 a přenesl ho do filmových komedií.
00:10:09 -V roce 1912 založil Sennett
00:10:11 svou vlastní produkční společnost Keystone
00:10:14 a připojil se k exodu do Hollywoodu.
00:10:17 -Kolem roku 1912 se filmy točily tak,
00:10:20 že někdo dostal nápad na příběh,
00:10:23 za týden už stáli herci před kamerou
00:10:26 a za měsíc se film promítal v biografech.
00:10:29 -Komedie z Keystoneu inspirované francouzskými fraškami
00:10:32 znal a miloval celý svět.
00:10:35 Sennett do nich obsazoval komiky
00:10:38 a z losangeleských ulic si udělal svůj filmový ateliér.
00:10:41 Před kamerou se proháněli šílení policisté
00:10:44 a promenovaly se krásky v plavkách.
00:10:47 -Sennett měl výtečný čich na talenty.
00:10:50 A komici se toho u něj spoustu naučili.
00:10:56 -Ne všichni keystoneští komici byli jako bláznivý Ford Sterling.
00:11:00 Natáčela tu i krásná Mable Normandová.
00:11:04 Ta vytvořila na plátně s Roscoem "Fattym" Arbucklem
00:11:08 velmi podivně vyhlížející pár.
00:11:11 -Fatty byl velký muž, nejen výškou ale také váhou.
00:11:15 A Mable měla drobnou postavu.
00:11:18 On měřil metr osmdesát, ona metr padesát,
00:11:22 a bylo to 133 kilo proti padesáti.
00:11:25 Působili nesmírně zábavně už na první pohled.
00:11:29 Jejich dvojice v sobě měla
00:11:32 báječného, bezstarostného komediálního ducha.
00:11:36 -Arbuckle byl velmi mrštný a ztřeštěný kabaretní herec.
00:11:40 Jeho dětská tvář a zlomyslné kousky
00:11:44 rozesmívaly publikum v biografech k slzám.
00:11:47 A Mable Normandová byla víc než jen drobná atraktivní kráska.
00:11:51 -Byla to štíhlá žena menšího vzrůstu s velkým poprsím.
00:11:54 Měla velký sexappeal,
00:11:57 ale grotesku dokázala zahrát jako málokdo.
00:12:00 -Mable Normandová obecenstvo zcela okouzlila.
00:12:03 A stejně tak Macka Sennetta.
00:12:06 -Sennett se do Mable Normandové zamiloval,
00:12:10 a proto z ní udělal filmovou hvězdu.
00:12:13 -Mable Normandová se stala
00:12:16 první slavnou komediální hvězdou, ale byla také
00:12:20 jednou z prvních nezávislých, nicméně zranitelných žen,
00:12:24 které zažily i temnou stránku filmové slávy.
00:12:27 -Mable Normandová žila život na hraně.
00:12:31 Impulzivní povaha, která jí umožňovala vrhat se
00:12:34 do kaskadérských kousků a zběsilých jízd autem
00:12:38 a nutila ji dělat všechno rychle, jak to vidíme v jejích filmech,
00:12:42 jí zároveň komplikovala osobní život.
00:12:45 Zdálo se, že se jí nedaří dobře. Jako by byla magnetem na potíže.
00:12:50 Mack a Mable nedošli ve svém vztahu nikdy tak daleko, aby se vzali.
00:12:54 To by jistě její život podstatně změnilo,
00:12:58 jemu se ale patrně zdálo,
00:13:01 že na roli jeho manželky je Mable až příliš svá a výstřední.
00:13:07 -Mablin partner na plátně Fatty Arbuckle
00:13:10 se také zapletl do skandálů a tenat popularity.
00:13:13 V té době ale v Americe ještě stále vládl ve filmu
00:13:16 věk nevinnosti a otevřených příležitostí,
00:13:19 a tak talentovaná Mable nejen hrála,
00:13:23 ale také režírovala Sennettovy komedie
00:13:26 a snila o vlastním filmovém studiu.
00:13:29 Jedním z nově příchozích herců, kterého měla Mable režírovat,
00:13:34 byl mladý Angličan, který dosud hrál jen na jevišti.
00:13:38 -Myslím si,
00:13:40 že vzestup Charlieho Chaplina je velkou americkou legendou,
00:13:45 protože je to kouzelný příběh o chudákovi,
00:13:48 ze kterého se stal boháč.
00:13:51 Jeho matka psychicky onemocněla a otec - alkoholik brzy zemřel.
00:13:54 Na rozdíl od jiných dětí,
00:13:57 pro které by takové začátky vedly k životnímu neúspěchu,
00:14:00 si Chaplin už jako dítě šel tvrdě za svým
00:14:03 a v deseti letech hrál za honorář v kabaretech.
00:14:06 Řemeslu komika se vyučil
00:14:08 u největšího komediálního impresária v Británii, Freda Karna,
00:14:13 u něhož si vybrousil své herecké schopnosti.
00:14:16 -Mack Sennett a Mable Normandová
00:14:18 si čtyřiadvacetiletého Chaplina poprvé všimli v divadle.
00:14:22 -Sennett viděl hrát Chaplina s Karnovým souborem
00:14:25 v Los Angeles na podzim roku 1913.
00:14:28 Okamžitě si uvědomil,
00:14:30 že to je herec, který se dokonale hodí pro film.
00:14:33 -V jednom z prvních filmů natočených Sennettem
00:14:36 se Chaplin objevuje v ženských šatech
00:14:39 a způsobuje Sennettovi potíže.
00:14:42 Šéf Keystoneu hledal pro svůj nový objev
00:14:45 uplatnění ve svých komediích,
00:14:48 ale Chaplin se takovým rolím vzepřel.
00:14:51 -Se Sennettem byla ta potíž,
00:14:53 že sice rozpoznal talentovaného herce,
00:14:56 ale ne vždy věděl, co si s ním počít.
00:14:59 Byl přesvědčený, že jeho filmy se prodávají díky jeho stylu.
00:15:03 Hlavní hvězdou Keystoneu byl Keystone.
00:15:06 -A tohle Charlie Chaplin změnil.
00:15:09 Během jednoho roku se stal nejslavnějším Sennettovým hercem
00:15:13 a pro plátno si vytvořil vlastní osobní stylizaci.
00:15:17 -To Chaplin stvořil postavu tuláka.
00:15:20 Popsal ji jako básníka, snílka a osamělého chlapíka,
00:15:24 který neustále doufá,
00:15:28 že ho potká láska nebo dobrodružství.
00:15:31 Jeho postava byla studií protikladů.
00:15:34 Měl příliš velké boty a pytlovité kalhoty,
00:15:37 až moc těsný kabát a příliš malou buřinku.
00:15:41 A nosil bambusovou špacírku,
00:15:44 která měla naznačovat, že je gentleman.
00:15:47 Na záběrech, kde se poprvé objevuje tato postava,
00:15:50 je mimořádné, že můžeme vidět,
00:15:53 jak její první publikum reaguje na nový kostým.
00:15:57 V jeho druhém filmu "Chaplin v zábavním parku"
00:16:00 vidíme skutečné diváky na závodech dětských autíček.
00:16:04 Lidé nejprve nevěděli, co si o něm mají myslet.
00:16:07 Kdo je ten tulák,
00:16:09 který se tu promenuje a dělá jen zmatky?
00:16:13 Pomalu jim to ale začalo docházet a na konci se už smějí.
00:16:16 Jsou to opravdu mimořádné záběry.
00:16:21 -Chaplinova sláva stoupala a s ní i jeho honoráře.
00:16:25 -Když podepisoval smlouvu s Mutual Film Corporation,
00:16:30 bylo to na dosud nejvyšší herecký honorář 670 000 dolarů
00:16:34 plus stotisícový bonus za podepsání smlouvy.
00:16:38 Celá ta suma představovala jediný rok práce.
00:16:42 Myslím, že nejlepší z filmů, které natočil pro Mutual,
00:16:46 "Chaplin vystěhovalcem", který zároveň patřil
00:16:49 i mezi nejoblíbenější krátké komedie samotného Chaplina.
00:16:53 Cítil, že má svou poetickou stránku.
00:16:57 Šlo o nesmírně vtipnou komedii,
00:17:00 ve které ale byla i melancholie a tklivost.
00:17:04 -Chaplinův dojemný, ale nezdolný tulák
00:17:07 přitahoval jak dětské, tak dospělé publikum,
00:17:11 od boháčů po přistěhovalce, kteří bojovali o přežití.
00:17:18 Chaplinovy komedie nabízely cenově snadno dostupnou zábavu,
00:17:22 ale filmy obecně měly především zvláštní moc
00:17:26 vytvořit vizi skutečného světa,
00:17:29 v čemž se jim divadelní hry nemohly rovnat.
00:17:32 Od samého začátku byl velmi populárním žánrem western.
00:17:36 Snímek "Muž z Virginie Cecila B. DeMilla
00:17:39 se stal raným příkladem filmů,
00:17:42 které měly vznikat v následujících desetiletích.
00:17:45 G. M. "Bronco Billy" Anderson je považován
00:17:48 za prvního velkého westernového hrdinu stříbrného plátna.
00:17:52 Narodil se jako Max Aronson v Arkansasu.
00:17:55 V New Yorku nastoupil dráhu herce, spisovatele a režiséra.
00:17:59 Přestože se zpočátku necítil úplně jistě
00:18:02 v koňském sedle ani na střelnici,
00:18:04 už před svou specializací na westerny
00:18:07 si zahrál několik rolí ve filmu "Velká vlaková loupež"
00:18:11 Edwina S. Portera.
00:18:13 V roce 1907 se stal spoluzakladatelem
00:18:16 vlastního filmového studia v Chicagu,
00:18:19 ale pak se přestěhoval do města Niles jižně od San Francisca
00:18:23 a pustil se do natáčení grotesek a filmů plných střílení.
00:18:27 A byl to právě snímek s "Bronco Billym",
00:18:30 který přiměl Sama Goldfishe,
00:18:33 aby obrátil svou pozornost k filmovému podnikání.
00:18:36 V roce 1915 odloudil Anderson
00:18:39 jako spolumajitel společnosti SnA Film Manufacturing Company
00:18:43 Chaplina Mackovi Sennettovi
00:18:46 a umožnil kariérní vzestup i dalším hvězdám němého filmu.
00:18:49 Časem ale slávu "Bronco Billyho" zastínil jiný kovbojský hrdina,
00:18:53 William S. Hart,
00:18:55 další herec z Východu se zálibou v Divokém západě.
00:18:59 -Jeho westerny bychom dnes asi označili za neorealistické.
00:19:04 Byl v nich skutečný prach a skutečné domy pobité prkny.
00:19:08 Vypadalo to v nich jako někde na pláních v Nebrasce.
00:19:13 -Hart začal hrát akčního hrdinu v devětačtyřiceti letech,
00:19:16 například ve filmovém dramatu "Vedro jako v pekle".
00:19:19 Někdy až pochmurná realita jeho filmů však začala narážet
00:19:23 na vzrůstající zájem diváků o nekomplikované příběhy
00:19:26 a především o zábavu a půvaby života.
00:19:30 Odpovědí na jejich sny se brzy stal
00:19:33 syn chudého pensylvánského dřevorubce,
00:19:36 který skončil školní docházku v páté třídě
00:19:39 a poté se stal rodeovým jezdcem v kočovné společnosti.
00:19:44 -Tom Mix byl protikladem Williama S. Harta.
00:19:48 Filmový kovboj jako ze škatulky, takový pohledný chlapík z ranče,
00:19:52 přestože původně pracoval jako skutečný kovboj.
00:19:56 Navíc byl skvělým rodeovým jezdcem a dokázal
00:20:00 neuvěřitelné kaskadérské kousky.
00:20:04 -Když Mix podepsal v roce 1917
00:20:07 smlouvu se společností Fox Films Williama Foxe,
00:20:10 měl už za sebou přes sto filmů.
00:20:13 Během následujících deseti let se jeho filmy staly
00:20:16 největšími kasovními trháky Foxovy společnosti.
00:20:20 Mix o svých hereckých schopnostech smýšlel velice skromně
00:20:23 a v tom duchu se jednou zeptal režiséra:
00:20:27 "Jaký výraz tváře chcete? Jedna, dvě nebo tři?"
00:20:31 Obecenstvo se dralo na filmy s "Bronco Billym",
00:20:35 Williamem Hartem a Tomem Mixem,
00:20:38 ale mimo plátno měl hlavní vliv
00:20:41 na způsob natáčení hollywoodských filmů Thomas Ince.
00:20:45 Jako mnoho dalších, i Ince zahájil svou kariéru u filmu
00:20:48 ve společnosti Biograph a v Laemmleho IMPu.
00:20:52 V roce 1911 už psal a režíroval westerny v Los Angeles.
00:20:56 Najal účinkující, koně a dobytek
00:21:00 kočovné společnosti Wild West Show
00:21:03 a postavil je před kameru na ranči o dvaceti tisících akrech.
00:21:07 -Thomas Ince si v Santa Monice,
00:21:10 v místě, kde Sunset Boulvard vede podél moře,
00:21:13 založil skvělé filmové studio Inceville.
00:21:17 Bylo to velmi izolované místo.
00:21:20 Traduje se, že ještě v roce 1915 Ince a vedení jeho studia přepadli
00:21:24 tak trochu ve westernovském stylu na silnici lupiči.
00:21:28 -Jeho westerny byly velmi realistické.
00:21:31 Míval v nich spousty jezdců a také mnoho Indiánů,
00:21:34 skutečných Indiánů, nikoli hollywoodských,
00:21:37 ale těch opravdových.
00:21:40 A westerny vyráběl jako na běžícím pásu.
00:21:45 -Sériová výroba, kterou zavedl automobilový magnát Henry Ford,
00:21:49 vytvořila nový typ amerického podnikání.
00:21:53 Model Ford "T" se začal vyrábět v roce 1908 na výrobní lince,
00:21:57 kde se jednotlivé součástky montovaly v řadě po sobě
00:22:01 podle pečlivě strukturovaného plánu.
00:22:04 Vznik filmů sice neprobíhal stejně jako montáž nových automobilů,
00:22:08 ale aby bylo možné uspokojit poptávku,
00:22:12 bylo třeba do výrobního procesu filmů
00:22:15 zavést koordinovaný a centralizovaný systém.
00:22:18 Thomas Ince patřil
00:22:21 mezi první budovatele moderních filmových studií,
00:22:25 kterým se začalo říkat "Továrna na sny".
00:22:28 -S ohledem na detailní zpracování Incových scénářů
00:22:32 mohl tyto filmy režírovat prakticky kdokoli.
00:22:35 Ince předal režisérovi scénář,
00:22:38 na němž bylo razítko "Natočit přesně podle pokynů".
00:22:42 A ve scénáři bylo do podrobností rozepsáno,
00:22:45 co se má natočit jako celek, polocelek nebo detail.
00:22:49 Film se vytvářel na papíře, nikoli až při natáčení.
00:22:52 -Jednotlivé profese sesazovaly dohromady
00:22:55 výsledný výrobek tak dlouho,
00:22:58 dokud s ním Ince nebyl spokojený.
00:23:01 Thomas Ince nebyl jediný,
00:23:04 kdo pochopil výhody továrního způsobu výroby filmů.
00:23:08 Carl Laemmle, který tou dobou bojoval
00:23:11 s Edisonovým filmovým trustem v New Yorku
00:23:14 a natáčel své první filmy ve Fort Lee v New Jersey
00:23:17 měl také svou vizi.
00:23:20 -Když se rozhodovalo o názvu studia,
00:23:24 můj strýc se zrovna díval z okna a viděl,
00:23:27 jak kolem projíždí nákladní auto s nápisem "Universal",
00:23:31 s reklamou na nějaké instalatérské práce,
00:23:34 a řekl: "Mám to! Mám to!"
00:23:37 A řekl, že se budou jmenovat "Universal".
00:23:44 -V roce 1915 už nemusel Leammleho nikdo přesvědčovat,
00:23:47 že budoucnost filmu se nachází v Los Angeles.
00:23:51 Koupil 23 akrů půdy
00:23:54 v řídce osídleném údolí San Fernando
00:23:57 a začal s plánováním.
00:24:02 -Měl sen, že vybuduje město,
00:24:04 jehož jediným účelem bude výroba filmů,
00:24:07 a opravdu to udělal.
00:24:10 Vystavěl Universal City,
00:24:13 které mělo všechno, co má město mít.
00:24:16 Byl tu starosta, velitel požárníků, nemocnice,
00:24:20 samozřejmě i policejní stanice a také škola.
00:24:26 Uskutečnil svůj projekt filmového městečka,
00:24:30 které bylo opravdu nádherné.
00:24:33 -Slavnostní otevření Universal City proběhlo
00:24:37 s typicky hollywoodským smyslem pro reklamu
00:24:40 15. března 1915.
00:24:43 -Byla to velká událost a měla tak trochu cirkusovou atmosféru.
00:24:46 Sjížděly se tam vlaky z celé země,
00:24:49 na kterých byly velké transparenty s nápisy:
00:24:53 "Jedeme na otevření Universal City v Kalifornii,
00:24:56 největší mekky výroby filmů na světě!"
00:25:00 Pozvali Thomase Edisona, Buffalo Billa, Annie Oakleyovou,
00:25:04 Williama Jenningse Bryana.
00:25:07 -Ve svých osmačtyřiceti urazil Carl Leammle dlouhou cestu
00:25:11 od svého skromného dětství v Německu.
00:25:15 Nyní měl své vlastní filmové panství,
00:25:18 ale nikdy nezpřetrhal pouta se svou rodinou.
00:25:22 -Skoro všem svým příbuzným dal práci.
00:25:26 Proto se mu také začalo říkat "Strýček Carl".
00:25:30 Všichni mu říkali "Strýčku Carle", ať už s ním byli příbuzní nebo ne.
00:25:35 Byl to prostě jejich strýček.
00:25:38 -Leammle otevřel své první studio turistům
00:25:42 a za 25 centů jim servíroval balené obědy,
00:25:45 které návštěvníci konzumovali při sledování dění v ateliérech.
00:25:48 Leammle také využil model tovární výroby.
00:25:51 První filmy se v Universalu vyráběly
00:25:54 co nejrychleji a nejlevněji a tak,
00:25:57 aby přitáhly co nejpočetnější publikum.
00:26:00 Díky rychlosti a úspornosti výroby představovalo studio
00:26:04 skvělé prostředí pro získávání zkušeností.
00:26:07 Jeden z režisérů,
00:26:10 který se zaučoval v Leammleho rodinném podniku,
00:26:13 kde se dbalo na rychlost a efektivitu práce,
00:26:16 byl syn irských přistěhovalců.
00:26:19 Říká se, že ho vybrali za režiséra proto, že dokázal nahlas řvát.
00:26:23 Jmenoval se John Ford
00:26:25 -Dívali se společně na film, který Ford právě dokončil,
00:26:29 a byl s nimi i dvanáctiletý Carl Leammle mladší,
00:26:32 který si do projekční místnosti přinesl živou opičku na hraní.
00:26:36 Ford řekl:
00:26:38 "Kluk mi nevadí, ale opici svůj film pouštět nebudu."
00:26:42 A Carl Leammle řekl:
00:26:45 "Tak dobře, synku, dej tu opici pryč."
00:26:48 Chlapec opici odnesl, pak se vrátil a pustili film.
00:26:51 Když projekce skončila a rozsvítilo se,
00:26:55 Carl Leammle se syna zeptal: "Co si o tom filmu myslíš?"
00:26:58 A Carl Leammle mladší odpověděl: "Nestojí za nic."
00:27:02 Na to Ford řekl: "Vyhoďte kluka a přineste zpátky opici."
00:27:07 -V té době si získal oblibu nový způsob filmového vyprávění.
00:27:11 Těmto snímkům, které se staly hlavním artiklem
00:27:14 Universalu a dalších nízkorozpočtových studií,
00:27:18 se nejdříve říkalo "Filmy po kapitolách"
00:27:22 a posléze "seriály".
00:27:25 Často v nich vystupovaly akční hrdinky jako Pearl Whiteová.
00:27:30 Mnohé z těchto filmů končily záběry na hrdinku v napínavé situaci,
00:27:34 například na okraji skály,
00:27:37 které se natáčely
00:27:39 na newjerseyských útesech Palisades.
00:27:43 Stejně jako příběhy a romány na pokračování,
00:27:47 i filmové seriály pobízely publikum
00:27:50 k návratu do kina pro další dávku dobrodružství,
00:27:53 což byl hlavní cíl výrobců filmů,
00:27:56 pro které byl nejdůležitější zisk.
00:27:59 Seriály, v nichž hrály ženské hrdinky,
00:28:01 měly pak hlavní vliv na proměňující se Ameriku.
00:28:05 -Filmy a automobily,
00:28:07 v nichž ovládáte svůj pohyb z místa na místo,
00:28:10 a také volební právo
00:28:13 byly pro změnu života žen naprosto zásadní.
00:28:17 A to všechno se v Americe objevilo během jediného desetiletí.
00:28:23 Volební právo žen bylo schváleno v roce 1920
00:28:28 a spolu s filmy a automobily proměnilo život žen.
00:28:32 Tyto tři fenomény,
00:28:35 v něm způsobily revoluci a trvalou změnu.
00:28:38 -Mezi lety 1910 a 1920
00:28:41 tvořily většinu filmového publika ženy a děti.
00:28:45 A mnozí z prvních filmových tvůrců si uvědomili,
00:28:48 že ženské publikum dokáží nejlépe oslovit zase právě ženy
00:28:52 jako scénáristky a dokonce i režisérky.
00:28:56 -Hollywood vybudovaly ženy, přistěhovalci a židé,
00:29:00 tedy lidé, které by společnost v jiných profesích nepřijala.
00:29:05 -Když lidé vzpomínají na ženy němého filmu,
00:29:09 většinou mají na mysli herečky.
00:29:12 Ale nejmocnější ženy v éře němého filmu
00:29:15 byly producentky, režisérky a scénáristky.
00:29:20 -Průkopnice jako Alice Guyová Blachéová
00:29:24 natáčely filmy už od roku 1896
00:29:27 a ještě v roce 1913 měly ženy příležitost
00:29:30 uplatnit za kamerou
00:29:33 například bývalá koncertní pianistka a herečka Louise Weberová
00:29:37 -Pro historii amerického němého filmu byla nesmírně důležitá.
00:29:41 V Universalu jí Carl Leammle jako režisérce důvěřoval.
00:29:45 Vždycky dodržela rozpočet. Nikdy ho nezklamala.
00:29:48 Na její filmy diváci chodili. Vydělávaly mu peníze.
00:29:52 Myslím, že Leammleovi bylo jedno,
00:29:55 jestli pro něj pracuje muž nebo žena.
00:29:58 Když jste pro něj natočili film, který vydělával peníze,
00:30:02 byl naprosto spokojený.
00:30:05 Ve druhé dekádě 20. století
00:30:08 byla nejvýznamnější a nejlépe placenou režisérkou v Universalu.
00:30:12 -Louise Weberová byla výtečná vypravěčka.
00:30:16 Velmi dobře věděla, co bude na plátně fungovat
00:30:20 a film stříhala už během natáčení.
00:30:23 Dokázala ocenit různé nuance dřív než ostatní.
00:30:27 Uvědomovala si důležitost pozadí a výstavby filmu.
00:30:31 -Natáčela filmy s tématikou antisemitismu.
00:30:34 Protestovala proti trestu smrti.
00:30:38 Její snímky pojednávaly o nebezpečí klepů a skandálů,
00:30:41 o pokrytectví v náboženství, podnikání a politice.
00:30:45 Ve svých filmech se zastávala antikoncepce.
00:30:49 A vyslovovala se v nich proti potratům.
00:30:52 -Další ženskou průkopnicí byla Frances Marionová.
00:30:56 Než začala v roce 1914 pracovat pro film,
00:30:59 působila jako novinářka, výtvarnice a modelka.
00:31:02 Na příštích 25 let se stala
00:31:05 jednou z nejúspěšnějších hollywoodských scénáristek.
00:31:08 -Frances zahájila svou kariéru u filmu
00:31:12 u režisérky Louise Weberové, které začali herci psát stížnosti,
00:31:16 že nemají ve scénáři texty, které by mohli odříkávat.
00:31:20 Takže před kamerou mluvili třeba o včerejší schůzce,
00:31:23 ale lidé v publiku jim dokázali odezírat ze rtů.
00:31:27 Frances jim tedy začala psát texty, které měli říkat.
00:31:31 Je opravdu ohromující, že Frances Marionová
00:31:34 má ve své filmografii přes 250 realizovaných filmů.
00:31:38 Marionová se v roce 1914 seznámila s Mary Pickfordovou
00:31:42 Původně šla za Mary proto, aby nakreslila její portrét.
00:31:46 Ty dvě se záhy velmi spřátelily a právě ony vytvořily filmový žánr,
00:31:50 v němž Pickfordová hrála holčičku.
00:31:53 -Největší dárek,
00:31:55 který dala Frances Marionová Mary Pickfordové,
00:32:00 byla patrně adaptace hry "Dolarová princeznička",
00:32:03 kterou napsala pro film.
00:32:06 V něm mohla Pickfordová na rozdíl od svých dřívějších snímků
00:32:10 konečně naplno uplatnit své typické herecké kvality.
00:32:13 -Partnerství Frances Marionové a Mary Pickfordové,
00:32:17 kterou Amerika milovala
00:32:20 pro její smělost a roztomilost na plátně, mělo velký dopad.
00:32:24 Společně proměnily herečku v hollywoodskou hvězdu.
00:32:30 -Filmové hvězdy stvořilo publikum.
00:32:33 Diváci začali poznávat herce a herečky,
00:32:36 kteří se stále dokola objevovali ve filmech.
00:32:39 Oblíbili si je. A tak se herci stali hvězdami.
00:32:42 Často se přehlíží,
00:32:44 jak velkou roli v této proměně sehráli právě diváci.
00:32:48 Když začal v roce 1912 vycházet časopis Photoplay,
00:32:51 byly jeho hlavní náplní obsahy filmů,
00:32:53 a fotografie herců a hereček
00:32:56 se v něm zpočátku objevovaly jen zřídka.
00:32:59 To se záhy změnilo.
00:33:01 Diváci chtěli vědět, co je to za lidi.
00:33:04 Chtěli poznat jejich život.
00:33:06 Mají manžely a manželky? Mají děti?
00:33:09 A tak filmové příběhy ustoupily do pozadí
00:33:12 a uvolnily místo životním příběhům herců a hereček.
00:33:15 -Nejdřív se jim říkalo "filmové osobnosti"
00:33:19 a pak už jen jednoduše "hvězdy".
00:33:23 V roce 1913 využila Mary Pickfordová
00:33:26 při podpisu smlouvy s Adolphem Zukorem
00:33:29 svou vrůstající popularitu
00:33:32 a vyjednala si honorář 500 dolarů týdně.
00:33:35 V roce 1916 už činil 10 000 dolarů.
00:33:38 -Oproti problematickým vztahům Pickfordové s D. W. Griffithem
00:33:41 probíhala její spolupráce s Zukorem naprosto opačně.
00:33:45 Bylo to překvapivé, protože o Zukorovi se vědělo,
00:33:48 že je velmi těžké s ním vyjít.
00:33:51 On ovšem Mary Pickfordovou zbožňoval.
00:33:54 Říkal jí "zlatíčko" a ona ho oslovovala "tati".
00:33:57 Jejich partnerství silně připomínalo
00:34:00 vztah mezi otcem a dcerou.
00:34:02 -Moc filmových hvězd rychle vzrůstala.
00:34:05 V roce 1917 si přítel Pickfordové Charlie Chaplin
00:34:08 už produkoval své filmy sám
00:34:11 a vydělával 125 000 dolarů za snímek.
00:34:15 Průměrný americký učitel si v té době vydělal
00:34:18 jen tisíc dolarů za rok.
00:34:21 -Pro Mary Pickfordovou
00:34:24 byl pojem "filmová hvězda" vlastně vytvořený.
00:34:27 Stala se nejslavnější ženou světa ještě před tím,
00:34:30 než lidé znali její jméno.
00:34:33 Byla tou dívkou "se zlatými lokýnkami",
00:34:36 a stala se první nadnárodní celebritou.
00:34:39 Mary Pickfordová byla
00:34:41 velkou zastánkyní pozitivního myšlení a vizualizace.
00:34:45 Sama sebe si představovala jako bohatou a mocnou ženu.
00:34:48 -Adolph Zukor toho o penězích a moci něco málo věděl.
00:34:51 Přebral Mary Pickfordovou konkurenci
00:34:54 a v roce 1916 sloučil svou filmovou společnost
00:34:58 s podnikem Jesseho Laskyho.
00:35:01 Nově vzniklá společnost Famous Players Lasky
00:35:04 vsadila na úspěšné divadelní hry
00:35:07 a přitažlivost oblíbených filmových hvězd.
00:35:11 -Byl chytřejší než mnoho ostatních.
00:35:14 Nehleděl ani tak na současné zisky, jako spíš na ty budoucí,
00:35:21 a tím se do jisté míry lišil od lidí, s nimiž jednal.
00:35:26 -Založením filmové společnosti Famous Players Lasky
00:35:30 se dvě silné osobnosti vydaly na cestu plnou vzájemných kolizí.
00:35:34 -Samuel Goldfish se ocitl u jednoho stolu s Adolphem Zukorem.
00:35:39 A musím na rovinu říct, že pro kohokoli bylo nesmírně těžké
00:35:43 zasednout k jednomu stolu se Samuelem Goldfishem,
00:35:46 ať už šlo o obchodování s rukavicemi nebo výrobu filmů.
00:35:51 Nebyl to muž, který by se k druhým choval pěkně.
00:35:54 Nakonec Goldfishe ze společnosti vyhodili
00:35:58 a hlavní roli v tom hrál Goldfishův švagr Jesse Lasky.
00:36:04 -Zukor nechal na mém otci, aby pana Goldfishe vyplatil.
00:36:09 Setkali se v jednom hotelu v Hollywoodu
00:36:12 a otec mu dal skoro milión dolarů v hotovosti.
00:36:19 -Goldfish se poté dal dohromady se dvěma bratry.
00:36:22 Jeden z nich byl broadwayský herec, scénárista a režisér
00:36:26 a oba produkovali divadelní hry.
00:36:29 Říkalo se jim si "bratři Selwynovi.
00:36:32 Goldfish s nimi založil společnost, jejíž jméno vzniklo
00:36:36 spojením slabik jejich jmen.
00:36:39 "Gold" z Goldfish a "wyn" ze Selwyn.
00:36:42 Nebo to taky mohla být Selfish Production,
00:36:45 tedy sobecká společnost, což je podle některých výstižnější.
00:36:50 -Samuelovi Goldfishovi se líbil elegantní zvuk jména Goldwyn
00:36:54 a záhy se tak nechal přejmenovat.
00:36:57 -Otec byl velmi citlivý na své jméno,
00:37:00 které znamená "zlatá rybka".
00:37:03 Když nějakou takovou uviděl v akváriu, znervózněl.
00:37:07 -Ve filmech se vždy mísilo umění se smyslem pro obchod.
00:37:11 A tak, zatímco Adolph Zukor, Carl Leammle, Jesse Lasky,
00:37:15 William Fox a Samuel Goldwyn budovali zábavní impéria,
00:37:19 vedoucí tvůrčí osobností filmového průmyslu se stával
00:37:24 D. W. Griffith.
00:37:27 Jak se s rokem 1915 blížilo padesáté výročí
00:37:31 od konce občanské války v Americe,
00:37:34 zvyšovala se výroba filmů
00:37:36 o krvavých bojích Severu proti Jihu.
00:37:40 Griffith začal plánovat ambiciózní a průkopnický snímek,
00:37:43 "Zrození národa",
00:37:46 založený na románu a divadelní hře "Příslušník klanu"
00:37:50 od zapáleného Jižana Thomase Dixona mladšího.
00:37:53 -Griffith byl zjevně mužem s velkou budoucností.
00:37:56 Přestože se teď ten film jeví jako velká příležitost,
00:38:00 byl to zároveň recept na katastrofu pro kohokoli,
00:38:03 kdo do něj předem vložil peníze.
00:38:06 Nikdo netušil, jak takový film obecenstvo přijme.
00:38:10 Budou diváci stát fronty na lístky?
00:38:13 Budou si rezervovat sedadla, platit předem
00:38:17 a hlavně vydrží na filmu sedět dvě hodiny?
00:38:20 Nad snímkem "Zrození národa" se vznášel jeden velký otazník.
00:38:32 Myslím, že dnes už ani není možné vyjádřit,
00:38:36 jakým bleskem z čistého nebe
00:38:39 bylo "Zrození národa" pro tehdejší diváky.
00:38:43 Lidé se celé měsíce stavěli do front,
00:38:46 aby se na něj mohli podívat.
00:38:49 A to se hrál v kinech se vstupenkou za dva dolary
00:38:53 v době, kde nejdražší vstupenky ve většině biografů stály 25 centů.
00:38:57 -Griffith se pyšnil svým zájmem o historickou přesnost,
00:39:01 ale ne všichni Američané jásali nadšením,
00:39:05 když jezdci Ku Klux Klanu
00:39:07 spěchají v dramatickém vyvrcholení filmu na pomoc.
00:39:11 -D. W. Griffith vyrůstal z Kentucky
00:39:14 takže divákům představuje pohled lidí,
00:39:17 kteří pocházeli z poražených jižanských států
00:39:20 a slýchali příběhy o starém dobrém Jihu,
00:39:23 jeho velkoleposti, moci a kráse.
00:39:26 Griffith si přitom myslel,
00:39:28 že publiku předkládá skutečnou historii.
00:39:31 -"Zrození národa" bylo však spíše než popisem historie
00:39:35 zkresleným bědováním nad prohranou válkou.
00:39:39 -V roce 1909 byla založena
00:39:41 Národní asociace pro podporu barevných lidí.
00:39:45 Tato organizace si dala za úkol bojovat za práva Afroameričanů
00:39:49 a vyslovovat se proti rasovým nespravedlnostem.
00:39:52 Bělošské liberály tento film znepokojil
00:39:55 a vystupovali proti němu.
00:39:57 Jane Adamsová, velká společenská reformátorka
00:40:01 a zakladatelka sociálního bydlení v Chicagu,
00:40:04 proti němu protestovala stejně jako rabín Stephen Wise.
00:40:07 -V Bostonu došlo k nepokojům
00:40:10 a v Pittsburghu a Chicagu lidé protestovali
00:40:13 proti oslavování Ku Klux Klanu
00:40:15 a degradujícímu zobrazování Afroameričanů
00:40:18 a žádali cenzuru filmu.
00:40:21 -Tyto záběry jsou naprosto šokující,
00:40:24 ale zcela zapadají do pojetí, které Griffith divákům představil.
00:40:28 A to, že černoši potřebují pevnou ruku
00:40:32 a je třeba jim jasně ukázat, kde je jejich místo,
00:40:35 protože jinak začnou narušovat řád a vytvářet chaos.
00:40:39 -V té době byla většina Američanů včetně Griffitha
00:40:43 slepá k rasistickému zobrazování Afroameričanů
00:40:47 nebo ho dokonce podporovala.
00:40:50 Tento postoj zaujímali i lidé z nejvyšších společenských vrstev.
00:40:54 -Thomas Dixon věděl zcela přesně, jak tomuto filmu udělat reklamu.
00:40:58 Přesvědčil Woodrow Wilsona,
00:41:01 aby si ho nechal promítnout v Bílém domě.
00:41:04 Byl to první film,
00:41:06 který se promítal pro prezidenta Spojených států.
00:41:10 -Wilsona film nadchl.
00:41:12 A stejně nadšení byli i jeho spolupracovníci,
00:41:16 kteří ho spolu s ním zhlédli v Bílém domě.
00:41:19 Wilson řekl: "Je to jako psát dějiny bleskem."
00:41:22 -Pak se Dixon obrátil na Nejvyšší soud.
00:41:25 Věděl, že jeho předseda je bývalým členem Ku Klux Klanu.
00:41:29 -Dixon hrdě oznámil, že předseda Nejvyššího soudu
00:41:32 obdivuje Griffithovo
00:41:35 vizuálně novátorské zobrazení občanské války.
00:41:38 Ale "Zrození národa" mělo obrovský úspěch
00:41:41 i bez podpory z nejvyšších míst.
00:41:44 Na promítání, která se konala po celé zemi,
00:41:47 cestoval s filmem orchestr,
00:41:49 který ho doprovázel původní hudbou,
00:41:52 a tým specialistů na zvukové efekty
00:41:55 zvyšoval účinek bojových scén.
00:41:57 Šlo o filmový fenomén, který neměl v historii obdoby.
00:42:01 -Film měl takový komerční úspěch, že ho mnozí považovali
00:42:04 za skutečný popud k založení Hollywoodu,
00:42:07 protože v té době nebyl ještě Hollywood zdaleka takový,
00:42:11 jak ho známe dnes.
00:42:14 Dnes bychom měli vidět především
00:42:17 důležitost "Zrození národa" pro dějiny amerického filmu.
00:42:21 Díky němu se stal Griffith předním americkým filmovým tvůrcem,
00:42:25 který jednak udal nový směr
00:42:28 v natáčení filmů po technické stránce,
00:42:32 ale také rozvinul umění filmového vyprávění příběhů
00:42:36 pro široké publikum.
00:42:39 Je to mistrovské dílo, ovšem rasistické mistrovské dílo.
00:42:50 -Úspěch filmu proslavil D. W. Griffitha po celém světě.
00:42:53 A také změnil život podnikavého majitele kin
00:42:57 a distribuční společnosti z Nové Anglie, Luise B. Mayera.
00:43:01 Díky mimořádnému zisku byl Mayer schopný přejít
00:43:05 z promítání filmů k jejich výrobě.
00:43:08 V roce 1918 otevřel v Los Angeles
00:43:11 vlastní nízkorozpočtové filmové studio,
00:43:15 které se nacházelo na pozemcích
00:43:18 starých Seligových ateliérů a zoologické zahrady.
00:43:21 -Mission Road byla čtvrť pro chudé,
00:43:24 takže se tu daly levně koupit nemovitosti.
00:43:27 A v Seligově zoologické zahradě se opravdu chovala zvířata
00:43:31 a bylo jich hodně.
00:43:33 -Louis B. Mayer měl sice novou produkční společnost,
00:43:36 ale jako bývalý obchodník se šrotem toho o výrobě filmů věděl málo.
00:43:40 -Měl pět tříd základní školy.
00:43:43 Učit se mohl jedině pozorováním a otázkami jako:
00:43:47 "Proč je kamera tady? Proč jsou světla tady?
00:43:50 Proč tady neuděláte detail? A proč děláte detail právě tady?"
00:43:54 Byl neodbytný a všem z něj šla hlava kolem.
00:43:57 -Mayer se učil rychle. To také musel.
00:44:01 -Sledování filmů se rychle stávalo
00:44:04 nejpopulárnější komerční rekreační činností
00:44:08 v celých dějinách Spojených států.
00:44:11 Když se na začátku století promítaly první filmové aktuality,
00:44:15 přišlo se podívat pár stovek lidí.
00:44:18 V roce 1910 chodilo v Americe do kina už 26 miliónů diváků ročně,
00:44:22 tedy téměř čtvrtina obyvatelstva.
00:44:26 V roce 1914 mělo už
00:44:28 prakticky každé americké město s populací nad 4 000 obyvatel
00:44:32 svůj biograf.
00:44:35 Ameriku postihla filmová horečka.
00:44:42 -V roce 1916 se ve Spojených státech
00:44:45 promítalo přibližně v 21 000 biografů
00:44:49 o průměrné kapacitě 500 míst.
00:44:52 Majitelé kin, jako byl třeba bývalý kožešník Marcus Loew
00:44:56 si z tohoto krajíce ukousli podstatné sousto.
00:45:00 Na Středozápadě se výrazně prosazoval
00:45:03 řetězec kin chicagské dvojice Balaban a Katz,
00:45:07 která lákala diváky na něco zcela nového.
00:45:11 -Měli velké obavy,
00:45:13 protože biografy byly tehdy sezónní záležitostí.
00:45:16 V létě se do Nickelodeonů, jak se kinům tehdy říkalo,
00:45:20 nedalo chodit,
00:45:22 protože to by vyžadovalo dokonalé zatemnění sálu,
00:45:25 aby byl film vidět.
00:45:28 Takže jste nemohli mít otevřené dveře nebo okna,
00:45:31 a přitom bylo strašné horko.
00:45:33 V létě se tedy nepromítalo a prostory kin zůstávaly nevyužité.
00:45:37 Strýček Barnie měl ovšem led.
00:45:40 A tak zahájil provoz prvního klimatizovaného kina,
00:45:43 protože větráky hnaly vzduch přes velké bloky ledu.
00:45:46 Zpočátku to mělo své mouchy,
00:45:49 protože větráky byly sice velmi výkonné,
00:45:52 ale také velice hlučné.
00:45:54 A někdy taky začal tát led, větrák se roztočil jako o život
00:45:58 a diváci dostali sprchu ledovou vodou,
00:46:01 což bylo velmi nepříjemné.
00:46:03 Nakonec se všechno podařilo vyřešit,
00:46:06 a tak vznikla první klimatizovaná kina.
00:46:10 -Majitelům kin se dařilo přitahovat movitější obecenstvo,
00:46:14 a proto začali budovat kina jako skutečné paláce.
00:46:17 Vybudování kina Strand na newyorské Broadwayi
00:46:21 stálo jeden milión dolarů.
00:46:24 V té době to bylo patrně
00:46:27 nejluxusnější kino z celé Ameriky pro 3 000 diváků.
00:46:30 Sid Grauman, syn majitele kina v San Francisku,
00:46:34 během aljašské zlaté horečky jako prospektor sice příliš neuspěl,
00:46:38 ale poté se mu podařilo zbohatnout v Los Angeles
00:46:41 na velkolepých kinopalácích,
00:46:44 jako byl Million Dolar a ve dvacátých letech pak
00:46:48 Egyptský a Čínský biograf na Hollywoodském bulváru.
00:46:51 Filmový magnát Marcus Loew prohlásil:
00:46:54 "Prodáváme vstupenky do kin, nikoli na filmy."
00:46:58 Bez kin by filmy byly
00:47:00 jen celuloidové pásy v plechových krabicích.
00:47:04 Obecenstvo, k němuž se v prvních kinopalácích
00:47:07 chovali jako ke králům, bylo náročné.
00:47:10 Chtělo všechno větší, lepší a ve větším množství.
00:47:14 Ale na plátně dávalo přednost oblíbeným a prověřeným tématům.
00:47:18 D. W. Griffith si tuto skutečnost uvědomil
00:47:22 při svém dalším filmu "Intolerance",
00:47:26 který svými ambicemi a rozpočtem zastínil "Zrození národa".
00:47:31 Intolerance je složitý a propracovaný film,
00:47:35 v němž se prolínají příběhy
00:47:38 ze čtyř různých historických období.
00:47:41 Griffith chtěl postavit filmy
00:47:44 na roveň nejslavnějších románů, divadelních her a oper.
00:47:48 Obrovské kulisy Babylonu
00:47:51 vybudované na rohu jedné z hollywoodských ulic
00:47:54 se staly impozantním symbolem této ambice.
00:47:57 -"Intolerance" nebyla divácky úspěšná
00:48:00 a v kariéře Griffithovi také nepomohla.
00:48:03 Dnes nám ten film může připadat naivní.
00:48:07 Protože těm příběhům rozumíme. Chápeme, o co v nich jde.
00:48:10 Jenže tehdejší obecenstvo nečekalo
00:48:13 několik dějových linek v rámci jednoho filmu,
00:48:16 takže ho nepochopilo.
00:48:21 -A tak Griffith opět předběhl svou dobu.
00:48:25 Kolem roku 1916 začínala být výroba filmů
00:48:29 díky vysokým honorářům pro hvězdy, jako byl Chaplin nebo Pickfordová,
00:48:33 podstatně dražší.
00:48:35 William Fox, který si tyto náklady dobře uvědomoval,
00:48:38 se proto rozhodl vyrobit si své vlastní hvězdy.
00:48:42 Jeho nejúspěšnějším dílem v tomto ohledu se stala
00:48:45 tajuplná Theda Bara.
00:48:47 -Theda Bara byla jednou z hereček,
00:48:51 které stvořili lidé z filmového průmyslu.
00:48:55 Vytvořili pro ni osobnost a osobní stylizaci ženy vampa.
00:49:00 -V roce 1915 představil Fox za doprovodu obrovské reklamy
00:49:04 svou novou hvězdu veřejnosti jako dítě lásky
00:49:07 francouzského malíře a jeho egyptské milenky.
00:49:11 Její jméno bylo anagramem výrazu Arabská smrt.
00:49:14 Skutečným tajemstvím její minulosti však bylo,
00:49:18 že šlo o Theodosii Goodmanovou, dceru krejčího ze Cincinnati.
00:49:22 I když možná někteří diváci tušili pravdu,
00:49:25 publikum v Thedě milovalo
00:49:27 jeden z prvních filmových sex symbolů.
00:49:30 "Polib mě, ty můj blázínku!"
00:49:33 sykla v jednom ze svých prvních filmů "Blázen to byl"
00:49:37 a diváci nadšeně tleskali.
00:49:40 Okouzlující Douglas Fairbanks se spíš stylizoval
00:49:44 do role obyčejného sympaťáka.
00:49:47 Na jevišti vystupoval od roku 1900,
00:49:51 a v roce 1916 už byl uznávanou filmovou hvězdou.
00:49:54 Před kamerou se specializoval na společenské komedie.
00:49:57 -Byl veselý, sršel vtipem a činorodostí.
00:50:01 Byl to pravý Američan a zosobňoval ducha své doby.
00:50:05 Stále mířil vpřed, šplhal vzhůru po svém životním žebříku
00:50:10 a aby dosáhl úspěchu, dokázal se změnit.
00:50:13 -Snímky, do nichž obsazovali hvězdy,
00:50:16 jako byl Douglas Fairbanks, Theda Bara,
00:50:19 Mary Pickfordová a Charlie Chaplin,
00:50:23 nabízeli hollywoodští výrobci filmů divákům zábavu a rozptýlení.
00:50:27 Ale na počátku 20. století
00:50:29 nebylo v Americe zdaleka všechno jen půvabné a zábavné.
00:50:33 Několik filmových tvůrců se pokusilo dosáhnout úspěchu
00:50:37 se zobrazením drsnější skutečnosti.
00:50:40 -Tito tvůrci se tehdy podívali na titulky v novinách a řekli si:
00:50:44 "Co se právě teď děje v Americe?"
00:50:47 A podle těchto titulků točili filmy o dětské práci,
00:50:51 nebo třeba o vykořisťování žen v továrnách.
00:50:55 Tyto filmy se sociální tematikou se promítaly
00:50:59 prvních 15 let 20. století
00:51:02 v amerických biografech každý týden.
00:51:06 -V roce 1915 natočila producentka, režisérka, scénáristka a herečka
00:51:10 Louise Weberová filmové podobenství "Pokrytci".
00:51:14 Obecenstvo bylo v šoku z ženské nahoty,
00:51:17 kterou v něm zobrazila.
00:51:19 Šlo doslova o "Nahou pravdu",
00:51:22 ale ve filmu se také zaobírala
00:51:25 rolí sexu, chamtivosti a touhy po moci.
00:51:29 Filmoví tvůrci orientovaní více na zábavu
00:51:32 se od takových témat odvraceli.
00:51:35 Navzdory značným dávkám sexu se tyto filmy považovaly
00:51:39 za divácké propadáky a jistý způsob, jak prodělat.
00:51:42 Adolph Zukor si sociálně uvědomělým filmařům stěžoval:
00:51:46 "Kradete mi z kapes!"
00:51:49 I přes tato rizika Carl Leammle souhlasil,
00:51:52 že bude distribuovat film "Obchod s dušemi",
00:51:55 který pojednával o pokoutním lákání
00:51:58 nevinných dívek z řad přistěhovalců k prostituci.
00:52:01 První celovečerní film studia Universal
00:52:05 měl premiéru na Broadwayi.
00:52:08 Vyvolal senzaci smíšenou s vlnou pobouření
00:52:11 a reformátoři tleskali jeho poselství.
00:52:14 Obzvlášť důležitý a významný dopad
00:52:18 měl ale právě na publikum z řad přistěhovalců,
00:52:21 které neumělo dobře anglicky.
00:52:26 V reakci na rozrůstající se válečný konflikt v Evropě
00:52:30 natočil Thomas Ince protiválečný snímek "Civilizace",
00:52:35 jeden z prvních amerických velkofilmů,
00:52:38 který byl především úpěnlivou prosbou o mír.
00:52:44 Bylo však již příliš pozdě.
00:52:47 Po několikaletém váhání vstoupily v dubnu 1917 do války
00:52:51 i Spojené státy.
00:52:54 Filmové aktuality přinášely záběry z válečného dění,
00:52:58 zatímco filmaři, jako byl D. W. Griffith,
00:53:02 nadšeně točili filmy podporující válečné úsilí.
00:53:06 Německý nepřítel byl pravým požehnáním
00:53:09 pro těžce se protloukajícího herce ve vedlejších rolích
00:53:13 a Griffithova asistenta z filmů "Zrození národa" a "Intolerance".
00:53:18 Jmenoval se Erich von Stroheim, nebo to aspoň říkal.
00:53:22 -Tvrdil o sobě, že je rakouský šlechtic,
00:53:25 ale ve skutečnosti byl synem chudého židovského kloboučníka.
00:53:30 Neustále předstíral, že je někým, kým nebyl.
00:53:33 Celou dobu toužil být tím úžasným aristokratem,
00:53:37 ale zároveň pohrdal všemi,
00:53:39 na které jeho domnělé šlechtictví udělalo dojem.
00:53:44 -Ve filmu "Srdce lidstva" hrál pruského důstojníka,
00:53:49 který znásilní mladou matku a její dítě vyhodí z okna.
00:53:54 Publikum ho ze srdce nenávidělo,
00:53:58 zosobňoval ospravedlnění války a porážky nenáviděných Němců.
00:54:03 Zatímco Hollywood podporoval válečné úsilí
00:54:06 záštiplnými protiněmeckými snímky,
00:54:09 filmové hvězdy jako Charlie Chaplin,
00:54:12 Mary Pickfordová a Douglas Fairbenks
00:54:15 prokazovali svou oddanost věci při turné,
00:54:18 na nichž propagovali válečné dluhopisy.
00:54:21 Jejich prodejem stát získal 17 miliard dolarů.
00:54:25 Politici zcela zjevně těžili z moci filmových hvězd,
00:54:29 ale filmy na oplátku potřebovaly politiky.
00:54:34 Filmy od samých počátků čelily opakovaným požadavkům na cenzuru,
00:54:38 které vznášely jednotlivé státy a města,
00:54:41 jako bylo Chicago, Boston a dokonce i New York.
00:54:45 Tam byly Nickelodeony dokonce na krátkou dobu zakázány.
00:54:49 -Tato problematika má dlouhou historii,
00:54:52 která se datuje od roku 1916.
00:54:55 Tehdy v Kongresu probíhala jednání,
00:54:58 zda má vzniknout federální výbor pro cenzuru,
00:55:01 který by zasahoval do filmů.
00:55:03 Vůdčí osobnosti filmového průmyslu se vždy ze všech sil
00:55:07 snažily zabránit Washingtonu, aby se jim vměšoval do podnikání.
00:55:10 Proto také už v roce 1915 velkoryse finančně podporovali
00:55:14 volební kampaně Demokratů i Republikánů.
00:55:17 V podstatě oznámili, že pokud se jakýkoli politik
00:55:20 ve Spojených státech otevřeně postaví cenzuře,
00:55:23 poskytnou mu na jeho kampaň finanční prostředky.
00:55:26 -Mísení moci, filmů, politiky a propagandy v Hollywoodu
00:55:30 právě začalo.
00:55:34 V roce 1918 bylo vyhlášeno příměří
00:55:37 a Spojené státy se spolu se svými evropskými spojenci
00:55:41 stali vítězi 1. světové války.
00:55:44 Toto vítězství mělo pro americký filmový průmysl rozhodující význam.
00:55:48 Až do roku 1914
00:55:50 si vedoucí postavení ve světě filmu udržovala Evropa.
00:55:54 Společnost Pathé se sídlem v Paříži
00:55:57 disponovala největšími filmovými ateliéry
00:56:00 a italské velkofilmy nasazovaly svou velkolepostí
00:56:03 laťku opravdu vysoko.
00:56:06 Rozklad způsobený ničivou válkou toto změnil.
00:56:09 Na konci válečného konfliktu se ve Spojených státech vyrábělo
00:56:13 už 80 procent celosvětové filmové produkce
00:56:16 a filmy promítané v Americe
00:56:19 byly z 98 procent domácí provenience.
00:56:22 Během pouhých dvaceti let se z původně levné novinky
00:56:26 stal pátý největší průmysl Spojených států,
00:56:29 který se zařadil hned za zemědělství, dopravu,
00:56:32 těžbu a zpracování ropy a ocelářství.
00:56:35 A zdálo se, že tento vývoj proběhl rychleji
00:56:38 než záblesk jediného filmového políčka.
00:56:41 Rokem 1920 skončila
00:56:44 éra vynalézavých konstruktérů a podnikatelů s kinetoskopy
00:56:48 a mnohé z dříve vůdčích osobností ustoupily do pozadí.
00:56:51 Georges Méliés, francouzský filmový kouzelník,
00:56:55 byl nucen prodat svůj pařížský ateliér
00:56:58 a upadl v zapomnění.
00:57:01 Skončil jako prodavač hraček na pařížském nádraží.
00:57:04 W. K. L. Dickson,
00:57:07 který s Thomasem Edisonem vyvinul první promítací přístroj,
00:57:11 krátce působil jako producent filmových aktualit,
00:57:14 ale vývoj filmového podnikání ho minul.
00:57:17 Bratři Lumiérovi,
00:57:20 kteří se v 90. letech 19. století stali průkopníky kinematografie,
00:57:24 opustili výrobu filmů
00:57:26 a nadále se věnovali vývoji technického vybavení.
00:57:30 Edwin S. Porter, který na přelomu století
00:57:33 jako první uvedl na filmová plátna ucelené příběhy,
00:57:36 se vrátil ke svému původnímu povolání mechanika.
00:57:40 Alice Guyová natočila svůj poslední film v roce 1920
00:57:43 a vrátila se do Francie,
00:57:46 kde se věnovala spisovatelské kariéře.
00:57:49 Dokonce i Thomas Edison, muž, který to všechno začal,
00:57:53 v roce 1918 výrobu filmů opustil.
00:57:57 V novém světě zábavy se necítil dobře.
00:58:03 Zrozením filmu začalo v Americe období plné energie, ambicí
00:58:08 a někdy až znepokojujících společenských změn.
00:58:15 Píše se rok 1920 a velkolepá éra němého filmu,
00:58:19 filmových magnátů a filmových hvězd začíná.
00:58:30 Skryté titulky: Karolína Drew Vyrobila Česká televize 2017
Filmové podnikání se zrodilo v New Yorku, ale Edisonův Patentový trust ho záhy vytlačil na filmařsky atraktivní západ Spojených států, do Los Angeles, které nabízelo dobré počasí po celý rok a zdánlivě nekonečně proměnlivé exteriéry jen pár mil od města – od písečných pláží přes zasněžené hory, poušť bičovanou větrem až po živé městské ulice. A bylo to skromné, nenápadné, polovenkovské předměstí Los Angeles jménem Hollywood, které se záhy proměnilo v centrum výroby filmů. První filmová studia se objevovala na velice nepravděpodobných místech, mezi něž patřila například čínská prádelna, stodola nebo pole. Dnešní část bude samozřejmě plná legendárních jmen, která patří do zlatého fondu světové kinematografie: objeví se zde Charlie Chaplin, Mary Pickfordová, Cecil B. DeMille, D. W. Griffith a mnozí další.
