Sama doma

Záznam chatu z pondělí 7. dubna

ANTI: „Jaké výhody a nevýhody má komunikace rodičů a dětí skrze čtení?“

Tereza Heburn: „Jakakoliv komunikace napomaha spojeni a hlubsi vazbe rodicu a deti a to je pro deti nesmirne dulezite, aby mely pocit, ze vam na nich zalezi. Samozrejme diskuse nad tim, co se cte je nesmirne cenna i proto, ze se vas deti budou ptat na to, co je konkretne zajima. A veskere informace z diskuse budou hned schopne pouzit...“

ANTIMONY: „Kdy je vhodná a výhodná komunikace rodičů a dětí skrze čtení?“

Tereza Heburn: „Kdykoliv - nejen kdyz s detmi ctete knizku - velmi casto se k tematu nebo pribehu z knizky muzete vratit i napriklad behem cesty autem nebo u vecere, kdyz se tema hodi zminit, nebo kdyz vam dej knihy neco napriklad pripomene...Velmi casto se take stava, ze se slova, souslovi nebo i cele vety propracuji do rodinneho slovniku, lexikonu, chcete-li, a cela rodina se u nich pak napriklad i zasmeje :-)“

ANTI: „Jak se připravit na komunikaci rodičů a dětí skrze čtení?“

Tereza Heburn: „Pripravovat se nemusi clovek vubec - dulezite je jen to, aby se clovek zajimal o sve dite a o to, co se cte a otazky, ktere diskusi pomohou vyvolat, vas mohou napadnout samy od sebe :-)“

Marie: „Dotaz pro paní doktorku neuroložku ohledně RS: synovi byla před osmi lety tato nemoc diagnostikována. Měl sníženou citlivost od hrudníku dolů a brněly ho nohy. Po prvních vyšetřeních byl zařazen do léčby v myelinizačním středisku. Dva roky užíval tzv. biologickou léčbu. Cítil se dobře a tak léčbu ukončil. Od té doby 6 let , je bez potíží a neléčí se. Své rozhodnutí sdělil i lékařce. Měl by chodit alespoň na kontrolní CT? Děkuji za odpověď.“

Tereza Heburn: „Mila Marie, Vy jste se dostala na chat ke mne - Tereza Hepburn :-) - Muzete prosim svou otazku zkopirovat a napsat pani doktorce, aby Vam mohla odpovedet?“

Petra: „Dobrý den, syn má 3 a půl roku a od dvou let naprosto odmítá čtení a zpívání. Můžu vybrat jakoukoliv knihu, vybere si on, ale nic nechce číst, pouze prohlížet obrázky a říkat si o nich. Máte nějaký nápad? Doslova mi zacpává uši….“

Tereza Heburn: „v tomto pripade bych zkusila si s nim nejprve povidat, vymyslet si pribehy a vypravet mu je, aby si na fikci pomalicku zvykl. Stejne jako by mohlo pomoci si s knizkou sednout, ale neotevrit ji, jen si nejdriv povidat o obalce, co na ni vidi, co si mysli, ze se stane... Ziskat nejprve jeho pozornost :-)“

Lena: „Záleží na tom, co se čte malému dítěti (9 měsíců)? Je lepší číst při uspávání pohádky nebo můžu číst i dospělácké knížky (např. Poslední aristokratka apod.)?“

Tereza Heburn: „Muzete cist uplne cokoliv, treba i noviny :-). Dulezite je, ze si dite zvykne na ten samotny akt cteni, na tu v uvozovkach intimitu tech chvilek stravenych dohromady. A az s nim zacnete cist ruzne knizky, bude ho to automaticky bavit :-).“

Štěpa Kašparová: „Dobrý den, jsem předsedkyně spolku AstronAUT, z.s. z Liberce, pracujeme s rodiči dětí s PAS a mnoho dětí s autismem vůbec nemluví, jaká by mohla být metoda právě komunikace s těmito dětmi skrze čtení? Tyto děti neumí číst, tak je to vše na rodiči, jak na to, prosím? Děkuji za odpověď. Štěpánka Kašparová“

Tereza Heburn: „Mila Stepanko, Tyto deti bych do cteni nenutila, spise bych sledovala, co je bavi za aktivity a postupne k nim knizky pridavala. Nechala bych deti, aby si knizky nejprve osahaly, doslova, a zkusila se jich nejprve napriklad zeptat, zda se jim obalka libi, co je tam za zviratka, nebo jine "hrdiny" - jinymi slovy, zkusila bych navodit nejprve diskusi a ziskat jejich pozornost... Deti pak budou vice motivovane se o pribehu neco dozvedet. Muzete pote zkusit cist, a pokud budou deti neklidne, muzete namisto cteni jim pribeh vypravet, klidne i jakkoliv obmeneny :-). Me knizky ctou v Britanii i deti autiste a vetsinou toto funguje a pote vam deti knizky berou a chteji si v nich listovat a pote i zkouset samy cist :-) Dulezita je prave ta DISKUSE, kterou je nutne navodit :-)“