Bobby McFerrin: Portrét

S jazzovým vokálem experimentovali už Al Jarreau a Leon Thomas, ale B. McFerrin s lidským hlasem překročil hranice dosud známých možností. Původně klavírista se pro svůj stylově vyhraněný zpěv rozhodnul až v sedmadvaceti letech. Byl také prvním zpěvákem, který si troufnul na recital, sólové vystoupení bez jakéhokoliv doprovodu. Povahou plachý, muzikantsky odvážný vokalista zpívá i když se nadechuje. Jeho muzicírování uznávají instrumentální jazzoví sólisté. Komponuje, diriguje symfonický orchestr, jazzově improvizuje a kouzelně navazuje interaktivní kontakt s publikem. McFerrina nejprve inspirovaly sólové koncerty klavíristy Keitha Jarretta; nikoliv svým obsahem, ale základním přístupem jediného muzikanta, který se může oddat nikým a ničím neovlivňované improvizaci. Odvahu využít k tomomuto cíli všeho, co si lze představit, prý našel u klasika americké soudobé hudby Charlese Ivese. V jeho projevu zaslechneme současně rytmus, melodii i harmonii. Střídá bleskurychle rejstříky a témbry, ptá se sám sebe a vzápětí si odpovídá, může vést se sebou dialog. Diriguje přední světové symfonické orchestry a nepřestává jazzově improvizovat.