Sama doma

Záznam chatu z úterý 25. března

Adriana: „Dobrý den, mám dva syny ve věku 12 a 15 let a neustále musejí mít kontakt se svými vrstevníky na sociálních sítích. Je velmi těžké je od telefonu odpoutat. Existuje nějaké řešení pro dospívající jejich rodiče, jak omezit čas strávený na sociálních sítích? Nemyslím tím zákazy, které stejně nikam nevedou. Děkuji.“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milá Adriano, určitě se jedná o nejnáročnější věk pro problematické používání digitálních technologií. Máte také pravdu, že v tomto věku není úplně vhodné nastavovat striktní zákazy a omezení. To by spíše vedlo ke konfliktům a narušení rodičovské důvěry. V tomto věku je vhodné spíše snažit se s dětmi mluvit - ne tolik o nebezpečích, ale spíše budovat kritickou reflexi; "proč mě sociální sítě tak lákají?" ...a nemám jako rodič obdobný problém? "Není obsah, který konzumuji, nějak nebezpečný? Nenarušuje mou schopnost soustředění - např. krátká rychlá videa?" Dále je vhodné si zkoušet nastavit nějaké společné výzvy - jako např. zapínám mobil nejdříve až po snídani; každý den mít alespoň 1 hodinu offline (i my rodiče). Vytváříme tak čas na jiné aktivity a podporujeme dovednost odolávat nekonečným lákadlům digitálních technologií. Pak bude záležet na tom, jaké konkrétní obsahy děti konzumují, zda je návykový, toxický nebo naopak vzdělávací. O tom všem je vhodné mluvit - skrze otevřené otázky spíše než informování o nebezpečích.“

ANTIMONY: „Jaká jsou důležité aspekty digitálního rodičovství?“

Michaela Slussareff, PhD.: „Digitálními rodiči jsme dnes (ať se nám to líbí nebo ne) všichni. Je vhodné si uvědomit, že naším úkolem jako digitálních rodičů je děti na pobyt v digitálním světě připravit, než jim jej zakazovat. Postupně by děti měly s naší asistencí digitální svět poznat skrze bezpečné a třeba i vzdělávací obsahy. Neměli bychom jej hned pustit bez dozoru na YouTube, ale pečlivě vybírat, co dítě sleduje či hraje. Postupně bychom měli děti učit, jak používat technologie dobře a jak je kriticky hodnotit. V jednu chvíli se dítě začíná pohybovat v digitálním světě samo - často tento přelom nastává, když dostává první chytrý telefon. Tam bychom měli mít nastavená pravidla, limity, ale zejména by dítě mělo znát hlavní nebezpečí a vědět, jak se jim bránit. Digitální rodičovství ale také spočívá v tom, že bychom se měli i starat o to, co dítě dělá, když technologie nepoužívá a snažit se o to, aby mělo těchto chvil dostatek. Jsou důležité pro jeho všestranný rozvoj a duševní zdraví.“

Petra: „Dobrý den, babičkám posíláme přes whats app fotky/vide dítěte, které na sítích ukazujeme jen se zakrytým obličejem. Několikrát se stalo, že technicky ne zcela zdatní prarodiče např. video sdíleli jako příběh na fb. Nevím jak se k tomu postavit… děkuji“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milá Petro, to je skvělá otázka. Je skvělé, že se staráte o to, aby se na internet fotografie či videa Vašeho dítěte nedostaly, tetnto obsah na internetu zůstává doslova navždy. V budoucím životě se jim může vrátit ve formě šikany, zneužití osobních dat apod. Je asi fajn prarodičům vysvětlit, proč Vám na tom záleží, od čeho dítě chráníte společně. Prarodiče opravdu nemusí mít přesný náhled na to, co na internetu hrozí, jak data dobře zajistit. Odpusťme jim to a pomožme si navzájem digitálními dovednostmi, které se jim budou hodit i v budoucnu.“

Jarka: „Dobrý den, mám vnuka a ten si rád hraje hry na počítači. Já nemám ráda, když jsou to hry, kde se střílí, apod. a mám dojem, že se to přenáší i do povahy dětí a pak vzniká šikana ve školách a později násilí v dospělosti. Na jedné straně je dobré, když dítě umí brzo zacházet s počítačem, ale mrzí mě, že nemají zájem si třeba číst nějakou knížku. Zajímal by mě Váš názor. děkuji. Jarka“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milá Jarko, moc děkuji za dotaz. Naprosto rozumím Vašemu znepokojení. Nevím, jak je Váš vnuk starý - u menších dětí je určitě spíše lepší vybírat obsahy, kde násilí není (menší děti mají tendenci hodně tyto věci simulovat apod.). Zároveň násilné hry nemusí přímo vytvářet násilné děti a později dospělé. Spíše je důležité s nimi mluvit, ptát se, jestli si myslí, zda to na ně může mít nějaký vliv, jak to třeba ovlivňuje jejich hry, vztahy apod. Je pravda, že dnešní děti méně čtou, digitální technologie mnohdy "kradou" čas pro jiné aktivity. Nezbývá nám tedy nic jiného, než takové příležitosti vytvářet, motivovat je. U starších dětí býváme ale také někdy překvapeni tím, že i když příliš nečtou, zajímají se o mnoho věcí online a mají úžasné znalosti. Zkuste najíít společné zájmy a hledat průniky.“

Anet: „Zdravím do studia, jak vybalancovat Používání telefonu, videí na YouTube atd u čtyřletého syna. Na jednu stranu mám pocit, že v dnešní době jsou technologie prostě potřeba, ale na druhou stranu, ještě nechápe, že se musí omezovat… syn si často pouští videa jako kulisu, na druhou stranu potom celý den venku bez telefonu. Jako učitelka vím, že zakázané ovoce nejvíc chutná a pokud mají děti něco zakazované, tak později o to víc v tomto případě jsou na telefonu… děkuji“

Michaela Slussareff, PhD.: „Moc Vás zdravím, Anet, obecně v tomto věku se udává jako maximum času s obrazovkami (tablet, telefon, TV, počítač) 1 hodina denně. Nemusíme být zas tak striktní, rozhodně někdy jsou lepší příležitosti, jindy méně. Naší rolí ale je vysvětlovat, nastavovat hranice z několika důvodů - abychom dětem nebrali příležtosti k jinému rozvoji (zdravý spánek, pohyb, kontakt s vrstevníky apod.), abychom jim dali najevo, že tyto aktivity nemohou zabrat všechen volný čas a třeba i abychom je učili seberegulaci. U pouštění videí jako kulisy bych byla spíše opatrná - obecně se TV nebo počítač jako kulisa nedoporučuje, odvádí pozornost dítěte od vlastní hry a myšlenek, což jsou důležité zkušenosti pro rozvoj, ale i právě schopnost se seberegulovat (zvládnout nudu, vlastní emoce apod.).“

jana dořičáková: „Syn 10 let, měl chytrý telefon 3 měsíce, měl časový limit 1 hodinu. Sám si odinstaloval Family link.Hrál Roblox, a sám si stáhl číslo platební karty od manžela a utratil 6 tisíc. Telefon musel prodat a dostal tlačítkový mobil. Dovolili jsme mu počítač a hry, hodinu. Nainstaloval si Facebook, instagram...byť to měl zakázáno, já nemám sociální sítě. A opět se naboural do školního chatu a pozměnil tam chatovací skupiny .. tak jsme mu zakázali i počítač... Nevím jestli je to správně, ale nevíme si s ním řady...v tomto směru ( prosím o anonymitu s ohledem na syna)“

Michaela Slussareff, PhD.: „Moc Vás zdravím, děkuji mnohokrát za dotaz. Když odstoupím od neuvěřitelně problematické situace a soucitu s Vámi, jako rodičů, nemohu nevyjádřit nadšení o tom, že Váš syn je rozhodně velmi digitálně gramotný a šikovný. Možná by bylo i fajn ho zkusit v rámci nějakých kroužků a volnočasových aktivit rozvíjet v programování apod. Ale zpět k problému. Určitě není v pořádku, že tak často překračuje domluvená pravidla a hranice. Nastavte si doma pravidla - ve společné dikuzi - mluvte o tom, proč a jak mohou být některé aktivity nebezpečné, proč Vám na tom záleží. Ptejte se, proč a co ho konkrétně na internetu láká, jestli by nešlo vytvořit nějaký časoprostor pro bytí na internetu v bezpečí a v hranicích vhodných pro jeho věk. K dotazu o kompletní restrikci technologií - určitě by bylo fajn postupně povolovat v rámci zdravých hranic s tím, že zákaz v případě nevhodného používání je normální konsekvence, se kterou se musí počítat. Obecně se ale spíše snažte o kompromis, společnou diskuzi. Protože syn je ještě ve věku, kdy od rodičů možná ještě něco vezme, za pár let tomu tak nebude.“

Simona: „Dobrý den, dcera 8let, má denní limit na telefonu 1,5h. Hraje hry (stará se o nějakého kocourka) a dívá se na Youtube. Je to takhle v pořádku?“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milá Simono, děkuji za dotaz. V tomto věku je časový limit, který uvádíte v pořádku. Je ale dobré se dívat na obsahy, které dcera sleduje - na YouTubu je mnoho obsahu, který nemusí být pro takto staré dítě vhodné - nemusí jít o super nebezpečný obsah, ale i reklamy, beauty videa apod. mohou působit nevhodně na psychiku dětí. Např. na Déčku jsou skvělé pořady pro takto staré děti, které je mohou bavit i rozvíjet.“

Lukáš Šenko: „Dobrý den, paní doktorko, osobně mám názor, že telefon je na telefonování a na vyřizování vzkazů - né na hraní her. K tomu používáme PC nebo herní konzole. Navíc tyto zařízení nemají děti na výletech, dovolených, pobytu s jinými dětmi apod. Dceři (10 let) jsem nikdy neodepíral zahrát si hru na PC a konzoli. Zahraji si i sní. Vždy jsem volil prioritně hry dobrodružné, kreativní, kooperativní, hry kde se učí cizí jazyk. Né hry akční, střílečky a přímočaré tituly bez příběhu. Otázka zní - je toto škodlivé na vývoj dítěte, jaká by měla být průměrná doba dle Vašeho názoru strávená na těchto zařízeních, aby negativně neovlivňovala vývoj mé dcery? Moc děkuji za Vaši odpověď. Lukáš.“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milý Lukáši, moc děkuji za detailní názor. Mluvíte mi z duše a naprosto souhlasím, že děti potřebují spíše co nejvíc offline zážitků pro krásné a dobrodružné dětství. Je skělé, že vybíráte zajímavé a kreativní herní tituly, mohou děti také krásně rozvíjet. Obecně se mluví o 2 hodinách denně max pro tuto věkovou kategorii.Já ne úplně ráda kvantifikuji. Snažím se řídit tím, aby děti měly i dostatek času na jiné aktivity a aby měly čas se i nudit:) Tak nějak půl napůl nebo mít i dny, kam technologie nepatří apod.“

Petra: „Dobry den jeste jednou- asi jsem se nevyjadrila zcela presne. Babicky daji obsah na site nevedomky (ani nevi, ze ho zverejnili). Edukace je v tomto pripade zbytecna, protoze zkratka omylem “kliknou” a je to…. Dekuji za nazor“

Michaela Slussareff, PhD.: „Rozumím. Pokud je to omylem, možná se to dá i zpětně vysvětlit s telefonem v ruce. Nebo se tedy domluvit, že ve chvíli, kdy se něco takového děje, nechcete videa a fotografie posílat. Záleží, o jaké fotografie a videa jde. Rozumím oběma stranám, snažila bych se spíše najít, v čem je problém, a naučit se to dělat lépe.“

Zuzana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat mám ročního syna. A chtěla bych vědět o nějakých bezpečných "pohádkách" nebo pořadech, které by na jeho psychiku neměli v budoucnu nějaké fatální následky. Mám pocit, že v dnešní době se opravdu digitální svět opravdu hodně odráží do psychiky dětí a nerada bych mu tím nějak ublížila.“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milá Zuzano, moc děkuji za dotaz a je skvělé, že o tom tak přemýšlíte. Ve zkratce se dětem do 2 let obrazovky úplně nedoporučují, protože je pro jejich rozvoj mnohem důležitější, aby se věnovaly jiným aktivitam - pohybu, objevování a prozkoumávání světa, komunikaci nebo sledování toho, jak ostatní komunikují. Postupně lze zařazovat pomalu obrazovky, ale vybírejte vhodné obsahy - s pomalým střihem, jednoduché příběhy, ukazující vhodné interakce apod. Pokud by Vás téma více zajímalo, knížka "Hry, sítě, porno" myslím dobře shrnuje, co a proč může být pro děti v digitálním světe nevhodné nebo naopak rozvíjející.“

Jana: „Dobrý den, prosím o názor. Jak moc si mám zabírat, když nejsem ta "hodná" babička, přestože nabízím různé činnosti , zábavu, ale i práci, aby vnoučci- 4,6,12 let- neměli stále v ruce mobily. Někdy kvůli tomu děti ke mně raději nejdou... Také je problém s tím, že mladší děti chtějí mobil, jako nejstarší sourozenec. Děkuji za odpověď“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milá Jano, pro mně jste babička snů, ale samozřejmě chápu, že se to dětem nemusí vždy líbit. Možná zkusit nějaký vhodný kompromis, aby vnoučata měla nějaký omezený čas a technologiích, ale aby mohla mít čas i pro jiné věci. Nevím, jak to máte, ale často u dětí vidím, že se jim do jiných činností, jak píšete, nechce, avšak na konec si to skvěle užijí a mají úžasné společné zážitky. Pokud to tak je, vydržte, Vaše snaha má smysl - tyhle vzpomínky jsou na celý život a budují v dětech odolnost a psychickou pohodu.“

Hanka: „prosím Vás, je to normální, že kluci 6,5 a 4 roky mohu hrát 1 hru - bitva-zabíjení na mobilu? děkuji“

Michaela Slussareff, PhD.: „Milá Hanko, děkuji za dotaz. Nevím, o jaké hře je řeč. Osobně bych takové věkové kategorii doporučila spíše nějakou kreativní hru nebo pomalejší a klidnější obsah. Je ale pravda, že dnešní děti konzumují mnoho titulů, které nemusí být pro ně. Ne vždy to na ně musí mít zásadně negativní vliv, ale mohly by profitovat více z něčeho jiného.“