Oba jsou dokladem, že přátelství a zábava mohou mít nejrůznější velikost. Britský loutkový seriál
00:00:02-(zpěv) Někdo může býti velký dost.
-Býti malý není žádná zlost.
00:00:07-My si užijem spoustu zábavy.
-Ať malý jsi...-Či veliký.
00:00:12-Skáčeme a lezem po laně. Sklouzneme se dolů náramně.
00:00:16Někdo si lítá a někdo běží.
00:00:19-Na velikosti přec nezáleží.
-Přesně!
00:00:23-Teď si užijem spoustu zábavy, vždyť to jsme my, Velký a Malý!
00:00:27-Jo!
00:00:30VELKÝ A MALÝ "Díky za vzpomínky"
00:00:37-Řekni gorgonzola!
00:00:39-Oh! Malý! Vyděsil jsi mě.
-Jó? Tak promiň.
00:00:44A teď úsměv, Velký!
00:00:47-Malý! Malý! Přestaň s tím laskavě.
00:00:49-Nemůžu. Protože jinak bych si potom nevzpomněl
00:00:52na každou vteřinu dnešního dne, který vejde do dějin
00:00:55jako "Den perfektního pikniku Velkého a Malého."
00:00:59Jedině díky fotkám si ho zapamatuju.
00:01:02-A nemohl by to být "Den, kdy necháš Velkého sníst si sendvič?"
00:01:06-Ha ha, ha ha. Jů, to bude skvělá fotka vtipného Velkého.
00:01:11Ještě jednou. A zkus být ještě víc vtipný.
00:01:16To snad né. Slez, housenko!
00:01:19Hned běž pryč z mého foťáku, ty housenko!
00:01:23Oh! Oh!
00:01:31Ta housenka mi schválně rozbila foťák!
00:01:35-Ne, nerozbila, Malý. Vyklouzl ti a rozbil se o kámen.
00:01:40-Ó, Velký, jak si teď zapamatuju "Den Velkého a Malého
00:01:44se vzrušujícím piknikem," když nemám foťák!
00:01:48-Byl to "Den perfektního pikniku Velkého a Malého."
00:01:52-Ale ne. Vidíš, už zapomínám!
-Malý,
00:01:55uchovat vzpomínky si můžeš i jinak.
00:01:58-Vážně?
-Hm.-A jak?
00:02:01-No, třeba... Malý! Co udělat časovou schránku?
00:02:06-A jó! Cha, cha. Jó! Pročpak jsem na to nepřišel sám?
00:02:13Aha. Já už vím, proč.
00:02:15Netuším totiž, co to ta časová sháňka je.
00:02:19-No do časové schránky se ukládají vzpomínky.
00:02:23Dáš věci, které ti něco připomínají, do krabice,
00:02:26a pak, pak tu krabici uložíš třeba do skříně.
00:02:29A pak, Malý, třeba za deštivého dne, ji otevřeš.
00:02:33Je to jako dárek k narozeninám plný tvých oblíbených vzpomínek.
00:02:37-To zní skvěle.
-Hm.
00:02:40-Jaká je má nejoblíbenější vzpomínka?
00:02:44-Podívej. Tohle je časová schránka. Pokrytá ocelovými pláty,
00:02:50vybavená citlivým zařízením na sledování času.
00:02:54-Jů! Je úžasně schránkovitá.
-Hm. Oh, počkej.
00:02:59Tady je má první skvělá vzpomínka. Zubní kartáček.
00:03:02Protože dnes jsme si nejdřív čistili zuby.
00:03:05-Aha. Skvělá chvilka, skvělá.
-Ano. Takže ho dám do schránky.
00:03:10-A... A další věc, další věc jsou...
00:03:14...kůrky z toustů.
00:03:17Protože hned potom jsme dnes měli snídani.
00:03:23-Děláš tam zmatek.
-To vůbec nevadí.
00:03:26Vzpomínky jsou někdy zpřeházené. Oh, a nakonec...
00:03:31Sluníčko.
00:03:33Protože dnes byl perfektní den na piknik.
00:03:36Šup tam s ním. A teď ty.
00:03:38-Opravdu můžu?
00:03:41-Jasně, sendvič.
00:03:44Ano, to je báječná vzpomínka na dnešek.
00:03:48-Ten je pro tebe. Abys v té schránce neměl hlad.
00:03:53-Co? Já? Mám jít do schránky? To přece nejde.
00:03:57-Ale Velký, říkal jsi, že mám dát do schránky své oblíbené vzpomínky.
00:04:02No a má oblíbená vzpomínka jsi ty.
00:04:05Nejen na dnešek, ale na všechny dny.
00:04:08Když tě uložím do schránky, budu si tě vždy pamatovat.
00:04:12-Ó, to je velice milé. Ale...
-Velký,
00:04:16když si do té schránky nevlezeš...
00:04:19(plačtivě) ...jak na tebe mám za deštivých dní vzpomínat?
00:04:28-Dobře, Malý. Vlezu do ní.
00:04:31-Juhů!
00:04:34-Ale stejně nevím, jak se do té krabice vejdu, když...
00:04:38Mám nápad, mám nápad.
00:04:41Nasadím si ji jako klobouk! SMÍCH
00:04:44-Tak jo, juchů! Jdeme, jdeme, pojď.
00:04:48-Jasně.-Vlez tam. Jdi dovnitř.
-Jo. Jasně.
00:04:51-Vlez tam.
-Zavři ty dveře.
00:04:54Tak, dobrý. Bezva. Jsem tu.
00:04:57-Teď mám navždycky vzpomínku na Velkého.
00:05:00-Malý, představ si, zrovna jsem našel naši starou konev.
00:05:05-Velký, takhle né!
00:05:08Jak můžeš být moje vzpomínka na potom,
00:05:11když se mi připomínáš už teď?
-Promiň.-Grrr.
00:05:18BROUKÁ SI
00:05:21Ještě...
00:05:26Teď počkám, až začne pršet, a můžu začít vzpomínat.
00:05:33Hm.
00:05:35Jo! Vzpomínání na Velkého bude určitě úžasná věc.
00:05:39Bude to paráda! Hm, hm, hm...
00:05:47Není tu bez něj moc ticho?
00:05:51Óóóh.
00:05:54Óóóó.
00:06:00To je Velkého křeslo.
00:06:04Vzpomínám si, jak rád v něm pokaždé sedával.
00:06:08Ó!
00:06:17Zdá se mi, jako by to bylo včera,
00:06:20co Velký u dnešní snídaně nedojedl tyhle tousty.
00:06:25Kdy si asi na Velkého vzpomenu?
00:06:37-Ahoj.
00:06:39Byla to nuda, jen tak tu sedět, tak jsem začal uklízet.
00:06:44A nevěřili byste, co jsem našel. Věci, na které bych zapomněl.
00:06:47-Třeba... Oh! Třeba tohle.
00:06:50To je můj první pár rukavic na zahradničení.
00:06:54A tohle je trofej, kterou mi Malý vyrobil,
00:06:57když byl "Den cen pro nejlepšího Velkého."
00:07:00Jak jsem na to mohl zapomenout?
00:07:03No a... Á, tohle! Já a Malý. To jsme malovali společně s Malým.
00:07:07Celou dobu jsme měli zavřené oči. Ha, to byla úžasná psina. Jo.
00:07:14Kéž bych byl s ním, abychom vzpomínali spolu.
00:07:18Škoda že tu se mnou není. Hmmm.
00:07:22BRNKÁNÍ NA PIÁNO
00:07:30-Ach.
00:07:32Velký vymyslel písničku o čemkoliv.
00:07:36O čemkoliv, vážně. Ach jo, kdybych věděl,
00:07:39že dát Velkého do skříně jako vzpomínku znamená,
00:07:43že už tu se mnou nebude, nenavrhoval bych mu to.
00:07:46Říkám si, jakou písničku
00:07:49by asi Velký v téhle chvíli měl chuť zazpívat?
00:07:52-Co takhle písničku o vzpomínkách? Ta by se hodila, ne?
00:07:55-Jo. To jo.
00:08:02(píseň) Já vzpomínám rád, co zažil jsem s ním,
00:08:06my hráli si po celý den.
00:08:08-To vše dobře vím, a bude to tím,
00:08:11že věci hezké jsme zažili jen.
00:08:15-A tak zpívejme spolu, a slibme si k tomu,
00:08:19že cokoliv chcem, my můžeme spolu mít.
00:08:25-Já vzpomínku mám, na tvůj rodný dům,
00:08:28na první den, kdy jsem tě zřel.
00:08:31-A já si myslím, že bude to tím,
00:08:34že dobře je, že jsi za mnou přišel.
00:08:39Nikdy na to nezapomenu.
-Jóóóó!
00:08:42-A tak zpívejme spolu, a slibme si k tomu,
00:08:45že cokoliv chcem, my můžeme spolu.
00:08:48Zpívejme spolu, a slibme si k tomu,
00:08:52že cokoliv chcem, my můžeme spolu mít.
00:08:56Á, á, á, á...
00:09:06-Už to prostě nevydržím!
00:09:09Velký! Velký!
00:09:12-Mm?
00:09:14-Velký!
-Malý! Malý! Ty můj Malý!
00:09:18-Velký! Příšerně se mi stýskalo, ty roky plné osamění!
00:09:22-No ale... Malý, je to teprve půl hodiny.-Aha.
00:09:26-Ale taky se mi strašně stýskalo.
-Poslyš, Velký.-Hm?
00:09:30-I kdybych se fakt hrozně, hrozně snažil...-Hm?
00:09:33-...stejně bych nezapomněl.
-Jo?-Hm.
00:09:37Hele, to je trofej, co jsem ti vyrobil,
00:09:40když jsi vyhrál "Cenu pro nejlepšího Velkého?"
00:09:43-Ano. A povídej se támhle.
-Jé, to je ten obraz,
00:09:46který jsme malovali poslepu, že jo? To byla legrace, že jo?
00:09:50-Jo, to byla. Pamatuješ si, jak jsi myslel,
00:09:53že jsem plátno a namaloval jsi mi nohu na oranžovo?-Jé! Óóó!
00:09:57-Malý, Malý, děláš tady nepořádek! Áh! Malý! Malý!
00:10:02-Ó, to je můj první helloweenský kostým, vzpomínáš?
00:10:06Byl jsem knírkáč, postrach všech drsných zločinců.
00:10:11-Ano. Ale zrovna jsem tu douklidil.
00:10:14-Víš, co bych řekl? Ta šatna je taková naše časová schránka.
00:10:17Jsou v ní vzpomínky, na které jsme už zapomněli.
00:10:20Tudíž tady nemusí být tak moc uklizeno,
00:10:24protože vzpomínky jsou někdy zpřeházené, jak jsi řekl.
00:10:27-Hm.
-Jů!
00:10:30-Možná máš pravdu. Možná ano.
00:10:32-Na tohle jsem úplně zapomněl. Co to je?
00:10:35-To jsou moje ochranné brýle.
-A co je potom tohle?
00:10:39-Moje druhé ochranné brýle.
-Aha.
00:10:48Skryté titulky: Stanislav Vyšín
00:10:52Česká televize 2018
