Sama doma

Záznam chatu z pondělí 19. května

ANTI: „Ovlivňují sourozenecké vztahy nejvíc sami sourozenci?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, ano, osobnosti sourozenců a vzájemné interakce mezi sourozenci jsou také faktory, které sourozenecké vztahy budují i ovlivňují. S pozdravem Veronika Šporclová“

ANTI: „Jak moc mají vliv na vztahy mezi sourozenci rodiče těchto sourozenců?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, rodiče ovlivňují spoustu věcí včetně sourozeneckých vztahů. Už při narození mladšího sourozence je právě na rodičích pomoct staršímu dítěti zvládnout tuto zásadní změnu v životě dítěte. Změnu, která může ovlivnit nejen vzájemný vztah sourozenců, ale celkové fungování rodiny. Faktorů, které ovlivňují vztah sourozenců, je celá řada. Sourozenecké vztahy jsou v našich životech velmi důležité, proto je vhodné jim věnovat pozornost a v případě potřeby se neostýchat i poradit se s odborníky. Přeji pěkný den z Kavčích hor, Veronika Šporclová“

Marie: „Je nějaký rozdíl v sourozeneckých vztazích v jakém pořadí se děti narodí?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Marie, ačkoliv se zejména v populární literatuře o pořadí narození sourozenců hovoří, vědecké studie tyto závěry nepotvrzují. Na vývoji osobnosti každého jedince má vliv celá řada různých okolností a pořadí narození může být jedním z nich, ale ne klíčovým a zásadním. S pozdravem Veronika Šporclová“

Hanka: „2 kluci rozdíl 2,5 roky, 6,5 a 4, ten mladší je furt vetřelec. Prosím Vás, změní se to někdy a zmizí to? Díky“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Hanko, nedokážu vám poskytnout konkrétní odpověď, protože neznám blíže vaši rodinu a nevím, co konkrétně znamená, že je "vetřelec". Působí to na mě, že se snaží různými způsoby získat pozornost svého staršího bratra. 2,5 letý věkový rozdíl není z našeho pohledu velký, ale v životě 4 letého dítěte je to polovina jeho života. Dá se předpokládat, že s vývojem a tím, jak si budou oba chlapci budovat své vztahy, budou mít své zážitky z různých prostředí, se tento věkový rozdíl postupně setře a chlapci budou rádi za to, že mají doma dobrého kamaráda - bratra. A kdybyste měli pocit, že případné konflikty mezi dětmi ovlivňují nejen jejich bratrský vztah, ale i vaši - rodičovskou - pohodu a fungování celé rodiny, doporučovala bych vyhledat odbornou konzultaci. Přeji pěkný den Veronika Šporclová“

Lenka: „Dobrý den, nemám dotaz. Jen takovou připomínku, že taky hodně záleží na věkovém rozdílu mezi sourozenci. Jednoho bratra mám mladšího o dva roky a vyrůstali jsme jako dvojčata. A bratr, co je o deset let mladší vždy říká, že má výchovu své sestry, že jsem byla často přísnější než rodiče. Ale vzpomíná na to v dobrém. No měli jsme ho často s bratrem takzvaně na krku.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Lenko, děkuji za váš komentář. Příchod dítěte do rodiny je zásadní milník do fungování celého rodinného systému. Pořadí, ve kterém se dítě narodí, není zásadní faktor, je to jeden z faktorů, který má vliv na vývoj osobnosti i vztahů mezi sourozenci. Ve vašem případě nemusí být klíčové pořadí narození, ale právě věkový rozdíl mezi sourozenci. Dvouletý rozdíl mezi sourozenci je jiný než 10 letý věkový rozdíl. Také věk rodičů, jejich zkušenosti a nastavení bylo při narození vašeho nejmladšího bratra jiné než při narození prvního, resp. druhého dítěte. Srdečně zdravím Veronika Šporclová“

DAYD: „Existuje mezi sourozenci šikanování?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, děkuji za váš dotaz. Šikanování jako forma záměrně ubližujícího chování existuje ve všech vztazích a bohužel se nevyhnou ani sourozeneckému vztahu. Nejedná se o běžné konflikty a hádky mezi sourozenci, ale o dlouhodobé nevhodné chování s cílem ublížit nebo získat (upevnit) svou moc, převahu, přesilu. Zaznamená-li okolí tuto formu chování mezi sourozenci, je nezbytné se věnovat motivu ubližujícího chování a pochopitelně podpořit a chránit oběť agresivního chování. S přáním všeho dobrého Veronika Šporclová“

Vlastimil: „Podle Zdenka Matejčka - jedno dítě -jedináček, sám. 2 děti - konkurence,3 děti - dva se spiknou proti jednomu,4 děti - dva a dva, ideál -5 až 6, to je MANČAFT! Jaký máte názor vy?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Vlastimile, zjednodušeně lze takto rodinný systém a sourozenecké vztahy popsat. Ale zdůrazňuji, že se jedná o zjednodušený pohled, protože vlivů, které se podílí na vývoj osobnosti a vztahového chování je více. Záleží mj. i na přístupu rodičů, na jejich výchovném stylu, věkovém rozdílu mezi sourozenci. Můžeme říct, že děti, které vyrůstají v rodině bez sourozence, nebo je mezi sourozenci velký věkový rozdíl, mohou vykazovat určité podobné vztahové chování. Stejně tak mohou mít podobné charakteristiky děti, které vyrůstají se sourozenci a jsou tedy zvyklé se přzpůsobovat a řešit každodenně vrstevnické konflikty. V mé praxi se setkávám s celým spektrem rodinných systémů. Hovořím s dětmi, které vyrůstají ve velké rodině s 2 a více sourozenci i s jedináčky. A mám tak možnost lépe porozumět a hlouběji pronikat do prožívání sourozenců či jedináčků a fungování celé rodiny. Jsou jedináčci, kteří toužili po sourozenci a jednou by si přáli mít svou velkou rodinu s více dětmi, protože jim sourozenec chyběl. Jiní jedináčci si naopak velmi užívají klid, který jim přináší život v méně početné rodině. Pro některé děti je život ve velké rodině s mnoha sourozenci náročný a nechtěly by tento model z původní rodiny opakovat, jiné naopak hovoří o tom, že chtějí mít také více dětí. Kvalita vztahů je důležitější než kvantita a to platí obecně v životě - ne pouze pro rodinu a sourozenecké vztahy. S pozdravem Veronika Šporclová“

Vlastimil: „Můžu ovlivnit , jak se budou sourozenecké vztahy vyvíjet?Snažili jsme se vychovávat oba kluky stejně, teď vidím, že to bylo špatně.Asi by se mělo přihlížet k jejich individualitě, každý byl jiný, chtělo to na každěho jinou výchovu.Jednu přísnější, jednu volnější, demokratictejší. Holt zkušenosti,,,“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Vlastimile, děkuji za vaši otázku, ve které jste si zároveň sám odpověděl. Určitý výchovný styl je každému rodiči vlastní, vychází z jeho vlastních přesvědčení, hodnot, vzorů z původní rodiny. Ale jak jste správně podotknul, každé z dětí i v rámci jedné rodiny je individualitou. A výchovné metody, které dobře reagovaly na jedno dítě, mohou být u druhého dítěte neefektivní. Proto je důležité, aby rodiče dokázali připůsobit svůj přístup danému kontextu a situaci, ale současně aby zůstali sami sebou. A stejně tak je důležité, aby se rodiče mezi sebou dokázali sladit a co nejvíce v přístupu k dítěti sjednotit. A nemohu nesouhlasit s vámi, že zkušenosti nás všechny učí - a to platí i ve výchově :-) Zdravím z Kavčích hor Veronika Šporclová“

Jitka: „Dobrý den, je dobré pro sourozenecký vztah, aby sestry (3 a 5 let) chodily do školky do stejné třídy, nebo je lepší, když jsou alespoň ve školce od sebe? Předem děkuji za odpověď.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Jitko, na tuto jednoduchou otázku nelze jednoduše odpovědět. V obou případech (když spolu sestry budou ve stejné třídě nebo budou v jiné třídě) můžeme nalézt výhody i nevýhody a je na vašem citlivém rodičovském a rodinném posouzení, co převládá. S ohledem na věkový rozdíl se dá předpokládat, že spolu budou do školky chodit pouze určitý úsek, pak budou mít obě holčičky možnost si budovat i jiné vztahy a jiné zážitky. S pozdravem Veronika Šporclová“

Eliska: „Dobrý den, se svou sestrou máme hezký vztah, neumím si představit že bychom se pohádali, jsme si navzájem velkou životní oporou.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Eliško, děkuji za váš pozitivní příspěvek. Ať vám vztah se sestrou stále kvete a máte se dobře. S přáním všeho dobrého Veronika Šporclová“

Linda: „Dobrý den, mám dvě vnučky. Jedné je 7 let a mladší 4 roky. Mladší je živější, často tu starší provokuje a teď mi přijde, že se to zlepšilo, že ta starší, která je hodně vyspělá, docela silnější a o dost vyšší než její vrstevníci, se k ní snaží uplatnit převahu. Nárokuje si, co si hrát, chce hračku od mladší, i když má tu samou. Třeba stuhu, ale měla ji kratší, tak chtěla mermomocí tu sestry delší, pořád jí jen na ní dupala a nic jsem nezmohla. Byl to děs. Starší dostala asi 3 záchvaty řevu, jak sestru nesnáší, a že jí zničila život. Je mi té mladší líto, ještě ke všemu ta starší tu malou bouchá a tak podloudně potichu ji zlobí a ta malá pak křičí a u rodičů je vina. Když pak matka přišla, tak tátovi řekla, že zlobila ta mladší. Musela jsem to vyvrátit. Matka řekla "no, snad to časem přejde" Co s tím ? Děkuji S pozdrvem L.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Lindo, děkuji za váš příspěvek. Situace, kterou popisujete, není jednoduchá a každý z účastníků má svou pravdu. Oceňuji, že jste byla pozorným pozorovatelem a dala podporu i mladší dítě může být v těžké pozici, proto třeba reaguje afektivně. Je dobře, že jste na to také upozornila rodiče dívek. A kdybyste toto konfliktní a soupeřivé jednání mezi dívkami pozorovala častěji a všímala byste si i "nespravedlivého trestání" mladší holčičky, doporučovala bych vám s rodiči na toto téma citlivě a v klidu promluvit. Někdy tento pohled zvnějšku může být velkou pomocí pro fungování celého rodinného systému a zmírnit i hádky mezi sestrami. Moc bych celé rodině přála, aby tyto konflikty mezi holčičkami opravdu přecházely a naopak byly častější chvíle, kdy jim spolu bude dobře. S pozdravem a přáním pěkného dne Veronika Šporclová“