Sama doma

Záznam chatu z pondělí 17. května 2021

Hanka: „Na písku nechce vnuk 3 roky půjčovat hračky, prosím vadí to něčemu nebo ho mám více přesvědčovat, aby půjčoval? děkuji“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Třeba se s tím setkává ve svém okolí. Že mu dospělí nepůjčují..., že mu vše berou sourozenci?? Ve třech letech by měl pomalu zjišťovat, že může něco sdílet. Nenutit,spíše vysvětlovat“

Lenka: „Dobrý den, mam 2 letého syna ale ten se straní jakýkoliv deti..jak se k němu jen přiblíží, schovává se me za nohy a boji se..mám ho stejně zvykat mebo mam počkat až ho to přejde a az pak brat mezi deti? V listopadu mu přibude sourozenec a bojim se, aby se nebál i jeho. Dekuji“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Ve dvou letech některé děti nevyhledávají ještě ostatní a nejdůležitější je proně maminka. Většinou se to mění kolem tří let. Zatím ponechte všemu jen čas. Příchod sourozence je jiná kapitola, to není dítě jako ty ostatní, ale naše miminko. Tam hodně záleží na rodině, jak dítě na příchod sourozence připraví.“

Lucie: „Dobrý den, syn v červnu 3 roky...má rád kolektiv dětí i dospělých, řekla bych, že je společenský, ale stále pokukuje po nás rodičích, jestli jsme na blízku, pokud ano, baví se dál a hraje si, pokud se vzdálíme, začíná nás hledat. Je lepší (podle Vás) školku odložit o rok? V pohodě zvládá celý den u prarodičů (bez rodičů), spánek jinde mimo domov nemá rád. Je lepší trénovat spaní u prarodičů nebo nechat čas, až si k tomu dojde sám? Děkuji za radu.“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Myslím, že je dobré na přespávání zatím netlačit. Většinou se to změní třeba o prázdninách, nebo ve vztahu k nějakým kamarádům a podobně. Do školky bych ho klidně umístila, ale zpočátku bych ho brala domů po obědě a třeba bych ho tam nechávala jen 3-4 dny v týdnu.Dala mu čas na adaptaci.“

Běla: „dobrý den, od kolika let začnou děti vnímat nějaké sociální vztahy , právě ve školce ? jaký vliv to má na rozvoj jejich osobnosti“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Sociální vztahy děti vnímají už od kojenecoho věku. Příkladně, když se rodiče hádají, tak se mnohý kojenec rozpláče, ačkoliv jejich hádce nerozumí, ale vycítí tu atmosféru a napětí. I v prenatálním věku fetus vnímá převládající emocionální vyladění své matky.“

janina Teplá: „moje dcera má ve školce řadu kamarádek, ale taky dvě, se kterými se nesnáší, a kvůli nim se do školky neteší, jak jí to mám vysvětlit, že to bude i v životě pořád stejné, jak dítěti vysvětlit, že by měla vycházet se všemi okolo ?“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Nemusí vycházet se všemi stejně. Spíš jí vysvětlete, že tam jsou kamarádi na které se těší i děti, které nemá tolik ráda, ale třeba je časem lépe pozná a nebudou jí tolik vadit. Kolem tří let se začíná rozvíjet tzv. sociální reaktivita a to je právě schopnost dítěte rozlišovat, koho mám rád, koho méně, koho vůbec.....to patří k věku a nebylo by dobře tlačit je do toho, aby měla ráda všechny stejně“

Veronika: „Dobrý den, máme syna starého 20 měsíců. Bohužel vlivem současné situace jsme neměli moc šancí na kontakt s dalšími dětmi např. na pískovišti nebo hřišti. Mám obavy, že to synovi bude v budoucnu dělat problémy. Je hodně důležitý kontakt s dalšími dětmi v tomto věku?“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Zatím, jste moc neztratili, do dvou let je významnější rodina, maminka, táta, sourozenci.Horší by to bylo, kdyby dítě bylo bez vrstevníků od tří let výše“

Isabela: „Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych Vás požádat o radu. Máme nadané dítě (potvrzeno poradnou), našli jsme podle mého názoru skvělou školku, ale syn má problémy s přijetím pravidel, stejně jako se s tím potýkáme doma. Když se má oblékat, začně dělat kravinky a bavit tím ostatní děti, u jídla si z chleba udělá lodičku a z talířku moře, hodí kousek pečiva do hrníčku apod. Existuje nějaká univerzální metoda, jak synovi v této adaptaci pomoci? Moc děkuji za odpověď“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Talentované děti jsou hůře ujařmitelné, jsou velmi tvořivé, mají stále nápady.Já myslím, že v dobré šolce jsou na takové děti připravení a s jeho šaskováním si poradí. Funguje také často to, když se nenudí a mají co dělat. Ale něco,co je opravdu zaujme a baví.“

Hanka: „Prosím, mám dát syna od 3 let do MŠ, když jsem na mateřské a druhému synovi je půl roku? Děkuji“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Dala bych později, tak mezi čtvrtým a pátým rokem a to jen na omezený čas, tak, aby to vyhovovalo vám a mladšímu dítěti. S oběma dětmi bych chodila na dětská hřiště nebo někam, kde starší syn potká neformálně jiné děti.“

Lenka: „Dobrý den, paní doktorko. Synovi budou za měsíc 3 roky. Od září má jí do školky. Starost mám o jeho občasnou agresivitu. 1-2 denně mě plácne přes obličej nebo po mě něco hodí. Dělá to i manželovi a prarodičům. Tento týden začal být hrubší i k dětem na pískovišti. Mám obavu o jeho nástup do školky, aby tam nějakému dítěti neublížil. U nás doma žádné násilí není, nevím, kde to mohl vzít. Vždycky ho potom chytnu za ručičku (někdy i přes ní plácnu) a řeknu": To nesmíš, děláš mi bebí". Myslím, že to nedělá, že je zlý. Někdy mi to přijde, že je to i z radosti a neumí si poradit s emocí. Myslíte, že ho to přejde? Děkuji moc za radu. Lenka“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Počkejte, jak se to vyvine ve společnosti dětí.MŠ se nebojte, jsou tam dobří a zkušení odborníci. Často je reakce kamarádů tím nejlepším řešením. Vaše reakce je správná, měla byste v tomto vytrvat.Díte se musí postupně naučit kontrolovat své chování a do toho patří i chování agresivní. Agrese je často reakce na únavu, nebo nedostatek tekutin, nebo reakce na nudu. Promyslete i toto.“

Dagmar: „Dobrý den, moc a moc děkuji za Váš přístup a rady pro nás rodiče.“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Děkuji za velmi laskavý komentář a přeji hezký den“

Lucie: „Dobrý den, máme dceru 5 let , zdá se mi že poněkud přehnaně reaguje na neúspěch, nesnese když není první , nejlepší , nejšikovnější, velmi pláče i když třeba zakopne (myslím tím malou bolístku) i když je malá nebo velká snažím se jí utišit , pohladit , pofoukat, někdy na to ale už nemám sílu“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Pozor, tu přehnanou ambici někde odpozorovala, nebo třeba i podědila. Pro takové děti je dobré, nechat je mezi vrstevníky, ale bez dohledu, bez vnější autority. Děti si pak mezi sebou velmi rychle udělají pořádek a na takovéto reakce často reagují tvrdě, třeba tím, že sebestřednému a ufňukanému dítěti utečou, nechtějí si s ním hrát a to vede k rychlé nápravě.“

Erika Kapitánová: „Dobrý den paní profesorko, jsem maminkou na mateřské dovolené s novorozencem, mám 5leteho syna, který je semnou doma již od začátku těhotenství. Covid vnímá tak,že je hodný,protože nemusí do školky a může být s maminkou a sestřičkou doma. Od září nás čeká povinná předškolní docházka. Jaký máte názor na individuální vzdělávací program? Mám mu brát to, že chce byt s námi doma? Děkuji mnohokrát.“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Já v předškolním období považuji rodinné prostředí za skvělé, ale dítě se musí dostat někde dostatečně dlouho mezi ostatní děti mezi vrtevníky.Ve školním věku jsem proti individuálnímu vzdělávacímu programu, protože dítě v mladším školním věku potřebuje ostatní děti k poměřování, k vlastnímu růstu, k lepšímu zapamatovávání, k formování identity, samostatnosti..... Toto by bylo delší téma, krátká odpověď nepostihne vše.“

Lenka: „Dobrý den, rozhodla jsem se pro domácí vzdělávání, ale rodiče i známí mají mnoho výhrad, nedoporučují mi to. Mám pravdu, když chci dětem dopřát naprostou volnost, vždyť se neustále denně učí, vnímají vliv prostředí, chodím s nimi do přírody, čteme, kreslíme. Pětiletý syn vůbec kolektiv nevyhledává, tříletá dcerka je živější, děti má ráda, ale chci ji přihlásit do zájmových kroužků. Moc Vám děkuji za názor, přeji krásný den, Lenka“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Myslím si, že rodiče, kteří své děti v předškolním období rozvíjejí tak jak popisujete, určitě naplňují vše, co dítě potřebuje. Potřebuje však také dostatečný kontakt s jinými dětmi, třeba i různého věku. Dle mého soudu stačí, když se dítě dostane do instituce a jejího vzdělávací vlivu až v období mladšího školního věku, tedy po nástupu do školy. Povinnou předškolní docházku jsem kdysi komentovala jako "ukradený rok dětství".“

Marie: „Dobrý den, paní profesorko, může mít na dítě nějaký negativní vliv, když začne mateřskou školku navštěvovat až ve čtyřech letech? Je pravdou, že čím více let dítě v MŠ stráví, tím více se tam v závěru nudí a moc se těší na nástup do ZŠ, touží tak po změně prostředí? Moc děkuji za odpověď.“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Pokud dítě nastoupí do MŠ až ve čtyřech letech, tak se vůbec nic nestane. Dítě se tam nudí, pokud MŠ není dobrá nebo pokud je dítě nadprůměrně inteligentní a už by potřebovalo chodit do školy.“

Dana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, syn 2 roky a 2 měsíce. Chodím s ním skoro každý den ke školce kde si hrají děti a by si zvykl, moc se na děti těší. Někdy s námi chodí i jeden stejně starý kluk se sousedkou, ale ten je větší rošťák a vždy když něco provádí (křičí, vzteká se, mlátí mámu, válí se po zemi) tak to můj syn okoukává a chce to hned napodobovat? Od nás ale ví že se to nedělá, vše mu vysvětlujeme. Jinak to nedělá a i s jinými dětmi se chová normálně (hraje si s nimi) , jen s tímto klukem rošťačí, máme mu jejich setkání nějak omezit? Děkuji“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „No asi bych si vybírala v tomto věku pro své dítě kamarády, kteří ho spíš něco dobrého naučí, než kteří ho učí něco, co se mi nelíbí. S rostoucím věkem, to může rodič stále méně ovlivňovat, ale s dvouletým dítěte to máte ještě plně ve své režii. Já bych si domů zvala jiné děti.“

Gabriela: „Dobrý den paní profesorko, mluvily jste s paní moderátorkou o tom, neřídit dětem volný čas, nechat je rozhodovat sami, přenechat jim zodpovědnost, důvěru. Mohla byste prosím dát několik příkladů z praxe v jakých situacích nejčastěji děláme jako rodiče chyby? A jak bychom to měli dělat jinak? Děkuji.“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Nechat děti příkladně volit, kolik chtějí sníst jídla, co si chtějí vzít na sebe z navržených alternativ, co chce, abychom mu četli, které kamarády pozvat na společné pečení buřtů. Také mu dávat prostor, aby bylo dostatek času samo a hrálo si samostatně, nejen v součinnosti s rodiči. Také mu postupně přidělovat nějakou zodpovědnost. Třeba krmit domácí zvíře, zalévat kytku, uklidit si hračky, pomáhat s nějakou prací. Také mu dát prostor, aby si třeba v pěti letech hrálo na zahradě samo s kamarádem a rodič by jen kontroloval, zda je vše o.k. z okna. Obecně je to období samostatné volné hry dítěte, kterou potřebuje pro mnoho oblastí svého psychického vývoje,a dnes rodiče a instituce nad touto volnou hrou převzali plnou kontrolu.“

Borivoj: „Plně si uvědomuji, že ke zdravému pozitivnímu vývoji vede cesta ze správně fungující rodiny. A tak se snažím... Ovšem žena dělá na směny, víkend má volný jen jeden v týdnu, často unavená. A tak trávím s dcerou veškerý volný čas sám. Může otec nahradit i matku ve funkční rodině a nebo už takový "neklasicky" přístup nemá sanci? Žena nechce práci měnit a já jako otec si říkám, zdali nebude pro dceru lepší se rozvést. Manželství funguje také dosti obtížně“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Táta, je pro dceru předškolního věku stejně významý jako maminka. Rozhodně je lépe alespoň v tomto období dětství fungovat pro dítě jako rodina, i když je maminka ve směnném provozu.“

Jitka: „Dobrý den, v posledních měsících prožívám těžké období. Partner mě podvedl. Snažíme se, zachránit rodinu i naš vztah. Bohužel od té doby je naše dcera (14 měsíců) mnohem víc plačtivější a vázaná na mě. Hodně se mazlí, schovává se ke mě. Nijak mě to neomezuje, ovšem ostatní členy rodiny moc nebere. Je možné, že naše současná situace může mít vliv nebo toto chovají může být projevem separační úzkosti?“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Je to spíše reakce na vypjatou atmosféru v rodině a na vaše emocionální vyladění. Se separační úzkostí nemá toto co dělat. Vy přece dítě neopouštíte?“

Nikola: „Dobrý den paní profesorko. Prosím o radu, jak rozmluvit 18 měsíční dítě. Rozumí, ukazuje, ale mluvit se mu nechce. Umí pouze pár slov. Dost na něj mluvím, čtu mu, ale nic nepomáhá. Mockrát děkuji za odpověď.“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Je-li to kluk, tak je to úplně normálníTi často promluví kolem 3 roku. Je hodně dětí, které promluví poněkud později, ale jsou třeba zase nadprůměrné v projevech hrubé a jemné motoriky. Děláte vše dobře. Mluvit na dítě, číst mu, ukazovat obrázky a popisovat je. Na tohle téma jsem toho docela dost napsala, podívejte se na moje CV a najděte tam publikace o řečovém a předřečovém vývoji.“

Marie K: „Dobrý den, Můj syn(v červnu 4 roky) moc rád chodí do śkolky, má tam kamarády, chválí si ho jak je empatický a hodný, doma však vůbec nejposlouchanější, hádá se se mnou, dokonce na mě zvyšuje hlas, vše mu říkám několikrát a přesto neposlechne, poslechne až když se rozzlobím a ještě je uražený.Máte nějaký fígl?“

prof. PhDr. Lenka Šulová: „Asi prožívá tzv. období negativismu. Je to důležité období, kdy se dítě vymezuje vůči někomu, kdo je mu blízký. Vůči cizí autoritě si to netroufne. Držte svou linii, dítě potřebuje vidět čitelné autority.“