Chat

Alena Mornštajnová
Záznam chatu z pátku 2. května
ANTI: „Jaké to je být vyučující?“
Alena Mornštajnová: „Je to hezká, ale náročná práce.“
ANTIMONY: „Proč jste se stala spisovatelkou?“
Alena Mornštajnová: „Bylo to naplnění mého životního přání.“
ANTIMONY: „Co vy a charita?“
Alena Mornštajnová: „Spolupracuji s několika organizacemi - např. Centrem Na rovinu, nadací Terezy Maxové, Rannou péčí atd“
ANTICYKLON: „Jaká jste překladatelka?“
Alena Mornštajnová: „Už několik let nepřekládám. Je to zajímavá práce, ale velmi podhodnocená.“
ANTIMONY: „Jaký máte jako spisovatel vzor, jaké máte jako spisovatel vzory?“
Alena Mornštajnová: „Jsou autoři, které ráda čtu a kterých si vážím, ale nemůžu říct, že by byli mými vzory. Každý autor by měl hledat vlastní cestu. A to se snažím dělat i já.“
ANTIMONY: „Jak jste se stala spisovatelkou?“
Alena Mornštajnová: „Začala jsem psát. Začít může být těžké, ale ještě obtížnější je pokračovat ve psaní, knihu dokončit a pak najít odvahu nabídnou ji v nakladatelství.“
Vlastimil: „Velice pěkné a čtivé knihy, přečetl jsem je všechny, ale dávám přednost úplně jiným spisovatelům. Tuším, že si vaše knihy nejvíce oblíbí ty ženy, které málo čtou.“
Alena Mornštajnová: „Ženy obecně čtou více než muži. A je hezké, že jste mé knihy přečetl všechny, když upřednostňujete jiný žánr. Děkuji.“
Milena: „Zdravím Vás, mě se nejvíce líbila kniha Hotýlek.Líbí se mi propracovanost, souvislosti mezi postavami,vše navazuje a od knih se nemohu odtrhnout.Těším se na Čas vos.“
Alena Mornštajnová: „Děkuji. Hotýlek mám ráda, protože je hodně příběhový.“
Petra: „Dobrý den, mám moc ráda všechny Vaše knihy chtěla bych se zeptat: na besedě jste zmínila zfilmování vaší knihy. Jak jste na tom dnes.“
Alena Mornštajnová: „Film se stále připravuje. Podle posledních informací by natáčení mohlo začít v létě 2026.“
Ludmila: „Když je nějakého autora plné knihkupectví a v knihovně je na něj pořadník, bývám většinou zklamaná. Vás se to ale netýká, vaše knihy jsou zárukou výborného čtení.“
Alena Mornštajnová: „Děkuji. Vím, že někdy může být tzv. "popularita" kontraproduktivní. Ale snažím se přistupovat ke psaní zodpovědně a psát dobré knihy.“
Petra: „Dobrý den, Vaše knihy mám moc ráda, zrovna dnes v noci jsem dočetla Les v domě. Pořád ji nemohu dostat z hlavy, je to hrozné co někdo musí prožít a nikdo mu nepomůže. Pořád jsem čekala, že objeví zakopaného tátu na zahradě, to mi chybělo u konce. Přeji honě štěstí a hodně inspirace k psaní, mějte hezký den Petra.“
Alena Mornštajnová: „Děkuji! Hezký den i Vám.“
Klára: „Zdravím Vás a chci se zeptat,jaké máte oblíbené spisovatele a co jste v poslední době četla,nějaký typ pro nás. Moc ráda čtu knihy od Vás Mějte se moc hezky“
Alena Mornštajnová: „Oblíbených autorů mám víc, ale v poslední době mě nadchla kniha Jak ulovit malou štiku.“
Hana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli jste psala knihu Les v domě podle skutečných postav a co se stalo s hlavní hrdinkou? Byla to naprosto šokující kniha, ale přečetla jsem ji jedním dechem. Děkuji, jste skvělá.“
Alena Mornštajnová: „Příběh není podle skutečného příběhu, ale tyto věci se bohužel dějí, k tématu je dost odborné literatury. Děkuji za pochvalu a moc zdravím.“
Jaroslava: „Dobrý den pani Morštajnová,mám přečteny všechny Vaše knihy mimo dětských a těším se na Čas vos.Přeji Vám hodně inspirace a jaká bude další kniha pro dospělé.Děkuji“
Alena Mornštajnová: „Děkuji a doufám, že se Vám bude kniha líbit!“
Aťka: „Dobrý den paní Mornštajnová. Nemám žádný dotaz. Chci Vám jen napsat, že jsem četla snad všechny Vaše knihy a jsou za mě naprosto úžasné. Dokázala jste mě vtáhnout do témat, na která bych si sama netroufla. Děkuji a přeji Vám pevné zdraví, samé krásné dny a hodně dobrých témat ke zpracování“
Alena Mornštajnová: „Děkuji, udělala jste mi radost.“
ANTIMONY: „Jak jste se stala překladatelkou?“
Alena Mornštajnová: „Překladatelství byla moje cesta ke psaní. Napsala jsem do nakladatelství, dostala zkušební překlad a na základě odvedené práce jsem dostala první knihu k překladu. A pak další a další...“
Gabriela: „Zdravím vás a moc ráda čtu vaše knihy. Prolínají se osudy vašich postav nějak do vašeho života a ovlivňují vás. Připravujete už nějakou další knížku, máte nějaké nové téma už v hlavě. Díky“
Alena Mornštajnová: „Je pravda, že během psaní knihy na postavy myslím, i když právě nesedím u počítače, ale neřekla bych, že se mi prolínají do života. A ano, zase píšu, mám rozepsanou jednu knihu pro děti a román, který bych ráda dokončila tak, aby vyšel v roce 2027. Hezký den!“
ANTIMONY: „Proč jste se stala vyučující?“
Alena Mornštajnová: „Neměla jsem to v plánu, ale když jsem dostala nabídku na vyučování angličtiny, přijala jsem ji a byla to moc hezká práce. Učení ale nebylo nikdy mým snem a ani cílem, a proto jsem ráda posunula dál - k překládání a potom i ke psaní.“
Karolína: „Dobrý den. Také Vás ráda čtu. Co děláte ve volném čase?“
Alena Mornštajnová: „Ve volném čase píšu :-) Ale taky se snažím číst, cvičím jógu, zahradničím (dost neúspěšně) a taky se snažím věnovat rodině. A někdy jen tak prokrastinuju a pak si to vyčítám.“
jindra: „dobry den mate hezke knizky jindra od olomouce“
Alena Mornštajnová: „Děkuji. A do Olomouce se chystám na podzim, budu mít besedu v Červeném kostele.“
ZDEŇKA: „Dobrý den paní Mornštajnová, zrovna jsem dočetla Hanu. I když to nebylo poprvé, stále v ní něco nového objevuji a nepřestává mě dojímat a zajímat. Děkuji“
Alena Mornštajnová: „I já děkuji za hezká slova. A doufám, že se Vám budou líbit i moje další knihy.“
Karin H.: „Dobrý den, paní Aleno. Chystáte se prosím jet s knihou Čas vos po českých městech, kde by bylo předčítaní plus autogramiáda? Něco podobného, jako bylo u knihy Les v domě v Brandýse nad Labem? Děkuji, KH“
Alena Mornštajnová: „Dobrý den, několik besed naplánovaných mám, ale přece jenom se snažím šetřit čas na psaní, tak nemůžu jet všude, kam dostanu pozvání. Nejbližší beseda a následná autogramiáda bude v Praze na veletrhu Svět knihy, kde proběhne i oficiální veřejný křest.“
Nataša Podešvová: „Všechny vaše knihy mám přečtené, vynikající. Máte v plánu opět zakomponovat do námětu Valašské Meziříčí? Jak vzpomínáte na mezříčské gymnázium? Dekuji“
Alena Mornštajnová: „Meziříčí je město, které mám moc ráda. Občas se v mých knihách objeví, někdy se jen mihne, jindy hraje důležitější roli, jako třeba v Haně. A na meziříčské gymnázium mám smíšené vzpomínky, což je samozřejmě dáno dobou, v níž jsem studovala.“
Eva Kosinová: „Dobrý den, paní Mornštajnová, chci vas touto cestou pozdravit poděkovat za vaše nadherné knížky, s dcerou je hltáme a moc se těšíme na Čas vos. Eva.“
Alena Mornštajnová: „Moc děkuji a srdečně zdravím!“