Oba jsou dokladem, že přátelství a zábava mohou mít nejrůznější velikost. Britský loutkový seriál
00:00:02 -(zpěv) Někdo může býti velký dost.
-Býti malý není žádná zlost.
00:00:07 -My si užijem spoustu zábavy.
-Ať malý jsi...-Či veliký.
00:00:12 -Skáčeme a lezem po laně. Sklouzneme se dolů náramně.
00:00:16 Někdo si lítá a někdo běží.
00:00:19 -Na velikosti přec nezáleží.
-Přesně!
00:00:23 -Teď si užijem spoustu zábavy, vždyť to jsme my, Velký a Malý!
00:00:27 -Jo!
00:00:30 VELKÝ A MALÝ "Díky za vzpomínky"
00:00:37 -Řekni gorgonzola!
00:00:39 -Oh! Malý! Vyděsil jsi mě.
-Jó? Tak promiň.
00:00:44 A teď úsměv, Velký!
00:00:47 -Malý! Malý! Přestaň s tím laskavě.
00:00:49 -Nemůžu. Protože jinak bych si potom nevzpomněl
00:00:52 na každou vteřinu dnešního dne, který vejde do dějin
00:00:55 jako "Den perfektního pikniku Velkého a Malého."
00:00:59 Jedině díky fotkám si ho zapamatuju.
00:01:02 -A nemohl by to být "Den, kdy necháš Velkého sníst si sendvič?"
00:01:06 -Ha ha, ha ha. Jů, to bude skvělá fotka vtipného Velkého.
00:01:11 Ještě jednou. A zkus být ještě víc vtipný.
00:01:16 To snad né. Slez, housenko!
00:01:19 Hned běž pryč z mého foťáku, ty housenko!
00:01:23 Oh! Oh!
00:01:31 Ta housenka mi schválně rozbila foťák!
00:01:35 -Ne, nerozbila, Malý. Vyklouzl ti a rozbil se o kámen.
00:01:40 -Ó, Velký, jak si teď zapamatuju "Den Velkého a Malého
00:01:44 se vzrušujícím piknikem," když nemám foťák!
00:01:48 -Byl to "Den perfektního pikniku Velkého a Malého."
00:01:52 -Ale ne. Vidíš, už zapomínám!
-Malý,
00:01:55 uchovat vzpomínky si můžeš i jinak.
00:01:58 -Vážně?
-Hm.-A jak?
00:02:01 -No, třeba... Malý! Co udělat časovou schránku?
00:02:06 -A jó! Cha, cha. Jó! Pročpak jsem na to nepřišel sám?
00:02:13 Aha. Já už vím, proč.
00:02:15 Netuším totiž, co to ta časová sháňka je.
00:02:19 -No do časové schránky se ukládají vzpomínky.
00:02:23 Dáš věci, které ti něco připomínají, do krabice,
00:02:26 a pak, pak tu krabici uložíš třeba do skříně.
00:02:29 A pak, Malý, třeba za deštivého dne, ji otevřeš.
00:02:33 Je to jako dárek k narozeninám plný tvých oblíbených vzpomínek.
00:02:37 -To zní skvěle.
-Hm.
00:02:40 -Jaká je má nejoblíbenější vzpomínka?
00:02:44 -Podívej. Tohle je časová schránka. Pokrytá ocelovými pláty,
00:02:50 vybavená citlivým zařízením na sledování času.
00:02:54 -Jů! Je úžasně schránkovitá.
-Hm. Oh, počkej.
00:02:59 Tady je má první skvělá vzpomínka. Zubní kartáček.
00:03:02 Protože dnes jsme si nejdřív čistili zuby.
00:03:05 -Aha. Skvělá chvilka, skvělá.
-Ano. Takže ho dám do schránky.
00:03:10 -A... A další věc, další věc jsou...
00:03:14 ...kůrky z toustů.
00:03:17 Protože hned potom jsme dnes měli snídani.
00:03:23 -Děláš tam zmatek.
-To vůbec nevadí.
00:03:26 Vzpomínky jsou někdy zpřeházené. Oh, a nakonec...
00:03:31 Sluníčko.
00:03:33 Protože dnes byl perfektní den na piknik.
00:03:36 Šup tam s ním. A teď ty.
00:03:38 -Opravdu můžu?
00:03:41 -Jasně, sendvič.
00:03:44 Ano, to je báječná vzpomínka na dnešek.
00:03:48 -Ten je pro tebe. Abys v té schránce neměl hlad.
00:03:53 -Co? Já? Mám jít do schránky? To přece nejde.
00:03:57 -Ale Velký, říkal jsi, že mám dát do schránky své oblíbené vzpomínky.
00:04:02 No a má oblíbená vzpomínka jsi ty.
00:04:05 Nejen na dnešek, ale na všechny dny.
00:04:08 Když tě uložím do schránky, budu si tě vždy pamatovat.
00:04:12 -Ó, to je velice milé. Ale...
-Velký,
00:04:16 když si do té schránky nevlezeš...
00:04:19 (plačtivě) ...jak na tebe mám za deštivých dní vzpomínat?
00:04:28 -Dobře, Malý. Vlezu do ní.
00:04:31 -Juhů!
00:04:34 -Ale stejně nevím, jak se do té krabice vejdu, když...
00:04:38 Mám nápad, mám nápad.
00:04:41 Nasadím si ji jako klobouk! SMÍCH
00:04:44 -Tak jo, juchů! Jdeme, jdeme, pojď.
00:04:48 -Jasně.-Vlez tam. Jdi dovnitř.
-Jo. Jasně.
00:04:51 -Vlez tam.
-Zavři ty dveře.
00:04:54 Tak, dobrý. Bezva. Jsem tu.
00:04:57 -Teď mám navždycky vzpomínku na Velkého.
00:05:00 -Malý, představ si, zrovna jsem našel naši starou konev.
00:05:05 -Velký, takhle né!
00:05:08 Jak můžeš být moje vzpomínka na potom,
00:05:11 když se mi připomínáš už teď?
-Promiň.-Grrr.
00:05:18 BROUKÁ SI
00:05:21 Ještě...
00:05:26 Teď počkám, až začne pršet, a můžu začít vzpomínat.
00:05:33 Hm.
00:05:35 Jo! Vzpomínání na Velkého bude určitě úžasná věc.
00:05:39 Bude to paráda! Hm, hm, hm...
00:05:47 Není tu bez něj moc ticho?
00:05:51 Óóóh.
00:05:54 Óóóó.
00:06:00 To je Velkého křeslo.
00:06:04 Vzpomínám si, jak rád v něm pokaždé sedával.
00:06:08 Ó!
00:06:17 Zdá se mi, jako by to bylo včera,
00:06:20 co Velký u dnešní snídaně nedojedl tyhle tousty.
00:06:25 Kdy si asi na Velkého vzpomenu?
00:06:37 -Ahoj.
00:06:39 Byla to nuda, jen tak tu sedět, tak jsem začal uklízet.
00:06:44 A nevěřili byste, co jsem našel. Věci, na které bych zapomněl.
00:06:47 -Třeba... Oh! Třeba tohle.
00:06:50 To je můj první pár rukavic na zahradničení.
00:06:54 A tohle je trofej, kterou mi Malý vyrobil,
00:06:57 když byl "Den cen pro nejlepšího Velkého."
00:07:00 Jak jsem na to mohl zapomenout?
00:07:03 No a... Á, tohle! Já a Malý. To jsme malovali společně s Malým.
00:07:07 Celou dobu jsme měli zavřené oči. Ha, to byla úžasná psina. Jo.
00:07:14 Kéž bych byl s ním, abychom vzpomínali spolu.
00:07:18 Škoda že tu se mnou není. Hmmm.
00:07:22 BRNKÁNÍ NA PIÁNO
00:07:30 -Ach.
00:07:32 Velký vymyslel písničku o čemkoliv.
00:07:36 O čemkoliv, vážně. Ach jo, kdybych věděl,
00:07:39 že dát Velkého do skříně jako vzpomínku znamená,
00:07:43 že už tu se mnou nebude, nenavrhoval bych mu to.
00:07:46 Říkám si, jakou písničku
00:07:49 by asi Velký v téhle chvíli měl chuť zazpívat?
00:07:52 -Co takhle písničku o vzpomínkách? Ta by se hodila, ne?
00:07:55 -Jo. To jo.
00:08:02 (píseň) Já vzpomínám rád, co zažil jsem s ním,
00:08:06 my hráli si po celý den.
00:08:08 -To vše dobře vím, a bude to tím,
00:08:11 že věci hezké jsme zažili jen.
00:08:15 -A tak zpívejme spolu, a slibme si k tomu,
00:08:19 že cokoliv chcem, my můžeme spolu mít.
00:08:25 -Já vzpomínku mám, na tvůj rodný dům,
00:08:28 na první den, kdy jsem tě zřel.
00:08:31 -A já si myslím, že bude to tím,
00:08:34 že dobře je, že jsi za mnou přišel.
00:08:39 Nikdy na to nezapomenu.
-Jóóóó!
00:08:42 -A tak zpívejme spolu, a slibme si k tomu,
00:08:45 že cokoliv chcem, my můžeme spolu.
00:08:48 Zpívejme spolu, a slibme si k tomu,
00:08:52 že cokoliv chcem, my můžeme spolu mít.
00:08:56 Á, á, á, á...
00:09:06 -Už to prostě nevydržím!
00:09:09 Velký! Velký!
00:09:12 -Mm?
00:09:14 -Velký!
-Malý! Malý! Ty můj Malý!
00:09:18 -Velký! Příšerně se mi stýskalo, ty roky plné osamění!
00:09:22 -No ale... Malý, je to teprve půl hodiny.-Aha.
00:09:26 -Ale taky se mi strašně stýskalo.
-Poslyš, Velký.-Hm?
00:09:30 -I kdybych se fakt hrozně, hrozně snažil...-Hm?
00:09:33 -...stejně bych nezapomněl.
-Jo?-Hm.
00:09:37 Hele, to je trofej, co jsem ti vyrobil,
00:09:40 když jsi vyhrál "Cenu pro nejlepšího Velkého?"
00:09:43 -Ano. A povídej se támhle.
-Jé, to je ten obraz,
00:09:46 který jsme malovali poslepu, že jo? To byla legrace, že jo?
00:09:50 -Jo, to byla. Pamatuješ si, jak jsi myslel,
00:09:53 že jsem plátno a namaloval jsi mi nohu na oranžovo?-Jé! Óóó!
00:09:57 -Malý, Malý, děláš tady nepořádek! Áh! Malý! Malý!
00:10:02 -Ó, to je můj první helloweenský kostým, vzpomínáš?
00:10:06 Byl jsem knírkáč, postrach všech drsných zločinců.
00:10:11 -Ano. Ale zrovna jsem tu douklidil.
00:10:14 -Víš, co bych řekl? Ta šatna je taková naše časová schránka.
00:10:17 Jsou v ní vzpomínky, na které jsme už zapomněli.
00:10:20 Tudíž tady nemusí být tak moc uklizeno,
00:10:24 protože vzpomínky jsou někdy zpřeházené, jak jsi řekl.
00:10:27 -Hm.
-Jů!
00:10:30 -Možná máš pravdu. Možná ano.
00:10:32 -Na tohle jsem úplně zapomněl. Co to je?
00:10:35 -To jsou moje ochranné brýle.
-A co je potom tohle?
00:10:39 -Moje druhé ochranné brýle.
-Aha.
00:10:48 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
00:10:52 Česká televize 2018