Chat
Mgr. Blanka Baierová
Čerpání dovolené.
Záznam chatu z pondělí 4. května
hana: „Dobrý den, je zaměstnavatel povinen dát neplacené volno?“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za otázku. Pokud se jedná o některou důležitou osobní překážku (např. účast na svatbě blízkého, účast na pohřbu, stěhování apod. - některé z těchto překážek jsou placené, některé neplacené), tam je zaměstnavatel povinen neplacené volno poskytnout. V jiný případech není zaměstnavatel povinen poskytnout neplacené volno - záleží na jeho rozhodnutí. S pozdravem, Blanka Baierová“
Eva Peterová: „Kolik dni dovolené mně může zaměstnavatel nařídit? Kolik dni si mohu převést do dalšího roku a kdy je vyčerpat?“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Obecně je to zaměstnavatel, kdo určuje termín čerpání dovolené, takže Vám může nařídit celou dovolenou. Dovolená by měla být primárně vyčerpána v daném kalendářním roce, převádění dovolené by mělo být výjimečné (pouze v omezeném rozsahu na žádost zaměstnance - v zásadě pouze nad rámec 4 týdnů, nebo v případě pokud se dovolená nestihne vyčerpat např. z důvodu nemoci). Nejpozději by měla být dovolená vyčerpána do konce června následujícího roku. S pozdravem, Blanka Baierová“
Dana: „Dobrý den.Mám dotaz, když jsem skoro rok doma na neschopence,bude mě uznána nemoc z povolání a při odchodu ze zaměstnání jestli mě bude proplacena celá dovolená.Děkuji za odpověď.“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Ano, v případě, že je zaměstnání ukončeno, máte nárok na to, aby Vám byla nevyčerpaná dovolená proplacena. Ve Vašem případě je však otázka, v jakém rozsahu nárok na dovolenou vznikne - v případě dlouhodobé absence (kdy práce není konána) třeba z důvodu nemoci, se nárok na dovolenou krátí, příp. nevznikne vůbec. S pozdravem, Blanka Baierová“
Vladimír: „Dobrý den, Domnívám se, že zaměstnanec ve státní správě musí v kalendářním roce vyčerpat 4 týdny (20 dnů) dovolené, to je základ čerpání. Pokud mu k 1/1 vznikl nový nárok 5 týdnů (25 dnů), může si tedy do dalšího roku převést 1 týden (5 dnů). Ale pokud si z minulého roku převedl 5 dnů dovolené, má k 1/1 v aktuálním roce k čerpání celkem 25+5, tedy 30 dnů dovolené. Tedy pokud pak v aktuálním roce vyčerpá povinných 20 dnů a zaměstnavatel mu nenařídí více, tak si do dalšího roku může převést 10 dnů. Je to tak? Děkuji za odpověď Vladimír“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Ano, je to tak jak píšete - nevyčerpanou dovolenou nad rámec 4 týdnů lze na žádost zaměstnance převést do dalšího kalendářního roku. S pozdravem, B. Baierová“
Jana: „Dobrý den, v naší firmě máme pouze 20 dní dovolené a s vedením se nedaří prodloužení na 25 dní. Není snahou např. ministra o prodloužení nároku na dovolenou na 25 dní zákonem? Děkuji“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Debata o navýšení základního nároku na dovolenou se pravidelně vrací, ale aktuálně bohužel nemám informaci o tom, že by se navýšení legislativně připravovalo. S pozdravem, B. Baierová“
Iva: „Dobrý den, pokud zaměstnavatel většinou dovolenou neurčuje a nechává čerpání na zaměstnanci, zasahuje jen když si na nějaký termín žádá hodně lidí na směně, je nutnost si aspoň jednou za rok vybrat dva týdny v kuse, nebo je možno vybírat celou dovolenou po malých kouscích“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Zákoník práce stanoví, že zaměstnavatel musí umožnit čerpání alespoň 2 týdnů dovolené vcelku - pokud se se zaměstnancem nedohodne jinak. Tudíž pokud Vám vyhovuje čerpat dovolenou po kratších úsecích, můžete se tak se zaměstnavatelem dohodnout. S pozdravem, B.Baierová“
Jana: „Dobrý den, s jakým předstihem je nutno žádat o dovolenou když se může čerpat volně? A jak moc předem musí zaměstnavatel informovat o nařízené dovolené když ji chce dát příkazem?“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Zaměstnavatel musí určit čerpání dovolené alespoň 2 týdny předem - ledaže se dohodne se zaměstnancem na kratší době. Tudíž záleží na domluvě, pokud to vyhovuje oběma stranám, může být čerpání dovolené zahájeno i hned druhý den. S pozdravem, B. Baierová“
Vladimír: „Děkuji Vám za odpověď. Paní Peterové jste uvedla: Nejpozději by měla být převedená dovolená vyčerpána do konce června následujícího roku. Můj dotaz: Opravdu vyčerpána nebo stačí nařízena zaměstnavatelem? Vladimír“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, postačí, pokud je čerpání dovolené do 30.6. určeno. S pozdravem, B. Baierová“
B. Pražáková: „Dobrý den, musí kuchaři napracovati řádně čerpanou dovolenou, vzájemně se zaskakovati? Načerpaný Relax tak náhle rychle ztrácí........ Předem děkuji a jsem s pozdravem.“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Na dovolenou má zaměstnanec nárok ze zákona, tudíž ji nemusíte nijak napracovávat. Termín čerpání dovolené ale určuje zaměstnavatel - podle provozních potřeb a oprávněných zájmů zaměstnance, takže samozřejmě musí počítat s tím, aby byl stále zajištěn provoz. S pozdravem, B. Baierová“
Iva: „Dobrý den, po jak dlouhé nemoci se začíná krátit dovolená? A jak se to pak počítá? Děkuji“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Podrobně tuto problematiku upravuje § 216 zák. práce. Stručně mohu uvést, že se pro účely dovolené považuje za výkon práce dočasná prac. neschopnost jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby. Dále je potřeba, abyste odpracovala alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby. S pozdravem, B. Baierová“
Jana: „Dobrý den, krácení dovolené za nemoc-sčítají se za rok, nebo se jedná o jednu delší nemocenskou aby kvůli tomu byla dovolená krácena?“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Podrobně tuto problematiku upravuje § 216 zák. práce. Stručně mohu uvést, že se pro účely dovolené považuje za výkon práce dočasná prac. neschopnost jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby. Dále je potřeba, abyste odpracovala alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby. Všechny doby prac. neschopnosti se v kalendářním roce sčítají. S pozdravem, B. Baierová“
MICHAL: „Dobrý den Pracuji na dohodu o pracovni činnosti 20 hodin týdně dělám třeba jednou dva dny někdy čtyři dny na kolik dní mám nárok na dovolenou odvádí se mi zdravotní i sociální pojištění... Děkuji za odpověď“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Na toto nelze jednoduše odpovědět. Záleží, na jaký nárok dovolené máte právo podle zák. práce (4 - 5 či více týdnů), příp. zda Vám zaměstnavatel poskytuje dovolenou nad rámec zákona. Dále se výše Vašeho nároku odvíjí od počtu odpracovaných hodin (nárok vzniká po odpracování 80ti hodin). U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. S pozdravem, B. Baierová“
Daniel: „Dobrý den, kolik dní mám nárok na dovolenou, pokud jsem zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti? Děkuji za odpověď“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Na toto nelze jednoduše odpovědět. Záleží, na jaký nárok dovolené máte právo podle zák. práce (4 - 5 či více týdnů), příp. zda Vám zaměstnavatel poskytuje dovolenou nad rámec zákona. Dále se výše Vašeho nároku odvíjí od počtu odpracovaných hodin (nárok vzniká po odpracování 80ti hodin). U zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti platí, že pro účely dovolené činí délka týdenní pracovní doby 20 hodin týdně. S pozdravem, B. Baierová“
Jana Grosmanová: „Dobrý den.Právě jsem nastoupila do zaměstnání.Po kolika odpracovaných dnech mám nárok na jeden den dovolené. Děkuji za odpověď.“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Nárok na dovolenou vznikne po odpracování alespoň 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby. S pozdravem, B. Baierová“
Jana: „Pokud mám na určitý termín zaplaceno zájezd, může mi zaměstnavatel odmítnout dát dovolenou, případně kdo zaplatí storno zájezdu a může mě i s dovolené odvolat“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Termín čerpání dovolené určuje primárně zaměstnavatel, a to podle provozních potřeb a oprávněných zájmů zaměstnance. Pokud jste tedy zatím neměla od zaměstnavatele určen termín čerpání dovolené, může se stát, že zaměstnavatel Vám čerpání ve Vámi zvoleném termínu neumožní. Pokud už byl termín zaměstnavatelem schválen, má i tak zaměstnavatel právo ve výjimečných případech termín čerpání změnit, nebo Vás dokonce z dovolené odvolat. Musí Vám ale nahradit náklady, které Vám bez Vašeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil určenou dobu čerpání dovolené nebo že Vás odvolal z dovolené. S pozdravem, B. Baierová“
Jana: „Dobrý den, mohu se zeptat, zda mohu jen na svatbu dítěte v době, kdy jsem na neschopence. Děkuji za odpověď.“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Pokud jste uznána dočasně práce neschopnou, musíte se řídit režimem tzv. dočasně práce neschopného pojištěnce, který Vám nastaví ošetřující lékař (místo pobytu, stanovené vycházky atd.). Nastavení pravidel režimu a možné vycházky je tudíž potřeba řešit s lékařem. S pozdravem, B. Baierová“
Daniel: „Ještě jeden dotaz. Pokud nastoupim do nového zaměstnání, mám nárok na dovolenou až po uplynutí zkušební doby nebo hned od nástupu? Děkuji za odpověď“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Pro vznik nároku na dovolenou je třeba odpracovat alespoň 4 týdny v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, ovšem se zaměstnavatelem je teoreticky možné se dohodnout na čerpání dovolené i před vznikem nároku (tj. i ve zkušební době). S pozdravem, B. Baierová“
Filip X. G.: „Dobrý den, chci se zeptat, nastoupil jsem do práce a smlouvu a tím jsem začal pracovat od 19.1.2026 a mám podle zákona 4 měsíce tu tz. zkušební dobu. Prosím od kdy si můžu vzíti dovolenou? Moc Vám děkuji za odpovědi“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Pro vznik nároku na dovolenou je třeba odpracovat alespoň 4 týdny v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, ovšem se zaměstnavatelem je teoreticky možné se dohodnout na čerpání dovolené i před vznikem nároku (tj. i ve zkušební době). S pozdravem, B. Baierová“
Svobodová: „Dobrý den, jsem uvolněnou starostkou, kvůli střetu zájmu jsem musela opustit zaměstnání ve Finanční správě, kde mi dosud "drží" místo, jsem postavena mimo službu. Dle informace personalistky FS mám nevyčerpanou dovolenou za roky starostování, je to takto v pořádku?“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Stručně mohu uvést, že tuto problematiku řeší primárně § 216 odst. 4 zák. práce: Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění. S pozdravem, B. Baierová“
DAYD: „Chystá se nějaké změna, chystají se nějaké změny v českém právu ohledně čerpání dovolené?“
Mgr. Blanka Baierová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Aktuálně nemám informace o tom, že by se chystala legislativní změna v oblasti dovolené. S pozdravem, B. Baierová“