Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 23. dubna

ANTI: „Kdy se v ČR začalo rodit málo dětí?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „do roku 2021 se rodilo 110 tisíc dětí a od té doby počet stále klesá, v roce 2025 se narodilo 77,6 tisíc dětí“

DAYD: „Zkoumá v současnosti vědecky někdo toto téma?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, demografové a sociologové například v rámci výzkumu Současná česká rodina, kde zjišťujeme, co se děje s partnerstvím, plány - zda a kolik chtějí mít dětí. například zjišťujeme, že 15% žen a mužů do 29 let přímo deklarovali, že nechtějí mít děti“

DAYD: „Měl jsem kontroverzní příbuznou, která tvrdila, že 3 děti jsou přírůstkem, je to stále pravda?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, je důležité, aby některé rodiny, měly 3 děti, jinak bude porodnost klesat, neboť narůstá podíl bezdětných žen, dnes jich zůstane bezdětných asi 15%“

DAYD: „Souvisí s tímto tématem existence KDU-ČSL?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „tato strana má podporu rodin v dlouhodobou programu, takže má důležitý hlas“

DAYD: „Je na vině v tomto případě množství sexuálních menšin?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „nedá se kvantitativně zhodnotit, nicméně může to mít nějaký efekt do budoucnosti, záleží na tom, do jaké míry jim bude umožněno mít děti“

Dominika V.: „Moje zkušenost je 3 roky snažení a rok IVF. Nakonec se nám podařilo otěhotnět, za což jsme neskutečně vděční. ❤️ Zároveň ale znám spoustu mladých žen do 30 let, které dítě chtějí – ale nedaří se jim otěhotnět. A není jich málo.“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, to je velký problém a bude narůstat počet párů, které se s tím budou setkávat. U nás máme velmi dobře dostupnou asistovanou reprodukci v porovnání jinými evropskými zeměmi. Je ale důležité věnovat zvýšenou pozornost fertilitní gramotnosti a destigmatizaci problémů s početím, rozšiřování informací o dostupnosti péče.“

Jana: „Dobrý den, já mám dojem, že tím, že mladí mají více možností například cestovat,tak nepospíchají s dětmi.Nesouhlasim s tím, že tvrdí, že mít potomka je finančně náročné.To bylo i v době 80tek. Co myslíte? Divačka Jana“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano větší šíře možností, jak se realizovat, je jeden z důvodů, nicméně i ekonomické důvody jsou důležité, protože životní náklady i ceny nemovitostí rostou rychleji než dříve“

Šárka Roobová: „Dobrý den, jak může stát podpořit větší porodnost?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „více ulevit rodinám s náklady spojenými s péčí a výchovou dětí a také rozvíjet nástroje na podporu kloubení práce a rodičovství, tj. podpora služeb péče o děti, ale také motivace zaměstnavatelů, aby umožnili rodičům zkrácené, flexibilní úvazky, práci z domova“

DAYD: „Je na vině v tomto případě impotence?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „přímou souvislost v tom nevidím, ale může to vést nepřímo k oslabení partnerských vztahů k obtížím pro naplnění přání mít děti jak pro muže, tak pro ženy“

Václav: „Dobrý den, Mám dotaz zda se eviduje i kde je pokles porodností zda i žijící Romové v ČR mají pokles? Jsem z Jaroměře a myslím si že u tohoto etnika je opačný trend“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „To je důležitá otázka, bohužel teď aktuální výzkumy na toto téma nejsou. Komplikací ve výzkumu je to, že nejsou ve statistikách samostatně evidovaní a jediný způsob výzkumu je výběrové šetření, které by přímo u této populaci zjišťoval informace o počtu dětí“

Kristýna H.: „Proč není větší podpora pro nadcházející rodiče, kteří plánují rodinu??? Z informací a zkušeností kolem sebe vím, že je to především kvůli nedostatečným financím, či strachu z velice nízkého rodičovského příspěvku. Je velmi “horké” téma mezi ženami. Potencionální rodiče pak možnost založit rodinu odsouvají nebo úplně utnou. Sama mám nyní 3 měsíční miminko a přechod z PPM na rodičovský příspěvek od státu pro nás bude náročný. Dekuji“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „Souhlasím s vámi, že stát zaostává ve finanční podpoře rodin, že nebyla tato podpora valorizována a i plánované navýšení rodičovského příspěvku je zpochybňováno tím, že se argumentuje oslabením dřívějšího návratu žen do zaměstnání. To se úplně míjí významem tohoto opatření, které má především kompenzovat ušlé příjmy.“

Lenka Provazníková: „Zdravím srdečně, paní profesorko. Jen pár poznámek.. „aby stát vysílal pozitivní signály“ – hezky řečeno. Ale to přece není jen školkovné či výše rodič. příspěvku! Prarodiče nejsou v záloze – prodlužují věk odchodu do důchodu! Moje máma mohla jít do důchodu v 53 letech, já až v 65! Není tam prostor pro pomoc mladým. Vyvolávání strachu u lidí v mnoha ohledech, resp. ideologiích EU. Válečnické tendence EU, stamiliardy na zbrojení, podporu bandero-režimu – válka na ua začala přinejmenším 2014. Stamiliardy na podporu ukrajinců v ČR, kteří si vesele jezdí na dovolenou a prázdniny do válkou zmítané země. NIC nedělají vlády pro to, aby podpořili přirozenou porodnost Čechů. Záměr. Ostatně účelem/cílem EU je zničit národy a státy Evropy. Nahradit je mají jiné „kultury“, od muslimů po ukrajince. A pro narozené děti? Během prvního roku života do nich napícháme 3x (!) šesti-srač.ku! Jako před vývojem všeobecné imunity se má vytvářet imunita specifická?! A proti žloutence? Ostatně očkovací byznys je další téma… Kdo nejde s námi, jde proti nám. Zpátky ni krok.“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, je to mnohem složitější problém. Já jsem ti spíš chtěla upozornit, že i to málo, co stát dělá, tak dokáže nevhodně prezentovat, že spíš škodí, než pomůže“

Vlaďka: „Můj názor je, že dnešní mladí jsou hodně soustředěni na sebe sama, užívají si výhod demokracie déle ( mnohdy do 40 let, přitom by stačilo nejdéle do 30 let ), přednost dávají kariéře, cestování, zábavě atd. a nemyslí na krásný smysl života - děti - a na radost nejen pro sebe ale i pro prarodiče. Že peněz není nikdy dostatek zažívali i naši předkové za poslední století, dnešními požadavky by se děti v minulosti nerodily snad vůbec.“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, to je také názor, týká se toho, že se rozšiřuje počet lidí, které nepovažují rodičovství za životní prioritu, myslím, že by se měla ve společnosti více oceňovat hodnota dětí pro naplnění života“

ANTI: „Moje příbuzná, která pracovala ve zdravotnictví, kdysi tvrdila, že jedno dítě je úbytek populace, dvě děti vyrovnání populace a tři děti přírůstek populace, platí to stále?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „je to přesně tak“

ANTI: „Jak to bude vypadat v budoucnu, bude se také rodit málo dětí?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „to bude mít celou řadu dopadů jak na společnost a její fungování (důchody, zdravotnictví, péče o staré lidi,atd.) ale také na životy jednotlivců, bude narůstat osamělost a oslabení mezigeneračních vztahů“

DAYD: „Dá se tento stav, že se rodí málo dětí, změnit?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „myslím, že bychom si neměli zvykat na to, že se s tím nedá nic dělat, je to nejjednodušší přístup, ale také nejvíce rizikový, protože demografické trendy mají dlouhou setrvačnost a co se zanedbá nyní nepůjde v budoucnosti změnit. TO je odlišné od chápání ekonomický trendů, a to je také důvod, proč k tomu mají ekonomové často odlišný přístup“

DAYD: „Trochu humorně: Vzpomněl jsem si na film Konec básníků v Čechách, kde říká k tomuto tématu poznámku Míla Myslíková (maminka Pavla Kříže - tedy Štěpána Šafránka) - "Stejně se dětí nedočkám, všude samá antikoncepce!"“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, je to tak, jestli už jsme příliš nepřeplánovali. To je také důvod, který se zmiňuje, že díky dokonalé antikoncepci si myslím, že když se pro dítě rozhodneme, tak se to hned povede a to často vede k větším komplikacím“

Vendula: „Dobrý den, paní profesorko, vlastně nemám žádný dotaz, chtěla bych se spíš podělit o fakta. Po vysoké škole jsme s manželem založili rodinu, máme dvě děti (2 a 6 let). Bydlíme v pronajatém bytě, pracující prarodiče máme hodinu a půl cesty autem od nás. Zde bych ráda podotkla, že jsou sice skvělí, ale tato vzdálenost je pro ně někdy nepřekonatelná - vidíme se cca jednou za měsíc a to spíš z naší iniciativy. Rodina nás s manželem velmi naplňuje, děti nám dělají radost, přestože jsme někdy velmi unavení až vyčerpaní. Je to obrovský tlak, jak finanční, tak psychický. Nyní čekáme, zda se mladší syn dostane do MŠ a v září bude moct nastoupit. A já do práce. Na původní místo se bohužel nemůžu vrátit - nedostanu zkrácený úvazek ani jiné výhody. I tak mě vlastně velmi láká mít děti tři a užívat si rodičovství se vším všudy. Ráda bych nějak podpořila i ostatní své vrstevníky. Často se zamýšlím nad otázkami, které ve vaší profesi řešíte Vy a chci Vám za práci, kterou děláte velmi poděkovat. Přeji Vám hezké jarní dny, Vendula“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „To je skvělé, moc vám přeji, ať se vám to podaří.“

Hanka: „Dobrý den paní profesorka. Máme již 4 dospělé, ženaté syny.V práci mě říkaly, že si to nedovedou představit i z finanční stránky.S manželem jsme byli obyčejní pracující,3 vystudovali VŠ .Podle mě děti jsou poklad.Teď mám zatím 3 vnoučata, doufám, že jich bude víc.Jsem za ně moc ráda,jsou moje radost... moje manžel už není mezi námi.V důchodu ještě nejsem, nemám zatím nárok a to mě mrzí... víc bych hlídala.“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „Dekuji za váš komentář, potvrzuje to, že jeden z důsledků odkladu rodičovství, je, že si vnoučata nestihnete užít v té aktivní fázi.“

Ladislav: „Dobrý den paní prof. Kocourková, nemám ani tak dotaz jako úvahu, že některé skupiny rodiček znatelně využívají podpory v mateřství, neřeší ztrátu zaměstnání ani jiné ztráty v osobním životě. Tam je pak koeficien tak "3." Proč nejsou zvýhodněny a podporovány rodičky, které pracovaly a chtějí se vrátit do zaměstnání. Děkuji za odpověď. S pozdravem krásného dne Ladislav.“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „jsou také podporovány, můžou si zkrátit čerpání rodičovského příspěvku i do dosažení 1 roku věku dítěte, tj vyčerpat 350 tisíc Kč v kratším čase a vrátit se do práce, ale mohou narazit na nedostatek možností, jak řešit péči o děti, tam jsou ještě rezervy“

ANTI: „Řeší toto téma současná vláda ČR?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, částečně - zvažuje například zvýšení rodičovského příspěvku, návrat školkovného, ale je to složitější problém, jednoduché řešení neexistuje“

Eliška: „Dobry den, my jsme rok jezdili na ivf kvuli geneticke dispozici...nechali tam za 6 pokusu 260tis ..dost drahe...snazili jsme nekdy dat 2 ale je to drahe a uz to zkousime prirozene...minule nasli u nas mutaci trizotomie 18=edwadruv syndrom ..tak jsme nevahali a hned potrat a ted zkousime znova doufame ze uz se to nestane.... navic mam syna,ktery je postizeny..geneticky potvrzeno...tak verim ze se tomu vyhneme diky testovani....pro nas je vytouzene mit dite..deti by se nemeli porizovat pro penize ale pro smysl zivota ale nas stat moc nepomaha jak je vse drahe... mame pocit ze geneticke problemy narustaji jak to vidite vy? predem Vam moc dekuji“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, souhlasím s tím, že jsou rodiny, které jsou šťastné, že mají děti a nekalkulují, jestli si to mohou dovolit, jdou do toho. Společnost se proměňuje a je možné, že se ukáže, že si lidé uvědomí, že chtějí dětí, až když to nepůjde“

DAYD: „To, že se rodí málo dětí souvisí s tím, že slábne rodina?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, také, oslabuje se hodnota rodičovství, už to není pro většinu lidí živtní priorita“

DAYD: „Souvisí s tímto tématem politika?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „ano, politika by se tomu měla věnovat“

ANTI: „Proč se rodí málo dětí se netýká romské menšiny, že?“

prof. RNDr. Jiřina Kocourková: „nemáme bohužel aktuální výzkumy“