Chat

Jana Martincová
Příprava na školu
Záznam chatu z pátku 28. dubna 2023
ANTIMONY: „Využíváte někdy ve Vaší práci to, jak jste se připravovala na školu vy?“
Jana Martincová: „Děkuji za krásnou otázku, u které jsem se vrátila 45 let zpět do své mateřské školy v rodné Opavě. Bylo v ní vzdělávání a vedení dětí na velmi vysoké úrovni, na přípravu předškoláků se kladl velký důraz a nebudete mi možná věřit, ale dodnes si pamatuji, jak jsme předškoláci seděli společně u stolečku s magnetickou tabulí a rozdělovali magnetky ovoce a zeleniny. Moc mě vzdělávání bavilo a myslím si, že pozitivní vztah jsem k němu získala právě už v tom předškolním věku. Takže ano, používám i to, co jsem sama před 45 lety absolvovala sama.“
ANTI: „Jaká by měla podle Vás být ta nejlepší příprava na školu?“
Jana Martincová: „Nejlepší příprava na školu, kterou jsem si představovala i pro své vlastní dítě, by měla být kvalitní, připravovaná s odborníky, a komplexní, kde budou rozvíjeny všechny stránky osobnosti dítěte. Kromě grafomotoriky, která by měla být vývojově poskládána od jednoduchých cviků po složitější, a úkolů pro mentální rozvoj, by měla obsahovat i přípravu pro praktický život včetně zdravého životního stylu, bezpečného chování v dopravě a také pohybovou přípravu. Bez rozvoje hrubé a jemné motoriky není možné navázat bez problémů v grafomotorice.“
ANTIMONY: „Jak se po r. 89 změnila příprava na školu ve srovnání s obdobím před r. 89?“
Jana Martincová: „Na tuto otázku si netroufám odpovědět takto paušálně. V přípravě by měla spolupráce probíhat v trojúhelníku: MŠ - rodič - dítě. Čeho jsem si všimla jako dítě, tak mnohem větší spolupráce a komunikace mezi školkou a rodičem. Nesmírně se mně tato atmosféra, kdy všichni táhneme za jeden provaz, jako dítěti líbila, motivovala mě také k co nejlepšímu zapojení a naučila mě i důležité dovednosti do praktického života. Jako je dnes obrovský rozdíl mezi rodiči ve vztahu ke vzdělávání vlastního dítěte, jsou i rozevřené nůžky mezi školkami, kdy některé úžasně pracují podle komplexní předškolní přípravy a dávají rodičům zpětnou vazbu, jinde se bohužel rodič nedozví ani to, že by i on sám měl s dítětem v předškolním roce něco dělat.“
Martina: „Dobrý den Dotaz nemám, jen poděkování za to, že jsem v letech své rodičovské v letech 2008 - 2012 mohla strávit čas se skvělou virtuální partou na BOLu. Bez Vás by tam nebyla.“
Jana Martincová: „Jééé, Martino, moc děkuji, velice mě to potěšilo a budu Váš příspěvek tlumočit dále. :-)“
Anna Marie: „Dobrý den, syn bude mít 6 let v květnu a tedy by měl nastouoit v září do 1.třidy. intekektově je na tom výborně, ale neudrží pozornost (stále hopsá, je v "pohybu"- poruchu diagnostikovanou nemá, jen je živější dítě :)). Radí nám z MŠ odklad, že by si měl ještě rok klidně hrát. My váháme..Z Vašeho pohledu, který aspekt bychom měli preferovat při rozhodování. Intelekt nebo sociální zralost? Děkuji! AM“
Jana Martincová: „Přeji krásné odpoledne, pokud bych byla ve Vaší situaci, určitě bych do procesu zahrnula pedagogicko-psychologickou poradnu. Se svým neposedným synem, kterému bylo následně diagnostikováno ADHD, jsem prošla postupně 3 dle problematiky a spádovosti a všechny byly naprosto skvěle profesionálně vedené. I když byl syn květnový, odklad neměl, ale je pravda, že jsme na té pozornosti dost zapracovali právě tou komplexní přípravou. Určitě bych do rozhodování zapojila i dítě, šla s ním na ukázkové hodiny ve školách, ať již v rámci Dne otevřených dveří, nebo se domluvila extra, a pak s dítětem probrala, možná společně i v té poradně, jaký je jeho postoj. Možná se zjistí, že naopak ta škola by mu již prospěla a dala mu smysluplnou oblast zájmu, u kterého se bude schopen soustředit a spolupracovat. Každopádně Vám držím palce, pokud byste potřebovali více, napište mi, prosím, na info@babyonline.cz. Zdraví Jana Martincová“
Jana: „Dobrý den, jsem studentskou magisterského studijního programu Učitelství pro 1. stupeň ZŠ a zajímá mě, jaký máte názor na odklad školní docházky a jestli si myslíte, že se stává trendem a častějším než například před deseti lety. Děkuji za odpověď.“
Jana Martincová: „Milá paní magistro, když jsem se o množství odkladů dozvěděla před 15 lety poprvé, byla jsem dost překvapená, protože u nás ve školce měl odklad pouze jeden chlapeček, kde byl i zdravotní problém a školka byla natolik kvalitní, že mu byla schopna připravit speciální program pro rok navíc. Na druhou stranu se množí hendikepy dětí, se kterými jdou do školy, které dříve vůbec nebyly. Vady řeči, ale i velmi nízký stupeň samostatnosti a sebeobslužnosti u dětí, což chápu, že může být v počtu 20 a více problém. Bohužel jsem si všimla, že často ten odklad dostane dítě, se kterým se stejně v tom předškolním roce zejména doma nepracuje a za rok je situace často podobná. Odkladů je určitě více oproti mému dětství, kdy tento trend začal, si netroufám odhadnout, neznám přesná data.“
Petr: „Dobrý den, moc Vám to sluší. Máte krásné nohy :)“
Jana Martincová: „:-) děkuji“
Honza: „Hezký den, paní doktorko. Moc Vám to sluší, vypadáte skvěle. Máte na sobě punčochy nebo punčocháče?“
Jana Martincová: „Děkuji, byl by v tom pro Vás nějaký rozdíl? :-)“