Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 13. listopadu

ANTI: „Může se věnovat práci na historii medicíny i nelékař?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Dobré odpoledne všem v chatu ... Ano, historii medicíny se může věnovat i nelékař a dokonce je dnes již důležitější historické vzdělání než to lékařské. Medicína minulosti je totiž velmi odlišná od té současné.“

ANTI: „Je historie medicíny samostatní vědní obor?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Ano, historie medicíny je samostatný vědní obor od počátku 18. století, kdy se objevily první publikace věnované specificky dějinám lékařství. U nás to je určitě od počátku 19. století, od kdy se to vyučovalo jako předmět na lékařské fakultě. Náš ústav dějin lékařství existuje již více než sto let.“

ANTICYKLON: „Jaká je historie české medicíny?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Zajímavá, přečtěte si nějakou knihu, kterou jsme v poslední době vydali! :-)“

ANTIMONY: „Objevují se v souvislosti s historií medicíny nějaké dezinformace?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Určitě, napadá mě třeba často tradované přesvědčení, že objevitelem krevních skupin byl Jánský a že tedy Nobelova cena, kterou za to získal Landsteiner měla být udělena do Čech. Není to pravda, protože Jánský ve své habilitaci přímo Landsteinera i jeho dva žáky Decastella a Sturliho citoval a o jejich pracech tedy věděl. Bohužel česká wikipedie se stále drží tvrzení o nějakých "diskuzích" o této prioritě.“

Dagmar: „Dobrý den zrovna dnes jsem obdržela jedničku za splnění testu z anatomie, tento obor mě baví.“

prof. MUDr. Karel Černý: „Upřímně gratuluji! To je skvělé, že si anatomie vážíte. V raném novověku to byla skutečná královna medicíny. Mimochodem nejstarší česká učebnice anatomie (Zeidlerova Somatotomia andropologica) vznikla již 1686.“

ANTIMONY: „Kdy a kde začíná historie medicíny?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Ani nevíte, jak složitá otázka to je - medicína byla totiž dlouho založena na pečlivém studiu starších textů, takže lékař byl vlastně z definice věci také historik. Platilo to až do konce 17. století. Pak teprve se pozornost medicíny (potažmo vědy) obrací od hledání pravdy převážně v minulosti, v textech starých lékařských autorit, k optimistickému pohledu na budoucnosti (tj. objevíme toho více než věděli naši předkové).“

ANTI: „Kdy a kde začíná historie české medicíny?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Již v prehistorii, protože se některé zajímavé lékařské informace dozvídáme z archeologických nálezů. Dokonce existuje obor, který se jmenuje paleopatologie a který se zabývá zdravotním stavem dávných lidí na základě archeologických nálezů. I když totiž z těla zbydou jen části kostí, paleopatolog dokáže zjistit leccos například o stravování té osoby, vidí zhojené zlomeniny a podobné věci. V poslední době se pak díky rozvoji přírodních věd objevují ještě další metody jako například paleogenetika (studium fragmentů DNA v pozůstatcích) nebo paleomikrobiologie (detekce bakterií a virů). Také lze ale odpovědět jinak: specificky česká medicína má počátek ve středověku, kdy máme první písemné (české) prameny, které nám něco o medicíně říkají. Důležité informace nám poskytuje historie pražské lékařské fakulty, která byla založena již v roce 1348 a patří k nejstarším v Evropě.“

ANTI: „Jak moc je historie medicíny spjata s politikou?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Medicína se s politikou prolíná od počátku, protože slavní lékaři často poskytovali své služby panovníkům. Ale v obecnějším smyslu se lékařství spojilo s politikou po příchodu moru ve středověku, kdy se postupně objevilo přesvědčení, že by bylo dobré organizovat protiepidemická opatření, která se budou vztahovat na celou společnost. Věci jako karanténa, omezení obchodu, izolace nemocných nevynucovali lékaři, ale moc světská, která se pouze doporučením lékařů řídila. A samozřejmě, že lidi se proti karanténě ohrazovali protože "kdo to kdy slyšel, že by mor byl nakažlivý" (teď cituji z českého pramene z konce 16. století). Politická moc pak takové názory přirozeně musela potlačit, protože to ohrožovalo stovky a tisíce dalších životů.“

ANTIMONY: „Kdo neporozumí historii, neporozumí dnešku - platí to i u historie medicíny?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Svatá pravda, když zapomenete, že před zavedením očkování dětí umíral jeden ze čtyř novorozenců ... Patnácti let se do 18. století dožila pouze polovina populace. Doba bylinkářství před nástupem té moderní laboratorní medicíny se někdy líčí jakoby všechno bylo zdravé, šťastné a bio. Což je samozřejmě nesmysl.“

Lucie: „Vážený pane profesore, máte nějaký tip na odbornou literaturu, která se zabývá tímto tématem? Jsem laik a byla by to moje první kniha a první nahlédnutí do historie medicíny. Děkuji Vám a přeji pěkný den, Lucie“

prof. MUDr. Karel Černý: „Možná bych si udělal reklamu na naši knihu Lékařství vydanou v edici Velké dějiny Zemí koruny české, kterou jsme editovali spolu s kolegou prof. Petrem Svobodným. To je jak se říká "od Bacha po Vlacha" od pravěku po 21. století a zaměřuje se to na všechny lékařské obory. Snad si tam něco zajímavého najdete ...“

Daniela: „Dobrý den,ráda bych se zeptala na narkózu,jak je bezpečná pro mozek... mám za sebou 4 velké operace cca 2-3 hodiny narkózy a asi 5 malích cca do 15 min.je mi 50 let a občas mám poruchy paměti,nemá to prosím nějakou souvislost? Děkuji za odpověď“

prof. MUDr. Karel Černý: „Dobrý den, děkuji za dotaz, ale na to se musíte zeptat svého praktického lékaře a pak svého anesteziologa. Já to bohužel komentovat nemohu.“

Pavlína: „Dobrý den, pane profesore, jak se historicky vyvíjelo téma menstruace a pohled na ni v rámci společnosti? Bylo to větsí tabu než dnes? I dnes je ale menstruace stále něco tajného, i přes to, že je to úplně normální a přirozené. Děkuji. Pěkný den, Pavlína“

prof. MUDr. Karel Černý: „Ano, děkuji za dotaz, máte naprostou pravdu. Menstruace je tabuizované téma protože se evropská medicína již od Hippokrata a Galéna domnívala, že menstruační krev je nečistota, kterou tělo pravidelně vylučuje. Ostatně jeden ze středověkých spisů o gynekologických otázkách se jmenoval De secretis mulierum (O tajemstvích žen), jeho autor není znám - přisuzoval se sv. Albertu Velikému, ale víme, že to není pravda, takže se hovoří o Pseudoalbertovi. Už jsem se zmiňoval o tom, že neštovice se původně považovaly za vyvření zkažené menstruační krve, která se do těla dítěte dostala během jeho pobytu v děloze. Téma menstruační krve jako nečistoty se pak změnilo až s nástupem moderní medicíny v 19. století (mezi laiky to samozřejmě trvalo a možná trvá déle).“

jana.rezaco@seznam.cz: „Dobrý den. Manžel před rokem podstoupil operaci ramene na jednodenní péči. Operace proběhla bez komplikací. Byl probuzen a z operačního stolu přesunutý na lehátko. Pamatuje si, jak najednou nemohl dýchat, myslel si, že je to jeho konec. Povšiml si toho personál, tudíž ihned byla zahájena péče. Znovu musel být intubovaný. Manžel vše slyšel, ale nedokázal otevřít oči, nemohl mluvit, hýbat rukama. Zaznamenal vše, co si personál mezi sebou komunikoval. Nemohli ho probrat. Pořád na něho volali a plácali po tváři....Nakonec se z narkózy probral bez následků. Doktoři měli podezření, že mu chybí nějaký hormon, který odbourává narkózu. To se však po odběru krve nepotvrdilo....Nedokáží mu tedy říct, co bylo příčinou. Chci se zeptat, zda s tímto máte zkušenost a co by tohle mohlo způsobit. Děkuji. Divačka Jana“

prof. MUDr. Karel Černý: „To bohužel nemohu komentovat, v minulosti (a tím mám na mysli 19. století) se občas stávalo, že se pacienti z narkózy neprobrali. Stávalo se to u chloroformu, jehož užití může způsobit zástavu srdce. Ale současná medicína má samozřejmě daleko modernější prostředky, chloroform se již nepoužívá více jak století. Doporučil bych abyste si tu epizodu nechala vysvětlit od svého praktického lékaře, který by měl být schopen poskytnout Vám jednoduchý a přehledný výklad o tom, co Vašeho manžela postihlo. V každém případě přeji hodně štěstí a hlavně zdraví.“

paní Frantová Irena: „Dobry den, mám pocit,že sepse po operaci je stale castym duvodem umrtí pacienta.Jak je to možne?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Nemohu komentovat současnou medicínu, ale v nemocnicích se objevují tzv. nosokomiální infekce. Nemocnice je místo, kde dostanete v nemoci tu nejlepší péči (která je v ČR v mezinárodním srovnání velmi dobrá), ale vždycky to s sebou ponese nějaká rizika.“

ANTIMONY: „Jak důležité je v historii české medicíny jméno Klaret?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Na to by lépe odpověděli kolegové medievalisté (historici, kteří studují středověk). Mistr Klaret nebyl lékař, ale předpokládám, že jeho texty nám řeknou něco o lékařské terminologii ve středověké češtině. Podívejte se na stránky wokabuláře webového, který pravuje Akademie věd ČR, pokud Vás historie středověké češtiny zajímá více.“

ANTI: „Jaká vlastně obecně je historie medicíny?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Je to hrozně zajímavá disciplína. Každá oblast dějin lékařství má svoji "příchuť", někdo dělá 20. století, jiný středověk. Já osobně studuji hlavně latinské lékařské texty ze 16. a 17. století, které už několik století nikdo nečetl. Vedle obvyklých lékařských témat se tam objevují věci jako magie, kámen mudrců, bezoár, pouštění krve, atd. Vlastně si občas trochu připadám jako postava z románu Dana Browna. :-)“

Ivana: „Dobrý den, začala jsem sledovat až později, možná už ve studiu zaznělo téma lobotomie. Zajímalo by mě, zda tato brutální metoda měla z historického hlediska nějaký přínos. Děkuji.“

prof. MUDr. Karel Černý: „To je otázka, lobotomie je takový psychiatrický pravěk. Zákrok změnil chování pacientů, takže došlo ke zmírnění některých projevů. Bohužel za to platili vysokou cenu. Je ale také potřeba se na to dívat v dobových souvislostech - psychiatrie totiž měla jen naprosté minimum účinných prostředků až do nástupu prvních psychofarmak (chlorpromazin, reserpin) po 2. světové válce. Po jejich zavedení nejprve na Západě a pak i u nás došlo k naprosté proměně struktury hospitalizovaných, řada pacientů se často i po desetiletích pobytu v léčebně dostala do ambulantní péče. Byl to velký zlom.“

Lidka: „Dobry den lane profedore...doporučil byste mi nějakou knihu z historie mediciny?“

prof. MUDr. Karel Černý: „Podívejte se na knihu Černý - Svobodný, Lékařství, tkerá vyšla asi před dvěma lety. Hezké odpoledne všem.“