Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 26. února

Sylva: „Dobrý den, denodenně musím " odpojovat " syna 12 let od mobilu, je to těžké , pořád scroluje jedno video za druhým, a to ráno i večer.... pokud ho tam nechám, tak nic nepotřebuje, ani jíst, ani pít. Když mu to vypnu, najednou by vyjedl ledničku a začne to s ním "šít", povídá, blbne a neví co má dělat. Myslím, že to, že si neumí sám říct : mám teď mobilu dost, stačí, přispívá k obrovské duševní nepohodě dětí a tím i okolí. Tohle by se měly děti učit. Umět se samy od mobilu odtrhnout.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Sylvo, máte pravdu, že kdyby tuto dovednost děti uměly, bylo by tu nepochybně lepší, ale schopnost ovládat se a omezovat se, není ještě dostatečně zralá, abychom se na to mohli spolehnout. Rychlá videa a sociální sítě poskytují dětem rychlý zdroj zábavy a pro jeho mozek často velmi nekvalitní zdroj "potravy" (fast food pro mozek). Vzdát se toho, co je lákavé a "dobré", i když škodlivé, děti bez podpory a příkladu dospělých neumí. A dopady častého a dlouhodobého konzumování sociálních sítí, online her, rychlých videí... jsou negativní až (v některých případech) likvidační. S pozdravem z Kavčích hor Veronika Šporclová“

ANTI: „Vyřešil by zákaz sociálních sítí pro děti duševní nepohodu dětí?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, "vyřešil" pravděpodobně ne, ale domnívám se, že zákaz/omezení sociálních sítí pro děti a dospívající by výrazně prospěl ke zlepšení duševní pohody dětské populace. S pozdravem Veronika Šporclová“

ANTI: „Objevují se dezinformace v souvislosti s tématem SOCIÁLNÍ SÍTĚ A DUŠEVNÍ NEPOHODA DĚTÍ?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, zatím jsem nezaznamenala výraznější mýty a dezinformace týkající vztahu sociálních sítí a duševní nepohody dětí a dospívajících. Odborné týmy z celého světa poměrně jednoznačně prokazují negativní vliv času dětí strávených na sociálních sítích, času strávených u obrazovek, sledováním rychlých videí.... Proto se v této souvislosti hovoří o nutnosti změny a celoplošného omezení až zákazu přístupu na sociální sítě pro děti. S přáním pěkného dne Veronika Šporclová“

ADALBERT: „Sociální sítě jsou vlastně dušení nepohoda dětí automaticky, že?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, je prokázána a vědeckými studiemi ověřena souvislost mezi sociálními sítěmi a duševní nepohodou dětí a dospívajících. Sociální sítě jsou jedním z výrazných rizikových faktorů, ale nemůžeme tvrdit, že je to jediný faktor, který, když odstraníme, tak děti budou "v pohodě". S pozdravem a přáním pěkného slunečného dne Veronika Šporclová“

Hanka: „děti s mobilem jsou spokojené, rodiče jsou spokojení, mají od nich pokoj. Já bych mobily a soc sítě dětem zakázala i ve škole. Zařadila bych do školy výuku zpracování emocí, pocitů a trávení volného času. Co Vy na to? Děkuji“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, souhlasím s vámi, že sociální sítě (a čas u obrazovek, s technologiemi..) se může zdát pro všechny strany výhodný. Dopady jsou ale velmi negativní, jak prokazují vědecké studie, a proto týmy odborníků bijí na poplach. Většina škol již zakázala nebo výrazně omezila používání mobilů ve škole právě proto, aby děti měly možnost trávit čas společně bez technologií. S pozdravem Veronika Šporclová“

Tereza: „Dobrý den, paní magistro, máte radu, co dělat, když je syn (12 let) po ukončení her na mobilu, sledování filmů apod. agresivní, neklidný, protivný (jednou i vyhrožoval, že tu nechce být)? Jak mu vysvětlit, že mobil není všechno? Máme napsanou rodinnou dohodu o používání mobilních technologií, sledování televize, používání počítače atd. Zatím vnímám pozvolný úspěch. Já mám práci přes mobil, takže se mu snažím složitě vysvětlit, že na něm musím i odpoledne a večer být, mít ho po ruce, abych mohla vydělat peníze. Syn vnímá limity na mobilu tak, že ho odstraňujeme z kolektivu přátel, kteří jsou na mobilu nonstop. Bohužel při rodičovských schůzkách většina rodičů s tím nechce nic dělat. Děkuji Vám. Pěkný den.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Terezo, k tomuto velmi důležitému tématu jsme se v omezeném a krátkém časovém úseku rozhovoru nedostali, děkuji proto za váš dotaz. Jako pozitivní vnímám, že máte doma pravidla pro používání technologií, počítače, mobilních telefonů. Je také moc dobře, že společně doma hovoříte o účelu, ke kterému využíváte mobil a možná i synovi s důvěrou ukazujete, že nejste v danou chvíli konzumentem sociálních sítí (nebo videí či her), ale využíváte ho pro práci. Jak jsem zmínila v rozhovoru, děti v období dospívání potřebují patřit do skupiny vrstevníků. Jakoukoliv odlišnost proto mohou děti v tomto věku vnímat přecitlivěle a s tímto tématem se při psychoterapeutické práci s dětmi a rodinami často setkávám. Často se ale děje, že děti mluví o svých kamarádech, kteří mají "neomezený a nekontrolovaný" přístup, ale realita pak vypadá jinak :-) Pokud ale máto ověřeno, že rodiče kamarádů vašeho syna není v souladu s vaším názorem a nemají zájem nic měnit, pak je důležité se synem o všem více mluvit, vysvětlovat mu negativní dopady a škodlivost času u obrazovky (výzkumů a článků je již celá řada). Společně nalézt kompromis a pravidla, která budou fungovat ve vaší rodině. Ačkoliv se to může zdát velmi náročné, ukazuje se, že naslouchání, komunikace a kvalitně strávený společný čas mohou být silnější než lákadlo online her. Pomáhá, když děti mají možnost nalézt své místo ve skupině dětí s podobnými zájmy (jiné než online) v rámci např. volnočasových aktivit, kroužků. Přeji spoustu hezkých zážitků ve vaší rodině, Veronika Šporclová“

Kateřina K.: „Dobrý den, zajímalo by mne jak přesvědčit/dokázat dítěti, že soc. sítě nejsou pro něj důležité v jeho věku, když všude kolem sebe (zejména u svých kamarádů) toto vidí a vlastně svými spolužáky je díky tomu vyčleňován s kolektivu, kde soc. sítě používají? Děkuji“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Kateřino, na podobný dotaz jsem odpovídala v předchozí odpovědi. Souhlasím, že je to velmi citlivé téma a nalezení adekvátní hranice mezi začlenění do kolektivu (i prostřednictvím sociálních sítí) a úplného zákazu je opravdu náročné. Nezřídka se s tímto problémem setkáváme i v rámci rodinné psychoterapie nebo rodinného poradenství. Někdy totiž děti lépe přijímají pravidla, která stanoví "externí autorita" než "pouze rodiče". A tím absolutně nechci povyšovat odborníky nad rodiče, ale v pubertě, kdy se děti musí vůči rodičům (a autoritám obecně) vymezovat, může tento odborný prvek paradoxně pomáhat rodinným vztahům. S pozdravem z Kavčích hor, Veronika Šporclová“

Lada: „Má smysl nemít doma televizi, zakazovat mobily a případné telefony z mobilů u dětí v 1. 2.třídě Mám strach, že dítě bude "vyčleněné " z kolektivu spoiužáků.?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Lado, smysl má všechno, co pomáhá dítěti orientovat se v tomto světě, bezpečně se v něm pohybovat. Děti v 1. a 2. třídě pochopitelně potřebují cítit přijetí vrstevníky, ale v tomto věku jsou pro ně velmi důležité dospělé autority, které jsou pro ně vzorem. Proto se domnívám, že u takto malých dětí je možnost zakázat nebo výrazně omezit čas u obrazovek jednodušší než u dospívajících a nepochybně to smysl má. Menší děti budou vděčné a rády za čas, který mohou strávit i se svými rodiči a pro rodinu je to i dobrá příprava na období, které bude (s ohledem na limity a zákazy) náročnější. Srdečně zdravím Veronika Šporclová“

Mili: „Dobrý den, soc sítě a moje vnučka- dá se říci závislá. Nesu to velmi nelibě, a o to víc, že její rodiče tuto situaci neřeší, nepovažují- i přes mé opakované intervence-za problém.Máte prosím návrh jak bych mohla úspěšně zasáhnout ku prospěchu věci...? Děkuji.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Mili, děkuji za váš dotaz k sociálním sítím z pohledu babičky. Bohužel se častěji setkáváme i s tzv. nelátkovými závislostmi, kam patří i závislost na technologiích. Tyto závislosti vyžadují stejnou léčbu a režim jako ostatní závislosti (např. drogy, alkohol). Nedokážu posoudit, zda se u vaší vnučky opravdu jedná o závislost, která by vyžadovala léčbu (tzn. závislý člověk mění chování, když nemá přístup k droze, objevuje se "bažení" po droze, závislost ovlivňuje a limituje každodenní fungování, apod.). Pokud ano, pak by bylo vhodné s rodiči vaší vnučky o tomto otevřeně promluvit, ale domnívám se, že závislost by ani rodiče (nebo jiné blízké okolí) nenechala lhostejnými. Předpokládám proto, že u vaší vnučky vnímáte nadměrný čas, který tráví na sociálních sítích. I v tomto případě bych doporučovala s rodiči vnučky o tomto tématu promluvit, ukázat i odborné články, rozhovory... s odborníky, kteří v této souvislosti rodiče varují. A samozřejmě i vy, jako babička, můžete s vnučkou otevřeně mluvit a domluvit se, jak bude vypadat váš společný čas, dohodnout se na pravidlech užívání telefonu, když jste spolu... I mírný "detox" nahrazený kvalitním časem s babičkou může vaše vnučka vítat. Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“