Sama doma

Záznam chatu z pátku 7. září 2018

ANTI: „PK - Je respekt to samé co úcta?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Doslovný překlad slova "respekt" je "ohled". Slovo úcta vyjadřuje podstatu respektu stejně tak dobře.“

SK: „PK - Co si myslíte o lidech, kteří někoho respektují, ale sami respektováni nejsou?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Součástí respektu je respektování sebe sama - svých pocitů, potřeb a hranic. Když se cítíme nerespektováni, můžeme své pocity a potřeby vyjádřit - neútočně, v 1.osobě jednotného čísla. Např. říct: "Potřeboval/a bych víc času. Chtěl/a bych se rozhodnout sám/a."“

SK: „PK - Co lidé, kteří jsou respektováni jinými, ale jiné nerespektují?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Z pohledu toho, kdo se necítí respektován, můžeme komunikovat svá přání, snažit se dohodnout, ale někdy se to nedaří. Pak můžeme vyjádřit svůj postoj, to pomůže aspoň nám, je to lepší než zůstat pasivní. V krajním případě můžeme komunikaci opustit.“

STOP: „DAYD - Kde je hranice mezi tím, že mne někdo respektuje a tím, že mi podlézá?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Respekt vyjadřuje rovnocenný, partnerský vztah. Podlézání může být vyjádřením obdivu nebo manipulací - to obojí vyjadřuje nerovný vztah.“

SK: „TK - Myslíte si, že je důležité být respektován všemi?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Ve smyslu zachování lidské důstojnosti a naplnění lidských potřeb má každý na respekt právo. Kromě toho každý máme svůj okruh lidí, na jejichž postoji k nám nám zvlášť záleží a jejichž nerespektující chování nás zraňuje. Pomůže komunikace, v níž dáme najevo svou hodnotu a sebeúctu. Např. "Ta ironická poznámka se mě dotkla. Přál/a bych si, abychom se ironii vyhýbali."“

KM: „Teď je moderní dělat on line kurzy. Nechystáte se vydat také touhle cestou?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Zatím ne. Je pro nás důležitý osobní kontakt s účastníky kurzů.“

Katka: „Dobrý den, předem moc děkuji za knížku a super kurzy. Měla bych 2 dotazy a děkuji za zodpovězení: 1) Jak poznat rozdíl mezi informací a moralizováním? 2) Stanovení hranic vs. ponechání volnosti a dětské přirozenosti u stolování (např. mlaskání, odcházení od stolu, způsob sezení u stolu "už chybí jen dát si nohu za krk", atd.) Děkuji a přeji krásný den:)“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Díky. K Vašim otázkám: Informace je věcná, stručná, s obecnější platností, nejlépe názorná. Moralizování - to bývá mnoho slov, často je tam hodnocení osoby a vyvolávání pocitů viny. U příkladu se stolováním záleží na věku a situaci. Z Vámi zmíněné věty je cítit zesměšnění až ironie, té děti ani nerozumějí. Pomůže informace např. k odcházení od jídla: "Společná večeře je jediná doba, kdy jsme všichni pohromadě. Můžeme si povědět, co jsme každý zažili." Je podstatné si uvědomit, nakolik jsou naše požadavky smysluplné pro dítě vzhledem k jeho věku a zkušenostem.“

Andrea J.: „Dobrý den, mám synka (2 roky a 8 měsíců). Právě u nás probíhá testování hranic. Nastávají u nás situace, že když mu něco zakážeme (že nemá něco dělat), tak začne hlasitě křičet. Samozřejmě se neudržíme a dostane na zadeček a odvedeme ho do vedlejší místnosti. Pak začne hlasitě bouchat na dveře, bouchat dveřmi...A nebo když je klidnější období tak při zákazu něčeho si jen lehne na zem na bříško a přestane komunikovat...Občas mi to srdce nedovolí a já povolím, aby takové výstupy nebyly. Zejména mu dovolím vše, když jsme někde na návštěvě, nebo je u nás nějaká třetí osoba. A to jen proto, aby malý před cizíma očima nedělal takové scény....Jak toto řešit nejlépe? Jak změnit synovy reakce? Děkuji za odpověď!“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Zahájením nerespektující komunikace je už zákaz. Je daleko efektivnější nabídnout, ukázat dítěti, co nebo jak může nebo má dělat, tj. komunikovat pozitivně. Dítě motivuje nějaká jeho vývojová potřeba, která je zákazem frustrována a následný trest vše jen zhorší. Např. místo: "Neskákej na té sedačce" dát informaci: "Potřebuju teď na ní sedět a přišít knoflík". A výběr: "Můžeš skákat na balónu nebo, až půjdeme ven, tak na trampolíně." Na návštěvě je vhodné zeptat se na pravidla hostitele.“

Pavla: „Dobrý den, dcera 1 rok ma cca od 4m separacni úzkost. Časem se zlepsovala, ale poslední asi 3 týdny se opět zhoršila tak moc, že nemůže pochovat ani manžel. Já nemohu odejít z místnosti, natož třeba nakoupit. Dětská lékařka radi odejít a nechat dceru s tatínkem, že se to musí naučit. Ale dcera křičí a křičí, a rozhodně se ti časem odloučení nejlepší. Vydrželi jsme teda nejdéle asi 8minut. Přejde toto období samo nebo máme dceru zvykat tím, že budu pravidelně odcházet?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Každé dítě je jinak citlivé. Měla bych obavu, že se takto může úzkost zesílit a období prodloužit. Doporučovali bychom dítě odloučení pokud možno vystavovat co nejméně. Jeho potřeba bezpečí se s maminkou nasytí a časem bude schopné tolerovat i další osoby, pokud se budou chovat empaticky.“

Týna: „Dobrý den, jak mám donutit manžela, aby se alespoň trochu řídil radami z Vaší knihy? Zastává názor jeho rodičů, že děti mají paměť na zadku. Čím víc na naše tříletého syna křičí, tím víc ten prcek křičí na něj a podobně... Dekuji“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Není respektující druhé nutit. Trest naučí dítě strachu a/nebo vzdoru. Pokud se Vám daří používat respektující komunikace s dítětem, zkusit to zařídit, aby jí byl tatínek přítomen a viděl efekt.“

Elen: „Dobrý den, jak uchopit výchovu dítěte, u kterého se jeden rodič snaží o respektující výchovu, druhému to je absolutně jedno, zda se dítěti něco nělíbí a pomocí manipulace a citového vydírání ho posunuje k tomu co chce on. Domluva nepomáhá, naopak má pocit, že respektující rodiči děti skákají po hlavě. Děkuji“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „To je v prvé řadě o komunikaci mezi dospělými. Učení se respektu pro každé dítě začíná tím, že vnímá respekt v komunikaci mezi rodiči. Respektující výchova není v žádném případě všedovolující. Partneři můžou mít různou toleranci, je třeba si to vyjasnit.“

Karel P.: „Dobrý den, nacházíte se ve studiu televize, která respektem ke svým divákům zrovna neoplývá. Nechci se pouštět do hodnocení našeho prezidenta, ale respekt a úcta k hlavě státu, k volbě občanů, nemělo by být právě tohle zásadní a základní? I když volba nedopadla podle našich představ, měli bychom jí respektovat. Místo toho tu ČT aspol předvádí štvanici a šíří nenávist proti Babišovi, Zemanovi atd. Z Hutky se stává hrdina, oslavuje se sprostá maminka .... Nepřidáte se také do módní vlny urážení prezidenta a Babiše? Přeji krásný den :-)“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „S řadou věcí, které se dějí, nesouhlasíme, ale urážení není náš styl.“

Veronika Burešová: „Dobrý den, ráda bych se přihlásila k vám do kurzu. Velmi mě téma zajimá, mam i knihu, ale právě setkání a zážitek z kurzu je dle mého potřebný. Dělá mi problém aplikovat ve stresových situacích . Nechystáte se otevřít další kurz ještě teď na podzim v Praze? Dívala jsem se na vase stránky a jediny podzimní kurz je již obsazen. Předem diky za odpověď.“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Jsme samostatné 3 týmy, Čechy, Morava, Slovensko. My děláme kurzy na Moravě, částečně na Slovensku. Setkávání na kurzech je pro naše účastníky i pro nás klíčové. Pro "přespolní" děláme víkendové kurzy v Brně. Termíny máme na našem webu www.respektovat.com.“

AG: „Znám pár lidí, kteří si přečetli vaši knížku a říkají, že to občas funguje, ale ne vždycky. Čím to může být? Zvažuji jít na kurz. Jaký je rozdíl mezi knížkou a kurzem?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Dnes chodí na naše kurzy hlavně ti, co už knihu znají. Naše kurzy jsou o prožitcích, sebepoznání, někteří účastníci mluví až o léčení emočních zranění. Dáváme prostor sdílení, tréningu v modelových situacích, zpětné vazbě, reflexi.“

Lenka: „Myslíte si, že i velký introvert může být respektován?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Samozřejmě. Introvertů jsou cca 2/5 lidí, aspoň podle podnětné knihy "Ticho aneb síla introvertů ve světě, který stále mluví."“

SK: „Jsem absolventkou vašeho kurzu. Některé dovednosti běžně používám, ale empatie je pro mne velmi náročná, zejména v situacích, kdy jsem sama v emocích. Jak na to?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „Takhle to má mnoho z nás. K seberespektu patří i sebeempatie. Když je to třeba, můžeme si já-sdělením vytvořit prostor na zvládnutí vlastních emocí. Povzbudivé je, že empatie funguje i dodatečně nebo s časovým odstupem.“

Klára: „Jakým způsobem budovat respekt k sobě samému?“

Taťjana Kopřivová a Pavel Kopřiva: „K této otázce snad už bylo něco řečeno výše. Omlouváme se všem, na které jsme nestačili reagovat. Snad někdy příště nebo na kurzu. :-) Přejeme všem, ať zažívají i rozdávají respekt!“