Sama doma

Záznam chatu z pátku 16. října

GF: „OŠ - Co rodokmeny a AI?“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, zajímavá otázka. Určitě se AI technologie propisuje i do genealogie (tak jako do jiných oborů). AI v současné podobě je možné využít spíše však jen ke grafickým znázorněním, ilustracím. Avšak pokud jde o samotné čtení starých textů, tak s tím si AI neumí poradit, tam je stále potřeba osvojit si schopnost čtení starých textů osobně, případně oslovit odborníka.“

ANTI: „LMK - Většinou jsou rodinné kroniky v ČR jen interní pro rodinu(rodiny) anebo veřejné?“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Rodinné kroniky v ČR bývají většinou interní, jelikož je tvoří genealogové primárně pro rodinu klienta. Pokud si člověk vytvoří rodinnou kroniku sám, tato se také nedostane do veřejného prostoru, pokud tvůrce nedá tuto veřejně k dispozici. Je ale možné, že rodokmen je součástí monografie, či životopisné publikace, která je vydána oficiálními cestami a v tom případě je takový rodokmen veřejně dostupný.“

GF: „OŠ - Objevují se v současnosti v ČR ohledně rodokmenů nějaké dezinformace?“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Pokud jde o současnost, tak na nesrovnalosti v rodokmenech narazíme jen tehdy, pokud je takový rodokmen přístupný veřejnosti. V takovém případě je samozřejmě možné jej podrobit přezkoumání a mohou být odhaleny chyby nebo omyly, spíše než cílené dezinformace. V minulosti, např. ve středověku, tyto cílené dezinformace byly pravděpodobně častějším fenoménem. Známý je např. případ týkající se rodokmenu Pánů z Rožmberka. Oldřich II. z Rožmberka, aby zvýšil prestiž rodu, neváhal zfalšovat rodokmen a k tomu přizval dokonce příslušníky italského rodu Orsini. Šlo vlastně o oboustranně výhodný obchod.“

GF: „LMK - OFF TOPIC - Nejste příbuzný historika Petra Kreuze?“

Kreuz Lubomír Marian: „Dobrý den, pokud je mi známo tak ne.“

Veronika: „Hezký den, zajímalo by mě, proč v dnešní době digitalizace není vše jednoduše dostupné, naskenované a pro běžného uživatele přehledně zpracované. :-) Děkuji“

Kreuz Lubomír Marian: „Dobrý den, v dnešní době jsou naopak díky digitalizaci archivní materiály a zdroje dostupné jednoduše (kliknete a prohlížíte:) ). Zpracování a digitalizace jsou v režii státní správy, potažmo daného archivu, který digitalizaci provádí. Buďme rádi, že nemusíme jako naši kolegové v dobách minulých jezdit po farnostech a dělat výpisy.“

Petra: „Dobrý den, myslíte si, že se pro amatéra bez zkušeností vyplatí zaplatit si placenou verzi programu z internetu na vytvoření rodokmenu/dohledání předků nebo je lepší se na někoho obrátit? Díky“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, určitě se spíše vyplatí naučit se číst staré texty, případně se obrátit na zkušeného genealoga, než spoléhat na údaje, které někdo do těchto placených verzí genealogických programů vložil - ze zkušenosti vím, jak velká je v těchto programech chybovost.“

Elen: „Kde všude se dají najít podklady, kromě matriky. Našla jsem sčítání lidu a při tvorbě rodokmenu se dostala do poloviny 19 století. Kde případně dál hledat? Či jak se naučit přečíst dané písmo, když každý farář psal jinak. Děkuji.“

Kreuz Lubomír Marian: „Veškeré archivní materiály jsou uloženy ve státních archivech. Tedy hledání je nejlepší směřovat tam. Co se čtení daného písma týká, je to vlastně jen o "tréningu", případně se můžete obrátit na odborníka a požádat jej o pomoc.“

Jan: „Co když zjistím, že naše rodinná historie vede do zahraničí? Jak mohu pátrat tam?“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, ano i v zahraničí je možné pátrat po předcích, avšak ne všude je to takové, jako pátrání v ČR. Hodně podobné je bádání v sousedním Rakousku, případně na Slovensku. Existují však oblasti, kde je to velice obtížné (neexistence digitalizace matričních záznamů, atd.)...“

Veronika: „Děkuj za reakci! Pak ale nerozumím tomu, proč se zdigitalizované materiály např. jen skenují a nepřevádí do takové podoby, aby byl "text" dohledatelný. My sice nemusíme chodit po archivech fyzicky, ale stejně materiály musíme umět číst z původní podoby....“

Kreuz Lubomír Marian: „Samotná digitalizace je velmi časově a finančně náročná již dnes. Pokud k tomu přidáme ještě přepisování textů, aby bylo možné následné rychlé vyhledávání, čas i náklady by neúměrně narostly. A také by genealogie přestala být tak zábavnou a vzrušující disciplínou.“

Martin Habáň: „Do jakého data v minulosti se při bádání může badatel dostat, kam jste se dostali vy ve svém bádání?“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, v rodopisném bádání je možné se dostat do takové hloubky/minulosti, jak to umožňují dostupné archiválie. V našem případě je to obecně 17. století. Také ovšem záleží na schopnostech samotného badatele, jak je znalostně vybaven, zda je schopný číst staré texty, atd.“

Jana: „Dobrý den. Prosím, jak pokračovat v hledání, když máme rodný list předka z roku 1831 a jména jeho rodičů, ale nevíme, kdy a kde se narodili. Děkuji, hezký den. j“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, pokud máte k dispozici takový rodný/křestní list předka a znáte jména jeho rodičů, avšak není v textu uvedeno místo narození a další data, tak mohu doporučit zkusit dohledat další případné sourozence Vašeho předka. Zde by totiž mohly být tyto nedostatky zhojeny a tím pádem by se dalo pokračovat v bádání dále.“

ANTI: „LMK - Podepsala se nějak v Česku komunistická doba na rodokmenech?“

Kreuz Lubomír Marian: „Dobrý den, obecně se dá odpovědět, že v době minulého režimu došlo k centralizaci matričních knih do státních archivů, což paradoxně badatelům pomohlo a pomáhá dodnes. V roce 1969 dokonce vznikla Česká genealogická a heraldická společnost v Praze, která funguje dodnes.“

Šárka: „Dobrý den, ví se, do kterého roku sahá nejdelší rodokmen?“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, pokud je mi známo, tak nejstarší rodokmeny má např. císařská rodina v Japonsku, či dynastie Šalamounovců, která vládla v Etiopii do roku 1974 a členové rodiny žijí dodnes.“

Linda: „Dobrý den, neumím si to vůbec představit, jak s tím začít a pokračovat, jestli to jde online a kolik to tak musí stát. Naše vzdálená příbuzná nám udělala rodokmen, bylo v tom psáno Švabachem, že se to tak úplně nedalo přečíst, ale přesto víme, čím byli předci až do 17. století. Může mi s tím někdo pomoci? Děkuji L“

Kreuz Lubomír Marian: „Dobrý den, pokud máte dostatek volného času, rodokmen si můžete vytvořit sama. Návodů, jak začít, naleznete na internetu mnoho. Ovšem bez osvojení si dovedností čtení starých textů, to bude velmi složité. Od toho existují genealogové, odborníci, kteří Vám mohou pomoci splnit Váš badatelský sen.“

Vlastimil: „Oproti našim vnoučatům máme stále výhodu, že tehdy se lidi napřed vzali a pak měli děti, takže se lehce hledají potomci. Naši potomci se zblázní, než někoho najdou. Otázka, jestli to bude vůbec někoho zajímat“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, to máte pravdu, bádání bude pro rodopisce v budoucnu velkým oříškem. Mimo toho co uvádíte, také současné rodné listy poskytují, pro badatele bohužel, naprosté minimum informací, oproti minulosti.“

Julie B.: „Do jakého roku sahá, prosím, ten nejstarší rodokmen japonské rodiny? :-)“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Pokud se nepletu, tak kontinuální rodokmen japonské císařské rodiny dosahuje 3000 let do minulosti...“

Lenka: „Dobrý den, mám nedokončený rodokmen, pomáhal mi s tím genealog amatér. K některým údajům se nedostal. Poradíte mi, na koho se obrátit, aby mi toto dokončil? Na netu je spousta jmen genealogů, nevím si s výběrem rady.“

Ondřej Štěpánek a Lubomír Marian Kreuz: „Dobrý den, na internetu je velké množství genealogů, avšak doporučuji se obrátit na genealogy s dlouhou praxí a tím pádem i většími zkušenostmi.“