Americký dokumentární cyklus
00:00:15Česká televize uvádí americký dokumentární cyklus
00:00:19DĚJINY HOLLYWOODU
00:00:26ČÁST DRUHÁ
00:00:28ZROZENÍ HOLLYWOODU 1907-1920
00:00:35-Rozvoj filmového průmyslu v Americe
00:00:38byl od samého počátku ohromující.
00:00:41Generace zakladatelů,
00:00:44z nichž mnozí vzešli z řad přistěhovalců,
00:00:47zaměřila nejprve svůj zájem na chudší publikum.
00:00:51Budoucí filmoví magnáti však rychle své podnikání rozšiřovali
00:00:54a stále vyhlíželi nové příležitosti.
00:00:57V roce 1912 majitel biografů Adolph Zukor nabyl přesvědčení,
00:01:01že budoucnost zdaleka nepatří
00:01:04jen krátkým, deseti až dvacetiminutovým filmům.
00:01:07-Můj dědeček byl vizionář.
00:01:10Přemýšlel o skvělých divadelních hrách,
00:01:14které se hrály na Broadwayi
00:01:17a v nichž vystupovali výteční herci.
00:01:20Tato představení mohl ovšem zhlédnout jen omezený počet diváků.
00:01:24A on dostal nápad umělecky zachytit
00:01:27kvalitní divadelní hry na filmový pás,
00:01:30aby je za malý poplatek mohly vidět milióny diváků.
00:01:34-Adolph Zukor koupil francouzský film natočený
00:01:37podle divadelního představení o královně Alžbětě,
00:01:40která vládla v Anglii v 16. století.
00:01:43Hlavní roli v něm hrála stejně jako na jevišti
00:01:46legendární francouzská divadelní herečka
00:01:48Sarah Bernhardtová.
00:01:51Film trval 45 minut,
00:01:53ale Zukor skvěle využil jména slavné herečky
00:01:56a na filmu slušně vydělal.
00:01:59Brzy poté založil Adolph Zukor společnost Famous Players.
00:02:03Měl v úmyslu natočit šest celovečerních snímků ročně,
00:02:07a to navzdory přesvědčení průkopníka filmu Edwina S. Portera
00:02:10že "tolik talentu na světě není".
00:02:13Zukor inzeroval,
00:02:16že uvede na plátno "slavné herce ve slavných hrách",
00:02:20a čerpal přitom z newyorské divadelní scény.
00:02:23Jenže výroba filmů se přesouvala na západ,
00:02:26do Los Angeles.
00:02:31Už v roce 1898 zachytil filmový štáb Thomase Edisona
00:02:35na filmový pás život v tomto městě.
00:02:38Natočili pomerančovníkové sady, symbol zemědělské hojnosti
00:02:42a zdravého životního prostředí jižní Kalifornie
00:02:46a výstavbu nového losangeleského přístavu,
00:02:49který se měl brzy stát
00:02:52hlavním uzlem lodní dopravy na západním pobřeží.
00:02:56V roce 1907 začali filmaři v jižní Kalifornii
00:02:59natáčet krátké scény.
00:03:03Jeden z prvních ucelených filmů
00:03:06vznikl v prostředí za čínskou prádelnou.
00:03:14William Selig řečený "Plukovník",
00:03:18bývalý kouzelník a kabaretní impresário z Chicaga
00:03:21vybudoval první kompletně vybavené filmové studio
00:03:25na východním okraji města.
00:03:28Další filmové společnosti se usídlily v Santa Barbaře.
00:03:31Centrem výroby filmů se však stalo Los Angeles,
00:03:35které přitahovalo odvážné podnikatele v oblasti zábavy.
00:03:38Mezi nimi byl i muž,
00:03:41který si už udělal jméno ve světě kabaretu.
00:03:44-Jesse Lasky hrál při vystoupeních se svou sestrou na kornet.
00:03:48Asi to nebyl ten nejlepší muzikant,
00:03:52ale zároveň působil jako producent kabaretních představení,
00:03:56která se hrála po celé zemi.
00:03:58Laskyho sestra Blanche se provdala za Samuela Goldfishe,
00:04:02jehož původní jméno znělo Szmul Gelbfisz.
00:04:06Tento varšavský rodák přešel po přeplutí Atlantiku
00:04:10kanadsko-americkou hranici
00:04:13a ve Spojených státech se stal úspěšným prodejcem rukavic.
00:04:17-Byl to muž, který se rozhodl vzít svůj osud do vlastních rukou.
00:04:21Jednoho dne navštívil biograf na Harald Square.
00:04:25Vešel do sálu,
00:04:27který čpěl směsicí potu a burských oříšků.
00:04:30A tam zhlédl na plátně svůj první film.
00:04:34Když se pak vrátil do svého bytu, rozhodl se:
00:04:37"Ano, právě do toho se chci pustit."
00:04:40Do filmového podnikání.
00:04:43-Goldfishův švagr Lasky pohlížel na novou módu s nevolí,
00:04:48ale Goldfishovi se podařilo jeho názor změnit.
00:04:54-Nebylo snadné s ním vyjít, protože měl výbušnou povahu.
00:04:59Když ale něčemu uvěřil,
00:05:02zcela tomu propadl a odhodlaně za tím šel.
00:05:06-Jesse Lasky se přátelil
00:05:08s dramatikem a hercem Cecilem B. DeMillem,
00:05:12který se protloukal, jak se dalo, a potřeboval změnu.
00:05:15-DeMill si v roce 1913 sedl s Jessem Laskym
00:05:18a Laskyho švagrem Samem Goldfishem ke stolu
00:05:21a řekl jim, že už má takového života po krk.
00:05:24Chtěl odjet do Mexika
00:05:26a pracovat tam jako válečný zpravodaj.
00:05:29V té době se v Mexiku odehrávala revoluce.
00:05:32Z Laskyho a DeMilla se stali dobří přátelé a Lasky mu navrhl:
00:05:35"Pojďme se pustit do výroby filmů."
00:05:38-Když se konečně dostali
00:05:41k praktické stránce založení filmové společnosti,
00:05:44seděli právě v hotelové restauraci, kde každý den obědvali,
00:05:48a to, co bude v novém podniku kdo dělat,
00:05:51si rozepsali na rub jídelního lístku.
00:05:55-Lasky, Goldfish a DeMill
00:05:58založili společnost The Jesse Lasky Feature Play Company.
00:06:02Ale s filmem měli nulové zkušenosti.
00:06:06-DeMill zašel do Edisonova studia v Bronxu,
00:06:09aby se podíval, jak se točí filmy,
00:06:12a po prvním dnu řekl: "Jestli to dělají takhle,
00:06:15tak se do týdne stanu králem filmu, protože tohle zvládnu!"
00:06:19-Noví obchodní partneři získali práva
00:06:22na úspěšnou hru "Indiánská nevěsta"
00:06:25a vydali se na západ, aby ji zfilmovali.
00:06:28-Původně měli v úmyslu natočit film "Indiánská nevěsta"
00:06:32ve Flagstaffu v Arizoně.
00:06:34Říká se, že když tam dojeli, nelíbilo se jim tam,
00:06:38protože zrovna pršelo nebo sněžilo.
00:06:41Pravda je ale taková,
00:06:43že město leží v hornaté krajině se spoustou stromů
00:06:47a DeMill chtěl široký a otevřený prostor.
00:06:50-A tak pokračovali až na konec železniční trati,
00:06:53do Los Angeles,
00:06:55kde už působily další filmové společnosti.
00:06:59Jedna z nich si vybudovala filmový ateliér v bývalém hostinci
00:07:03na ospalém losangeleském předměstí jménem Hollywood.
00:07:06D. W. Griffith jezdil do Los Angeles už od roku 1910.
00:07:10Na pozadí této scény, kterou natočil,
00:07:13se objevuje malé, řídce osídlené městečko.
00:07:16-V textu věnovanému mému otci
00:07:20v publikaci Moving Picture World hned na začátku citují jeho větu:
00:07:24"Toto je Boží země".
00:07:29-Když přijeli do Los Angeles, říká se, že si našli stodolu.
00:07:33Je to pěkný příběh, skoro s biblickým nádechem,
00:07:37jak se celý tento nový průmysl zrodil ve chlévě.
00:07:41Ve skutečnosti byl v té stodole dobře zavedený filmový ateliér
00:07:46společnosti Burns and Revier.
00:07:49-Lasky a Goldfish zůstali v New Yorku
00:07:53a DeMill se naplno pustil do práce.
00:07:56Titul "Indiánská nevěsta"
00:07:59nebyl první film vyrobený v Hollywoodu,
00:08:03ale byl to patrně první celovečerní snímek.
00:08:06Průkopníci kinematografie budovali kostru nového umění a podnikání.
00:08:14V Americe vzrůstala poptávka po filmech
00:08:17a spolu s ní se objevovaly i nové způsoby.
00:08:21Jednou z nejrannějších filmařských technik byla animace.
00:08:27První velký umělec animovaného filmu Winsor McCay
00:08:31původně s úspěchem kreslil obrázkové seriály pro noviny,
00:08:34které vycházely v Americe na počátku 20. století.
00:08:38Dobrodružství jeho postavičky "Malého Nema"
00:08:41byla půvabná a nádherně nakreslená.
00:08:45V roce 1911 začal McCay s tvorbou animovaných filmů.
00:08:49Tyto záběry zaznamenávají jeho odpověď na sázku.
00:08:52Musel vytvořit tisíce kreseb,
00:08:55aby mohl přivést "Malého Nema" k životu.
00:08:59A nebylo to naposledy,
00:09:02kdy postavička z kresleného seriálu
00:09:05slavila úspěch na filmovém plátně.
00:09:08Další příležitost se objevila,
00:09:11když McCay vytvořil v roce 1914
00:09:14hravou hrdinku z období jury, dinosauřici Gertie.
00:09:18McCay spolu s Gertie objížděli kabarety a udivovali diváky,
00:09:22protože animátor svou kreslenou hvězdu
00:09:26nejen představil,
00:09:29ale říkal jí také, co má dělat, a ona poslouchala.
00:09:35První kreslené filmy diváky bavily a rozesmívaly,
00:09:39ale ty nejpopulárnější taškařice sehrávali na plátně skuteční herci.
00:09:43Prvním králem filmové grotesky se stal Mack Sennett,
00:09:47který se narodil v Kanadě.
00:09:50Jako mnozí jiní, i on začal svou kariéru u D. W. Griffitha.
00:09:54-Sennett byl v podstatě následovníkem D. W. Griffitha
00:09:57a převzal jeho způsob filmového střihu,
00:10:01kterým se vytvářela rychlost,
00:10:04a přenesl ho do filmových komedií.
00:10:09-V roce 1912 založil Sennett
00:10:11svou vlastní produkční společnost Keystone
00:10:14a připojil se k exodu do Hollywoodu.
00:10:17-Kolem roku 1912 se filmy točily tak,
00:10:20že někdo dostal nápad na příběh,
00:10:23za týden už stáli herci před kamerou
00:10:26a za měsíc se film promítal v biografech.
00:10:29-Komedie z Keystoneu inspirované francouzskými fraškami
00:10:32znal a miloval celý svět.
00:10:35Sennett do nich obsazoval komiky
00:10:38a z losangeleských ulic si udělal svůj filmový ateliér.
00:10:41Před kamerou se proháněli šílení policisté
00:10:44a promenovaly se krásky v plavkách.
00:10:47-Sennett měl výtečný čich na talenty.
00:10:50A komici se toho u něj spoustu naučili.
00:10:56-Ne všichni keystoneští komici byli jako bláznivý Ford Sterling.
00:11:00Natáčela tu i krásná Mable Normandová.
00:11:04Ta vytvořila na plátně s Roscoem "Fattym" Arbucklem
00:11:08velmi podivně vyhlížející pár.
00:11:11-Fatty byl velký muž, nejen výškou ale také váhou.
00:11:15A Mable měla drobnou postavu.
00:11:18On měřil metr osmdesát, ona metr padesát,
00:11:22a bylo to 133 kilo proti padesáti.
00:11:25Působili nesmírně zábavně už na první pohled.
00:11:29Jejich dvojice v sobě měla
00:11:32báječného, bezstarostného komediálního ducha.
00:11:36-Arbuckle byl velmi mrštný a ztřeštěný kabaretní herec.
00:11:40Jeho dětská tvář a zlomyslné kousky
00:11:44rozesmívaly publikum v biografech k slzám.
00:11:47A Mable Normandová byla víc než jen drobná atraktivní kráska.
00:11:51-Byla to štíhlá žena menšího vzrůstu s velkým poprsím.
00:11:54Měla velký sexappeal,
00:11:57ale grotesku dokázala zahrát jako málokdo.
00:12:00-Mable Normandová obecenstvo zcela okouzlila.
00:12:03A stejně tak Macka Sennetta.
00:12:06-Sennett se do Mable Normandové zamiloval,
00:12:10a proto z ní udělal filmovou hvězdu.
00:12:13-Mable Normandová se stala
00:12:16první slavnou komediální hvězdou, ale byla také
00:12:20jednou z prvních nezávislých, nicméně zranitelných žen,
00:12:24které zažily i temnou stránku filmové slávy.
00:12:27-Mable Normandová žila život na hraně.
00:12:31Impulzivní povaha, která jí umožňovala vrhat se
00:12:34do kaskadérských kousků a zběsilých jízd autem
00:12:38a nutila ji dělat všechno rychle, jak to vidíme v jejích filmech,
00:12:42jí zároveň komplikovala osobní život.
00:12:45Zdálo se, že se jí nedaří dobře. Jako by byla magnetem na potíže.
00:12:50Mack a Mable nedošli ve svém vztahu nikdy tak daleko, aby se vzali.
00:12:54To by jistě její život podstatně změnilo,
00:12:58jemu se ale patrně zdálo,
00:13:01že na roli jeho manželky je Mable až příliš svá a výstřední.
00:13:07-Mablin partner na plátně Fatty Arbuckle
00:13:10se také zapletl do skandálů a tenat popularity.
00:13:13V té době ale v Americe ještě stále vládl ve filmu
00:13:16věk nevinnosti a otevřených příležitostí,
00:13:19a tak talentovaná Mable nejen hrála,
00:13:23ale také režírovala Sennettovy komedie
00:13:26a snila o vlastním filmovém studiu.
00:13:29Jedním z nově příchozích herců, kterého měla Mable režírovat,
00:13:34byl mladý Angličan, který dosud hrál jen na jevišti.
00:13:38-Myslím si,
00:13:40že vzestup Charlieho Chaplina je velkou americkou legendou,
00:13:45protože je to kouzelný příběh o chudákovi,
00:13:48ze kterého se stal boháč.
00:13:51Jeho matka psychicky onemocněla a otec - alkoholik brzy zemřel.
00:13:54Na rozdíl od jiných dětí,
00:13:57pro které by takové začátky vedly k životnímu neúspěchu,
00:14:00si Chaplin už jako dítě šel tvrdě za svým
00:14:03a v deseti letech hrál za honorář v kabaretech.
00:14:06Řemeslu komika se vyučil
00:14:08u největšího komediálního impresária v Británii, Freda Karna,
00:14:13u něhož si vybrousil své herecké schopnosti.
00:14:16-Mack Sennett a Mable Normandová
00:14:18si čtyřiadvacetiletého Chaplina poprvé všimli v divadle.
00:14:22-Sennett viděl hrát Chaplina s Karnovým souborem
00:14:25v Los Angeles na podzim roku 1913.
00:14:28Okamžitě si uvědomil,
00:14:30že to je herec, který se dokonale hodí pro film.
00:14:33-V jednom z prvních filmů natočených Sennettem
00:14:36se Chaplin objevuje v ženských šatech
00:14:39a způsobuje Sennettovi potíže.
00:14:42Šéf Keystoneu hledal pro svůj nový objev
00:14:45uplatnění ve svých komediích,
00:14:48ale Chaplin se takovým rolím vzepřel.
00:14:51-Se Sennettem byla ta potíž,
00:14:53že sice rozpoznal talentovaného herce,
00:14:56ale ne vždy věděl, co si s ním počít.
00:14:59Byl přesvědčený, že jeho filmy se prodávají díky jeho stylu.
00:15:03Hlavní hvězdou Keystoneu byl Keystone.
00:15:06-A tohle Charlie Chaplin změnil.
00:15:09Během jednoho roku se stal nejslavnějším Sennettovým hercem
00:15:13a pro plátno si vytvořil vlastní osobní stylizaci.
00:15:17-To Chaplin stvořil postavu tuláka.
00:15:20Popsal ji jako básníka, snílka a osamělého chlapíka,
00:15:24který neustále doufá,
00:15:28že ho potká láska nebo dobrodružství.
00:15:31Jeho postava byla studií protikladů.
00:15:34Měl příliš velké boty a pytlovité kalhoty,
00:15:37až moc těsný kabát a příliš malou buřinku.
00:15:41A nosil bambusovou špacírku,
00:15:44která měla naznačovat, že je gentleman.
00:15:47Na záběrech, kde se poprvé objevuje tato postava,
00:15:50je mimořádné, že můžeme vidět,
00:15:53jak její první publikum reaguje na nový kostým.
00:15:57V jeho druhém filmu "Chaplin v zábavním parku"
00:16:00vidíme skutečné diváky na závodech dětských autíček.
00:16:04Lidé nejprve nevěděli, co si o něm mají myslet.
00:16:07Kdo je ten tulák,
00:16:09který se tu promenuje a dělá jen zmatky?
00:16:13Pomalu jim to ale začalo docházet a na konci se už smějí.
00:16:16Jsou to opravdu mimořádné záběry.
00:16:21-Chaplinova sláva stoupala a s ní i jeho honoráře.
00:16:25-Když podepisoval smlouvu s Mutual Film Corporation,
00:16:30bylo to na dosud nejvyšší herecký honorář 670 000 dolarů
00:16:34plus stotisícový bonus za podepsání smlouvy.
00:16:38Celá ta suma představovala jediný rok práce.
00:16:42Myslím, že nejlepší z filmů, které natočil pro Mutual,
00:16:46"Chaplin vystěhovalcem", který zároveň patřil
00:16:49i mezi nejoblíbenější krátké komedie samotného Chaplina.
00:16:53Cítil, že má svou poetickou stránku.
00:16:57Šlo o nesmírně vtipnou komedii,
00:17:00ve které ale byla i melancholie a tklivost.
00:17:04-Chaplinův dojemný, ale nezdolný tulák
00:17:07přitahoval jak dětské, tak dospělé publikum,
00:17:11od boháčů po přistěhovalce, kteří bojovali o přežití.
00:17:18Chaplinovy komedie nabízely cenově snadno dostupnou zábavu,
00:17:22ale filmy obecně měly především zvláštní moc
00:17:26vytvořit vizi skutečného světa,
00:17:29v čemž se jim divadelní hry nemohly rovnat.
00:17:32Od samého začátku byl velmi populárním žánrem western.
00:17:36Snímek "Muž z Virginie Cecila B. DeMilla
00:17:39se stal raným příkladem filmů,
00:17:42které měly vznikat v následujících desetiletích.
00:17:45G. M. "Bronco Billy" Anderson je považován
00:17:48za prvního velkého westernového hrdinu stříbrného plátna.
00:17:52Narodil se jako Max Aronson v Arkansasu.
00:17:55V New Yorku nastoupil dráhu herce, spisovatele a režiséra.
00:17:59Přestože se zpočátku necítil úplně jistě
00:18:02v koňském sedle ani na střelnici,
00:18:04už před svou specializací na westerny
00:18:07si zahrál několik rolí ve filmu "Velká vlaková loupež"
00:18:11Edwina S. Portera.
00:18:13V roce 1907 se stal spoluzakladatelem
00:18:16vlastního filmového studia v Chicagu,
00:18:19ale pak se přestěhoval do města Niles jižně od San Francisca
00:18:23a pustil se do natáčení grotesek a filmů plných střílení.
00:18:27A byl to právě snímek s "Bronco Billym",
00:18:30který přiměl Sama Goldfishe,
00:18:33aby obrátil svou pozornost k filmovému podnikání.
00:18:36V roce 1915 odloudil Anderson
00:18:39jako spolumajitel společnosti SnA Film Manufacturing Company
00:18:43Chaplina Mackovi Sennettovi
00:18:46a umožnil kariérní vzestup i dalším hvězdám němého filmu.
00:18:49Časem ale slávu "Bronco Billyho" zastínil jiný kovbojský hrdina,
00:18:53William S. Hart,
00:18:55další herec z Východu se zálibou v Divokém západě.
00:18:59-Jeho westerny bychom dnes asi označili za neorealistické.
00:19:04Byl v nich skutečný prach a skutečné domy pobité prkny.
00:19:08Vypadalo to v nich jako někde na pláních v Nebrasce.
00:19:13-Hart začal hrát akčního hrdinu v devětačtyřiceti letech,
00:19:16například ve filmovém dramatu "Vedro jako v pekle".
00:19:19Někdy až pochmurná realita jeho filmů však začala narážet
00:19:23na vzrůstající zájem diváků o nekomplikované příběhy
00:19:26a především o zábavu a půvaby života.
00:19:30Odpovědí na jejich sny se brzy stal
00:19:33syn chudého pensylvánského dřevorubce,
00:19:36který skončil školní docházku v páté třídě
00:19:39a poté se stal rodeovým jezdcem v kočovné společnosti.
00:19:44-Tom Mix byl protikladem Williama S. Harta.
00:19:48Filmový kovboj jako ze škatulky, takový pohledný chlapík z ranče,
00:19:52přestože původně pracoval jako skutečný kovboj.
00:19:56Navíc byl skvělým rodeovým jezdcem a dokázal
00:20:00neuvěřitelné kaskadérské kousky.
00:20:04-Když Mix podepsal v roce 1917
00:20:07smlouvu se společností Fox Films Williama Foxe,
00:20:10měl už za sebou přes sto filmů.
00:20:13Během následujících deseti let se jeho filmy staly
00:20:16největšími kasovními trháky Foxovy společnosti.
00:20:20Mix o svých hereckých schopnostech smýšlel velice skromně
00:20:23a v tom duchu se jednou zeptal režiséra:
00:20:27"Jaký výraz tváře chcete? Jedna, dvě nebo tři?"
00:20:31Obecenstvo se dralo na filmy s "Bronco Billym",
00:20:35Williamem Hartem a Tomem Mixem,
00:20:38ale mimo plátno měl hlavní vliv
00:20:41na způsob natáčení hollywoodských filmů Thomas Ince.
00:20:45Jako mnoho dalších, i Ince zahájil svou kariéru u filmu
00:20:48ve společnosti Biograph a v Laemmleho IMPu.
00:20:52V roce 1911 už psal a režíroval westerny v Los Angeles.
00:20:56Najal účinkující, koně a dobytek
00:21:00kočovné společnosti Wild West Show
00:21:03a postavil je před kameru na ranči o dvaceti tisících akrech.
00:21:07-Thomas Ince si v Santa Monice,
00:21:10v místě, kde Sunset Boulvard vede podél moře,
00:21:13založil skvělé filmové studio Inceville.
00:21:17Bylo to velmi izolované místo.
00:21:20Traduje se, že ještě v roce 1915 Ince a vedení jeho studia přepadli
00:21:24tak trochu ve westernovském stylu na silnici lupiči.
00:21:28-Jeho westerny byly velmi realistické.
00:21:31Míval v nich spousty jezdců a také mnoho Indiánů,
00:21:34skutečných Indiánů, nikoli hollywoodských,
00:21:37ale těch opravdových.
00:21:40A westerny vyráběl jako na běžícím pásu.
00:21:45-Sériová výroba, kterou zavedl automobilový magnát Henry Ford,
00:21:49vytvořila nový typ amerického podnikání.
00:21:53Model Ford "T" se začal vyrábět v roce 1908 na výrobní lince,
00:21:57kde se jednotlivé součástky montovaly v řadě po sobě
00:22:01podle pečlivě strukturovaného plánu.
00:22:04Vznik filmů sice neprobíhal stejně jako montáž nových automobilů,
00:22:08ale aby bylo možné uspokojit poptávku,
00:22:12bylo třeba do výrobního procesu filmů
00:22:15zavést koordinovaný a centralizovaný systém.
00:22:18Thomas Ince patřil
00:22:21mezi první budovatele moderních filmových studií,
00:22:25kterým se začalo říkat "Továrna na sny".
00:22:28-S ohledem na detailní zpracování Incových scénářů
00:22:32mohl tyto filmy režírovat prakticky kdokoli.
00:22:35Ince předal režisérovi scénář,
00:22:38na němž bylo razítko "Natočit přesně podle pokynů".
00:22:42A ve scénáři bylo do podrobností rozepsáno,
00:22:45co se má natočit jako celek, polocelek nebo detail.
00:22:49Film se vytvářel na papíře, nikoli až při natáčení.
00:22:52-Jednotlivé profese sesazovaly dohromady
00:22:55výsledný výrobek tak dlouho,
00:22:58dokud s ním Ince nebyl spokojený.
00:23:01Thomas Ince nebyl jediný,
00:23:04kdo pochopil výhody továrního způsobu výroby filmů.
00:23:08Carl Laemmle, který tou dobou bojoval
00:23:11s Edisonovým filmovým trustem v New Yorku
00:23:14a natáčel své první filmy ve Fort Lee v New Jersey
00:23:17měl také svou vizi.
00:23:20-Když se rozhodovalo o názvu studia,
00:23:24můj strýc se zrovna díval z okna a viděl,
00:23:27jak kolem projíždí nákladní auto s nápisem "Universal",
00:23:31s reklamou na nějaké instalatérské práce,
00:23:34a řekl: "Mám to! Mám to!"
00:23:37A řekl, že se budou jmenovat "Universal".
00:23:44-V roce 1915 už nemusel Leammleho nikdo přesvědčovat,
00:23:47že budoucnost filmu se nachází v Los Angeles.
00:23:51Koupil 23 akrů půdy
00:23:54v řídce osídleném údolí San Fernando
00:23:57a začal s plánováním.
00:24:02-Měl sen, že vybuduje město,
00:24:04jehož jediným účelem bude výroba filmů,
00:24:07a opravdu to udělal.
00:24:10Vystavěl Universal City,
00:24:13které mělo všechno, co má město mít.
00:24:16Byl tu starosta, velitel požárníků, nemocnice,
00:24:20samozřejmě i policejní stanice a také škola.
00:24:26Uskutečnil svůj projekt filmového městečka,
00:24:30které bylo opravdu nádherné.
00:24:33-Slavnostní otevření Universal City proběhlo
00:24:37s typicky hollywoodským smyslem pro reklamu
00:24:4015. března 1915.
00:24:43-Byla to velká událost a měla tak trochu cirkusovou atmosféru.
00:24:46Sjížděly se tam vlaky z celé země,
00:24:49na kterých byly velké transparenty s nápisy:
00:24:53"Jedeme na otevření Universal City v Kalifornii,
00:24:56největší mekky výroby filmů na světě!"
00:25:00Pozvali Thomase Edisona, Buffalo Billa, Annie Oakleyovou,
00:25:04Williama Jenningse Bryana.
00:25:07-Ve svých osmačtyřiceti urazil Carl Leammle dlouhou cestu
00:25:11od svého skromného dětství v Německu.
00:25:15Nyní měl své vlastní filmové panství,
00:25:18ale nikdy nezpřetrhal pouta se svou rodinou.
00:25:22-Skoro všem svým příbuzným dal práci.
00:25:26Proto se mu také začalo říkat "Strýček Carl".
00:25:30Všichni mu říkali "Strýčku Carle", ať už s ním byli příbuzní nebo ne.
00:25:35Byl to prostě jejich strýček.
00:25:38-Leammle otevřel své první studio turistům
00:25:42a za 25 centů jim servíroval balené obědy,
00:25:45které návštěvníci konzumovali při sledování dění v ateliérech.
00:25:48Leammle také využil model tovární výroby.
00:25:51První filmy se v Universalu vyráběly
00:25:54co nejrychleji a nejlevněji a tak,
00:25:57aby přitáhly co nejpočetnější publikum.
00:26:00Díky rychlosti a úspornosti výroby představovalo studio
00:26:04skvělé prostředí pro získávání zkušeností.
00:26:07Jeden z režisérů,
00:26:10který se zaučoval v Leammleho rodinném podniku,
00:26:13kde se dbalo na rychlost a efektivitu práce,
00:26:16byl syn irských přistěhovalců.
00:26:19Říká se, že ho vybrali za režiséra proto, že dokázal nahlas řvát.
00:26:23Jmenoval se John Ford
00:26:25-Dívali se společně na film, který Ford právě dokončil,
00:26:29a byl s nimi i dvanáctiletý Carl Leammle mladší,
00:26:32který si do projekční místnosti přinesl živou opičku na hraní.
00:26:36Ford řekl:
00:26:38"Kluk mi nevadí, ale opici svůj film pouštět nebudu."
00:26:42A Carl Leammle řekl:
00:26:45"Tak dobře, synku, dej tu opici pryč."
00:26:48Chlapec opici odnesl, pak se vrátil a pustili film.
00:26:51Když projekce skončila a rozsvítilo se,
00:26:55Carl Leammle se syna zeptal: "Co si o tom filmu myslíš?"
00:26:58A Carl Leammle mladší odpověděl: "Nestojí za nic."
00:27:02Na to Ford řekl: "Vyhoďte kluka a přineste zpátky opici."
00:27:07-V té době si získal oblibu nový způsob filmového vyprávění.
00:27:11Těmto snímkům, které se staly hlavním artiklem
00:27:14Universalu a dalších nízkorozpočtových studií,
00:27:18se nejdříve říkalo "Filmy po kapitolách"
00:27:22a posléze "seriály".
00:27:25Často v nich vystupovaly akční hrdinky jako Pearl Whiteová.
00:27:30Mnohé z těchto filmů končily záběry na hrdinku v napínavé situaci,
00:27:34například na okraji skály,
00:27:37které se natáčely
00:27:39na newjerseyských útesech Palisades.
00:27:43Stejně jako příběhy a romány na pokračování,
00:27:47i filmové seriály pobízely publikum
00:27:50k návratu do kina pro další dávku dobrodružství,
00:27:53což byl hlavní cíl výrobců filmů,
00:27:56pro které byl nejdůležitější zisk.
00:27:59Seriály, v nichž hrály ženské hrdinky,
00:28:01měly pak hlavní vliv na proměňující se Ameriku.
00:28:05-Filmy a automobily,
00:28:07v nichž ovládáte svůj pohyb z místa na místo,
00:28:10a také volební právo
00:28:13byly pro změnu života žen naprosto zásadní.
00:28:17A to všechno se v Americe objevilo během jediného desetiletí.
00:28:23Volební právo žen bylo schváleno v roce 1920
00:28:28a spolu s filmy a automobily proměnilo život žen.
00:28:32Tyto tři fenomény,
00:28:35v něm způsobily revoluci a trvalou změnu.
00:28:38-Mezi lety 1910 a 1920
00:28:41tvořily většinu filmového publika ženy a děti.
00:28:45A mnozí z prvních filmových tvůrců si uvědomili,
00:28:48že ženské publikum dokáží nejlépe oslovit zase právě ženy
00:28:52jako scénáristky a dokonce i režisérky.
00:28:56-Hollywood vybudovaly ženy, přistěhovalci a židé,
00:29:00tedy lidé, které by společnost v jiných profesích nepřijala.
00:29:05-Když lidé vzpomínají na ženy němého filmu,
00:29:09většinou mají na mysli herečky.
00:29:12Ale nejmocnější ženy v éře němého filmu
00:29:15byly producentky, režisérky a scénáristky.
00:29:20-Průkopnice jako Alice Guyová Blachéová
00:29:24natáčely filmy už od roku 1896
00:29:27a ještě v roce 1913 měly ženy příležitost
00:29:30uplatnit za kamerou
00:29:33například bývalá koncertní pianistka a herečka Louise Weberová
00:29:37-Pro historii amerického němého filmu byla nesmírně důležitá.
00:29:41V Universalu jí Carl Leammle jako režisérce důvěřoval.
00:29:45Vždycky dodržela rozpočet. Nikdy ho nezklamala.
00:29:48Na její filmy diváci chodili. Vydělávaly mu peníze.
00:29:52Myslím, že Leammleovi bylo jedno,
00:29:55jestli pro něj pracuje muž nebo žena.
00:29:58Když jste pro něj natočili film, který vydělával peníze,
00:30:02byl naprosto spokojený.
00:30:05Ve druhé dekádě 20. století
00:30:08byla nejvýznamnější a nejlépe placenou režisérkou v Universalu.
00:30:12-Louise Weberová byla výtečná vypravěčka.
00:30:16Velmi dobře věděla, co bude na plátně fungovat
00:30:20a film stříhala už během natáčení.
00:30:23Dokázala ocenit různé nuance dřív než ostatní.
00:30:27Uvědomovala si důležitost pozadí a výstavby filmu.
00:30:31-Natáčela filmy s tématikou antisemitismu.
00:30:34Protestovala proti trestu smrti.
00:30:38Její snímky pojednávaly o nebezpečí klepů a skandálů,
00:30:41o pokrytectví v náboženství, podnikání a politice.
00:30:45Ve svých filmech se zastávala antikoncepce.
00:30:49A vyslovovala se v nich proti potratům.
00:30:52-Další ženskou průkopnicí byla Frances Marionová.
00:30:56Než začala v roce 1914 pracovat pro film,
00:30:59působila jako novinářka, výtvarnice a modelka.
00:31:02Na příštích 25 let se stala
00:31:05jednou z nejúspěšnějších hollywoodských scénáristek.
00:31:08-Frances zahájila svou kariéru u filmu
00:31:12u režisérky Louise Weberové, které začali herci psát stížnosti,
00:31:16že nemají ve scénáři texty, které by mohli odříkávat.
00:31:20Takže před kamerou mluvili třeba o včerejší schůzce,
00:31:23ale lidé v publiku jim dokázali odezírat ze rtů.
00:31:27Frances jim tedy začala psát texty, které měli říkat.
00:31:31Je opravdu ohromující, že Frances Marionová
00:31:34má ve své filmografii přes 250 realizovaných filmů.
00:31:38Marionová se v roce 1914 seznámila s Mary Pickfordovou
00:31:42Původně šla za Mary proto, aby nakreslila její portrét.
00:31:46Ty dvě se záhy velmi spřátelily a právě ony vytvořily filmový žánr,
00:31:50v němž Pickfordová hrála holčičku.
00:31:53-Největší dárek,
00:31:55který dala Frances Marionová Mary Pickfordové,
00:32:00byla patrně adaptace hry "Dolarová princeznička",
00:32:03kterou napsala pro film.
00:32:06V něm mohla Pickfordová na rozdíl od svých dřívějších snímků
00:32:10konečně naplno uplatnit své typické herecké kvality.
00:32:13-Partnerství Frances Marionové a Mary Pickfordové,
00:32:17kterou Amerika milovala
00:32:20pro její smělost a roztomilost na plátně, mělo velký dopad.
00:32:24Společně proměnily herečku v hollywoodskou hvězdu.
00:32:30-Filmové hvězdy stvořilo publikum.
00:32:33Diváci začali poznávat herce a herečky,
00:32:36kteří se stále dokola objevovali ve filmech.
00:32:39Oblíbili si je. A tak se herci stali hvězdami.
00:32:42Často se přehlíží,
00:32:44jak velkou roli v této proměně sehráli právě diváci.
00:32:48Když začal v roce 1912 vycházet časopis Photoplay,
00:32:51byly jeho hlavní náplní obsahy filmů,
00:32:53a fotografie herců a hereček
00:32:56se v něm zpočátku objevovaly jen zřídka.
00:32:59To se záhy změnilo.
00:33:01Diváci chtěli vědět, co je to za lidi.
00:33:04Chtěli poznat jejich život.
00:33:06Mají manžely a manželky? Mají děti?
00:33:09A tak filmové příběhy ustoupily do pozadí
00:33:12a uvolnily místo životním příběhům herců a hereček.
00:33:15-Nejdřív se jim říkalo "filmové osobnosti"
00:33:19a pak už jen jednoduše "hvězdy".
00:33:23V roce 1913 využila Mary Pickfordová
00:33:26při podpisu smlouvy s Adolphem Zukorem
00:33:29svou vrůstající popularitu
00:33:32a vyjednala si honorář 500 dolarů týdně.
00:33:35V roce 1916 už činil 10 000 dolarů.
00:33:38-Oproti problematickým vztahům Pickfordové s D. W. Griffithem
00:33:41probíhala její spolupráce s Zukorem naprosto opačně.
00:33:45Bylo to překvapivé, protože o Zukorovi se vědělo,
00:33:48že je velmi těžké s ním vyjít.
00:33:51On ovšem Mary Pickfordovou zbožňoval.
00:33:54Říkal jí "zlatíčko" a ona ho oslovovala "tati".
00:33:57Jejich partnerství silně připomínalo
00:34:00vztah mezi otcem a dcerou.
00:34:02-Moc filmových hvězd rychle vzrůstala.
00:34:05V roce 1917 si přítel Pickfordové Charlie Chaplin
00:34:08už produkoval své filmy sám
00:34:11a vydělával 125 000 dolarů za snímek.
00:34:15Průměrný americký učitel si v té době vydělal
00:34:18jen tisíc dolarů za rok.
00:34:21-Pro Mary Pickfordovou
00:34:24byl pojem "filmová hvězda" vlastně vytvořený.
00:34:27Stala se nejslavnější ženou světa ještě před tím,
00:34:30než lidé znali její jméno.
00:34:33Byla tou dívkou "se zlatými lokýnkami",
00:34:36a stala se první nadnárodní celebritou.
00:34:39Mary Pickfordová byla
00:34:41velkou zastánkyní pozitivního myšlení a vizualizace.
00:34:45Sama sebe si představovala jako bohatou a mocnou ženu.
00:34:48-Adolph Zukor toho o penězích a moci něco málo věděl.
00:34:51Přebral Mary Pickfordovou konkurenci
00:34:54a v roce 1916 sloučil svou filmovou společnost
00:34:58s podnikem Jesseho Laskyho.
00:35:01Nově vzniklá společnost Famous Players Lasky
00:35:04vsadila na úspěšné divadelní hry
00:35:07a přitažlivost oblíbených filmových hvězd.
00:35:11-Byl chytřejší než mnoho ostatních.
00:35:14Nehleděl ani tak na současné zisky, jako spíš na ty budoucí,
00:35:21a tím se do jisté míry lišil od lidí, s nimiž jednal.
00:35:26-Založením filmové společnosti Famous Players Lasky
00:35:30se dvě silné osobnosti vydaly na cestu plnou vzájemných kolizí.
00:35:34-Samuel Goldfish se ocitl u jednoho stolu s Adolphem Zukorem.
00:35:39A musím na rovinu říct, že pro kohokoli bylo nesmírně těžké
00:35:43zasednout k jednomu stolu se Samuelem Goldfishem,
00:35:46ať už šlo o obchodování s rukavicemi nebo výrobu filmů.
00:35:51Nebyl to muž, který by se k druhým choval pěkně.
00:35:54Nakonec Goldfishe ze společnosti vyhodili
00:35:58a hlavní roli v tom hrál Goldfishův švagr Jesse Lasky.
00:36:04-Zukor nechal na mém otci, aby pana Goldfishe vyplatil.
00:36:09Setkali se v jednom hotelu v Hollywoodu
00:36:12a otec mu dal skoro milión dolarů v hotovosti.
00:36:19-Goldfish se poté dal dohromady se dvěma bratry.
00:36:22Jeden z nich byl broadwayský herec, scénárista a režisér
00:36:26a oba produkovali divadelní hry.
00:36:29Říkalo se jim si "bratři Selwynovi.
00:36:32Goldfish s nimi založil společnost, jejíž jméno vzniklo
00:36:36spojením slabik jejich jmen.
00:36:39"Gold" z Goldfish a "wyn" ze Selwyn.
00:36:42Nebo to taky mohla být Selfish Production,
00:36:45tedy sobecká společnost, což je podle některých výstižnější.
00:36:50-Samuelovi Goldfishovi se líbil elegantní zvuk jména Goldwyn
00:36:54a záhy se tak nechal přejmenovat.
00:36:57-Otec byl velmi citlivý na své jméno,
00:37:00které znamená "zlatá rybka".
00:37:03Když nějakou takovou uviděl v akváriu, znervózněl.
00:37:07-Ve filmech se vždy mísilo umění se smyslem pro obchod.
00:37:11A tak, zatímco Adolph Zukor, Carl Leammle, Jesse Lasky,
00:37:15William Fox a Samuel Goldwyn budovali zábavní impéria,
00:37:19vedoucí tvůrčí osobností filmového průmyslu se stával
00:37:24D. W. Griffith.
00:37:27Jak se s rokem 1915 blížilo padesáté výročí
00:37:31od konce občanské války v Americe,
00:37:34zvyšovala se výroba filmů
00:37:36o krvavých bojích Severu proti Jihu.
00:37:40Griffith začal plánovat ambiciózní a průkopnický snímek,
00:37:43"Zrození národa",
00:37:46založený na románu a divadelní hře "Příslušník klanu"
00:37:50od zapáleného Jižana Thomase Dixona mladšího.
00:37:53-Griffith byl zjevně mužem s velkou budoucností.
00:37:56Přestože se teď ten film jeví jako velká příležitost,
00:38:00byl to zároveň recept na katastrofu pro kohokoli,
00:38:03kdo do něj předem vložil peníze.
00:38:06Nikdo netušil, jak takový film obecenstvo přijme.
00:38:10Budou diváci stát fronty na lístky?
00:38:13Budou si rezervovat sedadla, platit předem
00:38:17a hlavně vydrží na filmu sedět dvě hodiny?
00:38:20Nad snímkem "Zrození národa" se vznášel jeden velký otazník.
00:38:32Myslím, že dnes už ani není možné vyjádřit,
00:38:36jakým bleskem z čistého nebe
00:38:39bylo "Zrození národa" pro tehdejší diváky.
00:38:43Lidé se celé měsíce stavěli do front,
00:38:46aby se na něj mohli podívat.
00:38:49A to se hrál v kinech se vstupenkou za dva dolary
00:38:53v době, kde nejdražší vstupenky ve většině biografů stály 25 centů.
00:38:57-Griffith se pyšnil svým zájmem o historickou přesnost,
00:39:01ale ne všichni Američané jásali nadšením,
00:39:05když jezdci Ku Klux Klanu
00:39:07spěchají v dramatickém vyvrcholení filmu na pomoc.
00:39:11-D. W. Griffith vyrůstal z Kentucky
00:39:14takže divákům představuje pohled lidí,
00:39:17kteří pocházeli z poražených jižanských států
00:39:20a slýchali příběhy o starém dobrém Jihu,
00:39:23jeho velkoleposti, moci a kráse.
00:39:26Griffith si přitom myslel,
00:39:28že publiku předkládá skutečnou historii.
00:39:31-"Zrození národa" bylo však spíše než popisem historie
00:39:35zkresleným bědováním nad prohranou válkou.
00:39:39-V roce 1909 byla založena
00:39:41Národní asociace pro podporu barevných lidí.
00:39:45Tato organizace si dala za úkol bojovat za práva Afroameričanů
00:39:49a vyslovovat se proti rasovým nespravedlnostem.
00:39:52Bělošské liberály tento film znepokojil
00:39:55a vystupovali proti němu.
00:39:57Jane Adamsová, velká společenská reformátorka
00:40:01a zakladatelka sociálního bydlení v Chicagu,
00:40:04proti němu protestovala stejně jako rabín Stephen Wise.
00:40:07-V Bostonu došlo k nepokojům
00:40:10a v Pittsburghu a Chicagu lidé protestovali
00:40:13proti oslavování Ku Klux Klanu
00:40:15a degradujícímu zobrazování Afroameričanů
00:40:18a žádali cenzuru filmu.
00:40:21-Tyto záběry jsou naprosto šokující,
00:40:24ale zcela zapadají do pojetí, které Griffith divákům představil.
00:40:28A to, že černoši potřebují pevnou ruku
00:40:32a je třeba jim jasně ukázat, kde je jejich místo,
00:40:35protože jinak začnou narušovat řád a vytvářet chaos.
00:40:39-V té době byla většina Američanů včetně Griffitha
00:40:43slepá k rasistickému zobrazování Afroameričanů
00:40:47nebo ho dokonce podporovala.
00:40:50Tento postoj zaujímali i lidé z nejvyšších společenských vrstev.
00:40:54-Thomas Dixon věděl zcela přesně, jak tomuto filmu udělat reklamu.
00:40:58Přesvědčil Woodrow Wilsona,
00:41:01aby si ho nechal promítnout v Bílém domě.
00:41:04Byl to první film,
00:41:06který se promítal pro prezidenta Spojených států.
00:41:10-Wilsona film nadchl.
00:41:12A stejně nadšení byli i jeho spolupracovníci,
00:41:16kteří ho spolu s ním zhlédli v Bílém domě.
00:41:19Wilson řekl: "Je to jako psát dějiny bleskem."
00:41:22-Pak se Dixon obrátil na Nejvyšší soud.
00:41:25Věděl, že jeho předseda je bývalým členem Ku Klux Klanu.
00:41:29-Dixon hrdě oznámil, že předseda Nejvyššího soudu
00:41:32obdivuje Griffithovo
00:41:35vizuálně novátorské zobrazení občanské války.
00:41:38Ale "Zrození národa" mělo obrovský úspěch
00:41:41i bez podpory z nejvyšších míst.
00:41:44Na promítání, která se konala po celé zemi,
00:41:47cestoval s filmem orchestr,
00:41:49který ho doprovázel původní hudbou,
00:41:52a tým specialistů na zvukové efekty
00:41:55zvyšoval účinek bojových scén.
00:41:57Šlo o filmový fenomén, který neměl v historii obdoby.
00:42:01-Film měl takový komerční úspěch, že ho mnozí považovali
00:42:04za skutečný popud k založení Hollywoodu,
00:42:07protože v té době nebyl ještě Hollywood zdaleka takový,
00:42:11jak ho známe dnes.
00:42:14Dnes bychom měli vidět především
00:42:17důležitost "Zrození národa" pro dějiny amerického filmu.
00:42:21Díky němu se stal Griffith předním americkým filmovým tvůrcem,
00:42:25který jednak udal nový směr
00:42:28v natáčení filmů po technické stránce,
00:42:32ale také rozvinul umění filmového vyprávění příběhů
00:42:36pro široké publikum.
00:42:39Je to mistrovské dílo, ovšem rasistické mistrovské dílo.
00:42:50-Úspěch filmu proslavil D. W. Griffitha po celém světě.
00:42:53A také změnil život podnikavého majitele kin
00:42:57a distribuční společnosti z Nové Anglie, Luise B. Mayera.
00:43:01Díky mimořádnému zisku byl Mayer schopný přejít
00:43:05z promítání filmů k jejich výrobě.
00:43:08V roce 1918 otevřel v Los Angeles
00:43:11vlastní nízkorozpočtové filmové studio,
00:43:15které se nacházelo na pozemcích
00:43:18starých Seligových ateliérů a zoologické zahrady.
00:43:21-Mission Road byla čtvrť pro chudé,
00:43:24takže se tu daly levně koupit nemovitosti.
00:43:27A v Seligově zoologické zahradě se opravdu chovala zvířata
00:43:31a bylo jich hodně.
00:43:33-Louis B. Mayer měl sice novou produkční společnost,
00:43:36ale jako bývalý obchodník se šrotem toho o výrobě filmů věděl málo.
00:43:40-Měl pět tříd základní školy.
00:43:43Učit se mohl jedině pozorováním a otázkami jako:
00:43:47"Proč je kamera tady? Proč jsou světla tady?
00:43:50Proč tady neuděláte detail? A proč děláte detail právě tady?"
00:43:54Byl neodbytný a všem z něj šla hlava kolem.
00:43:57-Mayer se učil rychle. To také musel.
00:44:01-Sledování filmů se rychle stávalo
00:44:04nejpopulárnější komerční rekreační činností
00:44:08v celých dějinách Spojených států.
00:44:11Když se na začátku století promítaly první filmové aktuality,
00:44:15přišlo se podívat pár stovek lidí.
00:44:18V roce 1910 chodilo v Americe do kina už 26 miliónů diváků ročně,
00:44:22tedy téměř čtvrtina obyvatelstva.
00:44:26V roce 1914 mělo už
00:44:28prakticky každé americké město s populací nad 4 000 obyvatel
00:44:32svůj biograf.
00:44:35Ameriku postihla filmová horečka.
00:44:42-V roce 1916 se ve Spojených státech
00:44:45promítalo přibližně v 21 000 biografů
00:44:49o průměrné kapacitě 500 míst.
00:44:52Majitelé kin, jako byl třeba bývalý kožešník Marcus Loew
00:44:56si z tohoto krajíce ukousli podstatné sousto.
00:45:00Na Středozápadě se výrazně prosazoval
00:45:03řetězec kin chicagské dvojice Balaban a Katz,
00:45:07která lákala diváky na něco zcela nového.
00:45:11-Měli velké obavy,
00:45:13protože biografy byly tehdy sezónní záležitostí.
00:45:16V létě se do Nickelodeonů, jak se kinům tehdy říkalo,
00:45:20nedalo chodit,
00:45:22protože to by vyžadovalo dokonalé zatemnění sálu,
00:45:25aby byl film vidět.
00:45:28Takže jste nemohli mít otevřené dveře nebo okna,
00:45:31a přitom bylo strašné horko.
00:45:33V létě se tedy nepromítalo a prostory kin zůstávaly nevyužité.
00:45:37Strýček Barnie měl ovšem led.
00:45:40A tak zahájil provoz prvního klimatizovaného kina,
00:45:43protože větráky hnaly vzduch přes velké bloky ledu.
00:45:46Zpočátku to mělo své mouchy,
00:45:49protože větráky byly sice velmi výkonné,
00:45:52ale také velice hlučné.
00:45:54A někdy taky začal tát led, větrák se roztočil jako o život
00:45:58a diváci dostali sprchu ledovou vodou,
00:46:01což bylo velmi nepříjemné.
00:46:03Nakonec se všechno podařilo vyřešit,
00:46:06a tak vznikla první klimatizovaná kina.
00:46:10-Majitelům kin se dařilo přitahovat movitější obecenstvo,
00:46:14a proto začali budovat kina jako skutečné paláce.
00:46:17Vybudování kina Strand na newyorské Broadwayi
00:46:21stálo jeden milión dolarů.
00:46:24V té době to bylo patrně
00:46:27nejluxusnější kino z celé Ameriky pro 3 000 diváků.
00:46:30Sid Grauman, syn majitele kina v San Francisku,
00:46:34během aljašské zlaté horečky jako prospektor sice příliš neuspěl,
00:46:38ale poté se mu podařilo zbohatnout v Los Angeles
00:46:41na velkolepých kinopalácích,
00:46:44jako byl Million Dolar a ve dvacátých letech pak
00:46:48Egyptský a Čínský biograf na Hollywoodském bulváru.
00:46:51Filmový magnát Marcus Loew prohlásil:
00:46:54"Prodáváme vstupenky do kin, nikoli na filmy."
00:46:58Bez kin by filmy byly
00:47:00jen celuloidové pásy v plechových krabicích.
00:47:04Obecenstvo, k němuž se v prvních kinopalácích
00:47:07chovali jako ke králům, bylo náročné.
00:47:10Chtělo všechno větší, lepší a ve větším množství.
00:47:14Ale na plátně dávalo přednost oblíbeným a prověřeným tématům.
00:47:18D. W. Griffith si tuto skutečnost uvědomil
00:47:22při svém dalším filmu "Intolerance",
00:47:26který svými ambicemi a rozpočtem zastínil "Zrození národa".
00:47:31Intolerance je složitý a propracovaný film,
00:47:35v němž se prolínají příběhy
00:47:38ze čtyř různých historických období.
00:47:41Griffith chtěl postavit filmy
00:47:44na roveň nejslavnějších románů, divadelních her a oper.
00:47:48Obrovské kulisy Babylonu
00:47:51vybudované na rohu jedné z hollywoodských ulic
00:47:54se staly impozantním symbolem této ambice.
00:47:57-"Intolerance" nebyla divácky úspěšná
00:48:00a v kariéře Griffithovi také nepomohla.
00:48:03Dnes nám ten film může připadat naivní.
00:48:07Protože těm příběhům rozumíme. Chápeme, o co v nich jde.
00:48:10Jenže tehdejší obecenstvo nečekalo
00:48:13několik dějových linek v rámci jednoho filmu,
00:48:16takže ho nepochopilo.
00:48:21-A tak Griffith opět předběhl svou dobu.
00:48:25Kolem roku 1916 začínala být výroba filmů
00:48:29díky vysokým honorářům pro hvězdy, jako byl Chaplin nebo Pickfordová,
00:48:33podstatně dražší.
00:48:35William Fox, který si tyto náklady dobře uvědomoval,
00:48:38se proto rozhodl vyrobit si své vlastní hvězdy.
00:48:42Jeho nejúspěšnějším dílem v tomto ohledu se stala
00:48:45tajuplná Theda Bara.
00:48:47-Theda Bara byla jednou z hereček,
00:48:51které stvořili lidé z filmového průmyslu.
00:48:55Vytvořili pro ni osobnost a osobní stylizaci ženy vampa.
00:49:00-V roce 1915 představil Fox za doprovodu obrovské reklamy
00:49:04svou novou hvězdu veřejnosti jako dítě lásky
00:49:07francouzského malíře a jeho egyptské milenky.
00:49:11Její jméno bylo anagramem výrazu Arabská smrt.
00:49:14Skutečným tajemstvím její minulosti však bylo,
00:49:18že šlo o Theodosii Goodmanovou, dceru krejčího ze Cincinnati.
00:49:22I když možná někteří diváci tušili pravdu,
00:49:25publikum v Thedě milovalo
00:49:27jeden z prvních filmových sex symbolů.
00:49:30"Polib mě, ty můj blázínku!"
00:49:33sykla v jednom ze svých prvních filmů "Blázen to byl"
00:49:37a diváci nadšeně tleskali.
00:49:40Okouzlující Douglas Fairbanks se spíš stylizoval
00:49:44do role obyčejného sympaťáka.
00:49:47Na jevišti vystupoval od roku 1900,
00:49:51a v roce 1916 už byl uznávanou filmovou hvězdou.
00:49:54Před kamerou se specializoval na společenské komedie.
00:49:57-Byl veselý, sršel vtipem a činorodostí.
00:50:01Byl to pravý Američan a zosobňoval ducha své doby.
00:50:05Stále mířil vpřed, šplhal vzhůru po svém životním žebříku
00:50:10a aby dosáhl úspěchu, dokázal se změnit.
00:50:13-Snímky, do nichž obsazovali hvězdy,
00:50:16jako byl Douglas Fairbanks, Theda Bara,
00:50:19Mary Pickfordová a Charlie Chaplin,
00:50:23nabízeli hollywoodští výrobci filmů divákům zábavu a rozptýlení.
00:50:27Ale na počátku 20. století
00:50:29nebylo v Americe zdaleka všechno jen půvabné a zábavné.
00:50:33Několik filmových tvůrců se pokusilo dosáhnout úspěchu
00:50:37se zobrazením drsnější skutečnosti.
00:50:40-Tito tvůrci se tehdy podívali na titulky v novinách a řekli si:
00:50:44"Co se právě teď děje v Americe?"
00:50:47A podle těchto titulků točili filmy o dětské práci,
00:50:51nebo třeba o vykořisťování žen v továrnách.
00:50:55Tyto filmy se sociální tematikou se promítaly
00:50:59prvních 15 let 20. století
00:51:02v amerických biografech každý týden.
00:51:06-V roce 1915 natočila producentka, režisérka, scénáristka a herečka
00:51:10Louise Weberová filmové podobenství "Pokrytci".
00:51:14Obecenstvo bylo v šoku z ženské nahoty,
00:51:17kterou v něm zobrazila.
00:51:19Šlo doslova o "Nahou pravdu",
00:51:22ale ve filmu se také zaobírala
00:51:25rolí sexu, chamtivosti a touhy po moci.
00:51:29Filmoví tvůrci orientovaní více na zábavu
00:51:32se od takových témat odvraceli.
00:51:35Navzdory značným dávkám sexu se tyto filmy považovaly
00:51:39za divácké propadáky a jistý způsob, jak prodělat.
00:51:42Adolph Zukor si sociálně uvědomělým filmařům stěžoval:
00:51:46"Kradete mi z kapes!"
00:51:49I přes tato rizika Carl Leammle souhlasil,
00:51:52že bude distribuovat film "Obchod s dušemi",
00:51:55který pojednával o pokoutním lákání
00:51:58nevinných dívek z řad přistěhovalců k prostituci.
00:52:01První celovečerní film studia Universal
00:52:05měl premiéru na Broadwayi.
00:52:08Vyvolal senzaci smíšenou s vlnou pobouření
00:52:11a reformátoři tleskali jeho poselství.
00:52:14Obzvlášť důležitý a významný dopad
00:52:18měl ale právě na publikum z řad přistěhovalců,
00:52:21které neumělo dobře anglicky.
00:52:26V reakci na rozrůstající se válečný konflikt v Evropě
00:52:30natočil Thomas Ince protiválečný snímek "Civilizace",
00:52:35jeden z prvních amerických velkofilmů,
00:52:38který byl především úpěnlivou prosbou o mír.
00:52:44Bylo však již příliš pozdě.
00:52:47Po několikaletém váhání vstoupily v dubnu 1917 do války
00:52:51i Spojené státy.
00:52:54Filmové aktuality přinášely záběry z válečného dění,
00:52:58zatímco filmaři, jako byl D. W. Griffith,
00:53:02nadšeně točili filmy podporující válečné úsilí.
00:53:06Německý nepřítel byl pravým požehnáním
00:53:09pro těžce se protloukajícího herce ve vedlejších rolích
00:53:13a Griffithova asistenta z filmů "Zrození národa" a "Intolerance".
00:53:18Jmenoval se Erich von Stroheim, nebo to aspoň říkal.
00:53:22-Tvrdil o sobě, že je rakouský šlechtic,
00:53:25ale ve skutečnosti byl synem chudého židovského kloboučníka.
00:53:30Neustále předstíral, že je někým, kým nebyl.
00:53:33Celou dobu toužil být tím úžasným aristokratem,
00:53:37ale zároveň pohrdal všemi,
00:53:39na které jeho domnělé šlechtictví udělalo dojem.
00:53:44-Ve filmu "Srdce lidstva" hrál pruského důstojníka,
00:53:49který znásilní mladou matku a její dítě vyhodí z okna.
00:53:54Publikum ho ze srdce nenávidělo,
00:53:58zosobňoval ospravedlnění války a porážky nenáviděných Němců.
00:54:03Zatímco Hollywood podporoval válečné úsilí
00:54:06záštiplnými protiněmeckými snímky,
00:54:09filmové hvězdy jako Charlie Chaplin,
00:54:12Mary Pickfordová a Douglas Fairbenks
00:54:15prokazovali svou oddanost věci při turné,
00:54:18na nichž propagovali válečné dluhopisy.
00:54:21Jejich prodejem stát získal 17 miliard dolarů.
00:54:25Politici zcela zjevně těžili z moci filmových hvězd,
00:54:29ale filmy na oplátku potřebovaly politiky.
00:54:34Filmy od samých počátků čelily opakovaným požadavkům na cenzuru,
00:54:38které vznášely jednotlivé státy a města,
00:54:41jako bylo Chicago, Boston a dokonce i New York.
00:54:45Tam byly Nickelodeony dokonce na krátkou dobu zakázány.
00:54:49-Tato problematika má dlouhou historii,
00:54:52která se datuje od roku 1916.
00:54:55Tehdy v Kongresu probíhala jednání,
00:54:58zda má vzniknout federální výbor pro cenzuru,
00:55:01který by zasahoval do filmů.
00:55:03Vůdčí osobnosti filmového průmyslu se vždy ze všech sil
00:55:07snažily zabránit Washingtonu, aby se jim vměšoval do podnikání.
00:55:10Proto také už v roce 1915 velkoryse finančně podporovali
00:55:14volební kampaně Demokratů i Republikánů.
00:55:17V podstatě oznámili, že pokud se jakýkoli politik
00:55:20ve Spojených státech otevřeně postaví cenzuře,
00:55:23poskytnou mu na jeho kampaň finanční prostředky.
00:55:26-Mísení moci, filmů, politiky a propagandy v Hollywoodu
00:55:30právě začalo.
00:55:34V roce 1918 bylo vyhlášeno příměří
00:55:37a Spojené státy se spolu se svými evropskými spojenci
00:55:41stali vítězi 1. světové války.
00:55:44Toto vítězství mělo pro americký filmový průmysl rozhodující význam.
00:55:48Až do roku 1914
00:55:50si vedoucí postavení ve světě filmu udržovala Evropa.
00:55:54Společnost Pathé se sídlem v Paříži
00:55:57disponovala největšími filmovými ateliéry
00:56:00a italské velkofilmy nasazovaly svou velkolepostí
00:56:03laťku opravdu vysoko.
00:56:06Rozklad způsobený ničivou válkou toto změnil.
00:56:09Na konci válečného konfliktu se ve Spojených státech vyrábělo
00:56:13už 80 procent celosvětové filmové produkce
00:56:16a filmy promítané v Americe
00:56:19byly z 98 procent domácí provenience.
00:56:22Během pouhých dvaceti let se z původně levné novinky
00:56:26stal pátý největší průmysl Spojených států,
00:56:29který se zařadil hned za zemědělství, dopravu,
00:56:32těžbu a zpracování ropy a ocelářství.
00:56:35A zdálo se, že tento vývoj proběhl rychleji
00:56:38než záblesk jediného filmového políčka.
00:56:41Rokem 1920 skončila
00:56:44éra vynalézavých konstruktérů a podnikatelů s kinetoskopy
00:56:48a mnohé z dříve vůdčích osobností ustoupily do pozadí.
00:56:51Georges Méliés, francouzský filmový kouzelník,
00:56:55byl nucen prodat svůj pařížský ateliér
00:56:58a upadl v zapomnění.
00:57:01Skončil jako prodavač hraček na pařížském nádraží.
00:57:04W. K. L. Dickson,
00:57:07který s Thomasem Edisonem vyvinul první promítací přístroj,
00:57:11krátce působil jako producent filmových aktualit,
00:57:14ale vývoj filmového podnikání ho minul.
00:57:17Bratři Lumiérovi,
00:57:20kteří se v 90. letech 19. století stali průkopníky kinematografie,
00:57:24opustili výrobu filmů
00:57:26a nadále se věnovali vývoji technického vybavení.
00:57:30Edwin S. Porter, který na přelomu století
00:57:33jako první uvedl na filmová plátna ucelené příběhy,
00:57:36se vrátil ke svému původnímu povolání mechanika.
00:57:40Alice Guyová natočila svůj poslední film v roce 1920
00:57:43a vrátila se do Francie,
00:57:46kde se věnovala spisovatelské kariéře.
00:57:49Dokonce i Thomas Edison, muž, který to všechno začal,
00:57:53v roce 1918 výrobu filmů opustil.
00:57:57V novém světě zábavy se necítil dobře.
00:58:03Zrozením filmu začalo v Americe období plné energie, ambicí
00:58:08a někdy až znepokojujících společenských změn.
00:58:15Píše se rok 1920 a velkolepá éra němého filmu,
00:58:19filmových magnátů a filmových hvězd začíná.
00:58:30Skryté titulky: Karolína Drew Vyrobila Česká televize 2017
Filmové podnikání se zrodilo v New Yorku, ale Edisonův Patentový trust ho záhy vytlačil na filmařsky atraktivní západ Spojených států, do Los Angeles, které nabízelo dobré počasí po celý rok a zdánlivě nekonečně proměnlivé exteriéry jen pár mil od města – od písečných pláží přes zasněžené hory, poušť bičovanou větrem až po živé městské ulice. A bylo to skromné, nenápadné, polovenkovské předměstí Los Angeles jménem Hollywood, které se záhy proměnilo v centrum výroby filmů. První filmová studia se objevovala na velice nepravděpodobných místech, mezi něž patřila například čínská prádelna, stodola nebo pole. Dnešní část bude samozřejmě plná legendárních jmen, která patří do zlatého fondu světové kinematografie: objeví se zde Charlie Chaplin, Mary Pickfordová, Cecil B. DeMille, D. W. Griffith a mnozí další.
