Sama doma

Záznam chatu z pondělí 13. dubna

DAYD: „Jak se české školy obecně chovají k chronicky nemocným dětem?“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „České školy v tomto směru vykazují dost rozdílný přístup, bohužel se často vyskystuje malá empatie ke zdravotním obtížím dítěte. Velmi samozřejmě záleží na individuálním přístupu učitelů. Na jejich ochotě chápat situaci dítěte, charakteristiku konkrétního onemocnění. Nemyslet si, že dítě simuluje.Často se setkávám s tím, že učitel situaci dítěte bagatelizuje, porovnává např. se svým vlastním onemocněním, zdůrazňuje, že také plní pracovní povinnosti. K chronickým obtížím je nutné připočítat pravidelnou únavu, ztrátu kontinuity učiva při častých absencích, kumulaci učiva, které dítě potřebuje dohnat. K tomu dítě chodí často k lékařům, užívá medikaci,účastní se často nové , např. biologické léčby. A k tomu všemu učitele překvapuje, že by dítě chtělo vést normální život - chodit na kroužky, stýkat se s přáteli. JE proto důležité chápat priority dítěte v kontextu jeho zdravotní situace.“

Eva: „Dobrý den, prosím o radu, jak posílit imunitu dítěte (předškolák, chlapec, 7 let) s častými záněty horních cest dýchacích a alergiemi? A jak poznat, nakolik je to vážné vs. nakolik se mu "jen" nechce do školy, resp. přípravky, kam chodí nerad? Děkuji. Pěkné odpoledne Eva“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Dobrý den, paní Evo, jako psycholožka začnu od konce dotazu. Uvažovala bych, proč nechce chlapec do přípravky. Je vše v přípravce v pořádku, pracují tam zajímavě, motivuje paní učitelka děti vhodně? Jsou vztahy mezi dětmi v pořádku? Někdy stres z nějakého prostředí může snižovat imunitu dítěte. Vážnost zánětu a alergií doporučuji konzultovat s lékařem (např. teplota, silný kašel, oteklost). K posilování imunity pak z psychologického hlediska může pomoci pravidelné otužování, pobyt venku (mimo sezonu s alergiemi), lékař určitě doporučí i nějaké doplňky stravy. Někdy lékaři doporučují autovakcínu, která dětem s podporou imunity pomáhá. Určitě ale stojí za to uvažovat prostředí přípravky nebo prostředí doma při řešení docházky do přípravky:) Držím palce:)“

ANTIKYT: „Co problematika vážně psychiatricky nemocného dítěte ve škole?“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Problematika vážně psychiatricky nemocného dítěte není snadná. Tyto typy obtíží nejsou dobře viditelné, což ztěžuje škole i rodině porozumět těmto obtížím. Důležité je situaci komunikovat se školou, nastavit pravidla plnění školních povinností, spolupracovat s lékařem ohledně medikace. Připravit se na výkyvy ve výkonu. Důležité je, aby škola naplánovala vhodným způsobem ověření požadovaného, nezahltit dítě požadavky, vybrat klíčové učivo, aby nevznikaly mezery. Rodiče mohou dítěti pomoci s pravidelným plněním povinností v rámci jeho zdravotního stavu.“

Helena: „Dobry den pani docentko, mam vnucku predskolacku, ktera trpi velmi castym a zejmena nocnim kaslem. Pred 2 lety ji byl diagnostikovan reflux. V praxi to vypada tak, ze chodi par dni do skolky, zacne pri sebemensi nakaze kaslat a dcera s ni musi zustat tyden doma, kdyz ji posle do skolky drive, situace se opakuje. Prakticky je polovinu skolni doby doma. Od zari nastupuje do 1. tridy- vidite prosim nejakou perspektivu v lecbe ci vyvoji, aby nemela ve skole tolik absenci? Dekuji a preji prijemny den, Helena Zlin“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Heleno, děkuji za dotaz. Z psychologického hlediska lze uvažovat, že se imunita dítěte bude postupně zlepšovat, pomoci také mohou autovakcíny. Ve škole jsou děti již méně nemocné, což samozřejmě nemusí být pravidlo. Konzultovala bych situaci s pediatrem, nakolik lze zdravotní situaci dítěte řešit medicínskou cestou. Zároveň je dobré situaci konzultovat se školou, předem s paní učitelkou domluvit způsob plnění povinností při absenci, vhodné bude i ošetřit vztahy ve škole, děti, které často chybí mají větší obtíže hledat přátele. Moc držím palce, často se situace dětí po nástupu do školy zlepšuje. Držím palce.“

Aneta: „Dobry den jak bych mela kontrolovat me 13ti lete dite Milana? Jak bych mela jednat s jeho soukromym? Predem dekuji za odpoved“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Dobrý den, paní Aneto, Milan je už ve věku, kdy je vhodné ponechat mu určitou míru odpovědnosti. Vhodné je domluvit základní pravidla, která, když dítě dodržuje, vede ke snížení kontroly a ponechání odpovědnosti na dítěti za řadu důležitých věcí. Vždy platí, že když nastavujeme hranice malému dítěti, neříkáme, co nesmí dítě, ale co uděláme my jako dospělí. Jak dítě stárne, dá se předpokládat, že pravidla, která si osvojilo, bude dále dodržovat. Při kontrole je vhodné dítě informovat, že zkontroluji dodržování pravidel. Zároveň, potřeba soukromí u 13letého dítěte je velmi vysoká, cítí ohrožení a narušení soukromí vnímá jako ohrožení. Otázkou je, co vše potřebujete kontrolovat. Navrhuji najít místa, kde lze nechat odpovědnost na dítěti a místa, kde je vhodná vaše kontrola, protože máte za dítě odpovědnost jako rodič. Držím palce.“

DAYD: „Jak se české školy obecně chovají k vážně nemocným dětem?“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, u chronicky nemocných dětí je nutné uvažovat vliv charakteru nemoci, důsledky absence, kumulaci promeškaného učiva, ztrátu kontinua v učební látce. I když dítě po nemoci přijde do školy, je mylné se domnívat, že do nějakého kratšího úseku zvládne zameškanou látku. Je nutné nastavit funkční plán, aby dítě dokázalo využít svůj potenciál. Také je nutné uvažovat, že dítě i při stabilizaci onemocnění dochází často k lékaři, je medikováno, medikace může ovlivňovat výkon ve škole, dítě může cítit větší izolaci, což nepřispívá k jeho duševní pohodě. Významný vliv mohou mít i specifika výuky - praktické vyučování, exkurze, výkon praxe na budoucích pracovištích. To vše by tedy školy uvažovat měly. Jak se školy chovají přináší průzkum v knize Adolescent se speciálními vzdělávacími potřebami, z něhož je patrné, že učitelé příliš stavu dítěte nedůvěřují, často si myslí, že děti simulují, argumentují, že mají také řadu potíží a starostí a povinnosti plní. V tomto směru má české školství ještě dost rezerv.“

Slávek: „Jsou jogurty sýry mléčné výrobky nadýmavé?Vůbec nevím čím to je, už se bojím se něco vzít do úst pŕibírám jen když se podívám na něco.Sladké nejím, nepiji, nekouřím napadá mi jestli se přibírá z léků nebo stresu?“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Dobrý den, přibírat se dá z mnoha příčin - z léků, stresu, nedostatku pohybu, nevhodně nakombinovaných potravin. Doporučuji situaci konzultovat s lékařem. Pokud v životě zažíváte stres, je vhodné hledat způsoby řešení působení stresu, zařazení relaxačních, dechových cvičení do života. Také pomáhá stresových podnětů se zbavit - učit se pozitivnímu myšlení, pozitivním formulacím (při stravování vhodnou stravou někdy pomáhá nastavení myšlení - bude mi dobře, toto mi prospěje, pokud budete pořád v nastavení, co se zase stane, že vám dobře nebude, je dost pravděpodobné, že vám opravdu dobře nebude), uvažovat, co jsou životní priority a zda se můj život podle těchto priorit opravdu řídí. Nicméně, vždy platí, že je důležité zdravotní stav konzultovat primárně s lékařem. Moc držím palce.“

ANTIKYT: „Co problematika chronicky psychiatricky nemocného dítěte ve škole?“

doc. MUDr. Markéta Švamberk Šauerová: „V této situaci bych kladla důraz na vytváření bezpečného prostředí ve školách. Uvažovat, jaké situace mohou zhoršovat projevy dítěte - např. aktuálně přijímací zkoušky na střední školy, obecný tlak na výkon. Důležitá je práce s třídním kolektivem, dbát na vhodné sociální začlenění dítěte. Umožnit, aby dítě cítilo podporu a zároveň převzalo odpovědnost sama za sebe. TAké je nutné dbát na pedagogický takt, to vytváří bezpečí dítěti, které bývá častěji úzkostné. Je také vhodné si připustit, že ve školství neřešíme jen psychiatricky nemocné dítě, ale setkáváme se i s učiteli psychiatricky nemocnými, medikovanými, kteří se bojí stigmatizace v souvislosti s jejich obtížemi.“