Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 20. listopadu

ANTI: „Jak se připravit na první setkávání s rodiči po rozvodu?“

Hana Hetlinger: „Období po rozvodu rodičů je velmi náročný čas pro všechny zúčastněné. To, jestli to bude i zážitek traumatizující, záleží na nás, dospělých. Jen my, rodiče, zprostředkováváme dětem vidění světa kolem nich. Pokud vnímáme, že jsme i po rozchodu pořád tým, i když už jako partneři nefungujeme - jsme především rodiče, můžou všichni tímto obdobím projít hladce. Důležitá je komunikace, aby děti viděly, že jsme spolu schopní fungovat i po rozchodu, a sebepéče. Každého rozchod raní, něco ztratí, něco získá, a je důležité se v tomto náročném a bolestivém období opečovat. Pobrečet si u kamarádky, najít odbornou psychologickou pomoc, kontaktovat Úsměv mámy, pobýt v přírodě, sportovat, dělat si malé radosti... Protože jen když my jsme v pohodě, můžou být v pohodě i děti.“

ANTICYKLON: „Čím je první setkávání s rodiči po rozvodu specifické?“

Hana Hetlinger: „Toto období je specifické v tom, že dosavadní "svět" a systém už neplatí a je potřeba vybudovat si "svět" nový. Ztráta životního partnera je velkým stresorem, a i když z dlouhodobého hlediska třeba i přinese úlevu a nové mnohem lepší zážitky, ve fázi rozchodu a krátce po něm přináší hodně bolesti. Jak náročné období je to pro dospělé, tak o to náročnější je to pro děti, které se s ním vyrovnávají mnohem hůře a mnohem déle než rodiče. V tomto období je velmi důležité myslet na sebe, opečovat se, nepopírat své emoce, dát jim průběh, ale zároveň nezatěžovat svými emocemi děti. Dospělé emoce patří dospělým, a ti mají mnoho cest a možností, kde a jak je ventilovat. Dětské emoce v tomto období jsou různorodé. U mladších dětí se zejména jedná o strach, úzkost, mohou cítit vinu za rozpad vztahu rodičů, u starších dětí se pak přidává i vztek, bezmoc, selhání. Je na nás dospělých pomoci dětem tímto obdobím projít. Dětským emocím je třeba dát prostor, přijmout je a nezlehčovat je. Rozhodně nepomáhá říct "nebreč, to bude dobrý". Pomáhá říct "rozumím, že jsi smutný, mě to taky trápí, ale jsem tu pro tebe a zvládneme to spolu".“

ANTIMONY: „Jak řešit první setkávání s rodiči po rozvodu?“

Hana Hetlinger: „Určitě je dobré být transparentní a předvídatelní. To znamená být jako rodiče za jedno, komunikovat dětem věci stejně a být předem domluvení, jak budete postupovat. To není možné vždy, ale měli bychom se co nejvíce snažit, aby to tak bylo. Nikdy druhého rodiče nepomlouvat, nemluvit o něm ošklivě, nezatěžovat dítě tím, co vám ten druhý udělal. Dětem pomáhá mít vizualizovaný plán, co se bude dít. Mít v kalendáři barevné tečky podle toho, u kterého z rodičů ten který den budou, dělat dětem co nejvhodnější prostředí pro to, aby měly čas a prostor celou situaci zpracovat a zjistit, že nové rodinné uspořádání není ohrožující, ale přináší i spoustu nových zážitků a radostí.“

ANTIMONY: „Je první setkávání s rodiči po rozvodu to nejtěžší po rozvodu rodičů?“

Hana Hetlinger: „Neřekla bych, že je to to nejtěžší. Určitě je to velmi emocionálně náročné, ale čas všechny hrany ohladí a čím delší doba od rozchodu uplyne, tím míň vypjaté setkávání bývalých partnerů bude. Žádné dítě si nepřeje, aby si muselo vybírat na své svatbě, kterého z rodičů pozve. Rodiče by vždy měli být schopní se setkat alespoň na narozeninách dítěte, na školní besídce, na jeho svatbě. Ať už si udělali cokoli, jsou to pořád rodiče a vždy budou tým, který je tvořen dvěma pro dítě nejdůležitějšími osobami v jeho životě. Hlavní je nikdy o bývalém partnerovi/partnerce nemluvit špatně (pokud k tomu není opravdový důvod jako v případě alkoholismu nebo domácího násilí) a vnímat, že ač my jsme se rozešli, tak dítě má právo mít dobrý vztah s oběma rodiči.“

DAYD: „Jak a kdy se připravit na první setkávání s rodiči po rozvodu?“

Hana Hetlinger: „Je dobré se s bývalým partnerem/partnerkou domluvit předem. Pokud je to napřímo velmi těžké, je vhodné využít síť odborníků, párových terapeutů a rodinných poradců, kteří jsou schopní poradit a navést rodiče v konkrétní situaci. Setkávání rozvedených rodičů je náročné i v případě, že spolu velmi dobře komunikují, protože je nutné nastavit nová pravidla a fungování péče, spousta věcí se ladí v průběhu a přizpůsobuje se aktuální situaci a podmínkám; každý prožívá vlastní emoce a ztrátu a vnímá zátěž, kterou nese jejich dítě. A to by mělo v takové situaci být to nejdůležitější a na prvním místě.“

Helena: „Dobrý den, čeká nás s dětmi první Štědrý den bez tatínka a já nevím, jak jim to říct, jak to celé vůbec komunikovat, nevím, jak to udělám s penězi na dárky, jak vlastně celý den prožijeme. Jak to udělat nejlépe, když nemůžu dětem koupit to, co by si přály?“

Hana Hetlinger: „Pro mnoho rodin bývají Vánoce velkou ekonomickou zátěží, a tím spíše, když se rodiče rozešli a celková ekonomická úroveň rodiny klesla. Je třeba zvědomit si hlavně to, že Vánoce nejsou o dárcích a materiálnu, ale o setkávání, sdílení a společné radosti. Je dobré s dětmi dopředu mluvit o tom, že dárků bude míň, můžeme spolu ze seznamu dárků s dětmi vybrat ty nejdůležitější, které si nejvíce přejí, udělat z toho hru a přednost. Dárky můžou být i nemateriální - například kartičky se splněným přáním typu "společné pečení bábovky", "výlet", "objetí", "unlimited gaming day" apod. Můžete spolu udělat novou tradici - jít krmit zvířátka, zapojit se do komunity, někomu pomoct, nakreslit obrázky a vyzdobit celou ulici... Vždy je důležité se nepoddávat nepříjemnostem, ale hledat nové cesty, jak si společný čas a Vánoce udělat krásné.“

Milada: „Když se hádají celý rok vánice to nezachrání, je to jen takové přetvařování a čekají až si děti idvezou ti komu patří.Takový kocourkov nechci na to vzpomínat onemocněla jsem z toho .“

Hana Hetlinger: „Děkuji za sdílení vaší zkušenosti. Určitě to chtělo hodně odvahy a vážím si toho, že jste se ji rozhodla sdílet. Váš příběh ukazuje, jak moc důležité pro děti je, aby spolu rodiče uměli mluvit. Bohužel ne vždy se to daří, a ty následky jsou velmi traumatizující. Pokud alespoň jeden z rodičů dokáže ovládnout své emoce a dokáže udělat pro děti bezpečný prostor, může to být pro jeho další vývoj zásadní. Vánoce samy o sobě jsou velmi stresující a vytváří mnoho třecích ploch, kdy rodiče sklízí to, jak se k sobě chovali celý rok. Bohužel dítě samo si v této situaci neumí poradit, a pak by měla zafungovat sociální síť okolo - školní psycholog, prarodiče, přátelé rodičů, a v nejnáročnějších situacích i OSPOD nebo soud. Dítě by mělo mít informaci, že může například zavolat na krizovou linku, že se může obrátit na chat třeba Bílého kruhu bezpečí apod. Pokud byste potřebovala podpořit ve zpracování toho, co rodiče nezvládli úplně dobře, určitě doporučím navštívit psychoterapeuta, psychologa, se kterým můžete bez obav vše probrat. Sdílení pomáhá.“

Daniela: „Z jaké jste organizace? Kde pracujete?“

Hana Hetlinger: „Jsem terapeutka neziskové organizace Úsměv mámy, která se stará o maminky s duševními potížemi a nepohodou v těhotenství a po porodu. Obrátit se na nás můžou všechny ženy, které se obtížně sžívají se svou mateřskou rolí. Ať už se jedná o úzkosti, pocity viny, selhání, deprese, ale i obavy z medikace, hospitalizace, potíže s kojením, spánkem, nepříjemnými poporodními stavy. 80 % maminek zažije po porodu velmi nepříjemné stavy, které můžou ovlivnit jejich vztah k miminku a mateřství. A 25 % z nich pak má potíže závažnější a potřebuje odbornou pomoc. Proto je důležité na to nebýt sama, oslovit Úsměv a najít pochopení a přijetí a zjistit, že stavy, které prožívá, zažila spousta jiných maminek a že v tom není sama.“

Martina: „Moje dítě se uzavřelo do sebe a odmítá komunikovat. Nechce ani slyšet o tom, že by mělo trávit Vánoce jinde než bylo zvyklé“

Hana Hetlinger: „Každé dítě zpracovává rozchod rodičů jinak. Je třeba přijmout jeho pocity, ale zároveň ho nepodporovat v tom, aby se v nich utápělo. První Vánoce po rozchodu rodičů můžou být pro děti velmi stresující. Dopřejte mu čas. Děti potřebují mnohem více času než my dospělí. Přijměte to, že se cítí samo, že má strach, že se bojí co bude, ale zároveň mu dejte naději, snažte se mu nabídnout pozitiva, která rozchod přináší (dvoje Vánoce, dvakrát víc dárků, víc zážitků, možnost strávit intenzivní čas s jedním/druhým rodičem a mít ho jen pro sebe). A snažte se připravit program, který bude všechny bavit, při kterém bude mít možnost zapomenout na trápení a začít si s vámi užívat hezké chvíle.“

Julie: „Když jste z neziskové organizace, kde sháníte peníze a jak fungujete? Je péče u vás bezplatná?“

Hana Hetlinger: „Ano, peer podpora a podpůrné skupiny jsou pro klientky Úsměvu zdarma. Psychoterapeutickou péči si klientky částečně nebo plně hradí. Spolupracující psychiatrická péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. My jako Úsměv jsme závislí na sponzorských darech a příspěvcích, takže pokud budete chtít přispět na provoz pražského centra i regionálních buněk, budeme velmi vděční za dar prostřednictvím darujme.cz nebo donio.cz. Umožníte tak maminkám, které prochází náročným obdobím, dostat bezplatnou péči a podporu co nejdříve. Děkujeme!“

Jiřina: „Co je nejdůležitější pro rodiče, aby se jejich vztah nerozpadl a vydržel?“

Hana Hetlinger: „Lidské vztahy jsou velmi složité a náročné, ale podle nejnovějších výzkumů (například na stránkách pecujme-spolu.cz) se ukazuje, že nejdůležitější je komunikace v páru. Další výzkumy ukazují, že základem vztahu, který vydrží, je kamarádství - tzn. společné zájmy, které lze sdílet a díky nim vztah rozvíjet.“