Sama doma

Záznam chatu ze středy 1. října

Kamila: „Prosim o informace, jak využít bez hroznatý? Je to možné, je nutné tepelné zpracování?“

Radka Svatošová: „Bez hroznatý je skvělý a účinný na imunitu. Jeho červené bobulky by se měly užívat vždy tepelně zpracované, například ve formě sirupu, který má příjemnou nakyslou chuť. Letos už je bohužel na něj pozdě. Dozrává v průběhu léta a najdete jej spíš ve vyšších polohách.“

Markéta Besperátová: „Existují u nás podzimní plody, které se běžně nesbírají, ale bylinkářky je znají jako cennou pomoc při nemocech?“

Radka Svatošová: „Například kalina, kterou máme dnes ve studiu. Její červené bobule se používají hlavně na léčbu děložních myomů. Kalina je keř, který roste i u nás, spíše na teplejších a sušších místech. Občas se pěstuje na zahradách.“

Jana: „Dobrý den, ráda bych se zeptala na zaručený recept na posílení imunity“

Radka Svatošová: „Těch zaručených receptů je mnoho. Já nedám dopustit na plody šípku a rakytníku, na aronii a další plody, které se právě teď dají sklízet. Dají se užívat ve formě odvaru, nálevu, sirupu, sušené ve směsích, občas je mixuju i do smoothie.“

Aronie: „Dobrý den, před cca měsícem jsem sesbírala asi polovinu plodů z aronie, už byly lehce seschlé. Na keři jich ještě dost zbývá. Co s nima? Zatím je mám jen naložené ve vodce spolu s cukrovým rozvarem. Děkuji!“

Radka Svatošová: „Pokud jsou plody lehce seschlé, určitě je nevyhazujte. Můžete je usušit a přidávat do čajových směsí. Bez obav je můžete přidat k dalšímu ovoci do pečených čajů. Likér bude určitě taky luxusní!“

Pavlína: „Je lepší sušit plody šípků v celku nebo si dát práci a šípky půlit a vybrat z nich senímka a štětičky a sušit až poté? Co z loňských šípků?“

Radka Svatošová: „Doporučuji sušit šípky v celku, aby se zamezilo ztrátě vitamínů. Navíc je půlení a čistění šípků úmorná práce. Šípky se suší rychle - v sušičce, u kamen atd. Pokud je chcete drtit, tak až těsně před použitím. Loňské šípky bych nevyhazovala, zvlášť, pokud nemáte zatím zásobu šípků letošních - obsah vitamínů sice bude nižší, ale můžeme si z nich udělat třeba silný odvar, který bude mít výraznou barvu a chuť.“

Jiří Dražil: „Ač nemám televizi, třeba dohledám záznam na PC. Má kamarádka, když pracovala na zahradě léčivých rostlin, mne naučila mlsat plody plevelné peruánské mochyně. Jinde jsem slyšel, že jsou jedovaté. Zajímám se i, zda se dají nějak využít plody pámelníku, skalníku, mahonie a jiných plevelných keřů.“

Radka Svatošová: „Dohledávala jsem informace o potenciální jedovatosti mochyně ve více odborných zdrojích, které se shodují v tom, že ZRALÉ plody mochyně peruánské i mochyně židovská třešeň jsou jedlé a vynikají obsahem vitamínu C. Pámelník jedlý není, ale občas jeho sušené bobule užívají v lidovém léčitelství na urologické potíže, dávkování je přísně stanoveno a nemělo by se překračovat. Také mahonie, která je považována za mírně jedovatou, je ceněná léčivka severoamerických indiánů a její plody se občas (v malém množství) používají i do džemů apod. Ale moc si na ní nepochutnáte...“

Petra: „Hezký den, doporučíte mi jak namíchyt směs se sušenou arónií? Díky“

Radka Svatošová: „Aronie má svíravou - trpkou chuť, proto bych její sušené plody smíchala s plody kyselejšími, jako je šípek nebo rakytník, případně i se sušenými bylinkami, které se hodí na denní pití (list jahodníku, rakytníku apod.).“

Věra: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaká je podle vás nejlepší příprava šípkového čaje. Návody se různí. Děkuji za odpověď“

Radka Svatošová: „Šípkový čaj doporučuji připravovat opakovaně z jedné dávky sušených šípků, tj. takto: napřed přes noc namočíme sušené šípky do studené vody, druhý den macerát lehce přihřejeme a vypijeme. Šípky nevyhazujeme, ale ještě je jednou nebo vícekrát zalijeme vodou a krátce povaříme. Vznikne nám tak chuťově výrazný odvar. Šípky před namáčením nedrtím, nechávám je v celku (stačí je při namáčení nebo varu jen trochu pomačkat vařečkou) - nemusím pak nápoj cedit kvůli nepříjemným chloupkům obsažených v plodech.“

Veronika: „Dobrý den, jaké listy jahodníku použít? Mohu otrhat jakékoli? :-)“

Radka Svatošová: „U jahodníku i u dalších bylinek dávám přednost nešlechtěným rostlinám, tedy těm z přírody. Zahradními jahodami si neublížíte, ale jsou šlechtěné pro kvalitu plodů a účinky listů mohou být slabší. V "denních" čajích to však nemusí být na škodu.“

Monika: „Dobrý den, doporučujete nápoj, kdy šípky čerstvé zaliji horkou vodou ,rozmixuji a pak přecedím.A piji.Je to vhodné?Děkuji“

Radka Svatošová: „Určitě, taky je to dobrý postup. Teoreticky by se šípky v tom případně nemusely zalévat horkou vodou vůbec, stačila by chladná voda, aby šípky neztratily žádné vitamíny. (Vitamín C v šípcích ale varu odolává velmi dobře.)“

ANTI: „Mohou být léčivé podzimní plody i v něčem negativní?“

Radka Svatošová: „Jsou plody, které jsou za syrova mírně jedovaté a varem jedovatost mizí. Patří mezi ně třeba bezinky a jeřabiny. A samozřejmě i u těch nejzdravějších plodů platí - všeho s mírou.“

ANTIMONY: „Existují léčivé podzimní plody, které se nevyskytují v ČR, ale pouze v zahraničí?“

Radka Svatošová: „Zahraniční plody, které zvládají naše klimatické podmínky, se většinou pěstují na zahradách. Patří mezi ně už zmíněný hloh peřenoklaný.“

Akena Chrudim: „Dobrý den,mohu poprosit o recept na rakytníkový čaj,a co prosím dobré na snížení hladiny cukru v krvi, děkuji“

Radka Svatošová: „Čaj z rakytníku se dá připravovat zalitím horkou vodou nebo krátkým povařením plodů, listů i větviček. Můžeme použít čerstvý i sušený rakytník. Hladinu cukru v krvi rychle snižuje skořice (čaj), dále moruše - list, olivovník - list, borůvka - list.“

ANTICYKLON: „Je lepší konzumaci léčivých podzimních plodů konzultovat s lékaři?“

Radka Svatošová: „Většina plodů působí spíš jako superpotravina (rakytník, šípek, aronie), ale pokud máte nějaké obavy nebo zdravotní potíže, určitě konzumaci s lékařem zkonzultujte.“

ANTI: „Kolik existuje vůbec léčivých podzimních plodů?“

Radka Svatošová: „Pokud mluvíme o těch v našich přírodě, tak si dovolím říci, že většinu máme dnes ve studiu. Ale nechytejte mě za slovo. :-) V permakulturních zahradách se pěstuje ještě např. hlošina, mini kiwi, akébie a další...“

ANTICYKLON: „Co všechno můžou léčit léčivé podzimní plody?“

Radka Svatošová: „Pomohou léčit deficit vitamínů, obsažená barviva mají vliv na imunitu a působí jako antioxidanty. Zvláště tmavě modré plody (trnka, aronie) pozitivně ovlivňují zrak. Plody díky obsahu vitamínů a vitálních látek působí jako přírodní tonika a adaptogeny (šípek, rakytník). Účinků by se našlo mnohem více, ale na to čas v chatu nestačí.“

Dobrý den,: „prosím poradíte mi bylinky na deprese? Děkuji. Hezký den, Osičková“

Radka Svatošová: „Nejúčinnější naší bylinkou na deprese je třezalka, např. ve formě tinktury. Bylinek s antidepresívním působením je více a je vhodné je kombinovat ve směsi. Hodí se třeba šanta kočičí citronová, okvětní plátky růže stolisté (antidepresnívně působí i vůně), kakost oddenkatý, dobromysl atd.“

Gaba: „Dobrý den, jak se dá využít jeřabina, která roste v lese a je v něčem lepší nebo horší než ta jedlá? Děkuji za vaší odpověď“

Radka Svatošová: „Jeřáb ptačí se dá pro léčebné působení použít také, používám ho i do různých domácích produktů, kompotů atd.. V zahradách se většinou pěstuje jeřáb ptačí sladkoplodý moravský a další kultivary. Jeřabiny by se vždy před použitím měly usušit nebo tepelně upravit, za syrova jejich větší množství může způsobit nevolnost.“

Helena: „Dobry den. Na zahrádce mi roste mochyne, bohužel nevím, o jaky druh se jedná. Lze ji i přesto konzumovat nebo se radši vyvarovat. Díky“

Radka Svatošová: „Může to být mochyně židovská třešeň (oranžové "lampionky") nebo mochyně peruánská (šedozelené "lampionky a žlutozelené plody). Plody obou se mohou umírněně konzumovat. Přesně Vám Vaši mochyni určitě určí někde v zahradnictví.“

Marie: „Milá Radko, potkaly jsme se na Tvých kurzech a proto si dovoluji se Tě zeptat, jestli už je správný čas na sběr šípků, nebo mám ještě počkat až po prvních mrazících. Děkuji a srdečně Tě zdravím.“

Radka Svatošová: „Právě teď je ideální doba pro sběr šípků a jejich sušení - měly by se sbírat pevné a zralé. Přemrzlé plody jsou měkčí, někdo je používá do sirupů, likérů apod., ale už mohou být napadené plísní nebo hnilobou.“

Anna: „Je u léčivých plodů nebezpečí zneužívání těchto plodů ve smyslu drogovém?“

Radka Svatošová: „U našich běžně se vyskytujících podzimních plodů nevím o žádných, které by působily jako halucinogeny.“

Anna: „Dobrý den, neznáte prosím nějaký osvědčený recept nebo podzimní bylinku, která je účinná na akné? Děkuji“

Radka Svatošová: „Dezinfekční působení má např. šalvěj, která má na podzim ještě kvalitní listy vhodné ke sběru. Použít se na pleť může použít odvar, domácí tonikum nebo pleťová voda, případně naředěná tinktura. Na podzim se dají ještě nasbírat listy řimbaby obecné, které se krátce povaří v mléce. Tento odvar se uchovává krátce v lednici a může se aplikovat na aknózní pokožku.“

Maruš: „Zdravím vás a jen dotaz na Dvouzubec, bylinku kterou jsem letos objevila. Máte s ní nějakou zkušenost? A jak ji nejlépe využít. Děkuji moc. Maruš“

Radka Svatošová: „Dvouzubec trojdílný je zajímavá bylinka, která se přidává do směsí na detoxikaci těla a jarní očistu. Sbírá se kvetoucí nať.“

David: „Pěkné odpoledne. Moc mi chutnají brusinky ke svíčkové a prý se dají udělat i z jiných plodů. Napadlo mě, jestli nevíte z čeho všeho by šla taková podobná zavařenina udělat. Díky za typ. David V.“

Radka Svatošová: „Ano, "nepravé" brusinky dělám z tepelně upravených jeřabin, protože brusinek je málo.“

Markéta K.: „Dobrý den, jakou bylinku byste prosím poradila na podporu štítné žlázy, na které je uzlík (aby vymizel)? Moc děkuji za odpověď“

Radka Svatošová: „Nejléčivější na potíže se štítnou žlázou je mochna bílá (kořen). V naší přírodě je velmi vzácná, proto doporučuji vypěstovat si vlastní sazenice a nebo si někde pořídit hotovou tinkturu. Štítnou žlázu při dysfunkcích harmonizuje i plod aronie.“

lUDMILKA: „Pěkné odpoledne, prosím kde najdu protokol o kterém jste mluvila v souvislosti s kalinou a miomy? Můžete ho případně připsat? Děkuji“

Radka Svatošová: „Prosím, napište mi na můj mail skola@zelenalouka.cz .“

Alice: „Dobrý den,poprosím o recept z bylinek na snížení cukru v krvi“

Radka Svatošová: „Rychlou a snadnou pomocí je popíjení čaje (odvaru) ze skořice. Pomáhá také list borůvky, aronie a olivovníku. A hlavně změna životosprávy - vynechání škrobů a cukrů ze stravy.“

martin: „dobry den, ak som dobre rozumel, vraveli ste, ze je mozno uzivat i caj z listov rakytniku...je prosim jedno, ci je to samici alebo samci rastlina? je v tom nejaky rozdiel? v jakom obodobi su listy na caj vhodne? dakujem, pozdravujem, martin“

Radka Svatošová: „Listy rakytníku jsou nejúčinnější zhruba v červenci, v tu dobu je suším. Do čajů je můžete přidat i nyní, pokud jsou ještě zelené. Přednostně používám listy samce, ale hlavně proto, abych zbytečně nevysilovala samičí rostliny, které dávají plody. Použít lze obojí.“

Petr: „Krásný den, Radko, máte krásné šaty ;-)“

Radka Svatošová: „Děkuji. Ušila kamarádka Libuška. :-)“

Helena: „Dobrý den paní Svatošová, mohla byste doporučit vhodnou léčivku na snížení tuků a cukrů v krvi? a pokud je to možné i s návodem. Děkuji a přeji pěkný den.“

Radka Svatošová: „Takových léčivek je celá řada. Jak už jsem zmiňovala, ráda používám rakytník (list i plod), list olivovníku, list moruše. Klidně je můžete použít ve směsi nebo jednotlivě.“

Boženka: „Dobrý den Radko, můžete mi poradit, jak nejlépe v tomto období podpořit slinivku a slezinu? Děkuji Boženka“

Radka Svatošová: „Vhodnou stravou, zařazením přirozeně sladkých potravin(dýně, sezónní ovoce). Vhodná je obilnina - slzovka, z bylinek je univerzální léčivkou řepík, na slinivku pomáhá např. pampeliška.“

Majka K.: „Prosím poraďte co na křeče v nohou, které mě budí k ránu děkuji MK“

Radka Svatošová: „Obecně - doplnit hořčík ve stravě (např. minerálky s obsahem hořčíku, kakao...). Otázka je, co křeče způsobuje. Na lepší prokrvení a oživení končetin může pomoci masáž dlaní a prstů metodou SU JOK.“

VendulaK: „Dobry den. Zajimalo by me, ktere bylinky byste doporucila v dobe tehotenstvi - pro podporu zdravi i dobre nalady. Ktere bylinky volit do caju. Kterym by se melo naopak v tehotenstvi vyhnout? Dekuji :)“

Radka Svatošová: „Hezký den! V prvních 3 měsících těhotenství bych bylinky ani léky nepoužívala, pokud to není nezbytně třeba. V každém případě je třeba se v těhotenství vyhnout bylinám, které prokrvují dělohu a působí abortivně (pelyněk, routa, mrkvové semeno apod.). Možnost použití konkrétních bylinek doporučuji ověřit si v odborné literatuře nebo u zkušeného bylinkáře.“

Ivana: „Mám na zahradě keř rakytníku, ale každoročně mi jej "sklidí" špačci. Poradíte, jak být rychlejší?“

Radka Svatošová: „Mám podobnou zkušenost. Osvědčilo se mi pěstovat více keřů a odrůd rakytníku, které dozrávají postupně. Špačci většinou ozobou jen jeden keř a zbytek nechají pro nás. A pokud nemáte plody, můžete užívat listy, které jsou ještě léčivější. :-)“

VendulaK: „Dobry den. Chci se zeptat, zda mate zkusenost s domaci vyrobou jablecneho octa. A dale pokud ano, jestli mi muzete poradit, jak lze uchovat matici, ktera pri vyrobe na octu vznikne. A take zda poradite jeji dalsi vyuziti (slysela jsem o moznosti vyuziti k vyrobe domacich limonad). Moc dekuji :)“

Radka Svatošová: „Ocet vyrábím každoročně, pokud se tedy urodí jablíčka. Mám zkušenost, že ocet je třeba nechat odležet na chladném místě, je potom kvalitnější a čirý. Octovou matku uchovávám jednoduše ve šroubovací skleničce - ideálně na chladném místě stejně jako hotový ocet. Domácí limonády z octa nedělám, naopak ocet je spíš nechtěný produkt, který vznikne, když jsou limonády "překvašené". Ocet se ale skvěle hodí na pleťová a vlasová tonika a středověký lék - oxymel.“

Klára: „Zdravím ás pani Svatošová,znáte na T.T.Tripaři na stripu?A pokud ano,jaký máte názor na jejich činnost?Děkuji“

Radka Svatošová: „Popravdě nemám moc čas někoho sledovat, jejich činnost neznám.“

Štěpánka: „Dobrý den Radko, zaujalo mě, že jste zmiňovala ženské myomy a kalinu. Prosím, co vše nebo jaký protokol byste doporučila právě na léčbu myomů. Kontryhel, řebříček, drmek...nebo naopak volit jiné bylinky? děkuju. Štěpánka“

Radka Svatošová: „Napište mi prosím mail, v chatu na to není dostatek času.“

Barbora: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda máte nějaký tip na atopický ekzém u 20 měsíčního dítěte. Děkuji :)“

Radka Svatošová: „Pleť děťátka mohou zklidnit koupele ve protizánětlivých a hojivých bylinkách, jak je třeba řepík. Je třeba vyzkoušet, jak která bylinka působí, protože třeba oblíbený heřmánek může být pro někoho alergen. Osobně ráda používám na ekzémy i domácí mast nebo olej z měsíčku lékařského. Nedílnou součástí léčby je prozkoumání životosprávy děťátka a třeba i maminky, pokud kojí.“

Jana Kalinová: „Dobrý den, paní Svatošová, mám děložní myom cca 8 cm. Chtěla bych ho řešit přírodní cestou. Doporučila byste prosím nějaké léčivé odvary? Mnohokrát děkuji a přeji Vám krásný den! JK“

Radka Svatošová: „Viz dotazy výše. Pomoci mohou bylinky a kromě toho i podpůrně léčebná metoda SU JOK.“

Bomberová Božena: „Dobrý den, ráda bych se zeptala na čaj z větviček rakytníku. Používají se listy z rostliny samčí nebo samičí? Nebo je to jedno? Děkuji mnohokrát za odpověď Mějte se hezky Bomberová Božena“

Radka Svatošová: „Hezký den, používám listy ze samců i samic, ale přednostně sbírám listy samců, samice nechávám spíš na plody.“

Jindřiška: „Dobrý den, manžel trpí na Crohnovu chorobu. Jaké plody mohu nasbírat a po domácku usušit na čaj, abych mu ulevila od potíží? Děkuji“

Radka Svatošová: „Léčba Crohnovy choroby je dlouhodobější záležitost a nelze takto krátce odpovědět. Přeji Vám i manželovi pevné zdraví!“

Jana: „Dobrý den,jaké bylinky by jste doporučila na artrózu,osteoporózu, na kosti,chrupavky a vazy. Děkuji Vám za odpověď.“

Radka Svatošová: „Skvělý je např. kořen kostivalu k zevnímu použití (obklady).“