Sama doma

Záznam chatu z pátku 3. května 2024

ANTIMONY: „Co je nejtěžší na začátku otužování?“

Libor Mattuš: „V rámci chladové terapie je za mě ze začátku největší výzva vystavovat se menším tréninkovým dávkám, než byste mohli nebo chtěli - začátek praxe je spíše příprava, než cvičení samotné - nemělo by být přehnaně intenzivní.“

ANTI: „Jak nezačít s otužováním?“

Libor Mattuš: „Píšete "nezačít". :) Nezačínal bych "rychle a zběsile". Doporučuji začít v postupných krocích, od lehčích k náročnějším. Například si ve sprše umyjte tou nejledovější vodou pouze předloktí a dlaně, prsty. To zvládne každý a nebývá to přehnaně náročné. Pak navyšujete v průběhu týdnů plochu povrchu těla, který ledové sprše vystavujete. Od končetin poté ke středu těla.“

Zdenka: „Dobrý den, jak prosím zabránit nachlazení způsobené otužováním? Děkuji.“

Libor Mattuš: „Za mě je to místo "otužování" se zabývat "chladovou terapií". Ta také využívá působení chladu, ovšem i na vzduchu a hlavně s postupnou metodikou. Osobně řeším hodně na kurzech způsoby, jak začít třeba jen tím, že vyjdete v zimě na minutu ven bez horní vrstvy oblečení, kterou byste si běžně vzali. Když se po několika takových "mini-procházkách" cítíte dobře, můžete prodloužit čas na 2 minuty a pokud je to pro vás komfortní, až si zvyknete na 2 minutovou procházku, tak na ni odložit další vrstvu zimního oděvu a být blíže blahodárnému působení chladu na náš organismus.“

Veronika: „Dobrý den, syn má přes 2,5r a nevadí mu studená voda- zač. dubna se koupal ve venkovním bazénu s vodou 19st, někdy si nastavuje při koupání vodu tak, že sedí ve vaně s prakticky studenou vodou, od března se venku svlékal i u větší louže atd.“

Libor Mattuš: „Výborně. Mladí lidé si často najdou cestu za chladem sami, pokud jim dáme prostor. To jim přinese velkou výhodu do života, co se týká imunity, ale i stavu psychiky, celkové odolnosti a připravenosti na život.“

ANTI: „Kde začít s otužováním?“

Libor Mattuš: „Máte dvě možnosti, doma nebo venku. Domácí má výhodu v tom, že máte prostředí více pod kontrolou a pravděpodobně nebudete mít takovou potřebu se překonávat nad vhodnou míru. Venku je zase příjemnější atmosféra a jiná "energie".“

ANTI: „Proč začít s otužováním?“

Libor Mattuš: „Vystavování se chladu (v angličtině: "cold exposure") má mnoho forem a mnoho výhod. Můžeme je rozdělit do dvou ohledů: fyzické i mentální. Mentální jsou například: potenciální antidepresivní účinky, podpora sebevědomí, podpora vůbec vnímání sebe sama, kdy se překonávat a kdy si ubrat. A také celková odolnost, nejen proti nemocem, ale celkově proti diskomfortu a nepohodlí. Fyzické jsou mimo jiné i zlepšení hormonální rovnováhy (což je samozřejmě propojené s mentálními benefity, ale také např. s mentálním výkonem), prokrvení tkání, podpora imunitních systémů, dokonce syntéza kolagenu, pro lepší stav pleti. :) Také zdraví kardiovaskulárního systému a nervů.“

ANTI: „Jak se správně připravit na začátek otužování?“

Libor Mattuš: „Cvičením s ledovým kyblíkem, které si za chvíli v živém vysílaní ukážeme. To je za mě plnohodnotná metoda, jak může kdokoliv navnímat působení chladu a připravit se na něj fyzicky i mentálně.“

Veronika: „Děkuji za odpověď! A jak postupovat s otužováním u dětí? Co je pro ně "bezpečné" ? Uvažuji o otužování právě se synem, ale žádnou zkušenost nemám.... Děkuji“

Libor Mattuš: „Zlaté pravidlo je dát dětem možnost a příležitost se chladu vystavit a hlídat je, zda nejsou v nějakém explicitním nebezpečí, ale neomezovat je. Přirozenost člověka je být vůči chladu rozumně odolní, což dokládá 250 000 let naší evoluce . Velmi dobré je, když se "chladí" více členů rodiny a praxe chladové terapie se stane pro rodinu takovým společným stmelovacím tématem. Popisuji příběhy a postupy k otužování dětí v mé knize, o kterou dnes ve vysílání i budeme soutěžit. :)“

ANTI: „Jak začít s otužováním?“

Libor Mattuš: „Pomalu a postupně. Jak jsem se věnoval tomuto tématu v odpovědi u předcházejících otázek, základ je "chladit" se za začátku méně, než byste mohli - mít "sílu v záloze", což je důležitým pravidlem také efektivního sportovního tréninku.“

Markéta: „Dobrý den, minulý týden psala v Téma časopise lékařka, že studie o otužovani zjistila,že neprospívá, naopak škodí. Zimní plavci častěji umírají na mrtvice a infarktu,píše se.A jsou to trénování jedinci.Diky za typy na dýchání, přidejte další, děkuji, Marcela“

Libor Mattuš: „Hezký den, Marcelo, děkuji za tento komentář. Osobně bych rád bych ty studie viděl. Je zde otázka: a) jejich konkrétního provedení a b) interpretace paní doktorkou. "Špatně prováděná věda" je bohužel poměrně běžná. To řeší mnoho západních lékařů a Ph.D. ve výzkumu. Mnoho publikovaných výzkumů obsahuje řadu metodických chyb. To v odborné komunitě řešíme často. Plošně prohlásit, že chladová terapie nepomáhá a škodí, je za mě krok úplně mimo. A pozor, zimní plavci nejsou za mě dobrý příklad, jak by se chladové terapii měl vystavovat běžný člověk. Jejich trénink bývá pro většinu lidí přehnaně náročný a nedostatečně vnímavý k potřebám jednotlivce.“

ANTI: „Platí i v případě otužování to, že každý začátek je těžký?“

Libor Mattuš: „Dobrá otázka. Za mě, pokud je pro vás chladová terapie za začátku těžká, tak ji neděláte dobře. Začínat chladový trénink potřebujeme všichni pomalu a postupně, tak abysme si ho užívali. Nezáleží tolik na intenzitě (jak velkému nebo mírnému chladu se vystavujete) - ALE jak si to dokážete užít. Musí to být příjemné. Pokud není, uberte si zátěž. A neposlouchejte "chytré rady" z facebooku a různých "online" odborníků. Dělejte v chladu méně, než byste mohli.“

ANTI: „Je vhodné otužování pro kardiaky?“

Libor Mattuš: „Záleží, co myslíte otužováním. Ledový kyblík (ponor rukou do kyblíku se studenou vodou), který si ukážeme za chvíli ve vysílaní, může dělat kdokoliv, kdo si ho dokáže přípravit.“

ANTI: „Lze se otužovat i teplou vodou?“

Libor Mattuš: „Záleží, co myslíte "teplou" vodou. Je studie od Nikolaie Schevchuka, která ukazuje slibné výsledky v rámci podpory psychiky a duševního draví s měsíčním protokolem, zahrnujícím každý den (jestli si dobře pamatuji, s frekvencí 1x-2x denně) přípravu s teplou sprchou na 2-3 minuty a pak cca 1-3 minuty sprchy (nepamatuji si přesně, studie to definuje) o teplota cca 20 stupňů celsia, což většině lidí nepřijde, jako vyloženě "studená" voda. Takže dá. :)“

Veronika: „No wow! To by mě zajímalo, budu žhavit drát :-P Syn už budil pozornost, když se ani ne 2 letý koupal v Baltu, kdy nikdo ve vodě nebyl :D Díky“

Libor Mattuš: „Super příprava na život. :) Možná se shodneme, že být otužilý od mladého věku je v praxi reálného života mnohem větší hodnota, než mít na základní škole samé jedničky. :)“

DANA: „Co otužování vlažnou vodou?“

Libor Mattuš: „Doporučuji spíše co nejstudenější vodu, ale na část těla a po kratší dobu, klidně i 10-15 sekund.“

ANTI: „V roce 1995 jsem byl v Norsku a jediný ze zájezdu jsem se koupal v moři.“

Libor Mattuš: „Výborně. Udržujete tento zvyk i po návratu?“

Blanka: „Dobrý den, já vlastně nemám žádný dotaz, jen jsem chtěla říct, že otužování mi velmi pomohlo po smrti bratra. Začala jsem chodit k vodě (vlastně do vody) 2 krát za každého počasí asi před 3 lety a mohu jen doporucit. Před tím než jsem poprvé vlezla do vody v březnu jsem se asi rok sprchovala každý večer studenou vodou, což dělám pořád. Hezký den Blanka“

Libor Mattuš: „Hezký den, Blanko, jsem rád, že jste i ve velmi nelehké životní situaci našla tuto cestu. Přeji upřímnou soustrast. Sám mám s chladem jako tišící silou v těžkých chvílích života zkušenosti. Děkuji Vám moc za sdílení. Myslím, že můžete svým příkladem určitě inspirovat další lidi.“

ANTI: „I po návratu z Norska tento zvyk někdy udržuji. Abych byl ale přesný, v tom Norsku jsem byl konkrétně v létě 1995.“

Libor Mattuš: „Ano, všiml jsem si. :) Pokud od té doby jste alespoň občas s chladem v kontaktu, tak máte velmi bohatou praxi. Od té doby jste se na Sever vypravil?“