Sama doma

Záznam chatu z pondělí 16. února

ANTI: „Co přesně znamená termín toxický vztah?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Toxický vztah je vztah nezdravý, nefunkční. Je v něm patrná manipulace,neustálá kontrola, ponižování, znevažování vnímané reality, vyvolávání pocitu viny. To vede ve svém důsledku ke snížení sebevědomí partnera v takovém vztahu. Setkáváme se s nimi jak v rodině, tak na pracovišti, i ve škole.“

Magda: „Poslední dobou sleduji, že je situace nějak celkově vypjatá a na všech se to podílí. Už malé děti ve školce - mluví docela ošklivě mezi spolužáky a i doma na rodiče , dokonce si troufnou i na prarodiče. No pak ve škole se to stále stupňuje! Po napomenutí se stačí ještě ušklíbnout! Vůbec se mi to nelíbí; jak se budou chovat až budou starší! Jak se to nechá napravit - jde to vůbec napravit? Děkuji za odpověď Magda“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Magdo, děkuji za otázku. Souhlasím s vámi, že situace je celkově vypjatá. Nárůst agresivity napříč všemi oblastmi života je zřetelný. Velkou roli zde sehrávají rodiče - je dobré, aby ve výchově podporovali respekt dítěte vůči ostatním. Nejde o to, aby omezovali dítě v jeho potřebách, ale není zdravé tolerovat, když dítě nechce poděkovat, pozdravit, požádat. To jsou základní výchovné momenty. Pokud se dítě utrhne na rodiče a prarodiče, je důležité dítěti jasně ukazovat hranice, co je vhodné a co ne. Někdy se rodiče zpočátku takové reakci dítěte usmějí, považují to za projev osobnosti dítěte, a tady začíná většinou pak další trápení s tím, že dítě hranice nerespektuje. Důležitý je vzor, který dospělí dětem dávají. Druhá etapa nastává ve škole, zde je obrovsky důležitým vzorem učitel- jak se k dětem chová, jak komunikuje, jak řeší konflikty. A v neposlední řadě zde máme vliv médií - děti ale nemají dobrou rozlišovací schopnost, a pokud se setkávají dnes a denně s agresivitou (ať už ve sportu, v denních zprávách, v seriálech a pohádkách), začínají takové komunikační strategie považovat za normu. Věřím, že tyto děti na své cestě ale najdou dobrý vzor, dojdou k hranicím, kdy jejich chování tolerováno nebude a přizpůsobí se té hezčí normě, která je stále pro hodně lidí podstatná:). Přeji pěkný den, M.šv.“

ANTI: „Jak častá je recidiva u toxických vztahů?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Osobnost manipulátor, který většinou stojí za vznikem toxických vztahů, má tendenci své jednání opakovat, toxické prostředí je pro něj živnou půdou pro potvrzení jeho osobnosti. Někdy se do toxických vztahů dostávají i druhé typy osobnosti, které jsou submisivní, nechávají se vést, zde je pak riziko, že se častěji setkají tyto dva typy a opravdu se toxické vztahy takto mohou opakovat v historii člověka vícekrát, pokud si neosvojí vhodné strategie uplatňované ve vztazích.“

Jana: „Moje vnučka je v šesté třídě je hodná dobře se učí ale spolužáci ji nepřijímají vím že tam ve třídě je spolužačka která tam vládne a rozhoduje dneska přišla k nám děti si rozdávali valentýnky ona nic od nikoho nedostala a sesypala se je to dlouhodobé a mě to jako babičku trápí“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Jano, naprosto rozumím, že taková situace se vám nelíbí. Doporučila bych obrátit se na třídního učitele nebo na školní poradenské pracoviště ve škole (školního psychologa, výchovného poradce), poradit se, zda si nevšímají vyšší izolovanosti dítěte. Možná i více dětí je nespokojených. Je vhodné, aby specialista provedl sociometrické šetření ve třídě. TAké by bylo vhodné, aby vaší vnučce psycholožka ve škole poradila strategie, které volit, aby se cítila lépe. Podpořte vnučku, aby do školního poradenského pracoviště zašla, přesně kvůli takovým situacím ve škole specialisté jsou. Držím palce.:)“

Jana: „Jak řešit i na střední škole nerespektování doporučení z PPP, arogantní a ponižující chování učitelky k žákům? Ředitel školy toto odmítá řešit, schůzka s učitelkou proběhla v nepřátelském duchu kdy vše co se děje popřela a udělala z žáka neschopného lháře a za nás rodičů ty co se mu nevěnují a neučí se sním a nevíme co dítě celé hodiny dělá a od té doby se po něm vozí ještě víc, a třeba teď před pololetím ho schválně nečekaně vyvolala a dávala mu otázky tak aby na ně neuměl opovědět aby mu mohla změnit známku z 4 na 5, ještě stihla upravit i váhu dané známky v bakalářích ,aby mu to vyšlo opravdu nad 4,5. U této učitelky propadá více žáků ve třídě, přesto prý skvěle učí a problém je v žácích. Bohužel jde o maturitní předmět a máme obavu z pomstu i u maturity. Jak se tomu dá bránit?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Jano, to co popisujete přesně odpovídá našemu tématu. Vaše "výhoda" je v nerespektování doporučení PPP. V tomto případě doporučuji obrátit se nejdříve na výchovného poradce ve škole, pokud to nefunguje, pak na ČŠI. Zároveň je dobré si sepsat zásadní momenty, s nimiž se setkáváte - tak jako nyní popisujete do chatu, datum, případně i nějaké spolužáky, kteří u takové situace byli. Změna váhy v bakalářích je prokazatelná, označení za lháře je také špatná reakce učitele. SLožitost otázek je diskutabilní, tedy je vždy dobré vybrat jasné , neoddiskutovatelné jednání učitele, které právě nese znaky šikany. TAké množství žáků, kteří propadají je určitý signál, když je zvláštní, že škola nereaguje. Jako rodič bych chtěla vidět, jak časté jsou hospitace, jaký je výsledek. TAké to lze komunikovat s poradnou - aby řešili, že nejsou respektována doporučení, která žák má. Obrátit se také po ČŠI můžete na zřizovatele.“

Štěpánka: „Dobrý den, bohužel nejčastěji dnes rodiče šikanují učitele. Jak správně reagovat na telefonáty, emaily agresivních rodičů, kteří odpovědnost výchovy svých dětí přenášejí na školu?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Štěpánko, bohužel i takové situace se stávají. Někdy nejde o šikanu, ale o rodiče aktivní, když učitelé, tím jak jsou přetížení, vnímají tyto aktivity jako obtěžující (zde doporučuji informovat rodiče, že chci být vstřícný učitel, ale komunikovat budu v těch a těch časech, nejsem k dispozici 24/7, rodiče si postupnou zvyknou na vymezené hranice). Pak jsou situace, o kterých jsme již říkali - nekritický rodič, který nepřipustí, že dítě nedodržuje pravidla, komentují různá rozhodnutí učitele, nerespektují co učitel chce. ZDe platí, že výchova rodiče a působení učitele by mělo být souhlasné. Pokud se mi jako rodiči něco nelíbí, je dobré zvážit, jak vážná situace je - vynechal učitel dnes moje dítě, když se hlásilo a nevyvolal ho a nebo ignoruje jeho aktivity dlouhodobě? Ponižuje učitel dítě, nadává mu? Nebo mu jen řekl jiným typem křestího jména, než dítě preferuje? Pokud rodič pravidelně překračuje hranice, které jsme nastavili, je dobré, aby učitel informoval vedení školy, případně také školní poradenské pracoviště, i pro učitele je školní psycholog k dispozici. Hodně pomáhá asertivní styl komunikace, školy dnes pro své učitele organizují i krátké semináře, kdy si to učitelé mohou zkoušet v modelových situacích, podobné semináře může připravit i školní psycholog přímo šité na míru potřebám škole a jednotlivým učitelům.“

Izabela: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak se smířit, pracovat s tím, že ten kdo byl sikanovan nakonec musel odejít a obrátilo se vše proti nemu, že on má problém. Jak si tento nepříjemný zážitek neprenaset do dalšího kolektivu? Děkuji za odpověď.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Izabelo, bohužel k takovým situacím dochází. Manipulátoři vzniklé šikany dokážou celou situaci tak obrátit, že oběť je někdy pokládána za agresora a je donucena odejít. Upřímně je ale v takové situaci odchod rozumný a zdravý. Zároveň, pokud se dotyčnému stává podobná situace často, je dobré začít pracovat na vlastním osobnostním rozvoji, stylu komunikaci, zvyšování odolnosti. S odborníkem je dobré rozebrat předchozí situace, najít slabiny svých reakcí, v modelových situacích se dá i na řešení náročných situací připravit (např. lepší pracování s nastavením hranic, nenechat si vše líbit, nedělat za všechny všechno - nechtít být za každou cenu oblíbený...). Také se dá využít vizualizace příjemných momentů, do pracovních aktivit zařadit něco oblíbené, na co se těším, zpříjemnit si den.“

Helena: „Zdravim pani docentko, dotaz nepokladam, ale id vnucky mam uzasnou opacnou zkusenost, kdy mela jejich pani ucitelka po 3. tride prejit z rozhodnuti vedeni na jinou skolu a cela trida bez vyjimky tak dlouho zadonila u vedeni skoly, ze jim nakonec zustala az do 5. tridy a decka ji zahrnuly radou malych darecku a spolecnym tridnim vystoupenim- bylo to opravdu dojemne…“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Heleno, moc děkuji za tento hezký příklad, že síla kolektivu má i pozitivní vlivy:). Je dobře, když žáci a jejich rodiče za svým oblíbeným učitelem stojí. Věřím, že pro paní učitelku to byla velmi důležitá podpora. Zároveň je vidět, že pro vedení je názor žáků i rodičů důležitý.“

Eva: „Dobrý den pane.doktorko...ve zkratce: Vnuk 14let diabetik 180cm95kg...děti se mu už půl roku smějí tlusťochu žereš jsi feťák....přestal chodit do školy už v prosinci...jen na 2az3hod pak pro něj musí jet rodiče Měl vyznamenání a teď v pololetí jak nemá sílu chodit mu vychází 2 čtyřky... Dochází k psychiatrovi a skončil na lécích Já jako babička to nedávám.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký de, paní Evo, doporučuji obrátit se na školní poradenské pracoviště, je nutné pracovat s celým kolektivem, to co popisujete rozhodně není v pořádku. CHápu, že i pro vás je situace složitá. Zkuste vnukovi nabídnout možnost si povídat, podpořit ho v učení, vytvořit u sebe pro něj bezpečné místo. Zároveň v této situaci by pomohla i terapeutická péče, psychiatr často medikuje, ale nemá prostor na terapeutické postupy. Také byste mohla pomoci vnukovi najít nějakou zajímavou volnočasovou aktivitu, která by s ohledem na jeho zdraví byla bezpečná, ale v které by našel jiný kolektiv, cítil by se dobře. Moc držím palce.“

Marta: „A může taky učitel šikanovat žáka?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Marto, ano, bohužel o těchto situacích si dnes také budeme povídat. Při takové šikaně učitel žáka ponižuje, dlouhodobě ho ignoruje, křičí, nadává mu (někdy jsou nadávky tak hrozné, že je ani nelze v tomto prostoru ventilovat). Nejde o jednorázové selhání pedagoga, ale dlouhodobý styl chování, o kterém píšu. I jsem se setkala s tím, že učitel žákovi vyhrožuje, že pokud to někde řekne, že zveřejní nějaké citlivé informace, které o žákovi má, vyvolává pocit strachu. Často to pak vede k nárůstu úzkostí, depresí, odporu ke škole, někdy i k předčasným odchodům ze škol. Ve výjimečných případech se může stát, že žák dojde na hranice svých možností a učitele napadne.“

Iva: „Dobrý den, popisujete šikanu od žáků směrem k učiteli, ale co když je to opačně? S tím se zase setkáváme my rodiče.Jak řešit situaci kdy učitelka má k žákovi nevhodné poznámky, jako že nemá vůbec žít v této republice když neví dle ní základní učivo, že nemá co dělat na této škole atd. Žák už je na střední a kromě toho jednoho předmětu nemá jiný problém, na podnět rodičů škola reaguje tak, že stojí za učitelkou je skvělá (její pověst na městě je ale jiná než že je skvělá) ,učitelka se po žákovi vozí čím dál víc. Co poradíte tady?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Ivo, diváci dnes píšou často tento typ dotazu, i k tomu máme dnes připravený druhý vstup, takové situace se bohužel dějí.To co popisujete je naprosto jasně za hranou, jde zcela jistě o šikanu. POkud škola nereaguje přiměřeně, je nutné se obrátit na ČŠI, dokumentujte situace. Využít v tomto případě můžete i školního ombudsmana (p. Jílek, je zřízen od dubna), pokud bude situace pokračovat, je možné se obrátit i na OSPOD. Pokud dlouhodobě nedochází k řešení, pak, protože jde o zdraví žáka, zvážila bych i změnu školy, a dále bych se snažila situaci s bývalou školou dořešit.“

Jeany: „Dobrý den,lze řešit šikanu na pracovišti od narcity,vadí,vše která to umí,hrát,za to špatné, může ten druhý,kde se vystřídá ve spolupráci i 15 kolegyň. Chápu, že když je člověk ochotný,nekonfliktní, empatický,práce jej baví,pohodový člověk ....tak je problém? Jak to řešit? Narcista hledá slabiny ale nelze si být jist co použije proti Vám. Nelze upozornit. A jak jednat s kolegou narcistou? Nebo raději pryč. Děkuji“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Jeany, bohužel, pokud firmě nevadí, že odchází tak vysoký počet lidí, což je při zdravém řízení firmy dost zásadní signál, tak je opravdu nejlepší odejít. Zásadní radou pro jednání s narcistou je nastavit si vnitřní hranice, dbát na pečlivě odváděnou práci, ale zdravou sebereflexi, že to co dělám, dělám poctivě. Pomáhají asertivní techniky a vymezení se, ale hodně záleží na typu narcisty - některý akceptuje vymezení se, jiný ještě zvýrazní tlak. Pozor na situace, kdy narcis při zmírnění tlaku přibere dotyčného do "své party", čímž si zajišťuje, že další dospělí nejdou proti němu a v podstatě s ním spolupracují.“

Martin: „Zajímalo by mě, proč učitelé po vystudování nebo před nástupem do školního prostředí neprochází psychotesty jako v mnoha jiných prostředích. Mnohdy se stává, že buď děti učí dítě nebo psychicky nevyrovnaný člověk, který možná svému oboru rozumí, ale vnitřně je nevyspělý a jen proto, že má v rukou moc (chápejte mě správně, je přijat v zaměstnání jako učitel) může děti šikanovat, přitom se třeba jedná také o člověka, který nemá morální hodnoty v pořádku ale přitom je sám vychovává k morálním hodnotám. Zajímalo by mě tedy, proč se nějaké vstupní vyšetření do zaměstnání právě i do školství neřeší. Vystudovat vysokou školu přeci neznamená, že je člověk odborník ale může se opravdu jednat o psychicky labilního člověka. Máš vystudováno, můžeš učit, ale již se neověřuje, jak je člověk na daný obor psychicky vyspělý. V opačném případě se nikdy nemůže jednat o prestižní obor, když do něj často nastupují lidé, kteří děti nemají rádi nebo nevěděli, co v životě dělat. Děkuji za zodpovězení dotazu.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, pane Martině, rozumím vaší otázce. Možná by ale místo psychotestů stačily funkční hospitace, funkční školní parlament. Spíše je otázkou, proč, když už se objeví patologické chování učitele, mají školy problém se s takovým učitelem rozloučit. Zároveň, k nevyrovnanosti se může učitel i dopracovat... nemusí být nevyrovnaný na samém začátku, tedy i když chápu, že psychotesty můžeme vnímat jako podpůrný mechanismus, neznamená, že jejich výsledek je celoživotní. Opravdu bych spíše vyvíjela tlak na pravidelné hospitace, podporu bezpečného klima ve škole, kde se takový učitel setká s nesouhlasem ostatních. Také je potřeba, aby v souvislosti se závěry ČŠI školy podnikly adekvátní kroky a neobhajovaly neobhajitelné chování učitele tím, že je nedostatek učitelů.“

Hanka: „Dobrý den, náš syn si po příchodu na střední školu "nesedl" s učitelem jednoho z předmětů. Nešikanuje ho, ale vzájemné sympatie tam nejsou. Je to i tím, že mu nijak "nenadbíhá" jako ostatní žáci. Také je ale, bohužel, syn podle toho hodnocen. Dá se s tímto něco dělat? Děkuji.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Hanko, děkuji za dotaz, působí hodně férově. Ano, to se stává, že si dvojice nesednou. Kdybych pracovala s učitelem, doporučila bych něco změnit na jeho straně, protože druhá se nezmění. To bych zkusila poradit i vám. Může něco váš syn v komunikaci změnit (aniž by učiteli nadbíhal). Je to dobrý trénink do života, ne každý nám sedne. Ale někdy vyzařujeme určitou energii, kterou druhá strana vnímá. Lze na učiteli najít něco pozitivního? Lze toto vzít jako důležitý faktor, který zařadím do svého vnímání? Třeba syn dělá něco, co učitele "dráždí". Našlo by se něco takového a šlo by to vynechat? Takto pracujeme ve škole, když se podobný problém vyskytne, říkáme, že každý máme možnost komunikaci ovlivnit, jen musíme něco změnit my na své straně:). Držím palce.“

Jana Šímová (nezveřejnit příjmení): „Šikana začíná posmíváním: vnuk jménem Skopec měl problém, říkali mu Sko-pič, píča (spolužáci), třídní učitel v ZŠ mu neříkal jeho jménem Matyáši, ale přiklonil se k posměšnému Skopič ! To ho velmi ranilo, když se ozval, aby mu říkal jménem, nepřijal to. Otázka : co je to za učitele, jeho vztah k žákům ? Matka to řešila s ředitelkou, ta to "zametla pod koberec!" Nic se tam prý neděje. .. šikana pokračovala posměšky, pomlouváním, vyřazováním z kolektivu třídy, tvořením skupinek proti němu apod. Učitel ho ignoroval, i když se hlásil, chtěl odpovídat...“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní ŠMídová, děkuji za dotaz, přesně o tom je dnešní vysílání. už nestihnu odpovědět, doporučuji si pustit záznam znovu:)“

Kulhánková Johana: „Jak řešit nepřímou šikanu, spíše velice nevhodné chování mistrové k synovi. Ponižující slova a celkově přístup k žákům v celé třídě, kde poslouchá část dětí a podle nich soudí ostatní děti a nakládá jim více práce a horší práci? Jsou to sice už skoro věkem dospěláci ale stále ještě děti?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Kulhánková, zkusila bych se obrátit na školní psycholožku. Také bych syna podpořila, že není vhodné, aby mu někdo ponižující slova říkal. Doporučuji dokumentovat, pokud škola nezmění přístup, obrátila bych se na ČŠI. Odolnost dětí tímto způsobem nebudujeme, to bych ráda doplnila, tedy spíše to bude mít negativní dopad pro vývoj dětí.“

Zuzana: „Dobrý den paní doktorko, zaujala mě Vaše debata na téma šikana, kde jste připustila možnost změny školy, pokud je šikanováno dítě. Na jednu stranu mi to přijde logické, ale na druhou stranu v tom vidím jistá úskalí. Dítě, které je šikanováno, se patrně neumí této šikaně postavit, za což samozřejmě nemůže (vím to z vlastní zkušenosti). Kdyby se totiž postavit umělo, tak nebude šikanováno. A pokud ho převedete na jinou školu, tak ho nejen uvedete do cizího, neznámého prostředí, ale navíc si v duši ponese ten pocit "jsem jiný, nějakým způsobem nevyhovuji", a automaticky už bude šikanu očekávat i na jiné škole. A navíc se ho každý zeptá "proč jsi sem přišel, proč jsi nezůstal na své původní škole? "A hodně bude záležet na tom jak takového žáka uvede třídní učitel. Protože pokud by, ať už ten žák, nebo ten učitel, řekl že to bylo kvůli šikaně, tak si určitě někdo z té nové třídy vyzkouší, jestli si to může dovolit taky. A dítě se může dostat z jedné šikany, kterou už má "nacvičenou" do úplně nové formy šikany.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Ano, máte pravdu. Důležité je s dítětem dále pracovat, učit ho komunikačním stylům, podpořit ho, aby se do podobné situace nedostal.“