Chat
Radana Dungelová
Záznam chatu z pátku 17. března 2023
Ondra: „Dobrý den, kdy jste začala cestovat?Kde se vám nejvíce líbilo a dokázala jste tam tvrvale žít? Moc dalších bezpezpečných cest a krásných fotografií. PS: Prosím předejte pozdrav a krásnou vzpomínku moderátorkám od manželky.Na loňský ZFF moc příjemné dámy.“
Radana Dungelová: „Cestovat jsem začala hned, jak to začalo být možné, nejdřív pracovně a posledních 20 let doprovázím svého manžela na cestách za divokými zvířaty, někdy jezdím i sama. Je těžké říct, kde se mi líbilo nejvíc, nebylo by to spravedlivé, ale moje srdce asi nejvíc patří tropické Jižní Americe. Děkuji za přání“
SK: „Zajímá Vás při cestování politika?“
Radana Dungelová: „Určitě si všímám podmínek, ve kterých žijí lidé v zemi, do které cestuji a v jakém stavu je péče o přírodu.“
ANTICYKLON: „Má podle Vás fotograf vlastně možnost zastavit čas?“
Radana Dungelová: „Určitě, některé okamžiky, setkání se zvířaty nevyjímaje, jsou neopakovatelné.“
ANTIMONY: „Fotíte i politické věci?“
Radana Dungelová: „Jsem fotografka přírody, Někdy se setkám s přírodou, která je i vlivem politických rozhodnutí poškozená, ohrožená. Pak si takové místo zdokumentuji.“
ANTICYKLON: „Váš fotografický vzor, Vaše fotografické vzory?“
Radana Dungelová: „Skvělých fotografů přírody je obrovské množství. Jedno z prvních jmen, na které jsem prostřednictvím jeho knih narazila, byl Franz Lanting, jeho výtvarný pohled na svět zvířat. Ale pokukuji i po tvorbě výborných českých fotografů, Petra Bambouska s výjimečným výtvarným pohledem, sleduji Ondru Prosického, Vaška Šilhu, Petra Slavíka...Už teď se omlouvám všem přátelům a fotografům, které jsem vynechala :-) Nevyjmenuji všechny a už vůbec se nechci srovnávat, jejich technice toho určitě hodně dlužím. Já dávám přednost výpravám do hloubi skutečné divočiny a setkávání se zvířaty v jejich přirozeném prostředí, řekla bych, že to moje fotografování je až vedlejší produkt toho setkávání.“
ANTICYKLON: „Jak a proč jste se stala fotogafkou?“
Radana Dungelová: „Začala jsem cestovat do vzdálených a divokých oblastí Jižní Ameriky s manželem, který se tam věnuje malování zvířat. Setkávání s divokými zvířaty "u nich doma", neopakovatelné a prchavé okamžiky, mě přivedly k tomu, že jsem se rozhodla pokusit zachytit je fotoaparátem.“
Tomáš Holý: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda jste se v Amazonii nebála anakond a zabijáckých domorodých kmenů. Já bych byl strachy bez sebe! Hezký den“
Radana Dungelová: „:-) Domorodé kmeny nejsou zabijácké, jsou to bystří, většinou velmi zdrženliví a neagresivní lidé, žijící jen v odlišné kultuře. A anakondy nejsou nebezpečné už vůbec, většinou dá dost práce je vystopovat a zahlédnout. Na rozdíl od toho, co tvrdí spousty mýtů, na lidi neútočí. Bojím se spíš špatných rozhodnutí, úrazu, kousnutí některým druhem hmyzu...“
ANTI: „Jaké to je být fotografkou?“
Radana Dungelová: „Nevím, necítím se být výhradně fotografkou. Ale fotografii vnímám jako nástroj, něco, díky čemu mohu přitáhnout pozornost lidí k přírodě a jejímu významu v dnešním světě i pro ten budoucí, k její kráse, bez které by podle mě svět nebyl šťastný.“
ANTI: „Jaká jste fotografka?“
Radana Dungelová: „Impulsivní, nepříliš technická, někdy netrpělivá, ale většinou vděčná, že mohu "u toho" být.“
Naďa: „Dobry den, paní ředitelko, chci se zeptat na Váš názor, zda do zoologické zahrady patří dětská hřiště, prolézačky, skluzavky atd. V Ostravě v ZOO je jich dle mého názoru tolik, že děti tam chodí místo zvířat na tyto atrakce. Rodiče sedí kolem s mobilem v rukou a děti vlčí. Byla jsem tam vloni s vnukem po delší době a byla jsem zděšena, jak nyní zahrada vypadá. Děkuji, Naďa“
Radana Dungelová: „Můj názor je, že do zoo se chodí za zvířaty. Pak mají být v zoo nějaké relaxační zóny, kde se děti třeba uvolní na nějakých herních prvcích, je tam možnost občerstvit se, oddychnout a naplánovat, jakým směrem se v zoo vydáme dál..“
ANTIMONY: „Co byste nikdy nechtěla fotogafovat?“
Radana Dungelová: „Neuměla bych fotografovat utrpení, ani u lidí, ani u zvířat.“
ANTIMONY: „Co je nejdůležitějšího při fotografování?“
Radana Dungelová: „U fotografování zvířat určitě trpělivost, až umanutost :-)“
DAYD: „Váš cestovatelský vzor, Vaše cestovatelské vzory?“
Radana Dungelová: „Mým cestovatelským vzorem, pokud vůbec, je můj manžel.“
ANTIMONY: „Jak a proč jste se stala cestovatelkou?“
Radana Dungelová: „Nepokládám sama sebe za cestovatelku, jezdím na výpravy do přírody. Někdy je ta příroda vzdálená, tak za ní cestuji :-)“
SK: „Jaké to je být cestovatelkou?“
Radana Dungelová: „Nevím. Sama sebe za cestovatelku v tom pravém slova smyslu, kdy cílem je samotné cestování, nepovažuji“
ANTIMONY: „Jaká jste cestovatelka?“
Radana Dungelová: „Cestování není mým hlavním cílem, mám ráda výpravy do divoké přírody, pozorování divokých zvířat... a musím se za nimi nějak dostat.“
DAYD: „Kam byste nikdy cestovat nechtěla?“
Radana Dungelová: „Tam, kde je zničená veškerá příroda“
SK: „Co je nejdůležitější na cestování?“
Radana Dungelová: „Otevřenost, flexibilita, trpělivost... a dobrý parťák.“
DAYD: „Jela byste fotografovat nějaký nestabilní politický režim?“
Radana Dungelová: „Neměla bych na to odvahu.“
ANTIMONY: „Jela byste fotografovat nějakou záhadu?“
Radana Dungelová: „Pokud by se týkala přírody, světa zvířat, proč ne?“