Sama doma

Záznam chatu z pátku 12. května 2023

Anna Kroupová: „Dobrý den, jak nastavit dítěti hranice užívání technologií? Kolik hodin denně už je příliš mnoho? Děkuji za odpověď Anna, 42 let“

Klára Janečková: „Pěkný den, užívání technologií by nemělo narušit běžné fungování dítěte, jeho zájmy, sport, školní přípravu. Dobré je čas rozdělit. Například hodinu odpoledne a hodinu večer. Pokud dítě potřebuje technologie k přípravě do školy, studiu, nepočítat tento čas jako čas strávený na internetu.“

Marie Kotoučová: „Dobrý den, kterou činností teenegeři dnes tráví na síti nejvíce času? Je to hraní her nebo sociální sítě? Liší se třeba oblíbenost sociálních sítí mezi pohlavími?“

Klára Janečková: „Hezký den, opravdu se nám liší zaměření od pohlaví. Kluci častěji hrají hry, nejraději s kamarády online, dokáží hrát celé hodiny. Dívky se věnují více aplikacím s hudbou, tancem, módou. Nejčastější činností u obou pohlaví je videohovor, facetime, kdy si volá celá skupina lidí a povídají si klidně celou noc. Navzájem se vidí a rozebírají různá témata.“

Jindřich Pavlík: „Dobrý den, nevíte o nějakých preventivních programech nebo kurzech (pro rodiče) na téma, jak na to, abychom děti naučili se na sítích pohybovat bezpečně?“

Klára Janečková: „Hezký den, e-bezpečí pořádá mnoho vzdělávacích akcí. Ale i přes internet, bezpecneonline, případně přes ČT EDU, jsou zde desítky videí. Velmi edukativních.“

Linda: „Dobrý den, jaký máte názor na sociální síť Tiktok a její dopad na dospívající? Díky za odpověď, Linda B.“

Klára Janečková: „Hezký den, myslím, že zrovna TikTok není nebezpečný, oproti jiným aplikacím. Ukazuje módní trendy, tance, koncerty, novinky ze světa. Opět by však měl mít rodič přehled, co na TikToku žák sleduje.“

Martina Písaříková: „Dobrý den paní Janečková, myslíte, že by v budoucnu některé základní školy mohly zařadit výuku bezpečného pohybu po sítí přímo do osnov, třeba v rámci výuky IT? Víte třeba o nějakých takových školách už teď??“

Klára Janečková: „Hezký den, sama tyto programy vedu. Učím na třech školách, jak pracovat s digitálními technologiemi. Aby klávesnice nebyla zbraní. Každá škola má své metodiky prevence a oni do škol zvou odborníky na tuto tématiku. Já sama to vyučuji sama či s učitelem IT. Skvěle se doplňujeme.“

Jana Nová: „Dobrý den paní Janečková, co Vy osobně považujete za největší hrozbu pro teenagery v dnešní digitální době? Na co především musíme dávat pozor?“

Klára Janečková: „Hezký den, považuji za nejhorší zasílání tzv.nudes, nahých fotek. Přes chatování. Neuvědomují si, kam všude se jeho foto dostane. Dále pak různé seznamovací aplikace jako Omegle a jiné, kde se mohou děti seznámit s nebezpečnými lidmi.“

Julie K.: „Jak mám na sociálních sítích poznat, které video je pravdivé a tyto události se opravdu v cizí zemi staly? Třeba v Americe? Děkuji Julie“

Klára Janečková: „Krásný den, nutné je ověřit si událost z více zdrojů. Zadat si událost do vyhledávače a zjistit si o ní více podrobností. U fotek je nutné si všímat okolí, domy, dopravní značky. Zda odpovídají dané zemi. Je nutné si všechno prověřit.“

Jaroslav: „Dobrý den, jak mám vysvětlit synovi, že nemůže brát vážně různé výzvy na TikToku?“

Klára Janečková: „Hezký den, výzvy jsou opravdu problém. Zde je nutná zodpovědnost každého dítěte. Rodič musí vysvětlit, že máme zodpovědnost za naše chování. Jako nevyskočíme z okna či z jedoucího vozu, pak nemůžeme následovat výzvy. Ukázat důsledky, nebezpečí. Děti často nevidí, co takové chování způsobí. Upozornit i na zdravotní rizika.“

Vendula K.: „Dobrý den, jak lze sledovat, co moje dítě sleduje na sítích, aniž bych ho "špízovala" nebo mělo ten pocit?“

Klára Janečková: „Hezký den, existují rodičovské aplikace, které nainstalujete do telefonu, tabletu. Vidíte polohu dítěte, můžete sledovat, s kým si píše. Velmi zásadní je sledovat i platby. Dítě o aplikaci nemusí vědět. Ale mám mnoho rodičů a dětí, kteří vědí, že aplikace, program je nainstalován a děti to neberou jako nějaké hlídání. Je nutné vysvětlit, že dítě chráníme, jeho bezpečnost. Podat to s kladnými stránkami.“

Barbora Koutná: „Jak vysvětlit dospívajícímu, že vše co postuje na sociálních sítích zanechává digitalní stopu?“

Klára Janečková: „Hezký den, ano, tohle je zásadní. Tímto začínám výuku náctiletých. Cokoliv dáme do kyberprostoru již nikdy nevymažeme. Dobré je doma s dítětem vyrobit tužka-papír profil. Dítě nalepí fotku na profil. A pak řekneme dítěti, že tento jeho papírový profil pověsíme na náměstí v našem městě. Dítě odmítne a zarazí se. Nyní je čas dítěti sdělit, že když pověsíme profil na náměstí, tak jej uvidí stovky lidí. Pokud profil a fotku dají na internet, vidí jej miliony lidí.“

Eva Cyrilová: „Dobrý den paní Janečková, jak můžu dítěti vysvětlit, že něco, co vidí na síti je jenom záměrná manipulace, deepfake atd. aniž bych ho naprosto zmátla? Jak mu vysvětlit, které zdroje jsou informačně důvěryhodné?“

Klára Janečková: „Hezký den, děti často nejsou schopné tohle uchopit, mít vhled. Dobré je jít příkladem. Najít video, které je manipulační, nepravdivé atd. A ukázat fakta, která potvrzují manipulaci. Zejména mladší děti nejsou schopné rozlišit. Starší žáci, druhý stupeň, již jsou schopni mapovat a ověřovat informace.“

Jana Beranová: „Dobrý den, myslíte, že je vhodné jako trest (třeba za špatné známky) vzít dítěti třeba na měsíc mobil? Není potom příliš vyloučené z kolektivu?“

Klára Janečková: „Hezký den, zde je to velmi sporné. Jelikož mobil a jiné technologie opravdu patří do kulturní a sociální gramotnosti. Mobil bych brala až při závislosti dítěte. A pokud dítě trestat odebráním technologií, pak jen na krátkou dobu, den, dva. Je to více motivační.“

Zuzana C.: „Dobrý den, v kolika letech je podle Vás vhodné, aby měly děti první profil na soc. síti?“

Klára Janečková: „Krásný den, první je nutné dítě edukovat o nebezpeční na sítích. Podívat se s nimi na různá videa, rozebrat je. Sociální sítě jsou u nás od třinácti let. Ale děti je mají mnohem dříve, již od první třídy. Rodič by měl mít vždy přístup na sociální sítě dítěte, znát heslo, kontrolovat obsah. Pokud možno, užívat jen pro potřebu komunikace.“

Jan C.: „Dobrý den, jaký je podle Vašeho názoru "zdravý" počet sociálních sítí, který může teenager (i dospělí) mít?“

Klára Janečková: „Hezký den, to je těžké posoudit. Stabilní sociální sítě máme tak dvě tři. Myslím, že to je dostačující, aby nám to příliš nebralo čas. U dětí se to velmi mění, jelikož vznikají nové a nové aplikace a zanikají ty staré. Ale také doporučuji maximálně dvě sociální sítě. Aby dítě nebylo na sítích stále a věnovalo čas i jiným aktivitám.“

Helena: „Dobrý den, mám takový dotaz. V dnešní době je "normální" focení dětí a zveřejňování těchto fotografiích na sociálních sítích (matky i otcové si zakládají profily kde se soustředí převážně na dokumentaci svých dětí). Toto funguje do určitého věku dítěte, protože dítě si neuvědomuje ten dopad a vlastně mnohdy ani ten rodič který to dělá. Zajímá mě jak se na to vlastně ty děti, které jsou foceny a zveřejňovány na soc. sítích od narození dívají, když dospějí do teenagerského věku? Jak se to podepíše na jejich psychice atd. Přece jen nikdo nechce, aby jeho osobní fotky z dětství viděl kdokoliv. Moc vám děkuji za odpověď. Hezký den.“

Klára Janečková: „Hezký den, nyní už nám dorůstají děti, které tento fenomén doby zažívají. Jejich fotky jsou mnohdy pak pro posměch spolužáků. Doporučuji, aby rodinné fotky zůstaly v určité úrovni. Z dálky, ne nahé dítě, ne dítě v nějaké směšné pozici. Musíme si říci: když tuto fotku uvidíme za deset let? Jak na nás zapůsobí? Jak zapůsobí na okolí? Na naše dítě?“

Jana: „Dobrý den, nemám dotaz, jen Vám chci poděkovat. Právě mám rozečtenou Vaši nejnovější knihu V pasti. O některých nebezpečích digitálního světa jsem věděla, mnohé mi však přiblížila Vaše kniha. Mám již dospělou dceru, studuje na VŠ a pubertou jsme prošli celkem bez problémů, asi hlavně díky tomu, že se dcera víc orientuje na sport než na sociální sítě apod. Ještě jednou děkuji, Vaše knihy čtu moc ráda.“

Klára Janečková: „Krásný den, zdravím čtenářku. Děkuji za milá slova.“

Pavla: „Dobrý den, na kolik se dá dětem s ADHD povolit k zábavě internet, mnohdy jediná trvalejší činnost? Někdy je to zápřah na celý den. Děkujeme, co pro děti děláte.“

Klára Janečková: „Hezký den, ano, věřím, že je to náročné. Pro tyto děti bych zkusila něco jako X-Box či PS, kde se dítě protáhne, soutěžím, střídá aktivity, sportuje, tancuje. Něco, kde je součástí pohyb. Ale může to být jen Just Dance na YouTube, kde pustíte nějaké písně a dítě tancuje, napodobuje atd. Držím palce.“

Vanda Bílá: „Dobrý den, myslíte, že teenageři z toho, jak pořád čučí do mobilu, "vyrostou" nebo hrozí, že i jako dospělí budou silně orientovaní na mobil?“

Klára Janečková: „Hezký den, obávám se, že generace budou orientována na digitální technologie. Více a více. Mnohdy mám celé rodiny. Dítě mi sděluje, že ono je na mobilu, ale máma, táta, sourozenci a dokonce i třeba babička. Ale sama bych si přála, aby bylo všeho s mírou a opět jsme trávili více času mimo mobil.“

Jana B.: „Dobrý den, pokud mám pocit, že je moje dítě na sociálních sítích, resp. mobilu závislé, na koho se mohu obrátit? Pokud dítě jakýkoliv náznak toho, že to už s mobilem přehání, odmítá a je agresivní, jak mám postupovat?“

Klára Janečková: „Hezký den, určitě se obraťte ve škole na školního psychologa, pokud není, pak na klinického psychologa. Můžete zkusit i dětského psychiatra, i ten má zkušenosti se závislostí. Agresivní dítě je již závislé. Postupně ubírat čas na mobilu a stanovit jen hodinu či dvě denně, v daný čas. Být naprosto důsledný.“

Marta B.: „Dobrý den, s kým můžeme jako rodiče řešit, když si spolužáci točí naše dítě při různých činnostech (u jídla, na wc, ...) a pak si tyto videa nebo fotky sdílejí a baví se na účet našeho dítěte? Ale citlivě...?“

Klára Janečková: „Krásný den, jedná se o velmi vážnou situaci, dokonce trestný čin. Rodič se může obrátit na policii, ta kyberšikanu řeší. Ale v rámci školy se ihned obrátit na metodika prevence, školního psychologa, výchovného poradce. Pokud ve škole není, obrátit se na vedení školy. Případně jsou rodičovské linky, zavolat tam, napsat, poradit se. Ale vždy hned řešit. Pokud je situace vážná, volala bych hned na policii a chtěla jejich preventistu, vše sdělit jemu.“

naděžda: „myslíte že digitální doba zvyšuje riziko sebevražd?“

Klára Janečková: „Hezký den, domnívám se, že riziko sebevražd ne, ale rozhodně mám zkušenost s vyšším rizikem sebepoškozování a také poruch příjmu potravy. Riziko sebevraždy nemohu objektivně posoudit.“