Sama doma

Záznam chatu z pátku 3. prosince 2021

ANTICYKLON: „DV - Proč lidé panikaří?“

Vokál Daniel: „Paniku si můžeme vyložit jako extrémní podobu strachu, který je sám o sobě přirozenou emocí, která je pro náš život i prospěšná. Pokud je však aktuální stres příliš silný a převyšuje momentální kapacitu člověka, dochází k panice.“

ANTICYKLON: „DV - Co může mít panikaření všechno za následky?“

Veronika Kamenská a Daniel Vokál: „Je-li strach člověka příliš silný a opakující se, začne mu nutně zasahovat do života. Člověk se pak může začít vyhýbat situacím, které jsou pro něj potenciálně ohrožující, přestože jsou to třeba běžné situace, jako třeba jízda MHD. Z dlouhodobého hlediska může značně poznamenat kvalitu života, jeho vztahy, kariérní a rodinný život.“

STOP: „VK - Je panikaření vlastně přirozené?“

Vokál Daniel: „Určitá úroveň strachu je přirozená a pro člověka dokonce užitečná - pomáhá mu vyhýbat se situacím, které by jej mohli potenciálně dostat do nebezpečí, třeba cestě problémovou částí města v noci a podobně. Pokud však člověk reaguje tímto způsobem i na objektivně neohrožující situace, jako třeba návštěva lékaře, přirozené to už není a je vhodné vyhledat odbornou pomoc.“

Eva: „Dobry den, záslužná činnost, lze se nějak pripadne zapojit jako dobrovolnik...apod. Přeji jen vše dobré.“

Vokál Daniel: „Dobrý den, Evo, děkujeme za Vaše milá slova. Nepanikař je dobrovolnická organizace, člověk se může zapojit jako poradce na e-mailové či chatové poradně, jako lektor či správce sociálních sítí. Musí k tomu však mít potřebné vzdělání a kompetence, abychom mohli garantovat kvalitu našich služeb.¨ V našem týmu působí primárně studenti psychologie a krizoví interventi, pokud tyto kritéria splňujete, je možné nás kontaktovat na e-mailu kamenska@nepanikar.eu Pokud nemáte příležitost se zapojit jako dobrovolník, ale chtěla byste naši činnost podpořit, budeme moc rádi za libovolný finanční příspěvek na provoz naši činnosti. Dárcovský formulář je na našem webu: www.nepanikar.eu“

Šárka Červenková: „Dobrý den, 18ti letá dcera prodělala od konce září cca 5 panických atak. Neznámé příčinu, pravděpodobně se bojí o své zdraví a více se pozoruje. Je šikovná, spolehlivá, zodpovědná. Terapie nejsou úplně pro ní, i když dochází. Je introvert. Psychiatr jí předepsal okamžitě antidepresiva. Dcera je nechce brát, chce to zvládnout sama. Je to možné? Záchvaty už umí zvládat sama dýcháním do pytlíku, mívá u toho vždy třes všech končetin, jako kdyby úplně nadskakovala. Celé to trvá cca 20-30 minut. V současné chvíli je 3 týdny bez záchvatu. Je dospělá, nechci jí do léků nutit. Je možné, aby to celé zvládla sama bez léků a stavy se jí neopakovaly? Moc děkuji za odpověď, Červenková“

Veronika Kamenská a Daniel Vokál: „Dobrý den, Šárko, moc děkujeme za Váš dotaz. V léčbě úzkostí/panických atak, je nejdůležitější hlavně psychoterapie. Je moc dobře, že do ní Vaše dcera dochází. Léčba úzkostí není bohužel záležitost pár týdnů, ale bývá potřeba dlouhodobější práce. Léky jsou v této léčbě taková berlička a pomáhají stabilizovat stav, aby se člověk dostal z nejhoršího, v psychoterapii se pak řeší samotná příčina úzkostí. Pokud dcera nesouhlasí s medikací, je vhodné to probrat se svým psychiatrem, aby mohl případně zvolit vhodnější cestu. Člověk sám se může naučit zvládat své úzkostné stavy, domníváme se ale, že příčinu je vhodné řešit právě s odborníkem. Při samotné úzkosti může člověk využít i aplikaci Nepanikař, kde jsou různé aktivity na odvedení pozornosti a dechová cvičení. Přejeme dceři hodně sil.“

Petra: „Dobry den, bohužel bojuji s panickou poruchou, spoustěč atak a nemoci byl a je strach z rakoviny a nesmireni se se smrti obecně… Odmítám pomoc psychologa atd. Myslím si totiž, ze bohužel mi z hlavy toto nevyžene jen tak. Proste dokud se nesmirim s tim asi sama, tak jsem odkázaná na léky. Nějaká rada? Aplikaci používám a děkuji za ní. Hezký den“

Vokál Daniel: „Dobrý den, Petro, děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Chtěli bychom ocenit, že se se svou poruchou bojujete, domníváme se ale, že by na takové problémy člověk neměl být sám. Ačkoliv správně píšete, že psycholog nevyžene ty nepříjemné myšlenky z hlavy jen tak, může Vám ale pomoci naučit se s těmito myšlenkami lépe pracovat pomocí dlouhodobé spolupráce. Rádi bychom Vám nabídli možnost toto téma probrat i v rámci naší chatové poradny každý pracovní den mezi 16 a 20 hodinou: www.nepanikar.eu/poradna Možnost probrat téma strachu ze smrti nabízí specializovaná poradna www.umirani.cz, na kterou se rovněž můžete obrátit. Přejeme Vám hodně sil v boji s Vaší panickou poruchou.“

Martin: „Osobně si myslím že ne vždy panické ataky musí mít původ v psychice. Třeba na sobě mám vypozorováno když mám dny kdy je mi fyzicky špatně(neznámeho původu, neumí diagnostikovat) tak pak může přijít i ataka, například sem musel opakovaně odejít z fronty protože se mi rozbušilo srdce. Když je mi dobře takové problémy nemám. Bohužel ty primární důvody lékaři zjistit neumí, u sebe spekuluji o skryté neuroinfekci typu boreliozy a podobně. Máte k tomuto nějaké zkušenosti?“

Vokál Daniel: „Dobrý den, Martine, děkujeme Vám za sdílení Vaší zkušenosti. Myslíme si, že v duševním zdraví hraje roli jak psychická, tak neurologická i somatická stránka. Psychické problémy se mohou projevit po somatické, tedy tělesné stránce, a být tak pro lékaře obtížně diagnostikovatelné. Zároveň i když má člověk pocit, že nemá žádné duševní onemocnění, mohou se tyto potíže projevit na našem těle. Pokud máte podezření, že by mohlo jít o neuroinfekci, doporučujeme návštěvu neurologa, který může tyto obavy potvrdit či vyvrátit. Pokud by tyto obtíže přetrvávaly, je možné se obrátit na specializovanou psychosomatickou kliniku, která se zaměřuje právě na medicínsky nevysvětlitelné symptomy. Přejeme Vám hodně sil.“

Nikol Rejchová: „Ve kterém období vám píše nejvíc děti o pomoc ? Jinak vás sleduji už dlouho a klobouk dolu před vaši prací :)“

Veronika Kamenská a Daniel Vokál: „Dobrý den, Nikol, moc děkujeme za Vaši podporu. Domníváme se, že nejvíce dětí se na nás obracelo při začátku školního roku, kdy se ze své sociální bubliny vrátily zpět do kolektivu dětí.“

denmark: „DV - Co panikaření u psychiatricky nemocných?“

Vokál Daniel: „O duševním onemocnění se dá mluvit v ten moment, kdy nám panika zasahuje do běžného fungování a snižuje tak naši kvalitu života. V takové situaci je vhodné navštívit odborníka, který nám může pomoci naučit se tyto stavy lépe zvládat, nebo se jich zbavit úplně. Zároveň je panický stav součástí některých psychiatrických diagnóz, nejčastěji jde o panickou poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, sociální fobie a podobně.“

ANTI: „VK Jak se připravit dopředu na to, aby člověk nepanikařil?“

Vokál Daniel: „Prevenci vzniku duševního onemocnění představuje dodržování zásad psychohygieny, zdravý životní styl, kvalitní spánek, pevné mezilidské vztahy v neposlední řadě osobnostní nastavení daného člověka. Pracuje-li člověk ve stresujícím prostředí, nemá prostor si doma odpočinout nebo mít čas pro sebe, pak je riziko vzniku úzkostných stavů vyšší. V takových momentech je důležité reagovat na své vlastní potřeby a případně se neostýchat vyhledat odbornou pomoc a podporu.“

ANTICYKLON: „VK - Nepanikaření je první psychologickou pomocí?“

Veronika Kamenská a Daniel Vokál: „Nepanikař je organizací, která nabízí člověku komplexní psychickou pomoc a podporu v náročných stavech. Nabízíme kromě mobilní aplikace také chat a e-mail poradnu, popř. online terapie.“

Bella: „Dobry den, chtela bych vam moc podekovat za vasi praci a ze existuje tahle super aplikace. Dnes jsem o ni slysela poprve, ale verim, ze dokaze pomoci spouste lidi. Pisu vam kvuli tomu, ze jsem si sama prosla dlouhou dobou panicke poruchy a nebylo vubec jednoduche se dostat do normalniho stavu. Chtela bych timhle podporit vsechny, co se momentalne neciti dobre a povzbudit je, ze muze byt lip, dokonce mnohem lip. Me hodne zarazilo, kdyz mi lekar rekl, ze je tohle dozivotne, to mozna tak vyvola dalsi atak, ale poctivou praci na sobe jsem tohle opravdu zdolala. Nasla jsem si dobreho kouce a ten mi velmi pomohl. Tak jen verte a pujde to.“

Veronika Kamenská a Daniel Vokál: „Dobrý den, Bello, moc Vám děkujeme za Vaši podporu a sdílení Vaší osobní zkušenosti. Práce s úzkostí skutečně může trvat roky, ale člověk se s těmito stavy může naučit pracovat tak, že jej v životě neovlivňují, jak se to povedlo i Vám. Někomu s tím může pomoci kouč, často se lidé obracejí na psychoterapeuty nebo psychiatry. Důležité je na svoji situaci nerezignovat. Přejeme Vám příjemné prožití adventu.“